107/2022 Sb. znění účinné od 20. 5. 2022

107

NAŘÍZENÍ VLÁDY

ze dne 6. dubna 2022,

kterým se mění nařízení vlády č. 189/2018 Sb., o kritériích udržitelnosti biopaliv a snižování emisí skleníkových plynů z pohonných hmot, ve znění nařízení vlády č. 492/2020 Sb.

Vláda nařizuje podle § 19f odst. 12, § 20 odst. 9 a § 21 odst. 13 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění zákona č. 172/2018 Sb. a zákona č. 382/2021 Sb.:

Čl. I

Nařízení vlády č. 189/2018 Sb., o kritériích udržitelnosti biopaliv a snižování emisí skleníkových plynů z pohonných hmot, ve znění nařízení vlády č. 492/2020 Sb., se mění takto:

V poznámce pod čarou č. 1 se věta první zrušuje a na konci poznámky pod čarou se na samostatný řádek doplňuje věta „Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 ze dne 11. prosince 2018 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů.“.

V § 1 písmeno e) zní:

„e)	seznam surovin pro výrobu pokročilých biopaliv,“.

V § 1 se za písmeno e) vkládá nové písmeno f), které zní:

„f)	podmínky pro zohlednění recyklovaných paliv s obsahem uhlíku a kapalných a plynných paliv z obnovitelných zdrojů nebiologického původu,“.

Dosavadní písmena f) až j) se označují jako písmena g) až k).

Poznámka pod čarou č. 2 zní:

__________

„²)	Zákon č. 541/2020 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších přepisů.“.

V § 2 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní:

„b)	biologickým odpadem biologický odpad podle zákona o odpadech²),“.

Dosavadní písmena b) až k) se označují jako písmena c) až l).

V § 2 se na konci textu písmene d) doplňují slova „ , včetně zbytků potravinářských a krmných plodin“.

V § 2 se písmena f) a g) zrušují.

Dosavadní písmena h) až l) se označují jako písmena f) až j).

V § 3 odst. 1 se na konci písmene a) čárka nahrazuje slovem „a“.

V § 3 odst. 1 se na konci písmene b) slovo „a“ nahrazuje slovy „ , jde-li o zemědělskou biomasu, nebo v § 4a, jde-li o lesní biomasu.“.

10.

V § 3 odst. 1 se písmeno c) včetně poznámky pod čarou č. 3 zrušuje.

11.

V § 3 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Biopaliva vyrobená z odpadu nebo zbytků ze zemědělství splňují kritéria udržitelnosti, pokud vedle úspory emisí skleníkových plynů podle odstavce 3 a splnění kritérií udržitelnosti podle § 4 má pěstitel biomasy zavedeno systematické monitorování s cílem zabránit negativním dopadům získávání odpadů nebo zbytků na kvalitu půdy a uhlík v půdě.“.

12.

V § 3 odst. 3 písmena a) až c) znějí:

„a)	50 % v případě biopaliv vyrobených ve zpracovatelském zařízení uvedeném do provozu nejpozději 5. října 2015,
b)	60 % v případě biopaliv vyrobených ve zpracovatelském zařízení uvedeném do provozu od 6. října 2015 do 31. prosince 2020, nebo
c)	65 % v případě biopaliv vyrobených ve zpracovatelském zařízení uvedeném do provozu 1. ledna 2021 nebo později.“.

13.

V § 3 odst. 4 se na konci textu písmene a) doplňují slova „v případě, že hodnota e₁ vypočítaná podle bodu 1 části B. přílohy č. 1 k tomuto nařízení je rovna nule nebo je nižší“.

14.

V § 3 odst. 5 se číslo „83,8“ nahrazuje číslem „94“.

15.

V nadpisu § 4 se za slovo „udržitelnosti“ vkládá slovo „zemědělské“.

16.

V § 4 odst. 1 a 2 úvodní části ustanovení a v § 4 odst. 4 se slovo „Biomasa“ nahrazuje slovy „Zemědělská biomasa“.

17.

V § 4 odst. 1 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní:

„b)	vysoce biologicky rozmanitý les a jiné zalesněné plochy, které jsou druhově bohaté a neznehodnocené nebo byly orgánem k tomu příslušným v daném státě označeny jako vysoce biologicky rozmanité, pokud není prokázáno, že získávání biomasy nezasahovalo do účelů ochrany přírody,“.

Dosavadní písmena b) a c) se označují jako písmena c) a d).

18.

V § 4 odst. 1 písm. c) bodu 2 se slova „čl. 7c odst. 5 ve spojení s čl. 7b odst. 3 písm. b) bodem ii) směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/70/ES ze dne 13. října 1998 o jakosti benzinu a motorové nafty a o změně směrnice Rady 93/12/EHS“ nahrazují slovy „čl. 30 odst. 4 ve spojení s čl. 29 odst. 3 písm. c) bodem ii) směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001“.

19.

V § 4 odst. 1 písmeno d) zní:

„d)	vysoce biologicky rozmanitý travní porost určený podle přímo použitelného předpisu Evropské unie stanovujícího kritéria a zeměpisné oblasti k určení vysoce biologicky rozmanitých travních porostů⁵) o rozloze větší než 1 hektar, a to

1.	původní travní porost, který by bez lidského zásahu zůstal zachován jako takový a který stále vykazuje přirozené složení druhů a ekologické charakteristiky a procesy, nebo
2.	travní porost, který by bez lidského zásahu nezůstal zachován jako travní porost a který je druhově bohatý a neznehodnocený a lze jej považovat za vysoce biologicky rozmanitý podle odstavce 2, pokud není prokázáno, že získávání biomasy je nezbytné k uchování statusu vysoce biologicky rozmanitého travního porostu.“.

20.

V § 4 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který včetně poznámek pod čarou č. 7 a 8 zní:

„(2)

Travní porost podle odstavce 1 písm. d) bodu 2 nacházející se na území České republiky je považován za vysoce biologicky rozmanitý v případě, že je předmětem písemné dohody o provádění péče o pozemky z důvodů ochrany přírody podle zákona o ochraně přírody a krajiny⁷) anebo je na něm vymezen nadstavbový titul podopatření ošetřování travních porostů v rámci agroenvironmentálně-klimatických opatření nebo navazujících opatření⁸). Travní porost podle odstavce 1 písm. d) bodu 2 nacházející se mimo území České republiky je považován za vysoce biologicky rozmanitý v případě, že byl orgánem k tomu příslušným v daném státě nebo právním předpisem daného státu označen jako vysoce biologicky rozmanitý.

__________

⁷)

§ 68 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění zákona č. 218/2004 Sb.

⁸)

Nařízení vlády č. 75/2015 Sb., o podmínkách provádění agroenvironmentálně-klimatických opatření a o změně nařízení vlády č. 79/2007 Sb., o podmínkách provádění agroenvironmentálních opatření, ve znění pozdějších předpisů.

Nařízení vlády č. 330/2019 Sb., o podmínkách provádění navazujících agroenvironmentálně-klimatických opatření, ve znění pozdějších předpisů.“.

Dosavadní odstavce 2 až 4 se označují jako odstavce 3 až 5.

21.

Za § 4 se vkládá nový § 4a, který včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 9 a 10 zní:

„§ 4a

Kritéria udržitelnosti lesní biomasy

(1)	Lesní biomasa splňující kritéria udržitelnosti musí být vytěžena na území státu, jehož právní předpisy zajišťují

a)	legalitu provádění těžby a její vymáhání,
b)	obnovu lesa ve vytěžených oblastech,
c)	ochranu oblastí, které jsou mezinárodní smlouvou, vnitrostátním právním předpisem nebo příslušným orgánem daného státu určeny pro účely ochrany přírody, včetně mokřadů a rašelinišť,
d)	provádění těžby způsobem, který zohledňuje zachování kvality půdy a biologické rozmanitosti s cílem minimalizovat negativní dopady, a
e)	provádění těžby způsobem, který zachovává nebo zlepšuje dlouhodobou produkční kapacitu lesa.

(2)

Nelze-li prokázat splnění kritérií udržitelnosti podle odstavce 1, považuje se lesní biomasa za splňující kritéria udržitelnosti, pokud je v dané oblasti těžby zaveden systém lesního hospodaření, který zajišťuje plnění požadavků uvedených v odstavci 1. Splnění požadavku podle odstavce 1 písm. c) lze nahradit také prokázáním skutečnosti, že těžba není v rozporu s účely ochrany přírody, včetně ochrany mokřadů a rašelinišť.

(3)	Vedle plnění požadavků podle odstavce 1 nebo 2 musí být stát, na jehož území byla lesní biomasa vytěžena, smluvní stranou Pařížské dohody⁹) a současně

předložil sekretariátu Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu¹⁰) vnitrostátně stanovený příspěvek zahrnující emise a pohlcování emisí ze zemědělství, lesnictví a využívání půdy, jenž zaručuje, že změny v zásobě uhlíku spojené s těžbou biomasy jsou započteny do závazku daného státu ke snížení nebo omezení emisí skleníkových plynů, jak je uvedeno ve vnitrostátně stanoveném příspěvku, nebo

má na celostátní nebo nižší úrovni v souladu s čl. 5 Pařížské dohody zavedeny právní předpisy použitelné v oblasti těžby, jejichž cílem je zachovat a posílit zásoby uhlíku a propady, a poskytl důkaz o tom, že vykazované emise odvětví využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví nepřekračují pohlcení.

