Čekejte, prosím...
A A A

Hledaný výraz nenalezen

Hledaný § nenalezen

186/2022 Sb. znění účinné od 1. 1. 2023

Vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2023, s výjimkou části druhé, která nabývá účinnosti dnem 1. července 2022.

změněnos účinností odpoznámka

vyhláškou č. 186/2022 Sb.

1.1.2023

186

 

VYHLÁŠKA

ze dne 23. června 2022,

kterou se mění vyhláška č. 84/1996 Sb., o lesním hospodářském plánování, a vyhláška č. 456/2021 Sb., o podrobnostech přenosu reprodukčního materiálu lesních dřevin, o evidenci o původu reprodukčního materiálu a podrobnostech o obnově lesních porostů a o zalesňování pozemků prohlášených za pozemky určené k plnění funkcí lesa

 

Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 25 odst. 5, § 27 odst. 8 a § 29 odst. 7 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění zákona č. 62/2017 Sb. a zákona č. 314/2019 Sb.:

ČÁST PRVNÍ

Změna vyhlášky o lesním hospodářském plánování (čl. 1)

Čl. I

Vyhláška č. 84/1996 Sb., o lesním hospodářském plánování, se mění takto:

1.

Poznámky pod čarou č. 2 až 4 se včetně odkazů na ně zrušují.

 

2.

V § 4 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje slovem „a“ a doplňuje se písmeno d), které zní:

d)

údaje z jednotlivých inventarizačních ploch, je-li prováděno zjišťování stavu lesa na inventarizační ploše.“.

 

3.

V § 4 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje slovem „a“ a doplňuje se písmeno c), které zní:

c)

údaje se uvádějí souhrnně za hospodářské skupiny, je-li prováděno zjišťování stavu lesa na inventarizační ploše.“.

 

4.

V § 4 odst. 3 se na konci textu písmene b) doplňují slova „a zakmenění; v případech zjišťování stavu lesa na inventarizační ploše je zakmenění uváděno pouze, jedná-li se o stejnověké lesní porosty“.

 

5.

V § 4 odst. 3 se na konci textu písmene c) doplňují slova „ ; v případech zjišťování stavu lesa na inventarizační ploše jsou zakmenění a věk etáže uváděny pouze, jedná-li se o stejnověké lesní porosty“.

 

6.

V § 4 odst. 3 písm. d) se slovo „genetická“ nahrazuje slovem „fenotypová“, tečka se nahrazuje čárkou a na konci textu se doplňují slova „ ; v případech zjišťování stavu lesa na inventarizační ploše se pro dřeviny uvádí pouze zastoupení a fenotypová klasifikace, a to u porostů uznaných a u porostů geneticky nevhodných“.

 

7.

V § 4 se na konci odstavce 3 doplňuje písmeno e), které zní:

e)

hospodářskou skupinu uvádí

1.

výměra,

2.

inventarizovaná zásoba předchozí celková (m3 b. k.) a hektarová (m3 b. k./ha),

3.

inventarizovaná zásoba současná celková (m3 b. k.) a hektarová (m3 b. k./ha),

4.

průměrná roční těžba za inventarizované období podle lesní hospodářské evidence, celková (m3 b. k./rok) a hektarová (m3 b. k./ha/rok),

5.

průměrný roční přírůst za inventarizované období, celkový (m3 b. k./rok) a hektarový (m3 b. k./ha/rok),

6.

zastoupení jednotlivých druhů dřevin,

7.

inventarizovaná zásoba současná jednotlivých druhů dřevin (m3 b. k.),

8.

inventarizovaná zásoba současná v tloušťkových třídách (m3 b. k.) a

9.

počet kmenů hroubí v tloušťkových třídách.“.

 

8.

V § 4 odst. 4 písmeno a) zní:

a)

výši a umístění mýtních těžeb na celcích s výměrou lesů hospodářských a lesů zvláštního určení menší než 50 ha, v lesích ochranných, v lesích přírodě blízké zóny národních parků, národních přírodních rezervací, přírodních rezervací, národních přírodních památek a přírodních památek,“.

 

9.

V § 5 odst. 2 se věta pátá včetně poznámky pod čarou č. 6 zrušuje.

 

10.

V § 6 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „V případech zjišťování stavu lesa na inventarizační ploše se porosty sdružují do hospodářských skupin.“.

 

11.

V § 6 se za odstavec 8 vkládá nový odstavec 9, který zní:

(9)

Hospodářské skupiny sdružují porosty s obdobnými klimatickými a půdními charakteristikami, případně také funkčním zaměřením a stavem lesa a jsou základní jednotkou pro zjišťování a uvádění stavu lesa a plánování hospodářských opatření v případech, kdy je stav lesa zjišťován na inventarizační ploše. Hospodářské skupiny se označují arabskými čísly s podtržením.“.

Dosavadní odstavce 9 až 11 se označují jako odstavce 10 až 12.

 

12.

V § 6 odst. 10 se za slovo „Jako“ vkládá slovo „porostní“.

 

13.

V § 7 písmena f) a g) znějí:

f)

zakmenění porostní skupiny, které je součtem zakmenění jednotlivých etáží; pro potřebu tohoto výpočtu se zakmenění etáže přepočte na plochu porostní skupiny; zakmeněním etáže se rozumí součet zakmenění jednotlivých dřevin lesního porostu v dané etáži, vynásobený hodnotou 10 a zaokrouhlený na celé číslo; zakmeněním dřeviny se rozumí podíl skutečné hektarové a tabulkové zásoby, nebo skutečné hektarové a tabulkové výčetní kruhové základny příslušné dřeviny v dané etáži; hodnota zakmenění 10 odpovídá plné tabulkové zásobě nebo kruhové základně taxačních nebo růstových tabulek schválených Ministerstvem zemědělství (dále jen „taxační tabulky“), uvedených v příloze č. 3 k této vyhlášce7),

g)

zastoupení dřevin, které udává procentuální podíl zakmenění jednotlivých dřevin zjištěných v šetřené jednotce a celkového zakmenění; v případech, kdy je stav lesa zjišťován na inventarizační ploše, se zastoupení dřevin určí jako procentuální podíl zásob jednotlivých dřevin v rámci hospodářské skupiny; zastoupení lze stanovit rovněž odhadem, zejména pro lesní porosty, které ještě nedosáhly registrační hranice hroubí; udává se zpravidla v desítkách procent nebo podrobněji; dřeviny se zastoupením nižším než dolní vyčíslená hranice se vedou jako vtroušené; seznam lesních dřevin s jejich zkratkami je uveden v příloze č. 4 k této vyhlášce,“.

 

14.

V § 7 písm. i) a j) se slovo „hlavního“ zrušuje.

 

15.

V § 7 písm. k) se slova „pro hlavní porost“ zrušují.

 

16.

