(1)

Celostátním cílem snížení expozice částicemi PM_2,5 se rozumí procento snížení průměrné expozice obyvatelstva pro období referenčního roku za účelem omezení škodlivých účinků na lidské zdraví, jehož má být dosaženo pokud možno ve lhůtě stanovené směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2008/50/ES ze dne 21. května 2008 o kvalitě vnějšího ovzduší a čistším ovzduší pro Evropu.

(2)

Ukazatelem průměrné expozice se rozumí průměrná úroveň expozice obyvatelstva částicemi PM_2,5 vyplývající z posuzování úrovně znečištění částicemi PM_2,5 v městských pozaďových lokalitách umístěných podle části A bodu 1 přílohy č. 2 k této vyhlášce v městských aglomeracích s počtem obyvatel vyšším než 100 000.

(3)

Maximální expoziční koncentrací částic PM_2,5 se rozumí úroveň, jíž má být dosaženo ve lhůtě stanovené směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2008/50/ES ze dne 21․ května 2008 o kvalitě vnějšího ovzduší a čistším ovzduší pro Evropu na základě ukazatele průměrné expozice, s cílem omezit škodlivé účinky na lidské zdraví.“.

„(2)

Posuzování a vyhodnocení plnění celostátního cíle snížení expozice částicemi PM_2,5 a dosažení maximální expoziční koncentrace částicemi PM_2,5 se provádí prostřednictvím ukazatele průměrné expozice vyjádřeného jako klouzavá průměrná roční koncentrace částic PM_2,5 za tři kalendářní roky zahrnující cílový rok a dva předcházející kalendářní roky.“.

„(4)

V případě, že se pro posouzení úrovně znečištění využívá

a)

stacionární měření, dodržují se postupy pro odběr vzorků a provádění analýz stanovené v části A přílohy č. 6 k této vyhlášce; ke stacionárnímu měření lze použít i jiný postup, jestliže lze testem ekvivalence prokázat, že jím lze dosáhnout rovnocenných výsledků,

b)

výpočet modelem, použijí se modely stanovené v části B přílohy č. 6 k této vyhlášce; k výpočtu modelem lze použít i jiné modely, jestliže lze prokázat, že jimi lze dosáhnout rovnocenných výsledků,

c)

rozptylová studie v případech podle § 11 odst. 9 zákona, použijí se referenční modely stanovené v části C přílohy č. 6 k této vyhlášce; ke zpracování rozptylové studie podle § 11 odst. 9 zákona lze použít i jiné modely, jestliže lze prokázat, že jimi lze dosáhnout rovnocenných výsledků.“.

1)

Pro oxid dusičitý, oxid uhelnatý, částice PM₁₀ a PM_2,5 a benzen se zřizuje nejméně 1 lokalita pro měření městské pozaďové úrovně znečištění a 1 lokalita orientovaná na měření vlivu dopravy, pokud se tím nezvýší počet lokalit. V zónách a aglomeracích se celkový počet městských pozaďových lokalit a celkový počet lokalit zaměřených na dopravu nesmí lišit o více než dvojnásobek. Měřicí lokality, kde byl v posledních 3 letech překročen imisní limit pro částice PM₁₀, jsou zachovány, pokud není nutné tyto lokality ze zvláštních důvodů změnit.

2)

Pokud se částice PM_2,5 a částice PM₁₀ měří na stejné lokalitě, počítají se jako 2 samostatná místa odběru vzorků. V zónách a aglomeracích se celkový počet míst odběru vzorků částic PM_2,5 a částic PM₁₀ nesmí lišit o více než dvojnásobek.

3)

V aglomeracích a dalších městských oblastech s počtem obyvatel vyšším než 100 000 se za účelem posouzení dodržování celostátního cíle snížení expozice PM_2,5 pro ochranu lidského zdraví a dosažení maximální expoziční koncentrace PM_2,5 zřídí alespoň 1 měřicí lokalita na milion obyvatel pro stacionární měření částic PM_2,5. Tato místa odběru vzorků mohou být totožná s místy odběru vzorků podle části A bodu 1.“.

1.1.