(4)

Nelze-li prokázat splnění kritérií udržitelnosti podle odstavce 3, považuje se lesní biomasa za splňující kritéria udržitelnosti, pokud je v dané oblasti těžby zaveden systém lesního hospodaření zajišťující, že jsou dlouhodobě zachovány nebo dlouhodobě posíleny zásoby uhlíku nebo úrovně propadů v daném lese.

__________

⁹)	Rozhodnutí Rady (EU) 2016/1841 ze dne 5. října 2016 o uzavření Pařížské dohody přijaté v rámci Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu jménem Evropské unie.
¹⁰)	Rámcová úmluva Organizace spojených národů o změně klimatu, vyhlášená pod č. 80/2005 Sb.m.s.“.

22.

V § 6 odst. 1 písm. c) se slova „potravinářské biomasy a“ nahrazují slovy „potravinářských a krmných plodin a ze surovin pro výrobu pokročilých biopaliv,“.

23.

V § 6 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena e) a f), která znějí:

„e)	celkovém množství pokročilých biopaliv a dosaženém podílu pokročilých biopaliv a

f)	celkovém množství obnovitelných zdrojů energie a dosaženém podílu obnovitelných zdrojů energie.“.

24.

§ 7 včetně nadpisu zní:

„§ 7

Suroviny pro výrobu pokročilých biopaliv

Seznam surovin pro výrobu pokročilých biopaliv je uveden v příloze č. 4 k tomuto nařízení.“.

25.

Za § 7 se vkládá nový § 7a, který včetně nadpisu zní:

„§ 7a

Podmínky pro zohlednění recyklovaných paliv s obsahem uhlíku a kapalných a plynných paliv z obnovitelných zdrojů nebiologického původu

(1)

Recyklovaná paliva s obsahem uhlíku a kapalná a plynná paliva z obnovitelných zdrojů nebiologického původu lze zohlednit pro plnění povinnosti podle § 20 odst. 1 zákona, pokud při jejich výrobě, dovozu a prodeji byly splněny podmínky systému kvality a hmotnostní bilance uvedené v § 9 odst. 1 a 2 obdobně.

(2)	Úspora emisí skleníkových plynů vzniklých během úplného životního cyklu kapalného a plynného paliva z obnovitelných zdrojů nebiologického původu oproti emisím skleníkových plynů vzniklých během úplného životního cyklu referenční fosilní pohonné hmoty podle § 3 odst. 5 musí činit nejméně 70 %.

(3)	Recyklované palivo s obsahem uhlíku a kapalné a plynné palivo z obnovitelných zdrojů nebiologického původu musí splňovat požadavky uvedené v nařízení Komise v přenesené pravomoci vydaném na základě čl. 28 odst. 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001.“.

26.

V § 8 písm. b) se slova „nařízení Komise (EU) č. 600/2012 ze dne 21. června 2012 o ověřování výkazů emisí skleníkových plynů a výkazů tunokilometrů a akreditaci ověřovatelů podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES, a v nařízení Komise (EU) č. 601/2012 ze dne 21. června 2012 o monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES“ nahrazují slovy „prováděcím nařízení Komise (EU) 2018/2066¹¹) a v prováděcím nařízení Komise (EU) 2018/2067¹²)“.

Poznámky pod čarou č. 11 a 12 znějí:

__________

„¹¹)	Prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/2066 ze dne 19. prosince 2018 o monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES a o změně nařízení Komise (EU) č. 601/2012.
¹²)	Prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/2067 ze dne 19. prosince 2018 o ověřování údajů a akreditaci ověřovatelů podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES.“.

27.

V § 9 odstavec 2 zní:

„(2)

Systém hmotnostní bilance musí umožňovat, aby dodávky biomasy, meziproduktů nebo biopaliv, které splňují kritéria udržitelnosti, byly míseny, přestože vykazují rozdílné parametry udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů․ Systém hmotnostní bilance musí také umožňovat mísení dodávek surovin s různým energetickým obsahem pro účely dalšího zpracování za podmínky, že velikost dodávek je upravena podle jejich energetického obsahu, a dále musí zajistit, aby

a)	informace o velikosti dodávek a o parametrech udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů u jednotlivých příchozích dodávek biomasy, meziproduktů nebo biopaliv byly součástí dokumentace doprovázející směs,
b)	parametry udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů všech dodávek splňujících kritéria udržitelnosti přidaných do směsi se rovnaly nebo byly větší než parametry udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů dodávek splňujících kritéria udržitelnosti odebraných ze směsi; tyto bilance musí být uzavřeny vždy nejpozději k poslednímu dni platnosti certifikátu podle § 21 odst. 1 až 3 zákona, ne však dříve než 30 dní před koncem jeho platnosti; příchozí a odchozí dodávky biomasy, meziproduktů nebo biopaliv, které byly nakoupeny nebo prodány po dni uzavření bilancí do posledního dne platnosti certifikátu, se započítávají do následujícího bilančního období a
c)	v případě smíchání produktů splňujících kritéria udržitelnosti s produkty, které tato kritéria nesplňují, množství produktů splňujících kritéria udržitelnosti přidaných do směsi bylo zjištěno předem a množství produktů, které budou ze směsi odebrány a mají sloužit jako produkty splňující kritéria udržitelnosti, nebylo vyšší než množství produktů splňujících kritéria udržitelnosti do směsi přidaných.“.

28.

V § 9 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:

„(3)	Po zpracování dodávky surovin se související informace o úsporách emisí skleníkových plynů a parametrech udržitelnosti upraví a spojí s výstupem, přičemž

a)	je-li výsledkem zpracování dodávky surovin pouze jeden výstup určený pro výrobu biopaliv, velikost dodávky a související úspora emisí skleníkových plynů a parametry udržitelnosti se upraví použitím konverzního faktoru představujícího poměr mezi hmotností výstupu určeného pro tuto výrobu a hmotností suroviny vstupující do procesu, nebo
b)	je-li výsledkem zpracování dodávky surovin více než jeden výstup určený pro výrobu biopaliv, uplatní se na každý výstup samostatný konverzní faktor a použije se samostatná hmotnostní bilance.“.

Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 4 a 5.

29.

Příloha č. 1 včetně nadpisu zní:

„Příloha č. 1 k nařízení vlády č. 189/2018 Sb.