Za § 7 se vkládají nové § 7a až 7d, které včetně nadpisu znějí:

Zjišťování stavu lesa na inventarizační ploše

 

§ 7a

 

Při zjišťování stavu lesa na inventarizační ploše se

a)

referenční inventarizační sítí rozumí síť inventarizačních lokalit pokrývající celé území České republiky spravovaná Ministerstvem zemědělství,

b)

inventarizační lokalitou (dále jen „lokalita“) rozumí místo, kde se v rámci provádění inventarizace zjišťují údaje o stavu lesa; lokalita je charakterizována svou polohou v souřadnicovém systému Jednotné trigonometrické sítě katastrální, počtem a způsobem prostorového uspořádání inventarizačních ploch,

c)

inventarizační plochou rozumí část území, na které se přímo provádí inventarizační šetření; inventarizační plochu tvoří její střed, pevně určený souřadnicemi vzhledem k poloze lokality, a alespoň jedna kruhová podplocha,

d)

kruhovou podplochou (dále jen „podplocha“) rozumí kruhová plocha, se středem umístěným na středu inventarizační plochy; každá inventarizační plocha obsahuje alespoň jednu podplochu pro registraci kmenů hroubí,

e)

stratem rozumí prostorově pevně vymezená část inventarizovaného celku, pro kterou je v rámci provedení inventarizace navrhována optimální plošná hustota a počet lokalit, přičemž v případě požadavku na vyšší přesnost odhadu cílových parametrů pro jednotlivé hospodářské skupiny tvoří tyto skupiny zároveň výběrová strata,

f)

kmenem hroubí rozumí prvek populace kmenů, který má výčetní tloušťku větší než 7 cm s kůrou, přičemž poloha kmene je shodná s polohou bodu na jeho střednici, který se nachází ve vzdálenosti 1,3 m od jejího průsečíku s vodorovnou rovinou ve výšce paty kmene, a

g)

směrodatnou chybou rozumí odmocnina odhadu variability bodového odhadu vypočtená podle přílohy č. 6 k této vyhlášce.

 

§ 7b

 

(1)

Zjišťování stavu lesa na inventarizační ploše lze využít pro všechny hospodářské způsoby. Zjišťování stavu lesa na inventarizační ploše se provádí terénním šetřením na lokalitách, jejichž polohy jsou odvozeny od referenční inventarizační sítě.

(2)

Každá lokalita musí obsahovat alespoň jednu inventarizační plochu. Počet lokalit se volí tak, aby byly dodrženy minimální kvalitativní požadavky na zjišťování stavu lesa uvedené v § 7c, zároveň však nesmí klesnout pod 50 v rámci jednoho celku.

(3)

Ministerstvo zemědělství a na území národních parků a jejich ochranných pásem Ministerstvo životního prostředí poskytne vlastníkovi lesa na základě jeho žádosti polohy lokalit pro jeho celek. Žádost musí obsahovat

a)

identifikaci vlastníka,

b)

identifikaci celku,

c)

digitální vektorové vymezení hranic celku a jeho inventarizované části,

d)

seznam a definice nových strat podle přílohy č. 6 k této vyhlášce,

e)

seznam identifikátorů existujících strat navržených ke zrušení a

f)

seznam identifikátorů existujících strat s uvedením počtu dodatečně požadovaných lokalit.

(4)

Polohy inventarizačních ploch jsou v terénu trvale stabilizovány tak, aby bylo možné při zpracování následujícího plánu na dané inventarizační ploše opakovaně identifikovat jednotlivé kmeny hroubí.

(5)

Opakované zjišťování stavu lesa na inventarizační ploše nelze provádět v intervalu kratším 5 let.

(6)

Způsob provádění zjišťování stavu lesa na inventarizační ploše a rozsah zjišťovaných údajů na inventarizační ploše je uveden v příloze č. 6 k této vyhlášce.

 

§ 7c

 

(1)

Směrodatná chyba odhadu zásoby pro část celku, na kterém byl stav lesa zjišťován na inventarizační ploše, nesmí přesáhnout 25 m3 b. k. na jeden hektar porostní půdy, nebo nesmí přesáhnout 10 % z bodového odhadu zásoby hroubí na jeden hektar porostní půdy.

(2)

Směrodatná chyba odhadu roční celkové výše těžby nesmí přesáhnout 1 m3 b. k. na jeden hektar porostní půdy, nebo nesmí přesáhnout 10 % z bodového odhadu roční celkové výše těžby na jeden hektar porostní půdy.

 

§ 7d

 

(1)

Stav lesa, popsaný inventarizovanými veličinami, se statisticky vyhodnocuje pro hospodářskou skupinu a celek, případně jeho část, na které byl stav lesa zjišťován na inventarizační ploše․

(2)

Statistické vyhodnocení stavu lesa se provádí postupem uvedeným v příloze č. 6 k této vyhlášce.

(3)

Součástí vyhodnocení stavu lesa je lesnická mapa se zobrazením strat a středů inventarizačních ploch a jejich jednoznačných identifikátorů umožňujících přiřazení k lokalitám referenční inventarizační sítě.“.

 

17.

V § 8 odst. 1 úvodní části ustanovení se za slova „v odstavci 12“ vkládají slova „a lesů, v nichž je stav lesa zjišťován na inventarizační ploše“.

 

18.

V § 8 odstavec 12 zní:

(12)

V lesích prvních zón chráněných krajinných oblastí, národních přírodních rezervací, přírodních rezervací, národních přírodních památek a přírodních památek je pro určení výše těžby rozhodující schválený plán péče pro tato území8). Lesy zařazené do přírodní zóny národních parků se nezahrnují do výpočtu závazného ustanovení maximální celková výše těžeb, v lesích zařazených do zóny přírodě blízké se závazné ustanovení maximální celková výše těžeb stanoví jako součet těžeb umístěných v jednotlivých lesních porostech.“.

 

19.

V § 8 odst. 13 se za slova „způsobem výběrným“ vkládají slova „ , s výjimkou lesů, ve kterých je stav lesa zjišťován na inventarizační ploše,“.

 

20.

V § 8 se za odstavec 13 vkládá nový odstavec 14, který zní:

(14)

Pro lesy, ve kterých je stav lesa zjišťován na inventarizační ploše, se stanoví ukazatel celkové výše těžeb, přičemž těžba mýtní a předmýtní se nerozlišuje, pomocí celkového běžného přírůstu podle přílohy č. 6 k této vyhlášce.“.

Dosavadní odstavec 14 se označuje jako odstavec 15.

 

21.

V § 8 se doplňuje odstavec 16, který zní:

(16)

Překročení poměrné části závazného ustanovení maximální celková výše těžeb v plánu, o jehož zkrácení doby platnosti je žádáno, je důvodem ke snížení závazného ustanovení maximální celková výše těžeb podle předchozího odstavce. Závazné ustanovení maximální celková výše těžeb bude v návrhu nového plánu sníženo o výši překročení této poměrné části.“.

 

22.

Poznámka pod čarou č. 9 zní:

__________

9)

Příloha č. 2 k vyhlášce č. 298/2018 Sb., o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů a o vymezení hospodářských souborů. “.

 

23.

V § 9 odst. 1 se slova „porostních skupin“ nahrazují slovem „etáží“.

 

24.

V § 11 odst. 1 se za slova „hrozí-li střet zájmů oprávněných osob,“ vkládají slova „nebo v případech zjišťování stavu lesa na inventarizační ploše,“.

 

25.

V § 11 odst. 1, 4 a 5 se text „§ 33 odst. 4“ nahrazuje textem „§ 33 odst. 5“.

 

26.

V § 14 odst. 1 se číslo „11“ nahrazuje číslem „12“.

 

27.

V § 14 odst. 5 věta druhá zní: „Terénní šetření pro zpracování osnov nelze provádět způsobem zjišťování stavu lesa na inventarizační ploše.“.

 

28.

V § 15 odst. 3 se slovo „genetickou“ nahrazuje slovem „fenotypovou“.

 

29.

Přílohy č. 1 a 2 znějí:

Příloha č. 1 k vyhlášce č. 84/1996 Sb.

 

Příloha č. 2 k vyhlášce č. 84/1996 Sb.

Jednotné mapové značky pro lesnické mapy

(velikost odpovídající měřítku 1:5000)

 

 

Doporučené barvy pro porostní lesnickou mapu

(*) v barvách věkových tříd“.