Pro stacionární měření oxidu siřičitého se použije referenční metoda podle české technické normy ČSN EN 14212 „Kvalita ovzduší - Normovaná metoda stanovení oxidu siřičitého ultrafialovou fluorescencí“.

1.2.

Pro stacionární měření oxidu dusičitého a oxidů dusíku se použije referenční metoda podle české technické normy ČSN EN 14211 „Kvalita ovzduší - Normovaná metoda stanovení oxidu dusičitého a oxidu dusnatého chemiluminiscencí“.

1.3.

Pro odběr vzorků olova, arsenu, kadmia a niklu se použije referenční metoda podle bodu 1.4 této přílohy. Pro stacionární měření olova, arsenu, kadmia a niklu se použije referenční metoda podle české technické normy ČSN EN 14902 „Kvalita ovzduší -Normovaná metoda stanovení Pb, Cd, As a Ni ve frakci PM₁₀ aerosolových částic“.

1.4.

Pro odběr vzorků a stacionární měření PM₁₀ a PM₂₅ se použije referenční metoda podle české technické normy ČSN EN 12341 „Kvalita ovzduší - Referenční gravimetrická metoda stanovení hmotnostní koncentrace frakcí aerosolových částic PM₁₀ a PM₂₅“.

1.5.

Pro odběr vzorků a stacionární měření benzenu se použije referenční metoda podle částí 1, 2, a 3 české technické normy ČSN EN 14662 „Kvalita ovzduší - Normovaná metoda stanovení benzenu“.

1.6.

Pro stacionární měření oxidu uhelnatého se použije referenční metoda podle české technické normy ČSN EN 14626 „Kvalita ovzduší - Normovaná metoda stanovení oxidu uhelnatého nedisperzní infračervenou spektrometrií“.

1.7.

Pro stacionární měření troposférického ozonu se použije referenční metoda podle české technické normy EN ČSN 14625 „Kvalita ovzduší - Normovaná metoda stanovení ozonu ultrafialovou fotometrií“.

1.8.

Pro odběr vzorků a analýzu benzo(a)pyrenu se použije referenční metoda podle české technické normy ČSN EN 15549 „Kvalita ovzduší - Normovaná metoda stanovení benzo(a)pyrenu ve venkovním ovzduší“. Pro odběr vzorků a analýzu dalších polycyklických aromatických uhlovodíků se použije referenční metoda ČSN P CEN/TS 16645 - „Kvalita ovzduší - Metoda měření benzo[a]anthracenu, benzo[b]fluorantenu, benzo[j]fluorantenu, benzo[k]fluorantenu, dibenz[a,h]anthracenu, indeno[1,2,3-cd]pyrenu a benzo[ghi]perylenu“.

1.9.

Pro měření celkové rtuti ve vnějším ovzduší se použije referenční metoda podle české technické normy ČSN EN 15852 „Kvalita venkovního ovzduší - Normovaná metoda pro stanovení celkové plynné rtuti“. Pro měření celkové depozice rtuti se použije referenční metoda podle české technické normy ČSN EN 15853 „Kvalita venkovního ovzduší -Normovaná metoda pro stanovení depozice rtuti“.

1.10.

Pro odběr vzorků a analýzu depozice benzo(a)pyrenu a dalších polycyklických aromatických uhlovodíků podle § 3 odst. 1 se použije referenční metoda podle technické normy ČSN EN 15980 „Kvalita ovzduší - Stanovení depozice benzo[a]anthracenu, benzo[b]fluoranthenu, benzo[j]fluoranthenu, benzo[k]fluoranthenu, benzo[a]pyrenu, dibenzo[a,h]anthracenu a indeno[1,2,3-cd]pyrenu“.

1.11.

Pro odběr vzorků deponovaného arsenu, kadmia a niklu se použije referenční metoda podle české technické normy ČSN EN 15841 „Kvalita venkovního ovzduší -Normovaná metoda pro stanovení arsenu, kadmia, olova a niklu v atmosférické depozici“.

1.

Eulerovský regionální fotochemický disperzní model CAMx (Comprehensive Air quality Model with extensions)

2.

Chemické transportní modely evropského centra EMEP

3.

Gaussovský disperzní model SYMOS'97