STANOVENÍ ÚSPORY EMISÍ SKLENÍKOVÝCH PLYNŮ VZNIKLÝCH BĚHEM ÚPLNÉHO ŽIVOTNÍHO CYKLU BIOPALIV

A. Standardní hodnoty

	Způsob výroby biopaliva	Standardní hodnoty úspor emisí skleníkových plynů	Standardní hodnoty emisí skleníkových plynů [gCO_2ekv/MJ]
1.	Etanol z řepy cukrové (bez bioplynu získaného z kalu, zemní plyn jako procesní palivo v konvenčním kotli)	59%	38,2
2.	Etanol z řepy cukrové (s bioplynem získaným z kalu, zemní plyn jako procesní palivo v konvenčním kotli)	73%	25,5
3.	Etanol z řepy cukrové (bez bioplynu získaného z kalu, zemní plyn jako procesní palivo v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny*)	68%	30,4
4.	Etanol z řepy cukrové (s bioplynem získaným z kalu, zemní plyn jako procesní palivo v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny*)	76%	22,5
5.	Etanol z řepy cukrové (bez bioplynu získaného z kalu, hnědé uhlí jako procesní palivo v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny*)	47%	50,2
6.	Etanol z řepy cukrové (s bioplynem získaným z kalu, hnědé uhlí jako procesní palivo v zařízení kombinované výroby tepla a elektřiny*)	64%	33,9
7.	Etanol z kukuřice (zemní plyn jako procesní palivo v konvenčním kotli)	40%	56,8
8.	Etanol z kukuřice (zemní plyn jako procesní palivo v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny*)	48%	48,5
9.	Etanol z kukuřice (hnědé uhlí jako procesní palivo v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny*)	28%	67,8
10.	Etanol z kukuřice (zbytkový materiál z lesa jako procesní palivo v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny*)	68%	30,3
11.	Etanol z obilovin jiných než kukuřice (zemní plyn jako procesní palivo v konvenčním kotli)	38%	58,5
12.	Etanol z obilovin jiných než kukuřice (zemní plyn jako procesní palivo v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny*)	46%	50,3
13.	Etanol z obilovin jiných než kukuřice (hnědé uhlí jako procesní palivo v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny*)	24%	71,7
14.	Etanol z obilovin jiných než kukuřice (zbytkový materiál z lesa jako procesní palivo v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny*)	67%	31,4
15.	Etanol z cukrové třtiny	70%	28,6
16.	Podíl z obnovitelných zdrojů u ethyl terc-butyl etheru (ETBE)	Stejné jako u výrobního postupu použitého pro ethanol
17.	Podíl z obnovitelných zdrojů u terc-amyl-ethyl-etheru (TAEE)	Stejné jako u výrobního postupu použitého pro ethanol
18.	Bionafta z řepky	47%	50,1
19.	Bionafta ze slunečnice	52%	44,7
20.	Bionafta ze sójových bobů	50%	47,0
21.	Bionafta z palmového oleje (nádrž odpadových vod s volným výtokem)	20%	75,5
22.	Bionafta z palmového oleje (proces se zachycováním metanu v lisovně oleje)	45%	51,4
23.	Bionafta z použitého kuchyňského oleje	84%	14,9
24.	Živočišné tuky získané z produkce bionafty**)	78%	20,7
25.	Hydrogenačně upravený rostlinný olej z řepky	47%	50,1
26.	Hydrogenačně upravený rostlinný olej ze slunečnic	54%	43,6
27.	Hydrogenačně upravený rostlinný olej ze sójových bobů	51 %	46,5
28.	Hydrogenačně upravený olej z palmového oleje (nádrž odpadových vod s volným výtokem)	22%	73,2
29.	Hydrogenačně upravený rostlinný olej z palmového oleje (proces se zachycováním metanu v lisovně oleje)	49%	47,9
30.	Hydrogenačně upravený olej z použitého kuchyňského oleje	83%	16,0
31.	Hydrogenačně upravený olej z živočišných tuků získaný ze škvaření**)	77%	21,8
32.	Čistý rostlinný olej z řepky	57%	40,0
33.	Čistý rostlinný olej ze slunečnic	64%	34,3
34.	Čistý rostlinný olej ze sójových bobů	61 %	36,9
35.	Čistý rostlinný olej z palmového oleje (nádrž odpadových vod s volným výtokem)	30%	65,5
36.	Čistý rostlinný olej z palmového oleje (proces se zachycováním metanu v lisovně oleje)	57%	40,3
37.	Čistý olej z použitého kuchyňského oleje	98%	2,2
38.	Etanol z pšeničné slámy	83%	15,7
39.	Nafta vyrobená z odpadního dřeva Fischer- Tropschovou syntézou v samostatném zařízení	83%	15,6
40.	Motorová nafta vyrobená z cíleně pěstovaných energetických dřevin Fischer-Tropschovou syntézou v samostatném zařízení	82 %	16,7
41.	Benzin vyrobený z odpadního dřeva Fischer- Tropschovou syntézou v samostatném zařízení	83%	15,6
42.	Benzin vyrobený z cíleně pěstovaných energetických dřevin Fischer-Tropschovou syntézou v samostatném zařízení	82%	16,7
43.	Dimethylether (DME) z odpadního dřeva vyrobený v samostatném zařízení	84%	15,2
44.	Dimethylether (DME) z cíleně pěstovaných energetických dřevin vyrobený v samostatném zařízení	83%	16,2
45.	Metanol z odpadního dřeva vyrobený v samostatném zařízení	84%	15,2
46.	Metanol z cíleně pěstovaných energetických dřevin vyrobený v samostatném zařízení	83%	16,2
47.	Motorová nafta vyrobená Fischer-Tropschovou syntézou zplyňováním černého louhu integrovaným s výrobou celulózy	89%	10,2
48.	Benzin vyrobený Fischer-Tropschovou syntézou zplyňováním černého louhu integrovaným s výrobou celulózy	89%	10,4
49.	Dimethylether (DME) vyrobený zplyňováním černého louhu integrovaným s výrobou celulózy	89%	10,2
50.	Metanol vyrobený zplyňováním černého louhu integrovaným s výrobou celulózy	89%	10,4
51.	Podíl z obnovitelných zdrojů u methyl terc-butyl etheru (MTBE)	Stejné jako u použitého způsobu výroby metanolu

*) Standardní hodnoty pro procesy využívající kogenerační jednotku platí pouze tehdy, pokud veškeré procesní teplo dodává kogenerační jednotka.

**) Týká se pouze biopaliv vyrobených z vedlejších živočišných produktů klasifikovaných jako materiál kategorie 1 a 2 podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009 ze dne 21. října 2009 o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty, které nejsou určeny k lidské spotřebě, a o zrušení nařízení (ES) č. 1774/2002 (nařízení o vedlejších produktech živočišného původu), v platném znění, pro které se nezohledňují emise týkající se hygienizace jako součásti škvaření.

B. Výpočet emisí skleníkových plynů vzniklých během úplného životního cyklu biopaliva ze skutečných hodnot

Emise skleníkových plynů vzniklých během úplného životního cyklu biopaliva se vypočítají takto:

E_b = e_ec⁺ e_l⁺ e_p⁺ e_td⁺ e_u - e_sca - e_ccs - e_ccr,

kde

E_b	emise skleníkových plynů vzniklé během úplného životního cyklu biopaliva nebo biomethanu;
e_ec	emise skleníkových plynů z těžby nebo pěstování;
e_l	roční emise skleníkových plynů ze změn v zásobě uhlíku vyvolaných změnou využití půdy;
e_p	emise skleníkových plynů ze zpracování;
e_td	emise skleníkových plynů z přepravy a distribuce;
e_u	emise skleníkových plynů ze spalování daného biopaliva;
e_sca	úspory emisí skleníkových plynů vyvolané nahromaděním uhlíku v půdě díky zdokonaleným zemědělským postupům;
e_ccs	úspory emisí skleníkových plynů vyvolané zachycením a geologickým ukládáním CO₂;
e_ccr	úspory emisí skleníkových plynů v důsledku zachycení a náhrady CO₂; Emise skleníkových plynů z výroby strojního a jiného zařízení se neberou v úvahu.

Emise skleníkových plynů vzniklých během úplného životního cyklu biopaliva, E_B, se vyjadřují jako ekvivalent gramů CO₂ na 1 megajoule biopaliva [gCO_2ekv/MJ].

Pokud se emise skleníkových plynů z těžby nebo pěstování surovin, e_ec, vyjadřují v gCO_2ekv/na tunu suchých surovin, převod na gramy ekvivalentu CO₂ na MJ paliva, gCO_2ekv/MJ, se vypočte pro palivo(a) a surovinu (a) takto:

kde

emise na suchou tunu surovin se vypočtou tímto způsobem:

Úspora emisí skleníkových plynů při použití biopaliva se vypočítá takto:

ÚSPORA = (E_f - E_b)/E_f,

kde

E_b	celkové emise skleníkových plynů z biopaliva a
E_f	celkové emise skleníkových plynů vzniklých během úplného životního cyklu referenční fosilní pohonné hmoty.

4.	Skleníkovými plyny pro účely bodu 1 jsou oxid uhličitý (CO₂), oxid dusný (N₂O) a methan (CH₄). Pro účely výpočtu ekvivalentu CO₂ se hmotnost těchto plynů násobí těmito faktory: CO₂: 1 N₂O: 298 CH₄: 25

Emise skleníkových plynů z těžby nebo pěstování, e_ec, zahrnují emise pocházející ze samotného procesu těžby nebo pěstování a získávání (sklízení) biomasy, z odpadu a z úniků (ztrát) a dále emise z výroby chemických látek nebo produktů použitých při těžbě nebo pěstování. Zachycování emisí CO₂ při pěstování biomasy není zahrnuto. Emise skleníkových plynů z pěstování jsou ovlivněny zejména druhem osiva, množstvím a druhem použitých hnojiv a pesticidů, spotřebou pohonných hmot, výnosem plodiny a emisemi N₂O z půdy.

Jako alternativu skutečných hodnot emisí skleníkových plynů z pěstování biomasy lze použít hodnoty produkce emisí skleníkových plynů z biomasy obsažené ve zprávách podle čl. 31 odst. 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2018/2001 nebo dílčí hodnoty emisí skleníkových plynů z pěstování uvedené v části C této přílohy. Jako alternativu skutečných hodnot emisí skleníkových plynů z pěstování lze při absenci příslušných informací v těchto zprávách vypočítat průměrné hodnoty založené na místních zemědělských postupech, které vycházejí například z údajů o skupinách zemědělských podniků.

Pro účely výpočtu uvedeného v bodu 1 se k úsporám emisí skleníkových plynů na základě zdokonalení zemědělských postupů e_sca, například přechodu na minimální orbu nebo bezorebné setí, pěstování lepších plodin nebo jejich střídání, používání krycích plodin, včetně hospodaření se zbytky plodin, a používání organických pomocných půdních látek (například kompostu nebo digestátu zfermentace mrvy), přihlédne pouze tehdy, pokud byly předloženy spolehlivé a ověřitelné důkazy, že obsah uhlíku v půdě se zvyšuje, nebo se dá rozumně očekávat, že v období, kdy byly dotčené suroviny pěstovány, uvedený obsah vzrostl, přičemž se k emisím přihlédne v případě, kde tyto postupy vedou k vyššímu používání umělých hnojiv a herbicidů.