 

30.

Přílohy č. 4 a 5 znějí:

Příloha č. 4 k vyhlášce č. 84/1996 Sb.

České jméno

Vědecké jméno

Zkratka

smrk ztepilý

Picea abies

SM

smrk pichlavý

Picea pungens

SMP

smrk černý

Picea mariana

SMC

smrk sivý

Picea glauca

SMS

smrk omorika

Picea omorika

SMO

smrk Engelmannův

Picea engelmannii

SME

smrky ostatní

SMX

jedle bělokorá

Abies alba

JD

jedle obrovská

Abies grandis

JDO

jedle stejnobarvá (ojíněná)

Abies concolor

JDJ

jedle kavkazská

Abies nordmanniana

JDK

jedle vznešená

Abies procera

JDV

jedle ostatní

JDX

douglaska tisolistá

Pseudotsuga menziesii

DG

borovice lesní

Pinus sylvestris

BO

borovice černá

Pinus nigra

BOC

borovice Banksova

Pinus banksiana

BKS

borovice vejmutovka

Pinus strobus

VJ

borovice limba

Pinus cembra

LMB

borovice pokroucená

Pinus contorta

BOP

borovice zobanitá (blatka)

Pinus uncinata ssp. uliginosa

BL

borovice kleč

Pinus mugo

KOS

borovice ostatní

BOX

modřín opadavý

Larix decidua

MD

modříny ostatní

MDX

tis červený

Taxus baccata

TS

jalovec obecný

Juniperus communis

JAL

ostatní jehličnaté

JX

souše jehličnaté

SOJ

dub letní

Quercus robur

DB

dub letní slavonský

Quercus robur f. slavonica

DBS

dub zimní

Quercus petraea

DBZ

dub červený

Quercus rubra

DBC

dub pýřitý (šipák)

Quercus pubescens

DBP

dub bažinný

Quercus palustris

DBB

dub mnohoplodý

Quercus polycarpa

DBM

dub cer

Quercus cerris

CER

duby ostatní

DBX

buk lesní

Fagus sylvatica

BK

habr obecný

Carpinus betulus

HB

javor mléč

Acer platanoides

JV

javor klen

Acer pseudoplatanus

KL

javor babyka

Acer cam pestře

BB

javor jasanolistý

Acer negundo

JVJ

jasan ztepilý

Fraxinus excelsior

JS

jasan americký

Fraxinus americana

JSA

jasan úzkolistý

Fraxinus angustifolia

JSU

jasan pensylvánský

Fraxinus pennsylvanica

JSP

jilm habrolistý

Ulmus minor

JL

jilm drsný (horský)

Ulmus glabra

JLH

jilm vaz

Ulmus laevis

JLV

trnovník akát

Robinia pseudoacacia

AK

bříza bělokorá

Betula pendula

BR

bříza pýřitá

Betula pubescens

BRP

bříza pýřitá karpatská

Betula pubescens carpatica

BRC

jeřáb ptačí

Sorbus aucuparia

JR

jeřáb břek

Sorbus torminalis

BRK

jeřáb oskeruše

Sorbus domestica

OSK

jeřáby ostatní

 

JRX

ořešák královský

Juglans regia

OR

ořešák černý

Juglans nigra

ORC

třešeň ptačí

Prunus avium

TR

střemcha obecná

Prunus padus

STO

střemcha pozdní

Prunus serotina

STP

hrušeň polnička

Pyrus pyraster

HR

jabloň lesní

Malus sylvestris

JB

platan javorolistý

Platanus xhispanica

PL

kaštanovník jedlý

Castanea sativa

KJ

ostatní listnaté tvrdé

LTX

lípa srdčitá (malolistá)

Tilia cordata

LP

lípa velkolistá

Tilia platyphyllos

LPV

lípa stříbrná

Tilia tomentosa

LPS

líska obecná

Corylus avellana

LO

líska turecká

Corylus colurna

LTU

olše lepkavá

Ainus glutinosa

OL

olše šedá

Ainus incana

OLS

olše zelená

Alnus alnobetula

OLZ

topol osika

Populus tremula

OS

topol bílý (linda)

Populus alba

TP

topol černý

Populus nigra

TPC

topol šedý

Populus xcanescens

TPE

ostatní topoly nešlechtěné

TPX

topol kanadský

Populus xcanadensis

TPK

ostatní topoly šlechtěné

TPS

vrba jíva

Salix caprea

JIV

vrba bílá

Salix alba

VR

vrba křehká

Salix euxina

VRH

vrba košíkářská

Salix viminalis

VRK

vrba nachová

Salix purpurea

VRN

vrba šedá

Salix elaeagnos

VRE

ostatní vrby

VRX

jírovec maďal

Aesculus hippocastanum

KS

pajasan žláznatý

Ailanthus altissima

PJ

pavlovnie plstnatá

Paulownia tomentosa

PAV

ostatní listnaté měkké

LMX

souše listnaté

SOL

keře

KR

 

Příloha č. 5 k vyhlášce č. 84/1996 Sb.

Dílčí těžební procento, normální paseka, těžba celková, celkový běžný přírůst a probírkové intenzity pro odvození závazného ustanovení maximální celkové výše těžeb

 

Dílčí těžební procento pro desetiletou platnost plánu pro jednotlivé hospodářské soubory nebo sdružené hospodářské soubory se shodným obmýtím a obnovní dobou se stanoví v jednotlivých věkových stupních na základě následující tabulky:

Počet desetiletí, o něž je věkový stupeň vzdálen od obmýtní doby

Obnovní doba (roky)

10

20

30

40

50

- 4

-

-

-

-

2%

- 3

-

-

4%

12%

18%

- 2

12%

25%

30%

29%

25%

- 1

86%

67%

50%

40%

33%

+ 1

100%

100%

88%

67%

50%

+ 2

100%

100%

100%

100%

88%

+ 3

100%

100%

100%

100%

100%

 

Ukazatel těžby mýtní (TM) pro hospodářský soubor (nebo sdružené HS) dle dílčích těžebních procent se vypočte po jednotlivých věkových stupních z následujícího vzorce:

 

 

TMHS - desetiletá těžba mýtní pro hospodářský soubor dle dílčích těžebních procent

Zi - zásoba dřeva v m3b.k. v jednotlivých věkových stupních (označeny dolním indexem i) příslušného hospodářského souboru zatížených těžebním procentem

k - celkový počet věkových stupňů příslušného hospodářského souboru zatížených těžebním procentem

ti(%) - těžební procento příslušného věkového stupně (označen dolním indexem /) v rámci daného hospodářského souboru (nebo sdružených HS)

 

Normální paseka na dobu platnosti LHP se stanoví z následujícího vzorce:

 

 

B - normální paseka

P - výměra porostní půdy celku

U - obmýtí celku

ZM - průměrná zásoba mýtních porostů; zásobou mýtních porostů je zásoba věkového stupně, do kterého spadá průměrné obmýtí snížené o polovinu průměrné obnovní doby a věkové stupně starší

n - počet let, pro které se LHP zpracovává (zpravidla 10 let)

 

Pro lesy obhospodařované hospodářským způsobem výběrným, vyjma lesů ve kterých je stav lesa zjišťován na inventarizační ploše, se stanoví ukazatel celkové výše těžeb (těžba mýtní a předmýtní se nerozlišuje) pomocí celkového běžného přírůstu z následujícího vzorce:

 

 

TC - ukazatel těžby celkové na dobu platnosti LHP (zpravidla 10 let)

CBP - zjištěný celkový běžný přírůst roční v m3b.k.