Roční hodnoty emisí skleníkových plynů pocházejících ze změn v zásobě uhlíku vyvolaných změnou využití půdy, e_l, se vypočítají rozdělením celkových emisí rovnoměrně na 20 let. Pro výpočet těchto emisí se použije následující vzorec

e_l = (CS_r-CS_a)x 3,664 x 1/20 x 1/P - e_B,

kde

e_l	roční emise skleníkových plynů ze změn v zásobě uhlíku vyvolaných změnou využití půdy vyjádřené jako hmotnost ekvivalentu CO₂ na jednotku energie vzniklé z biopaliva [gCO_2ekv/MJ]; orná půda a trvalé kultury se považují za jeden způsob využívání půdy;
CS_R	zásoba uhlíku na jednotku plochy spojená s referenčním využíváním půdy vyjádřená jako hmotnost uhlíku v tunách na jednotku plochy, včetně půdy a vegetace. Za referenční využívání půdy se považuje využívání půdy v lednu roku 2008 nebo 20 let před získáním biomasy podle toho, který údaj je aktuálnější;
CS_A	zásoba uhlíku na jednotku plochy spojená s aktuálním využíváním půdy vyjádřená jako hmotnost uhlíku v tunách na jednotku plochy, včetně půdy a vegetace. V případech, kdy dochází k hromadění zásob uhlíku po dobu přesahující jeden rok, stanoví se hodnota činitele CS_A jako odhad zásoby na jednotku plochy za období 20 let nebo v době zralosti plodiny, a to podle toho, která situace nastane dříve;
P	produktivita plodiny vyjádřená jako energie obsažená v biopalivu v MJ vztažená na jednotku plochy za rok a
e_B	bonus ve výši 29 gCO_2ekv/MJ biopaliva nebo biomethanu, pokud je biomasa získávána z obnovené znehodnocené půdy za podmínek stanovených v bodě 10.

9.	Pokud je biomasa pěstována na orné půdě, která měla status orné půdy před 1. lednem 2008, jsou roční emise skleníkových plynů ze změn v zásobě uhlíku vyvolané změnou využití půdy považovány za nulové.

10.

Bonus, e_B, ve výši 29 gCO_2ekv/MJ je přidělen, pokud je prokázáno, že daná půda

a) nebyla v lednu roku 2008 využívána k zemědělským nebo jakýmkoli jiným činnostem a

b) je závažným způsobem znehodnocená, včetně takové půdy dříve využívané k zemědělským účelům.

Bonus ve výši 29 gCO_2ekv/MJ se použije pro období maximálně 20 let od data přeměny půdy na zemědělsky využívanou půdu, a to za předpokladu, že je zajištěn pravidelný růst zásob uhlíku, jakož i značné snížení eroze závažným způsobem znehodnocených půd. Půdami závažným způsobem znehodnocenými se rozumí půdy, které byly po značnou dobu výrazně zasoleny nebo vykazují obzvláště nízký obsah organických látek, a které jsou závažným způsobem erodované.

11.

Výpočet zásob uhlíku v půdě CS_R a CS_A se provádí podle pokynů uvedených v rozhodnutí Komise č. 2010/335 ze dne 10. června 2010 o pokynech pro výpočet zásob uhlíku v půdě pro účely přílohy V směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES ze dne 23. dubna 2009 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů a o změně a následném zrušení směrnice 2001/177/ES/ a 2003/30/ES, v platném znění.

12.

Emise skleníkových plynů ze zpracování, e_p, zahrnují emise zvláštního procesu zpracování, z odpadu a úniků a z výroby chemických látek nebo produktů použitých při zpracování, včetně emisí CO₂ odpovídajících obsahu uhlíku ve fosilních vstupech, bez ohledu na to, zda byl v příslušném postupu spálen nebo nikoli.

13.

Při zohlednění spotřeby elektřiny, která není generována přímo v zařízení vyrábějícím příslušné biopalivo, se předpokládá, že intenzita emisí skleníkových plynů z výroby a distribuce této elektřiny se rovná průměrné intenzitě emisí při výrobě a distribuci elektřiny vdané oblasti. Odchylně od tohoto pravidla mohou výrobci pro elektřinu vyrobenou samostatným zařízením generujícím elektřinu použít průměrnou hodnotu platnou pro dané zařízení, pokud není připojeno k rozvodné síti.

14.	Emise skleníkových plynů původem ze zpracování v příslušných případech zahrnují emise ze sušení prozatímních produktů a materiálů.

15.

Emise skleníkových plynů z přepravy a distribuce, e_td, zahrnují emise pocházející z přepravy surovin a polotovarů i ze skladování a distribuce konečného výrobku. Za emise skleníkových plynů z přepravy a distribuce se nepovažují emise z přepravy a distribuce zohledňované podle bodu 5 jako emise z pěstování.

16.	Emise skleníkových plynů z používání daného biopaliva, e_u, se pokládají za nulové. Emise skleníkových plynů jiných než CO₂ (CH₄ a N₂O) z použitého paliva musí být zahrnuty do faktoru e_u.

17.

Úspory emisí skleníkových plynů vyvolané zachycením a geologickým ukládáním CO₂, e_ccs, které již nebyly započítány do emisí skleníkových plynů ze zpracování, e_pse omezují na emise, ke kterým nedošlo v důsledku zachycení a ukládání emitovaného CO₂ v přímé souvislosti se získáváním, přepravou, zpracováním a distribucí paliva, pokud ukládání probíhalo v souladu se zákonem č. 85/2012 Sb., o ukládání oxidu uhličitého do přírodních horninových struktur a o změně některých zákonů.

18.

Úspory emisí skleníkových plynů v důsledku zachycení a náhrady CO₂, e_ccr, přímo souvisejí s výrobou biopaliva, jíž jsou přiřazeny, a omezují se na emise, ke kterým nedošlo v důsledku zachycení CO₂, jehož uhlík pochází z biomasy a používá se k nahrazení CO₂ z fosilních paliv při výrobě komerčních výrobků a služeb.

19.

Pokud kogenerační jednotka - zajištující teplo nebo elektřinu v procesu výroby paliva, pro které se počítají emise - vyrobí přebytečnou elektřinu nebo přebytečné užitečné teplo, rozdělí se emise skleníkových plynů mezi elektřinu a užitečné teplo podle teploty tepla (jež odráží užitnost (užitek) tepla). Užitečná část tepla se zjistí vynásobením jeho energetického obsahu účinností Carnotova cyklu C_h, použitím tohoto výpočtu:

kde

T_h	teplota měřená jako absolutní teplota (v kelvinech) užitečného tepla v místě dodání;
T₀	teplota okolí, stanovená na 273,15 kelvinu (rovná se 0 °C).

Je-li přebytečné teplo vyváženo pro účely vytápění budov, při teplotě nižší než 150 °C (423,15 kelvinu), lze C_h alternativně definovat takto:

C_h	účinnost Carnotova cyklu pro teplo při teplotě 150 °C (423,15 kelvinu), která činí: 0,3546

Pro účely tohoto výpočtu se použijí skutečné účinnosti, definované jako vyrobená roční mechanická energie, elektřina, resp. teplo děleno ročním vstupem energie.

Pro účely tohoto výpočtu se rozumí:

a) „kombinovanou výrobou tepla a elektřiny“ současná výroba tepelné energie a elektrické nebo mechanické energie v jednom procesu;

b) „užitečným teplem“ teplo vyrobené k uspokojení ekonomicky odůvodněné poptávky po teplu k vytápění nebo chlazení;

c) „ekonomicky odůvodněnou poptávkou“ poptávka, která nepřekračuje potřeby tepla nebo chlazení a která by byla jinak uspokojována za tržních podmínek.

20.

V případech, kdy v procesu výroby paliva vzniká kombinace paliva, pro které se počítají emise, a jednoho nebo několika dalších produktů (dále jen „druhotné produkty“), rozdělí se emise skleníkových plynů mezi palivo (nebo jeho odpovídající meziprodukty) a druhotné produkty v poměru k jejich energetickému obsahu (stanovenému u druhotných produktů s výjimkou elektřiny a tepla jako výhřevnost). Produkce emisí skleníkových plynů přebytečného užitečného tepla nebo přebytečné elektřiny se shoduje s produkcí skleníkových plynů tepla nebo elektřiny dodaných do procesu výroby paliva a určí se na základě výpočtu produkce skleníkových plynů všech vstupů a emisí, včetně surovin a emisí CH₄ a N₂O, do a z kogenerační jednotky, kotle nebo jiného zařízení dodávajícího teplo nebo elektřinu do procesu výroby paliva. V případě kombinované výroby elektřiny a tepla se výpočet provádí podle bodu 19.

21.

Pro účely výpočtu uvedeného v bodu 20 se takto rozdělované emise počítají jako: e_ec+ e_l + e_sca + ty podíly e_p, e_td a e_ccs a e_ccr, které vznikají během jednotlivých výrobních kroků předcházejících výrobnímu kroku, ve kterém vzniká druhotný produkt, i v rámci tohoto výrobního kroku. Došlo-li k přiřazení emisí druhotným produktům v některém z předchozích výrobních kroků životního cyklu, použije se pro předmětné účely místo těchto celkových emisí jen podíl těchto emisí přiřazený v posledním z těchto výrobních kroků meziproduktu vyráběného paliva.

V případě biopaliv musí být pro účely tohoto výpočtu zohledněny všechny druhotné produkty. K odpadům ani zbytkům se žádné emise nepřiřadí. U druhotných produktů, jejichž energetický obsah je záporný, se energetický obsah pokládá pro účely výpočtu za nulový.

Emise skleníkových plynů z odpadů a zbytků, včetně korun stromů a větví, slámy, plev, kukuřičných klasů a ořechových skořápek, a zbytků ze zpracování, včetně surového glycerinu (glycerin, který není rafinován) a bagasy, se považují v celém životním cyklu těchto odpadů a zbytků až do doby jejich získání za nulové bez ohledu na to, zda jsou uvedené odpady a zbytky před přeměnou na konečný produkt zpracovány na prozatímní produkty.

V případě paliv vyráběných v jiných rafinériích, než které jsou kombinací zpracovatelských zařízení a kotlů nebo kogeneračních jednotek zajišťujících dodávky tepla nebo elektřiny do zpracovatelského zařízení, je analyzovanou jednotkou pro účely výpočtu podle bodu 20 rafinérie.

22.

Pro účely výpočtu emisí skleníkových plynů z pěstování (e_ec), ze zpracování (e_p), z přepravy a distribuce (e_td) a roční emise skleníkových plynů ze změn v zásobě uhlíku vyvolaných změnou využití půdy (ei) se použije energetický obsah nejpoužívanějších biopaliv a fosilních pohonných hmot uvedený v části D.

C. Dílčí standardní hodnoty emisí skleníkových plynů pro biopaliva

1.	Dílčí standardní hodnoty emisí skleníkových plynů pro pěstování: „e_ec“, včetně emisí N₂O z půdy

	Způsob výroby biopaliva	Standardní hodnoty emisí skleníkových plynů [gCCkekv/MJ]
1.	Etanol z řepy cukrové	9,6
2.	Etanol z kukuřice	25,5
3.	Etanol z obilovin jiných než kukuřice	27,0
4.	Etanol z cukrové třtiny	17,1
5.	Podíl z obnovitelných zdrojů u ethyl terc-butyl etheru (ETBE)	Stejné jako u použitého způsobu výroby etanolu
6.	Podíl z obnovitelných zdrojů u terc-amyl ethyl etheru (TAEE)	Stejné jako u použitého způsobu výroby etanolu
7.	Bionafta z řepky	32,0
8.	Bionafta ze slunečnice	26,1
9.	Bionafta ze sójových bobů	21,2
10.	Bionafta z palmového oleje	26,0
11.	Bionafta z použitého kuchyňského oleje	0
12.	Živočišné tuky získané z produkce bionafty*)	0
13.	Hydrogenačně upravený rostlinný olej z řepky	33,4
14.	Hydrogenačně upravený rostlinný olej ze slunečnic	26,9
15.	Hydrogenačně upravený rostlinný olej ze sójových bobů	22,1
16.	Hydrogenačně upravený rostlinný olej z palmového oleje	27,3
17.	Hydrogenačně upravený olej z použitého kuchyňského oleje	0
18.	Hydrogenačně upravený olej z živočišných tuků získaný ze škvaření*)	0
19.	Čistý rostlinný olej z řepky	33,4
20.	Čistý rostlinný olej ze slunečnic	27,2
21.	Čistý rostlinný olej ze sójových bobů	22,2
22.	Čistý rostlinný olej z palmového oleje	27,1
23.	Čistý olej z použitého kuchyňského oleje	0
24.	Etanol z pšeničné slámy	1,8
25.	Nafta vyrobená z odpadního dřeva Fischer-Tropschovou syntézou v samostatném zařízení	3,3
26.	Motorová nafta vyrobená z cíleně pěstovaných energetických dřevin Fischer-Tropschovou syntézou v samostatném zařízení	8,2
27.	Benzin vyrobený z odpadního dřeva Fischer-Tropschovou syntézou v samostatném zařízení	3,3
28.	Benzin vyrobený z cíleně pěstovaných energetických dřevin Fischer- Tropschovou syntézou v samostatném zařízení	8,2
29.	Dimethylether (DME) z odpadního dřeva vyrobený v samostatném zařízení	3,1
30.	Dimethylether (DME) z cíleně pěstovaných energetických dřevin vyrobený v samostatném zařízení	7,6
31.	Metanol z odpadního dřeva vyrobený v samostatném zařízení	3,1
32.	Metanol z cíleně pěstovaných energetických dřevin vyrobený v samostatném zařízení	7,6
33.	Motorová nafta vyrobená Fischer-Tropschovou syntézou zplyňováním černého louhu integrovaným s výrobou celulózy	2,5
34.	Benzin vyrobený Fischer-Tropschovou syntézou zplyňováním černého louhu integrovaným s výrobou celulózy	2,5
35.	Dimethylether (DME) vyrobený zplyňováním černého louhu integrovaným s výrobou celulózy	2,5
36.	Metanol vyrobený zplyňováním černého louhu integrovaným s výrobou celulózy	2,5
37.	Podíl z obnovitelných zdrojů u methyl terc-butyl etheru (MTBE)	Stejné jako u použitého způsobu výroby metanolu

*) Týká se pouze biopaliv vyrobených z vedlejších živočišných produktů klasifikovaných jako materiál kategorie 1 a 2 podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009, v platném znění, pro které se nezohledňují emise týkající se hygienizace jako součásti škvaření.

Dílčí standardní hodnoty emisí skleníkových plynů pro pěstování: „e_ec“, pouze emise N₂O z půdy (tyto emise jsou již zahrnuty v tabulce 1)

	Způsob výroby biopaliva	Standardní hodnoty emisí skleníkových plynů [gCO₂ekv/MJ]
1.	Etanol z řepy cukrové	4,9
2.	Etanol z kukuřice	13,7
3.	Etanol z obilovin jiných než kukuřice	14,1
4.	Etanol z cukrové třtiny	2,1
5.	Podíl z obnovitelných zdrojů u ethyl terc-butyl etheru (ETBE)	Stejné jako u použitého způsobu výroby etanolu
6.	Podíl z obnovitelných zdrojů u terc-amyl ethyl etheru (TAEE)	Stejné jako u použitého způsobu výroby etanolu
7.	Bionafta z řepky	17,6
8.	Bionafta ze slunečnice	12,2
9.	Bionafta ze sójových bobů	13,4
10.	Bionafta z palmového oleje	16,5
11.	Bionafta z použitého kuchyňského oleje	0
12.	Živočišné tuky získané z produkce bionafty*)	0
13.	Hydrogenačně upravený rostlinný olej z řepky	18,0
14.	Hydrogenačně upravený rostlinný olej ze slunečnic	12,5
15.	Hydrogenačně upravený rostlinný olej ze sójových bobů	13,7
16.	Hydrogenačně upravený rostlinný olej z palmového oleje	16,9
17.	Hydrogenačně upravený olej z použitého kuchyňského oleje	0
18.	Hydrogenačně upravený olej z živočišných tuků získaný ze škvaření*)	0
19.	Čistý rostlinný olej z řepky	17,6
20.	Čistý rostlinný olej ze slunečnic	12,2
21.	Čistý rostlinný olej ze sójových bobů	13,4
22.	Čistý rostlinný olej z palmového oleje	16,5
23.	Čistý olej z použitého kuchyňského oleje	0
24.	Etanol z pšeničné slámy	0
25.	Nafta vyrobená z odpadního dřeva Fischer-Tropschovou syntézou v samostatném zařízení	0
26.	Motorová nafta vyrobená z cíleně pěstovaných energetických dřevin Fischer-Tropschovou syntézou v samostatném zařízení	4,4
27.	Benzin vyrobený z odpadního dřeva Fischer-Tropschovou syntézou v samostatném zařízení	0
28.	Benzin vyrobený z cíleně pěstovaných energetických dřevin Fischer- Tropschovou syntézou v samostatném zařízení	4,4
29.	Dimethylether (DME) z odpadního dřeva vyrobený v samostatném zařízení	0
30.	Dimethylether (DME) z cíleně pěstovaných energetických dřevin vyrobený v samostatném zařízení	4,1
31.	Metanol z odpadního dřeva vyrobený v samostatném zařízení	0
32.	Metanol z cíleně pěstovaných energetických dřevin vyrobený v samostatném zařízení	4,1
33.	Motorová nafta vyrobená Fischer-Tropschovou syntézou zplyňováním černého louhu integrovaným s výrobou celulózy	0
34.	Benzin vyrobený Fischer-Tropschovou syntézou zplyňováním černého louhu integrovaným s výrobou celulózy	0
35.	Dimethylether (DME) vyrobený zplyňováním černého louhu integrovaným s výrobou celulózy	0
36.	Metanol vyrobený zplyňováním černého louhu integrovaným s výrobou celulózy	0
37.	Podíl z obnovitelných zdrojů u methyl terc-butyl etheru (MTBE)	Stejné jako u použitého způsobu výroby metanolu