Zs - zjištěná porostní zásoba skutečná v m3b.k.

Zn - vzorová (normální) porostní zásoba odvozená ze vzorové křivky stromových četností v m3b.k.

a - vyrovnávací doba uváděná v desítkách let

t - doba platnosti LHP (zpravidla 10 let)

 

Celkový běžný přírůst roční (CBP) se pak zjistí z následujícího vzorce:

 

 

Z1 - inventarizovaná zásoba předchozí v m3b.k.

Z2 - inventarizovaná zásoba současná v m3b.k.

Tt - celková těžba za inventarizované období v m3b.k.

t - interval mezi inventarizacemi (počet let)

V případě, že výše předmýtních těžeb není v porostech při vyhotovení LHP navržena, odvodí se pro celý zařizovaný majetek v hospodářských souborech ze zásob jednotlivých dřevin, probírkových intenzit (procent) a průměrného zakmenění ve věkových stupních.

 

Probírkové intenzity jsou:

Výše decenálních výchovných těžeb (se zahrnutím přirozené mortality) vyjádřená v procentech zásoby hroubí s kůrou na počátku decénia.

DŘEVINA

ZAKMENĚNÍ

VĚK (roky)

20

30

40

50

60

70

80

90

100

Smrk (porosty nižších bonit)

1,0

-

14%

12%

11%

9%

8%

7%

6%

6%

0,9

-

7%

4%

3%

3%

3%

3%

2%

2%

0,8

-

2%

3%

3%

2%

2%

2%

2%

2%

0,7

-

1%

2%

2%

2%

2%

2%

2%

2%

Smrk (porosty vyšších bonit)

1,0

47%

24%

17%

12%

10%

8%

7%

6%

6%

0,9

38%

16%

7%

5%

4%

4%

3%

3%

3%

0,8

29%

4%

4%

4%

4%

3%

3%

3%

2%

0,7

10%

4%

4%

4%

3%

2%

2%

2%

2%

Borovice

1,0

19%

15%

14%

12%

11%

10%

9%

8%

8%

0,9

14%

7%

7%

6%

6%

5%

4%

3%

3%

0,8

6%

4%

6%

6%

5=

4%

3%

3%

3%

0,7

4%

4%

5%

5%

4%

3%

3%

3%

2%

Buk

1,0

-

21%

21%

18%

16%

13%

11%

10%

9%

0,9

-

16%

13%

10%

6%

4%

2%

1%

1%

0,8

-

10%

4%

2%

2%

2%

2%

1%

1%

0,7

-

2%

1%

2%

2%

2%

1%

1%

1%

Dub letní a zimní

1,0

-

26%

17%

12%

10%

8%

7%

6%

6%

0,9

-

17%

9%

3%

3%

3%

2%

2%

2%

0,8

-

8%

3%

4%

3%

3%

2%

2%

2%

0,7

-

3%

3%

3%

3%

2%

2%

2%

2%

Rozmezím nižších a vyšších bonit je střed bonitního rozpětí.“.

 

31.

Za přílohu č. 5 se doplňuje příloha č. 6, která zní:

Příloha č. 6 k vyhlášce č. 84/1996 Sb.

Způsob provádění zjišťování stavu lesa na inventarizační ploše, rozsah zjišťovaných údajů na inventarizační ploše, postup provádění statistického vyhodnocení zjištěných údajů a stanovení ukazatele celkové výše těžeb

 

I.

Vymezení pojmů

 

Pro účely této přílohy se rozumí

1.

vzorníkem prvního stupně (dále jen „vzorník 1“) kmen hroubí nebo pařez zaregistrovaný na příslušné podploše, tedy kmen nebo pařez, který polohou a výčetní tloušťkou, nebo tloušťkou pařezu, splňuje podmínky pro registraci; kmen hroubí nebo pařez je zaregistrován jako vzorník 1, pokud se střed inventarizační plochy (dále též jen „plocha“) nalézá v jeho zóně zahrnutí,

2.

vzorníkem druhého stupě (dále jen „vzorník 2“) kmen, který patří do podmnožiny vzorníků 1; na vzorníků 2 se provádí měření výšek, případně též horních tlouštěk,

3.

zónou zahrnutí kmene hroubí (dále jen „zóna zahrnutí“) část území výběrového strata, tvořená kruhem se středem na pozici kmene hroubí nebo pařezu, jehož poloměr odpovídá největší podploše, na které může být daný kmen nebo pařez zaregistrován; padne-li střed plochy do části kruhu se středem na poloze kmene, která se nachází mimo inventarizovaný celek, mimo příslušné stratum, mimo porostní půdu, případně na neprístupné nebo neschůdné části území, není na inventarizační ploše prováděna registrace kmenů a daný kmen nebo pařez tak není vybrán jako vzorník 1; pro vzorník 2 je velikost zóny zahrnutí dána maximální vzdáleností vzorníku 1 od středu plochy stanovenou pomocí relaskopické metody a

4.

směrodatnou chybou odmocnina odhadu variability bodového odhadu podle rovnice:

(1)

přičemž variabilita byla odhadnuta některým z postupů popsaných v této příloze, viz vzorce (9), (12), (15) a (17).

 

ZPŮSOB PROVÁDĚNÍ ZJIŠŤOVÁNÍ STAVU LESA NA INVENTARIZAČNÍ PLOŠE A ROZSAH ZJIŠŤOVANÝCH ÚDAJŮ

 

II.

Požadavky na počet a umístění inventarizačních lokalit a ploch

 

1.

V rámci inventarizované části celku musí být provedeno inventarizační šetření nejméně na padesáti lokalitách.

2.

V každém stratu musí být provedeno inventarizační šetření nejméně na pěti lokalitách.

3.

Strata a jejich návrhy podle § 7b odst. 3 musí splňovat tyto podmínky:

a)

strata se nachází na území celku v rámci jeho inventarizované části,

b)

strata se polohově nepřekrývají,

c)

každé stratum je v rámci celku opatřeno jednoznačným identifikátorem,

d)

každé stratum je zakresleno samostatnou geometrií v digitální mapě v souřadnicovém systému Jednotné trigonometrické sítě katastrální a

e)

ke každému stratu je připojena informace o požadovaném počtu lokalit a schéma umístění jednotlivých inventarizačních ploch vzhledem ke každé inventarizační lokalitě.

4.

V rámci strata musí být nominální počet ploch a jejich umístění vzhledem ke každé lokalitě konstantní, přičemž maximální vzdálenost plochy od polohy příslušné lokality nesmí překročit 250 m a nominální počet ploch na jednu lokalitu v rámci strata musí být v rozmezí od 1 do 4 ploch.

5.

Plochy jsou zakládány a šetřeny jako trvalé s požadavkem na opakovanou identifikaci kmenů a pařezů mezi po sobě jdoucími inventarizacemi.

6.

Změna strata je možná pouze jeho zrušením a definováním jednoho nebo více nových strat. Při první inventarizaci následující po změně strata se opakuje terénní šetření na plochách dosavadního strata šetřených v předchozí inventarizaci. Zároveň se provede první šetření na plochách nově definovaných strat.

7.

Středy ploch musí být v terénu trvale stabilizovány geodetickým mezníkem s kovovým jádrem, nebo obdobným kovovým předmětem umožňujícím dohledání pomocí detektoru kovů. Ve zvláštních případech (skála, lesní cesta, vodní tok či plocha) se připouští stabilizace mimo vlastní střed plochy, avšak do maximální vzdálenosti 20 m od skutečné polohy středu plochy. Stabilizace středu plochy v náhradním umístění nemá vliv na polohu plochy samotné. Ta se v takovém případě nijak neposouvá a její umístění vzhledem poloze lokality v referenční inventarizační síti je zachováno.