3. Dílčí standardní hodnoty pro zpracování: „e_p“

	Způsob výroby biopaliva	Standardní hodnoty emisí skleníkových plynů [gCO_2ekv/MJ]
1.	Etanol z řepy cukrové (bez bioplynu získaného z kalu, zemní plyn jako procesní palivo v konvenčním kotli)	26,3
2.	Etanol z řepy cukrové (s bioplynem získaným z kalu, zemní plyn jako procesní palivo v konvenčním kotli)	13,6
3.	Etanol z řepy cukrové (bez bioplynu získaného z kalu, zemní plyn jako procesní palivo v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny*)	18,5
4.	Etanol z řepy cukrové (s bioplynem získaným z kalu, zemní plyn jako procesní palivo v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny*)	10,6
5.	Etanol z řepy cukrové (bez bioplynu získaného z kalu, hnědé uhlí jako procesní palivo v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny*)	38,3
6.	Etanol z řepy cukrové (s bioplynem získaným z kalu, hnědé uhlí jako procesní palivo v zařízení kombinované výroby tepla a elektřiny*)	22,0
7.	Etanol z kukuřice (zemní plyn jako procesní palivo v konvenčním kotli)	29,1
8.	Etanol z kukuřice (zemní plyn jako procesní palivo v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny*)	20,8
9.	Etanol z kukuřice (hnědé uhlí jako procesní palivo v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny*)	40,1
10.	Etanol z kukuřice (zbytkový materiál z lesa jako procesní palivo v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny*)	2,6
11.	Etanol z obilovin jiných než kukuřice (zemní plyn jako procesní palivo v konvenčním kotli)	29,3
12.	Etanol z obilovin jiných než kukuřice (zemní plyn jako procesní palivo v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny*)	21,1
13.	Etanol z obilovin jiných než kukuřice (hnědé uhlí jako procesní palivo v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny*)	42,5
14.	Etanol z obilovin jiných než kukuřice (zbytkový materiál z lesa jako procesní palivo v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny*)	2,2
15.	Etanol z cukrové třtiny	1,8
16.	Podíl z obnovitelných zdrojů u ethyl terc-butyl etheru (ETBE)	Stejné jako u použitého způsobu výroby etanolu
17.	Podíl z obnovitelných zdrojů u terc-amyl ethyl etheru (TAEE)	Stejné jako u použitého způsobu výroby etanolu
18.	Bionafta z řepky	16,3
19.	Bionafta ze slunečnice	16,5
20.	Bionafta ze sójových bobů	16,9
21.	Bionafta z palmového oleje (nádrž odpadových vod s volným výtokem)	42,6
22.	Bionafta z palmového oleje (proces se zachycováním metanu v lisovně oleje)	18,5
23.	Bionafta z použitého kuchyňského oleje	13,0
24.	Živočišné tuky získané z produkce bionafty**)	19,1
25.	Hydrogenačně upravený rostlinný olej z řepky	15,0
26.	Hydrogenačně upravený rostlinný olej ze slunečnic	14,7
27.	Hydrogenačně upravený rostlinný olej ze sójových bobů	15,2
28.	Hydrogenačně upravený olej z palmového oleje (nádrž odpadových vod s volným výtokem)	38,9
29.	Hydrogenačně upravený rostlinný olej z palmového oleje (proces se zachycováním metanu v lisovně oleje)	13,6
30.	Hydrogenačně upravený olej z odpadového použitého oleje	14,3
31.	Hydrogenačně upravený olej z živočišných tuků získaný ze škvaření**)	20,3
32.	Čistý rostlinný olej z řepky	5,2
33.	Čistý rostlinný olej ze slunečnic	5,4
34.	Čistý rostlinný olej ze sójových bobů	5,9
35.	Čistý rostlinný olej z palmového oleje (nádrž odpadových vod s volným výtokem)	31,7
36.	Čistý rostlinný olej z palmového oleje (proces se zachycováním metanu v lisovně oleje)	6,5
37.	Čistý olej z použitého kuchyňského oleje	0,8
38.	Etanol z pšeničné slámy	6,8
39.	Nafta vyrobená z odpadního dřeva Fischer-Tropschovou syntézou v samostatném zařízení	0,1
40.	Motorová nafta vyrobená z cíleně pěstovaných energetických dřevin Fischer-Tropschovou syntézou v samostatném zařízení	0,1
41.	Benzin vyrobený z odpadního dřeva Fischer-Tropschovou syntézou v samostatném zařízení	0,1
42.	Benzin vyrobený z cíleně pěstovaných energetických dřevin Fischer- Tropschovou syntézou v samostatném zařízení	0,1
43.	Dimethylether (DME) z odpadního dřeva vyrobený v samostatném zařízení	0
44.	Dimethylether (DME) z cíleně pěstovaných energetických dřevin vyrobený v samostatném zařízení	0
45.	Metanol z odpadního dřeva vyrobený v samostatném zařízení	0
46.	Metanol z cíleně pěstovaných energetických dřevin vyrobený v samostatném zařízení	0
47.	Motorová nafta vyrobená Fischer-Tropschovou syntézou zplyňováním černého louhu integrovaným s výrobou celulózy	0
48.	Benzin vyrobený Fischer-Tropschovou syntézou zplyňováním černého louhu integrovaným s výrobou celulózy	0
49.	Dimethylether (DME) vyrobený zplyňováním černého louhu integrovaným s výrobou celulózy	0
50.	Metanol vyrobený zplyňováním černého louhu integrovaným s výrobou celulózy	0
51.	Podíl z obnovitelných zdrojů u methyl terc-butyl etheru (MTBE)	Stejné jako u použitého způsobu výroby metanolu

*) Standardizované hodnoty pro procesy využívající kogenerační jednotku platí pouze tehdy, pokud veškeré procesní teplo dodává kogenerační jednotka.

4. Dílčí standardní hodnoty pro zpracování: „e_p“ (hodnoty pouze pro extrakci oleje - jsou již zahrnuty v bodě 3.

	Způsob výroby biopaliva	Standardní hodnoty emisí skleníkových plynů [gCO₂ekv/MJ]
1.	Bionafta z řepky	4,2
2.	Bionafta ze slunečnice	4,0
3.	Bionafta ze sójových bobů	4,4
4.	Bionafta z palmového oleje (nádrž odpadových vod s volným výtokem)	29,2
5.	Bionafta z palmového oleje (proces se zachycováním metanu v lisovně oleje)	5,1
6.	Bionafta z použitého kuchyňského oleje	0
7.	Živočišné tuky získané z produkce bionafty**)	6,1
8.	Hydrogenačně upravený rostlinný olej z řepky	4,4
9.	Hydrogenačně upravený rostlinný olej ze slunečnic	4,1
10.	Hydrogenačně upravený rostlinný olej ze sójových bobů	4,6
11.	Hydrogenačně upravený olej z palmového oleje (nádrž odpadových vod s volným výtokem)	30,7
12.	Hydrogenačně upravený rostlinný olej z palmového oleje (proces se zachycováním metanu v lisovně oleje)	5,4
13.	Hydrogenačně upravený olej z použitého kuchyňského oleje	0
14.	Hydrogenačně upravený olej z živočišných tuků získaný ze škvaření**)	6,0
15.	Čistý rostlinný olej z řepky	4,4
16.	Čistý rostlinný olej ze slunečnic	4,2
17.	Čistý rostlinný olej ze sójových bobů	4,7
18.	Čistý rostlinný olej z palmového oleje (nádrž odpadových vod s volným výtokem)	30,5
19.	Čistý rostlinný olej z palmového oleje (proces se zachycováním metanu v lisovně oleje)	5,3
20.	Čistý olej z použitého kuchyňského oleje	0