8.

Poloha stabilizace stredu plochy musí být zdokumentována dvěma fotografiemi ze dvou, na sebe kolmých směrů, na nichž je poloha středu plochy viditelně označena geodetickou vytyčkou nebo dřevěným kolíkem s barevně zvýrazněným vrcholem.

9.

Pozice stabilizace středu plochy musí být zaměřena vzhledem ke dvěma pomocným navigačním objektům trvalého charakteru, nalézají-li se takové objekty do vzdálenosti 25 m od stabilizace plochy. V případě, že se trvalé objekty v okolí plochy nevyskytují, provede se zaměření stabilizace plochy vůči dvěma kmenům případně pařezům, nacházejícím se mimo inventarizační plochu. Tyto kmeny, případně pařezy, musí být trvale a viditelně barevně označeny.

10.

Poloha na povrchu pomocného navigačního objektu (v případě kmenů nebo pařezů musí být barevně označena), odkud byla stabilizace plochy polohově zaměřena, musí být zdokumentována fotografií pořízenou ve směru od středu plochy. Provedení a kvalita fotografie musí umožnit jednoznačnou identifikaci pomocného navigačního objektu při následné inventarizaci (zpravidla po 10 letech).

 

III.

Požadavky pro sběr dat na inventarizačních plochách

 

1.

Plocha musí obsahovat alespoň jednu, maximálně však tři podplochy. Společný střed těchto podploch je totožný se středem plochy.

2.

Maximální poloměr podplochy je 20 metrů, minimální 3 metry.

3.

Počet kruhových podploch, jejich velikost a jim přiřazené registrační hranice tloušťky (výčetní tloušťky a tloušťky pařezů) musí být shodné v rámci všech ploch strata.

4.

Počet a velikost podploch a s nimi související registrační hranice tloušťky se volí tak, aby průměrný počet na jednu plochu zaregistrovaných kmenů a pařezů (počítáno dohromady) v rámci celého strata neklesl pod 10.

5.

Kmeny a pařezy jsou registrovány pouze na plochách, respektive podplochách, jejichž střed leží na přístupné a schůdné části porostní půdy, příslušného strata.

6.

Jako vzorníky 1 jsou registrovány všechny kmeny, které překračují registrační hranici výčetní tloušťky nejmenší kruhové podplochy, do které polohově náleží. Dále jsou jako vzorníky 1 registrovány všechny pařezy. Namísto výčetní tloušťky je pro registraci pařezů rozhodující tloušťka v nejvyšším místě nad patou kmene, kde lze původní tloušťku kmene spolehlivě změřit, nebo odhadnout. Při opakované inventarizaci jsou jako vzorníky 1 automaticky zahrnuty všechny vzorníky 1 z předchozí inventarizace.

7.

Pro vzorník 1 se zjišťuje základní sada vlastností, mezi které patří: výčetní tloušťka případně tloušťka pařezu, druh dřeviny, živý či mrtvý kmen, pařez, stojící či ležící kmen, poškození zlomem nebo vývrat. V případě opakované inventarizace se dále zjišťují chyby předchozího postupu, a to opomenutý kmen, nebo kmen, který neměl být dříve registrován a dále příslušnost ke komponentám změny zásoby dříví, viz schéma na obrázku 1.

8.

Měření výšky kmene (stromu) se provádí na živých vzornících 2, které nejsou pařezem, ležícím kmenem, vývratem, zlomem, nejsou výrazně ohnuté a ani nejsou jinak poškozeny respektive deformovány způsobem ovlivňujícím výšku kmene.

9.

Výběr vzorníků 2 je prováděn relaskopickou metodou. Vzorník 1 je vybrán za vzorník 2, pokud jeho vzdálenost od středu inventarizační plochy nepřekračuje mezní vzdálenosti lmax (udanou v metrech) podle vzorce:

(2)

kde d13 je výčetní tloušťka změřená na konkrétním vzorníku 1 (udaná v centimetrech), je relaskopický faktor pro kruhovou základnu uvedený v m2ha-1a jezáměrný úhel relaskopické pomůcky. Relaskopický faktor musí být zvolen jednotně pro výběrové stratum, vždy však v rozmezí od 4 do 12 m2ha-1přičemž průměrný počet vzorníku 2 na jednu inventarizační plochu strata nesmí klesnout pod 2.

10.

Na středu plochy se při inventarizačním šetření zjišťují a evidují následující údaje:

a)

identifikátor lesního hospodářského celku,

b)

identifikátor inventarizační kampaně, datum jejího zahájení a ukončení,

c)

identifikátor strata

d)

identifikátor lokality,

e)

identifikátor plochy,

f)

příslušnost k oddělení, dílci, porostu a hospodářské skupině,

g)

datum měření a datum předchozího měření (opakovaná inventarizace),

h)

při měření použitá magnetická deklinace,

i)

generovaná souřadnice středu inventarizační plochy,

j)

souřadnice globálního družicového polohového systému stabilizovaného středu plochy v souřadnicovém systému Jednotné trigonometrické sítě katastrální,

k)

pozice náhradní stabilizace středu plochy vzhledem ke skutečnému středu,

l)

první fotografie stabilizace středu plochy,

m)

druhá fotografie stabilizace středu plochy,

n)

přístupnost a schůdnost středu plochy současná a předchozí (opakovaná inventarizace),

o)

stabilizace na středu plochy nebo v náhradním umístění,

p)

nově založená nebo opakovaně šetřená plocha,

q)

úspěšnost dohledání plochy a opakované identifikace kmenů (opakovaná inventarizace),

r)

důvod nedohledání plochy nebo neobnovení polohy kmenů (opakovaná inventarizace),

s)

kategorie a druh pozemku současná a předchozí (opakovaná inventarizace),

t)

lesní typ zjištěný na středu inventarizační plochy,

u)

expertně určená cílová zásoba,

v)

expertně určený průměrný roční celkový běžný přírůst (CBP),

w)

vyrovnávací doba,

x)

jméno měřiče,

y)

poznámka.

11.

Pro vzorníky 1 se při inventarizačním šetření zjišťují a evidují následující údaje:

a)

identifikátor lesního hospodářského celku

b)

identifikátor inventarizační kampaně, datum jejího zahájení a ukončení,

c)

identifikátor strata,

d)

identifikátor lokality,

e)

identifikátor plochy,

f)

identifikátor kmene/pařezu, současný i předchozí (opakovaná inventarizace),

g)

pozice kmene vzhledem ke středu plochy,

h)

výčetní tloušťka respektive tloušťka pařezu, současná a předchozí (opakovaná inventarizace),

i)

modelová výška kmene (stromu), současná a předchozí (opakovaná inventarizace),

j)

tabulkový objem hroubí pro modelovou výšku (případně tarif, s kůrou a bez kůry),

k)

tabulkový objem hroubí pro modelovou výšku v předchozí inventarizaci (případně tarif, s kůrou a bez kůry),

l)

plocha zóny zahrnutí prvního stupně výběru, současná a předchozí (opakovaná inventarizace),

m)

procento normálního objemu hroubí (torza souší), současné a předchozí (opakovaná inventarizace),

n)

úspěšnost případně důvody neúspěchu opakované identifikace kmene (opakovaná inventarizace),

o)

pařez nebo normální kmen hroubí (jehličnatý nebo listnatý pařez, starý pařez nebo čerstvý pařez po těžbě či mortalitě),

p)

poloha pařezu po těžbě nebo mortalitě (uvnitř nebo vně příslušné kruhové podplochy),

q)

souš (stojící jehličnatá nebo listnatá souš, případně její torzo

r)

dřevina (u pařezů z předchozí inventarizace pouze v členění na jehličnaté a listnaté),

s)

rozdvojení kmene (dvoják),

t)

zlom, vývrat nebo ohnutí kmene,

u)

příslušnost ke komponentě změny zásoby dříví podle schématu na obrázku 1 (opakovaná inventarizace),

v)

vyklizení kmene po těžbě respektive mortalitě (opakovaná inventarizace).

12.

Pro vzorníky 2 se při inventarizačním šetření zjišťují a evidují doplňující údaje:

a)

měřená výška kmene (stromu), současná a předchozí (opakovaná inventarizace)

b)

tabulkový objem hroubí pro výčetní tloušťku a měřenou výšku (s kůrou a bez kůry),

c)

tabulkový objem hroubí pro výčetní tloušťku a měřenou výšku v předchozí inventarizaci (s kůrou a bez kůry),

d)

plocha zóny zahrnutí druhého stupně výběru, současná a předchozí (opakovaná inventarizace).

13.

Pro pomocné navigační objekty se při inventarizačním šetření zjišťují a evidují následující údaje:

a)

identifikátor lesního hospodářského celku

b)

identifikátor inventarizační kampaně, datum jejího zahájení a ukončení,

c)

identifikátor strata,

d)

identifikátor lokality,

e)

identifikátor plochy,

f)

identifikátor pomocného navigačního objektu,

g)

popis navigačního objektu,

h)

fotografie navigačního objektu ve směru od stabilizace středu plochy,

i)

pozice stabilizace středu plochy vzhledem k pozici pomocného navigačního objektu.

14.

Údaje uvedené v bodech 10 až 13 se uvádějí v elektronické podobě jako samostatná příloha hospodářské knihy, strukturovaná po jednotlivých inventarizačních plochách.

 

POSTUP STATISTICKÉHO VYHODNOCENÍ ZJIŠTĚNÝCH ÚDAJŮ

 

IV.

Požadavky na vyhodnocení zjištěných údajů

 

1.

Odhady středních hodnot a úhrnů pro příslušné stratum, hospodářskou skupinu, celek či jeho inventarizovanou část a k těmto odhadům připojené směrodatné chyby mohou být spočítány pouze postupy podle této přílohy.

2.

Cílové parametry uvedené v § 7c vyhlášky mají charakter střední hodnoty vztažené k jednotce plochy porostní půdy.

3.

Cílové parametry uvedené v § 4 odst. 3 písm. e) vyhlášky mají charakter úhrnu vztaženého k celkové ploše hospodářské skupiny, celku či jeho inventarizované části.

 

V.

Odhad hektarové střední hodnoty

 

1.

Odhad Ŷc střední hektarové hodnoty v rámci přístupné a schůdné porostní půdy celého strata se počítá podle rovnice:

(3)

kde M(x) je počet ploch založených na lokalitě x, jejichž střed se nachází na přístupné a schůdné (množina A) části porostní půdy (množina F) daného strata podle rovnice

(4)

Symbol M značí nominální počet ploch každé lokality daného strata. Člen s2 označuje množinu lokalit referenční inventarizační sítě s alespoň jednou plochou uvnitř strata. Člen lFA(xl) je indikátorová proměnná definující, zda se střed plochy založené na bodě xl nachází v přístupné a schůdné části porostní půdy (hodnota 1), nebo nikoli (hodnota 0) podle rovnice:

(5)

Člen Yc(x) v rámci rovnice (3) představuje lokání hustotu, která je definována následovně:

(6)

Symbolem Y(xl) je označena lokální hustota na úrovni jednotlivé plochy, která se vypočítá podle vzorce:

(7)

kde značí hodnotu vlastnosti kmene zjištěnou podle dendrometrického modelu (výškové křivky, objemového tarifu), jehož chyby predikce nejsou považovány za zanedbatelné a je nezbytné je kompenzovat. je skutečná hodnota vlastnosti kmene zjištěná měřením případně podle dendrometrického modelu, jehož chyby považujeme za zanedbatelné. Symboly s1(xl) as2(xl) označují množiny vzorníků 1 a vzorníků 2 zaregistrovaných na ploše se středem na bodě xl. Hodnoty jsou získány na všech vzornících 1, zatímco hodnotyYj pouze na vzornících 2.

Člen je plocha části zóny zahrnutí Ki vzorníků 1 označeného indexem i, která leží uvnitř přístupné a schůdné části porostní půdy daného strata. Tato plocha se získá prostorovým oříznutím nominální zóny zahrnutí Ki digitální mapou přístupné a schůdné porostní půdy daného strata. Analogicky, odpovídá ploše zóny zahrnutí konkrétního vzorníků 2 (označen indexem j) vybíraného relaskopickou metodou. Nominální zóna zahrnutí konkrétního vzorníků 2 je zkonstruována se středem na poloze příslušného kmene (označeného indexem j)a s poloměrem rj odpovídajícím minimu z dvojice čísel:

a)

Maximální vzdálenost pro zahrnutí daného kmene do výběru pomocí relaskopické metody s faktorem f, viz první výraz v hranaté závorce rovnice (8).

b)

Poloměr rks největší z podploch, na které může být kmen s danou výčetní tloušťkou (d13) zaregistrován jako vzorník 1, viz druhý výraz v hranaté závorce rovnice (8).

(8)

Velikost zóny zahrnutí je stanovena po redukci pouze na části uvnitř přístupné a schůdné porostní půdy provedenou analýzou s využitím geografického informačního systému a příslušné mapy.

 

2.

Odhad variability Ŷc se spočítá podle vzorce

(9)

kde n2 je velikost výběru tj. počet lokalit referenční inventarizační sítě s alespoň jednou plochou umístěnou do daného strata. Člen označuje průměrný počet ploch na jednu lokalitu strata, jejichž střed se nachází na přístupné a schůdné porostní půdě. Počítá se podle rovnice:

(10)

 

VI.

Odhad úhrnu

 

1.

Odhad úhrnu se získá vynásobením odhadu střední hodnoty Ŷc známou rozlohou přístupné a schůdné části porostní půdy daného strata podle rovnice:

(11)

2.

Odhad variability úhrnu se získá vynásobením odhadu variability střední hodnoty druhou mocninou známé velikosti podle rovnice:

(12)

 

VII.

Odhady pro podoblasti

 

1.

Odhad střední hektarové hodnoty pro libovolně definovanou podoblast D přístupné a schůdné části porostní půdy v rámci daného strata (např. pro hospodářskou skupinu, není-li tato shodná se stratem) se vypočítá postupem podle části V., avšak s nahrazením indikátorové proměnné IFA(xl) podle rovnice (5) indikátorovou proměnnou ID(xl) kódující příslušnost středu plochy do podoblasti D podle rovnice:

(13)

2.

Odpovídající odhad úhrnu se vypočítá postupem podle části VI., s dosazením střední hodnoty podle předchozího bodu a nahrazením plochy plochou λ(D) ve vzorcích (11) a (12).

 

VIII.

Stratifikované odhady

 

1.