5. Dílčí standardní hodnoty emisí skleníkových plynů pro přepravu a distribuci: „e_td“

	Způsob výroby biopaliva	Standardní hodnoty emisí skleníkových plynů [gCO_2ekv/MJ]
1.	Etanol z řepy cukrové (bez bioplynu získaného z kalu, zemní plyn jako procesní palivo v konvenčním kotli)	2,3
2.	Etanol z řepy cukrové (s bioplynem získaným z kalu, zemní plyn jako procesní palivo v konvenčním kotli)	2,3
3.	Etanol z řepy cukrové (bez bioplynu získaného z kalu, zemní plyn jako procesní palivo v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny*)	2,3
4.	Etanol z řepy cukrové (s bioplynem získaným z kalu, zemní plyn jako procesní palivo v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny*)	2,3
5.	Etanol z řepy cukrové (bez bioplynu získaného z kalu, hnědé uhlí jako procesní palivo v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny*)	2,3
6.	Etanol z řepy cukrové (s bioplynem získaným z kalu, hnědé uhlí jako procesní palivo v zařízení kombinované výroby tepla a elektřiny*)	2,3
7.	Etanol z kukuřice (zemní plyn jako procesní palivo v konvenčním kotli)	2,2
8.	Etanol z kukuřice (zemní plyn jako procesní palivo v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny*)	2,2
9.	Etanol z kukuřice (hnědé uhlí jako procesní palivo v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny*)	2,2
10.	Etanol z kukuřice (zbytkový materiál z lesa jako procesní palivo v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny*)	2,2
11.	Etanol z obilovin jiných než kukuřice (zemní plyn jako procesní palivo v konvenčním kotli)	2,2
12.	Etanol z obilovin jiných než kukuřice (zemní plyn jako procesní palivo v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny*)	2,2
13.	Etanol z obilovin jiných než kukuřice (hnědé uhlí jako procesní palivo v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny*)	2,2
14.	Etanol z obilovin jiných než kukuřice (zbytkový materiál z lesa jako procesní palivo v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny*)	2,2
15.	Etanol z cukrové třtiny	9,7
16.	Podíl z obnovitelných zdrojů u ethyl terc-butyl etheru (ETBE)	Stejné jako u použitého způsobu výroby etanolu
17.	Podíl z obnovitelných zdrojů u terc-amyl ethyl etheru (TAEE)	Stejné jako u použitého způsobu výroby etanolu
18.	Bionafta z řepky	1,8
19.	Bionafta ze slunečnice	2,1
20.	Bionafta ze sójových bobů	8,9
21.	Bionafta z palmového oleje (nádrž odpadových vod s volným výtokem)	6,9
22.	Bionafta z palmového oleje (proces se zachycováním metanu v lisovně oleje)	6,9
23.	Bionafta z použitého kuchyňského oleje	1,9
24.	Živočišné tuky získané z produkce bionafty**)	1,6
25.	Hydrogenačně upravený rostlinný olej z řepky	1,7
26.	Hydrogenačně upravený rostlinný olej ze slunečnic	2,0
27.	Hydrogenačně upravený rostlinný olej ze sójových bobů	9,2
28.	Hydrogenačně upravený olej z palmového oleje (nádrž odpadových vod s volným výtokem)	7,0
29.	Hydrogenačně upravený rostlinný olej z palmového oleje (proces se zachycováním metanu v lisovně oleje)	7,0
30.	Hydrogenačně upravený olej z odpadového použitého oleje	1,7
31.	Hydrogenačně upravený olej z živočišných tuků získaný ze škvaření**)	1,5
32.	Čistý rostlinný olej z řepky	1,4
33.	Čistý rostlinný olej ze slunečnic	1,7
34.	Čistý rostlinný olej ze sójových bobů	8,8
35.	Čistý rostlinný olej z palmového oleje (nádrž odpadových vod s volným výtokem)	6,7
36.	Čistý rostlinný olej z palmového oleje (proces se zachycováním metanu v lisovně oleje)	6,7
37.	Čistý olej z použitého kuchyňského oleje	1,4
38.	Etanol z pšeničné slámy	7,1
39.	Nafta vyrobená z odpadního dřeva Fischer-Tropschovou syntézou v samostatném zařízení	12,2
40.	Motorová nafta vyrobená z cíleně pěstovaných energetických dřevin Fischer-Tropschovou syntézou v samostatném zařízení	8,4
41.	Benzin vyrobený z odpadního dřeva Fischer-Tropschovou syntézou v samostatném zařízení	12,2
42.	Benzin vyrobený z cíleně pěstovaných energetických dřevin Fischer- Tropschovou syntézou v samostatném zařízení	8,4
43.	Dimethylether (DME) z odpadního dřeva vyrobený v samostatném zařízení	12,1
44.	Dimethylether (DME) z cíleně pěstovaných energetických dřevin vyrobený v samostatném zařízení	8,6
45.	Metanol z odpadního dřeva vyrobený v samostatném zařízení	12,1
46.	Metanol z cíleně pěstovaných energetických dřevin vyrobený v samostatném zařízení	8,6
47.	Motorová nafta vyrobená Fischer-Tropschovou syntézou zplyňováním černého louhu integrovaným s výrobou celulózy	7,7
48.	Benzin vyrobený Fischer-Tropschovou syntézou zplyňováním černého louhu integrovaným s výrobou celulózy	7,9
49.	Dimethylether (DME) vyrobený zplyňováním černého louhu integrovaným s výrobou celulózy	7,7
50.	Metanol vyrobený zplyňováním černého louhu integrovaným s výrobou celulózy	7,9
51.	Podíl z obnovitelných zdrojů u methyl terc-butyl etheru (MTBE)	Stejné jako u použitého způsobu výroby metanolu

*) Standardizované hodnoty pro procesy využívající kogenerační jednotku platí pouze tehdy, pokud veškeré procesní teplo dodává kogenerační jednotka.

6. Dílčí standardní hodnoty emisí skleníkových plynů pro přepravu a distribuci konečného produktu: „e_td“ (stanovené zvlášť pro případ vykazování skutečných emisí z přepravy plodin a meziproduktů; v bodu 5 jsou tyto emise skleníkových plynů zahrnuty jako součást hodnoty pro přepravu a distribuci plodiny, meziproduktu i konečného produktu)

	Způsob výroby biopaliva	Standardní hodnoty emisí skleníkových plynů [gCO_2ekv/MJ]
1.	Etanol z řepy cukrové (bez bioplynu získaného z kalu, zemní plyn jako procesní palivo v konvenčním kotli)	1,6
2.	Etanol z řepy cukrové (s bioplynem získaným z kalu, zemní plyn jako procesní palivo v konvenčním kotli)	1,6
3.	Etanol z řepy cukrové (bez bioplynu získaného z kalu, zemní plyn jako procesní palivo v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny*)	1,6
4.	Etanol z řepy cukrové (s bioplynem získaným z kalu, zemní plyn jako procesní palivo v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny*)	1,6
5.	Etanol z řepy cukrové (bez bioplynu získaného z kalu, hnědé uhlí jako procesní palivo v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny*)	1,6
6.	Etanol z řepy cukrové (s bioplynem získaným z kalu, hnědé uhlí jako procesní palivo v zařízení kombinované výroby tepla a elektřiny*)	1,6
7.	Etanol z kukuřice (zemní plyn jako procesní palivo v konvenčním kotli)	1,6
8.	Etanol z kukuřice (zemní plyn jako procesní palivo v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny*)	1,6
9.	Etanol z kukuřice (hnědé uhlí jako procesní palivo v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny*)	1,6
10.	Etanol z kukuřice (zbytkový materiál z lesa jako procesní palivo v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny*)	1,6
11.	Etanol z obilovin jiných než kukuřice (zemní plyn jako procesní palivo v konvenčním kotli)	1,6
12.	Etanol z obilovin jiných než kukuřice (zemní plyn jako procesní palivo v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny*)	1,6
13.	Etanol z obilovin jiných než kukuřice (hnědé uhlí jako procesní palivo v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny*)	1,6
14.	Etanol z obilovin jiných než kukuřice (zbytkový materiál z lesa jako procesní palivo v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny*)	1,6
15.	Etanol z cukrové třtiny	6,0
16.	Podíl z obnovitelných zdrojů u ethyl terc-butyl etheru (ETBE)	Stejné jako u použitého způsobu výroby etanolu
17.	Podíl z obnovitelných zdrojů u terc-amyl ethyl etheru (TAEE)	Stejné jako u použitého způsobu výroby etanolu
18.	Bionafta z řepky	1,3
19.	Bionafta ze slunečnice	1,3
20.	Bionafta ze sójových bobů	1,3
21.	Bionafta z palmového oleje (nádrž odpadových vod s volným výtokem)	1,3
22.	Bionafta z palmového oleje (proces se zachycováním metanu v lisovně oleje)	1,3
23.	Bionafta z použitého kuchyňského oleje	1,3
24.	Živočišné tuky získané z produkce bionafty**)	1,3
25.	Hydrogenačně upravený rostlinný olej z řepky	1,2
26.	Hydrogenačně upravený rostlinný olej ze slunečnic	1,2
27.	Hydrogenačně upravený rostlinný olej ze sójových bobů	1,2
28.	Hydrogenačně upravený olej z palmového oleje (nádrž odpadových vod s volným výtokem)	1,2
29.	Hydrogenačně upravený rostlinný olej z palmového oleje (proces se zachycováním metanu v lisovně oleje)	1,2
30.	Hydrogenačně upravený olej z odpadového použitého oleje	1,2
31.	Hydrogenačně upravený olej z živočišných tuků získaný ze škvaření**)	1,2
32.	Čistý rostlinný olej z řepky	0,8
33.	Čistý rostlinný olej ze slunečnic	0,8
34.	Čistý rostlinný olej ze sójových bobů	0,8
35.	Čistý rostlinný olej z palmového oleje (nádrž odpadových vod s volným výtokem)	0,8
36.	Čistý rostlinný olej z palmového oleje (proces se zachycováním metanu v lisovně oleje)	0,8
37.	Čistý olej z použitého kuchyňského oleje	0,8
38.	Etanol z pšeničné slámy	1,6
39.	Nafta vyrobená z odpadního dřeva Fischer-Tropschovou syntézou v samostatném zařízení	1,2
40.	Motorová nafta vyrobená z cíleně pěstovaných energetických dřevin Fischer-Tropschovou syntézou v samostatném zařízení	1,2
41.	Benzin vyrobený z odpadního dřeva Fischer-Tropschovou syntézou v samostatném zařízení	1,2
42.	Benzin vyrobený z cíleně pěstovaných energetických dřevin Fischer- Tropschovou syntézou v samostatném zařízení	1,2
43.	Dimethylether (DME) z odpadního dřeva vyrobený v samostatném zařízení	2,0
44.	Dimethylether (DME) z cíleně pěstovaných energetických dřevin vyrobený v samostatném zařízení	2,0
45.	Metanol z odpadního dřeva vyrobený v samostatném zařízení	2,0
46.	Metanol z cíleně pěstovaných energetických dřevin vyrobený v samostatném zařízení	2,0
47.	Motorová nafta vyrobená Fischer-Tropschovou syntézou zplyňováním černého louhu integrovaným s výrobou celulózy	2,0
48.	Benzin vyrobený Fischer-Tropschovou syntézou zplyňováním černého louhu integrovaným s výrobou celulózy	2,0
49.	Dimethylether (DME) vyrobený zplyňováním černého louhu integrovaným s výrobou celulózy	2,0
50.	Metanol vyrobený zplyňováním černého louhu integrovaným s výrobou celulózy	2,0
51.	Podíl z obnovitelných zdrojů u methyl terc-butyl etheru (MTBE)	Stejné jako u použitého způsobu výroby metanolu