V případě, že je na daném celku nebo jeho inventarizované části použito vícero strat, je bodový odhad úhrnu ve skupině K výběrových strat počítán podle rovnice:

(14)

kde je hodnota úhrnu ve výběrovém stratu označeném indexem k, spočítaná na základě vzorce (11), v případě odhadů pro podoblasti upraveného podle bodu 2. části VII.

2.

Odhad variability úhrnu ve skupině strat se získává součtem dílčích odhadů variabilit pro jednotlivá strata podle rovnice:

(15)

kde je odhad variability úhrnu pro stratum k podle rovnice (12), v případě odhadů pro podoblasti upravené podle bodu 2. části VII.

3.

Bodový odhad střední hodnoty na hektar porostní půdy ve skupině K výběrových strat vypočítán dělením úhrnu za celou skupinu strat součtem ploch přístupné a schůdné půdy jednotlivých strat:

(16)

V případě, že střední hodnota zahrnuje jen určité podoblasti Dk konkrétních strat, je pro tato strata namísto plochy do vzorce (16) dosazena plocha .

Odhad variability střední hodnoty ve skupině strat získáme podle vzorce:

(17)

V případě, že střední hodnota zahrnuje jen určité podoblasti Dk konkrétních strat, je pro tato strata namísto plochy do vzorce (17) opět dosazena plocha .

 

IX.

Odhad zásoby dříví

1.

Zásoba dříví zahrnuje objem hroubí všech stojících a ležících kmenů hroubí nacházejících se na přístupné a schůdné části porostní půdy v okamžiku, pro který je zásoba dříví odhadována.

2.

Odhady zásoby dříví jsou počítány příslušnými postupy podle částí V., VI., případně VII. a Vlil.

3.

Lokální hustota na úrovni jednotlivé plochy je pro odhad zásoby dříví definována takto:

(18)

 

kde s1(xl)s2(xl) představují množiny vzorníků 1 a vzorníků 2, je indikátorová proměnná s hodnotou 1 pro kmen i zařazený do kategorií „Beze změny, živý kmen“, „Beze změny, souš“, „Dorost“, „Dorost, mortalita, souš“„Mortalita, souš“, viz schéma na obrázku 1, uzly 5, 8, 14, 18 a 19. Za je dosazován objem vzorníků 1 respektive vzorníků 2 zjištěný pomocí tarifu, dvou nebo tříargumentových objemových tabulek s dosazením modelových výšek kmene, respektive modelových horních tlouštěk. Člen je objem hroubí vzorníků 2 zjištěný pomocí dvou nebo tříargumentových objemových tabulek, respektive funkcí pro hodnoty vstupních parametrů (výčetní tloušťky, výšky eventuálně též horní tloušťky) skutečně změřené během současné inventarizace. Ostatní symboly v rovnici (18) odpovídají rovnici (7).

4.

Lokální hustota pro odhad zásoby v období předchozí inventarizace je definována analogicky. Indikátorová proměnná nabývající hodnoty 1 pro kmeny kategorizované jako „Beze změny, živý kmen“, „Beze změny, souš“, „Těžba“, „Těžba, souše“, „Odlom souše“, „Mortalita, souš“ a „Mortalita, pařez“ viz uzly č. 12b, 13, 14, 16, 17b, 18 a 19 schématu na obrázku 1, a dále pro kmeny zaregistrované pouze při předchozí inventarizaci. Objemy kmenů v období současné inventarizace jsou nahrazeny svými ekvivalenty pro období předchozí inventarizace.

5.

Odhad zásoby v předchozí inventarizaci je prováděn pro území přístupné a schůdné části porostní půdy v období předchozí inventarizace.

 

X.

Odhad těžby dříví v období od předchozí inventarizace

 

1.

Od druhého provedení inventarizace jsou odhady těžby dříví počítány příslušnými postupy podle částí V., VI., VII. a případně Vlil.

2.

Odhad těžby na hektar porostní půdy využívá postupu pro podoblasti (viz část VII.), s tím, že do podoblasti řadíme pouze inventarizační plochy, které vyhovují všem dále uvedeným podmínkám:

a)

v předchozí inventarizaci plocha náležela k přístupné a schůdné části porostní půdy,

b)

při současné inventarizaci bylo na ploše možné posoudit příslušnost kmenů ke komponentám změny zásoby, viz schéma na obrázku 1.

3.

Při odhadu úhrnu těžby je ve vzorcích (11) a (12) za plochu podoblasti použita plocha přístupné a schůdné porostní půdy zjištěná při předchozí inventarizaci pro dané stratum.

4.

Lokální hustota pro odhad těžby od minulé inventarizace je na úrovni jednotlivé plochy definována rovnicí:

(19)

kde s1(xl)s2(xl) představují množiny vzorníků 1 a vzorníků 2. Indikátorová proměnná I- nabývá hodnoty 1 pro vzorníky 1 (pařezy) kategorizované jako „Těžba“ nebo „Těžba souší“ (uzly 13 a 16 schématu na obrázku 1) vstupující do výpočtu objemem zjištěným pro období předchozí inventarizace . Indikátorová proměnná nabývá hodnotu 1 pro vzorníky (pařezy) kategorizované jako „Dorost, těžba“ (uzel 7 schématu na obrázku 1). Tyto kmeny k příslušné hustotě přispívají objemem odvozeným prookamžik těžby na základě měřené tloušťky pařezu, predikované výšky a případně i horní tloušťky.

Obrázek 1: Klasifikace kmenů hroubí a pařezů z pohledu příslušnosti ke komponentám změny zásoby dříví (KH - kmen hroubí)

 

STANOVENÍ UKAZATELE CELKOVÉ VÝŠE TĚŽEB

 

XI.

Odhad průměrného ročního celkového běžného přírůstu v období od předchozí inventarizace

 

1.

Odhady průměrného ročního celkového běžného přírůstu (dále jen „CBP“) se počítají příslušnými postupy podle částí V., VI., VII. a případně Vlil.

2.

Při odhadu úhrnu přírůstu je ve vzorcích (11) a (12) použita plocha přístupné a schůdné porostní půdy zjištěná při současné inventarizaci pro dané stratum.

3.

Lokální hustota pro odhad CBP je na úrovni jednotlivé plochy počítána následovně:

(20)

kde a jsou lokální hustoty odhadu zásoby pro období současné a předchozí inventarizace, viz vzorec (18), a t(xl)je lokální hustota odhadu těžby dříví v období od předchozí inventarizace, viz vzorec (19). Člen l(xl)označuje skutečnou délku periody od předchozí inventarizace v letech (zjišťuje se pro jednotlivé inventarizační plochy zvlášť). Na plochách, které nebyly šetřeny v předchozí inventarizaci, případně též na plochách, na nichž nebylo možné provést opakovanou identifikaci a posoudit status kmene podle schématu na obrázku 1, se hodnota lokální hustoty CBPe(xl)zjistí expertně (např. pomocí růstových tabulek, růstového simulátoru, přírůstovou analýzou letokruhů). V případě, kdy expertně získaná hodnota CBPe(xl) překračuje hodnotu CBPmax(xl) podle tabulky 1 určenou na základě nadmořské výšky středu plochy a jeho příslušnosti do ekologické řady typologického systému, použije se hodnota CBPmax(xl). Tento postup se použije též pro stanovení lokální hustoty CBP na všech plochách při prvním provedení inventarizace.

 

Tabulka 1: Maximální CBP [m3/ha/rok], hroubí bez kůry

Nadmořská výška středu inventarizační plochy [m n. m.]

Příslušnost středu inventarizační plochy k ekologické řadě typologického systému

extrémní

kyselá

živná

obohacená

humusem

obohacená

vodou

oglejená

podmáčená

rašelinná

pod 400

 

5,8

6,8

5,8

 

400 až 700

3,5

7,8

6,8

7,8

5,8

3,7

700 a výš

 

6,8

 

 

 

XII.

Odhad celkové výše těžby na období platnosti lesního hospodářského plánu

 

1.

Odhady celkové výše těžby (dále jen „CVT“) se počítají příslušnými postupy podle částí V., VI., VII. a případně Vlil.

2.

Při odhadu úhrnu CVT je ve vzorcích (11) a (12) použita plocha přístupné a schůdné porostní půdy daného strata zjištěná při současné inventarizaci.

3.

Lokální hustota pro odhad CVT je na úrovni jednotlivé plochy počítána podle vzorce:

(21)

kde l je uvažovaná platnost plánu (zpravidla 10 let), CBP(xl) je lokální hustota přírůstu dříví podle vzorce (20), je lokální hustota zásoby dříví podle vzorce (18), a(xl) je vyrovnávací doba v povoleném rozsahu od 30 do 60 let. Pro jednotlivé plochy může být

použita různá vyrovnávací doba v závislosti na záměru vlastníka, aktuálním charakteru porostu a stanovištních podmínkách. Člen Zc(xl) představuje cílovou zásobu podle vzorce (22), a ft je koeficient nesouladu mezi těžbou vykázanou lesní hospodářskou evidencí a těžbou odhadnutou postupem podle části X. za období od předchozí inventarizace, viz vzorec (23) dále.

4.

Cílová zásoba Zc(xl) se pro jednotlivé inventarizační plochy stanoví podle rovnice:

(22)

kde Ze(xl) je cílová zásoba stanovená expertním odhadem s přihlédnutím k informacím o zásobách modelových porostů a hospodářskému záměru vlastníka, Zmin(xl) je odečtená z tabulky 2 na základě nadmořské výšky a ekologické řady typologického systému na středu příslušné inventarizační plochy. Do vzorce (22) je tak dosazena vyšší z hodnot Ze(xl)a Zmin(xl).

 

Tabulka 2: Minimální cílové zásoby Zmin(xl) [m3/ha]; hroubí bez kůry

Nadmořská výška středu inventarizační plochy [m n. m.]

Příslušnost středu inventarizační plochy k ekologické řadě typologického systému

extrémní

kyselá

živná

Obohacená humusem

obohacená vodou

oglejená

podmáčená

rašelinná

pod 400

158

188

217

159

99

400 až 700

242

217

159

700 a výš

217

274

 

5.

Hodnota koeficientu nesouladu mezi těžbou vykazovanou lesní hospodářskou evidencí a těžbou odhadnutou postupem podle části X. se stanoví následovně:

(23)

kde q představuje podíl ploch, na kterých byla úspěšně provedena opakovaná identifikace kmenů hroubí z celkového počtu ploch náležících do přístupné a schůdné porostní půdy v současné inventarizaci. TLHE je údaj o těžbě získaný z lesní hospodářské evidence za období od předchozí inventarizace a pro území přístupné a schůdné porostní půdy v okamžiku předchozí inventarizace. je odhad celkové těžby od předchozí inventarizace provedený postupem podle části X. “.

ČÁST DRUHÁ

Změna vyhlášky č. 456/2021 Sb. (čl. 2)

Čl. II

Příloha č. 1 k vyhlášce č. 456/2021 Sb., o podrobnostech přenosu reprodukčního materiálu lesních dřevin, o evidenci o původu reprodukčního materiálu a podrobnostech o obnově lesních porostů a o zalesňování pozemků prohlášených za pozemky určené k plnění funkcí lesa, zní:

Příloha č. 1 k vyhlášce č. 456/2021 Sb.

Pravidla přenosů reprodukčního materiálu lesních dřevin mezi přírodními lesními oblastmi v rámci České republiky

 

1)

Přírodní lesní oblasti 1 - 34 jsou řazeny do Hercynské oblasti, přírodní lesní oblasti 35-41 jsou řazeny do Karpatské oblasti.

2)

Přenos reprodukčního materiálu lesních dřevin mezi Hercynskou a Karpatskou oblastí není přípustný až na tyto výjimky:

a)

Vzájemný přenos mezi Hercynskou a Karpatskou oblastí je přípustný pouze mezi bezprostředně sousedícími přírodními lesními oblastmi.

b)

V případě buku lesního je přípustné přenášet reprodukční materiál z Karpatské do Hercynské oblasti bez omezení.

c)

V případě hospodářsky významných introdukovaných dřevin Douglasky tisolisté a Jedle obrovské je přenos v rámci České republiky (přírodní lesní oblasti 1-41) bez omezení.

3)

Pro přenosy reprodukčního materiálu těchto dřevin dále platí tato pravidla:

Smrk ztepilý

Do přírodních lesních oblastí 13, 27 a 40 není přípustný přenos reprodukčního materiálu z jiných přírodních lesních oblastí.

Borovice lesní

Do přírodní lesní oblasti 16 je přípustný přenos z přírodních lesních oblastí 11 a 13, a to pouze sadebního materiálu původem z 5. lesního vegetačního stupně a výše.

Do přírodních lesních oblastí 23, 26 a 31 je přípustný přenos z přírodní lesní oblasti 17 jen do 1- 3. lesního vegetačního stupně.

Do přírodních lesních oblastí 15 a 17 není přípustný přenos z jiných

přírodních lesních oblastí.

Přenos náhorních ekotypů borovice (ekotypy od 5. lesního vegetačního stupně výše) je přípustný mezi všemi přírodními oblastmi Hercynské a Karpatské oblasti s výjimkou hospodaření v genových základnách bez omezení.

Modřín opadavý

Do oblasti výskytu jesenického modřínu, tedy přírodních lesních oblastí 27, 28, 29 a 32 není přípustný přenos z jiných přírodních lesních oblastí.

Jedle bělokorá

V případě jedle bělokoré není do přírodních lesních oblastí 11-14 přípustný přenos z jiných přírodních lesních oblastí, s výjimkou bezprostředně sousedících přírodních lesních oblastí, vzájemný přenos je přípustný mezi těmito přírodními lesními oblastmi.

V případě jedle bělokoré není do přírodních lesních oblastí 35 - 41 přípustný přenos z jiných přírodních lesních oblastí, s výjimkou bezprostředně sousedících přírodních lesních oblastí, vzájemný přenos je přípustný mezi těmito přírodními lesními oblastmi.

Dub letní

V případě dubu letního není do přírodních lesních oblastí 34 a 35 přípustný přenos z jiných přírodních lesních oblastí, s výjimkou bezprostředně sousedících přírodních lesních oblastí, vzájemný přenos je přípustný mezi oběma přírodními lesními oblastmi.

V případě dubu letního není do přírodní lesní oblasti 15 přípustný přenos z jiných přírodních lesních oblastí.

Ostatní dřeviny

V případě dřevin dub zimní, jabloň lesní, hrušeň planá, jeřáb oskeruše, jeřáb muk, jeřáb břek, není přenos mezi všemi přírodními oblastmi Hercynské a Karpatské oblasti omezen.

V případě dřevin douglaska tisolistá a jedle obrovská (původem ze zdrojů reprodukčního materiálu v České republice) není přenos mezi všemi přírodními oblastmi Hercynské a Karpatské oblasti omezen.

“.

ČÁST TŘETÍ

Účinnost (čl. 3)

Čl. III

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2023, s výjimkou části druhé, která nabývá účinnosti dnem 1. července 2022.

Ministr:

Ing. Nekula v. r.