*) Standardizované hodnoty pro procesy využívající kogenerační jednotku platí pouze tehdy, pokud veškeré procesní teplo dodává kogenerační jednotka.

D. Energetický obsah nejpoužívanějších biopaliv a fosilních pohonných hmot

Energetický obsah pohonných hmot	Energetický obsah (výhřevnost) [MJ/kg]	Energetický obsah (výhřevnost) [MJ/I]
Biopropan	46	24
Čistý rostlinný olej	37	34
Bionafta - methylestery mastných kyselin	37	33
Bionafta - ethylestery mastných kyselin	38	34
Biomethan	50	-
Hydrogenačně upravený olej pocházející z biomasy, který má být použit jako náhrada za naftu	44	34
Hydrogenačně upravený olej pocházející z biomasy, který má být použit jako náhrada za benzin	45	30
Hydrogenačně upravený olej pocházející z biomasy, který má být použit jako náhrada za tryskové palivo	44	34
Hydrogenačně upravený olej (olej upravený pomocí vodíku za tepla) pocházející z biomasy, který má být použit jako náhrada za zkapalněný ropný plyn	46	24
Společně zpracovaný olej (zpracovaný v rafinérii současně s fosilními palivy) pocházející z biomasy nebo pyrolyzované biomasy, který má být použit jako náhrada za naftu	43	36
Společně zpracovaný olej (zpracovaný v rafinérii současně s fosilními palivy) pocházející z biomasy nebo pyrolyzované biomasy, který má být použit jako náhrada za benzín	44	32
Společně zpracovaný olej (zpracovaný v rafinérii současně s fosilními palivy) pocházející z biomasy nebo pyrolyzované biomasy, který má být použit jako náhrada za tryskové palivo	43	33
Společně zpracovaný olej (zpracovaný v rafinérii současně s fosilními palivy) pocházející z biomasy nebo pyrolyzované biomasy, který má být použit jako náhrada za zkapalněný ropný plyn	46	23
Metanol	20	16
Etanol	27	21
Propanol	31	25
Butanol	33	27
Nafta vyrobená Fischerovou-Tropschovou syntézou	44	34
Benzín vyrobený Fischerovou-Tropschovou syntézou	44	33
Trýskové palivo vyrobené Fischerovou- Tropschovou syntézou	44	33
Zkapalněný ropný plyn vyrobený Fischerovou- Tropschovou syntézou	46	24
Dimethylether (DME)	28	19
Vodík	120,1	—
ETBE (ethyl terc-butyl ether vyrobený z etanolu)*)	36	27
MTBE (methyl terc-butyl ether vyrobený z metanolu)**)	35	26
TAEE (terc-amyl ethyl ether vyrobený z etanolu)***)	38	29
TAME (terc-amyl methyl ether vyrobený z metanolu)****)	36	28
THxEE (terc-hexyl ethyl ether vyrobený z etanolu)*****)	38	30
THxME (terc-hexyl methyl ether vyrobený z metanolu)******)	38	30
Benzin	43	32,2
Nafta	43	35,9
Zkapalněný ropný plyn	46
Stlačený zemní plyn	45,1
Stlačený syntetický zemní plyn	50

*) Při 37 % podílu z obnovitelných zdrojů.

**) Při 22 % podílu z obnovitelných zdrojů.

***) Při 29 % podílu z obnovitelných zdrojů.

****) Při 18 % podílu z obnovitelných zdrojů.

*****) Při 25 % podílu z obnovitelných zdrojů.

******) při 14 % podílu z obnovitelných zdrojů.“.

30.

V příloze č. 2 se na konci bodu 5 doplňuje nový podbod 5.2., který zní:

„5.2.

Kapalná a plynná paliva z obnovitelných zdrojů nebiologického původu se zohlední i v případě, že jsou použita jako meziprodukt pro výrobu fosilních pohonných hmot.“.

31.

Nadpis přílohy č. 4 zní:

„SUROVINY PRO VÝROBU POKROČILÝCH BIOPALIV“.

32.

V příloze č. 4 úvodní větě se slova „biopaliva, která mají nízký dopad v souvislosti s nepřímou změnou ve využívání půdy,“ nahrazují slovy „pokročilá biopaliva“.

33.

V příloze č. 4 písm. c) se slova „tříděný sběr ve smyslu § 4 odst. 1 písm. n)“ nahrazují slovy „oddělené soustřeďování odpadu podle § 11 odst. 1 písm. e)“.

34.

V příloze č. 4 se na konci textu písmene d) doplňují slova „ , v platném znění“.

35.

V příloze č. 4 se na konci písmene p) doplňuje slovo „nebo“.

36.

V příloze č. 4 se na konci písmene q) čárka nahrazuje tečkou a písmena r) až t) se zrušují.

37.

V příloze č. 4 vysvětlivce označené symbolem *) se slova „trsť rákosovitá a krycí plodiny vysévané před zasetím a po sklizení hlavních plodin)“ nahrazují slovy „trsť rákosovitá), pícniny a krycí plodiny vysévané před zasetím a po sklizení hlavních plodin“ a na konci textu vysvětlivky se doplňuje věta „Pícninami a krycími plodinami se rozumí směs travin a luštěnin s nízkým obsahem škrobu krátkodobě vysévaná na pastvinách za účelem zajištění píce pro hospodářská zvířata nebo na orné půdě pro zlepšení její úrodnosti k dosažení vyšších výnosů hlavních plodin.“.

38.

V příloze č. 5 části A. bodu 1 písm. l) a v příloze č. 5 části B. bodu 7 se číslo „9“ nahrazuje číslem „10“.

39.

V příloze č. 6 části B. se na konci textu bodu 4 doplňují slova „nebo 4a“.

40.

V příloze č. 6 části B. se bod 5 zrušuje.

Dosavadní body 6 až 9 se označují jako body 5 až 8.

41.

V příloze č. 6 části C. bodu 5 a v příloze č. 6 části D. bodu 6 se číslo „9“ nahrazuje číslem „10“.

42.

V příloze č. 6 části D. bodu 4 se číslo „50“ nahrazuje číslem „60“.

43.

V příloze č. 6 části E. bodu 8 se číslo „4“ nahrazuje číslem „3“ a číslo „3“ se nahrazuje číslem „2“.

Čl. II

Účinnost

Toto nařízení nabývá účinnosti patnáctým dnem po jeho vyhlášení.

Předseda vlády:

prof. PhDr. Fiala, Ph.D., LL.M., v. r.

Ministryně životního prostředí:

Ing. Bc. Hubáčková v. r.

Čl. I

Čl. II

Účinnost

Souvislosti k 107/2022 Sb. bez vazby na §

Verze (1) Novela:

Důvodové zprávy (1)

Novelizuje (1)

Poslat odkaz

Verze (1)
Novela: