| 30. | Přílohy č. 4 a 5 znějí: „ Příloha č. 4 k vyhlášce č. 84/1996 Sb. České jméno | Vědecké jméno | Zkratka | smrk ztepilý | Picea abies | SM | smrk pichlavý | Picea pungens | SMP | smrk černý | Picea mariana | SMC | smrk sivý | Picea glauca | SMS | smrk omorika | Picea omorika | SMO | smrk Engelmannův | Picea engelmannii | SME | smrky ostatní | SMX | jedle bělokorá | Abies alba | JD | jedle obrovská | Abies grandis | JDO | jedle stejnobarvá (ojíněná) | Abies concolor | JDJ | jedle kavkazská | Abies nordmanniana | JDK | jedle vznešená | Abies procera | JDV | jedle ostatní | JDX | douglaska tisolistá | Pseudotsuga menziesii | DG | borovice lesní | Pinus sylvestris | BO | borovice černá | Pinus nigra | BOC | borovice Banksova | Pinus banksiana | BKS | borovice vejmutovka | Pinus strobus | VJ | borovice limba | Pinus cembra | LMB | borovice pokroucená | Pinus contorta | BOP | borovice zobanitá (blatka) | Pinus uncinata ssp. uliginosa | BL | borovice kleč | Pinus mugo | KOS | borovice ostatní | BOX | modřín opadavý | Larix decidua | MD | modříny ostatní | MDX | tis červený | Taxus baccata | TS | jalovec obecný | Juniperus communis | JAL | ostatní jehličnaté | JX | souše jehličnaté | SOJ | dub letní | Quercus robur | DB | dub letní slavonský | Quercus robur f. slavonica | DBS | dub zimní | Quercus petraea | DBZ | dub červený | Quercus rubra | DBC | dub pýřitý (šipák) | Quercus pubescens | DBP | dub bažinný | Quercus palustris | DBB | dub mnohoplodý | Quercus polycarpa | DBM | dub cer | Quercus cerris | CER | duby ostatní | DBX | buk lesní | Fagus sylvatica | BK | habr obecný | Carpinus betulus | HB | javor mléč | Acer platanoides | JV | javor klen | Acer pseudoplatanus | KL | javor babyka | Acer cam pestře | BB | javor jasanolistý | Acer negundo | JVJ | jasan ztepilý | Fraxinus excelsior | JS | jasan americký | Fraxinus americana | JSA | jasan úzkolistý | Fraxinus angustifolia | JSU | jasan pensylvánský | Fraxinus pennsylvanica | JSP | jilm habrolistý | Ulmus minor | JL | jilm drsný (horský) | Ulmus glabra | JLH | jilm vaz | Ulmus laevis | JLV | trnovník akát | Robinia pseudoacacia | AK | bříza bělokorá | Betula pendula | BR | bříza pýřitá | Betula pubescens | BRP | bříza pýřitá karpatská | Betula pubescens carpatica | BRC | jeřáb ptačí | Sorbus aucuparia | JR | jeřáb břek | Sorbus torminalis | BRK | jeřáb oskeruše | Sorbus domestica | OSK | jeřáby ostatní | | JRX | ořešák královský | Juglans regia | OR | ořešák černý | Juglans nigra | ORC | třešeň ptačí | Prunus avium | TR | střemcha obecná | Prunus padus | STO | střemcha pozdní | Prunus serotina | STP | hrušeň polnička | Pyrus pyraster | HR | jabloň lesní | Malus sylvestris | JB | platan javorolistý | Platanus xhispanica | PL | kaštanovník jedlý | Castanea sativa | KJ | ostatní listnaté tvrdé | LTX | lípa srdčitá (malolistá) | Tilia cordata | LP | lípa velkolistá | Tilia platyphyllos | LPV | lípa stříbrná | Tilia tomentosa | LPS | líska obecná | Corylus avellana | LO | líska turecká | Corylus colurna | LTU | olše lepkavá | Ainus glutinosa | OL | olše šedá | Ainus incana | OLS | olše zelená | Alnus alnobetula | OLZ | topol osika | Populus tremula | OS | topol bílý (linda) | Populus alba | TP | topol černý | Populus nigra | TPC | topol šedý | Populus xcanescens | TPE | ostatní topoly nešlechtěné | TPX | topol kanadský | Populus xcanadensis | TPK | ostatní topoly šlechtěné | TPS | vrba jíva | Salix caprea | JIV | vrba bílá | Salix alba | VR | vrba křehká | Salix euxina | VRH | vrba košíkářská | Salix viminalis | VRK | vrba nachová | Salix purpurea | VRN | vrba šedá | Salix elaeagnos | VRE | ostatní vrby | VRX | jírovec maďal | Aesculus hippocastanum | KS | pajasan žláznatý | Ailanthus altissima | PJ | pavlovnie plstnatá | Paulownia tomentosa | PAV | ostatní listnaté měkké | LMX | souše listnaté | SOL | keře | KR |
Příloha č. 5 k vyhlášce č. 84/1996 Sb. Dílčí těžební procento, normální paseka, těžba celková, celkový běžný přírůst a probírkové intenzity pro odvození závazného ustanovení maximální celkové výše těžeb Dílčí těžební procento pro desetiletou platnost plánu pro jednotlivé hospodářské soubory nebo sdružené hospodářské soubory se shodným obmýtím a obnovní dobou se stanoví v jednotlivých věkových stupních na základě následující tabulky: Počet desetiletí, o něž je věkový stupeň vzdálen od obmýtní doby | Obnovní doba (roky) | 10 | 20 | 30 | 40 | 50 | - 4 | - | - | - | - | 2% | - 3 | - | - | 4% | 12% | 18% | - 2 | 12% | 25% | 30% | 29% | 25% | - 1 | 86% | 67% | 50% | 40% | 33% | + 1 | 100% | 100% | 88% | 67% | 50% | + 2 | 100% | 100% | 100% | 100% | 88% | + 3 | 100% | 100% | 100% | 100% | 100% |
Ukazatel těžby mýtní (TM) pro hospodářský soubor (nebo sdružené HS) dle dílčích těžebních procent se vypočte po jednotlivých věkových stupních z následujícího vzorce: 
TMHS - desetiletá těžba mýtní pro hospodářský soubor dle dílčích těžebních procent Zi - zásoba dřeva v m3b.k. v jednotlivých věkových stupních (označeny dolním indexem i) příslušného hospodářského souboru zatížených těžebním procentem k - celkový počet věkových stupňů příslušného hospodářského souboru zatížených těžebním procentem ti(%) - těžební procento příslušného věkového stupně (označen dolním indexem /) v rámci daného hospodářského souboru (nebo sdružených HS) Normální paseka na dobu platnosti LHP se stanoví z následujícího vzorce: 
B - normální paseka P - výměra porostní půdy celku U - obmýtí celku ZM - průměrná zásoba mýtních porostů; zásobou mýtních porostů je zásoba věkového stupně, do kterého spadá průměrné obmýtí snížené o polovinu průměrné obnovní doby a věkové stupně starší n - počet let, pro které se LHP zpracovává (zpravidla 10 let) Pro lesy obhospodařované hospodářským způsobem výběrným, vyjma lesů ve kterých je stav lesa zjišťován na inventarizační ploše, se stanoví ukazatel celkové výše těžeb (těžba mýtní a předmýtní se nerozlišuje) pomocí celkového běžného přírůstu z následujícího vzorce: 
TC - ukazatel těžby celkové na dobu platnosti LHP (zpravidla 10 let) CBP - zjištěný celkový běžný přírůst roční v m3b.k. Zs - zjištěná porostní zásoba skutečná v m3b.k. Zn - vzorová (normální) porostní zásoba odvozená ze vzorové křivky stromových četností v m3b.k. a - vyrovnávací doba uváděná v desítkách let t - doba platnosti LHP (zpravidla 10 let) Celkový běžný přírůst roční (CBP) se pak zjistí z následujícího vzorce: 
Z1 - inventarizovaná zásoba předchozí v m3b.k. Z2 - inventarizovaná zásoba současná v m3b.k. Tt - celková těžba za inventarizované období v m3b.k. t - interval mezi inventarizacemi (počet let) V případě, že výše předmýtních těžeb není v porostech při vyhotovení LHP navržena, odvodí se pro celý zařizovaný majetek v hospodářských souborech ze zásob jednotlivých dřevin, probírkových intenzit (procent) a průměrného zakmenění ve věkových stupních. Probírkové intenzity jsou: Výše decenálních výchovných těžeb (se zahrnutím přirozené mortality) vyjádřená v procentech zásoby hroubí s kůrou na počátku decénia. DŘEVINA | ZAKMENĚNÍ | VĚK (roky) | 20 | 30 | 40 | 50 | 60 | 70 | 80 | 90 | 100 | Smrk (porosty nižších bonit) | 1,0 | - | 14% | 12% | 11% | 9% | 8% | 7% | 6% | 6% | 0,9 | - | 7% | 4% | 3% | 3% | 3% | 3% | 2% | 2% | 0,8 | - | 2% | 3% | 3% | 2% | 2% | 2% | 2% | 2% | 0,7 | - | 1% | 2% | 2% | 2% | 2% | 2% | 2% | 2% | Smrk (porosty vyšších bonit) | 1,0 | 47% | 24% | 17% | 12% | 10% | 8% | 7% | 6% | 6% | 0,9 | 38% | 16% | 7% | 5% | 4% | 4% | 3% | 3% | 3% | 0,8 | 29% | 4% | 4% | 4% | 4% | 3% | 3% | 3% | 2% | 0,7 | 10% | 4% | 4% | 4% | 3% | 2% | 2% | 2% | 2% | Borovice | 1,0 | 19% | 15% | 14% | 12% | 11% | 10% | 9% | 8% | 8% | 0,9 | 14% | 7% | 7% | 6% | 6% | 5% | 4% | 3% | 3% | 0,8 | 6% | 4% | 6% | 6% | 5= | 4% | 3% | 3% | 3% | 0,7 | 4% | 4% | 5% | 5% | 4% | 3% | 3% | 3% | 2% | Buk | 1,0 | - | 21% | 21% | 18% | 16% | 13% | 11% | 10% | 9% | 0,9 | - | 16% | 13% | 10% | 6% | 4% | 2% | 1% | 1% | 0,8 | - | 10% | 4% | 2% | 2% | 2% | 2% | 1% | 1% | 0,7 | - | 2% | 1% | 2% | 2% | 2% | 1% | 1% | 1% | Dub letní a zimní | 1,0 | - | 26% | 17% | 12% | 10% | 8% | 7% | 6% | 6% | 0,9 | - | 17% | 9% | 3% | 3% | 3% | 2% | 2% | 2% | 0,8 | - | 8% | 3% | 4% | 3% | 3% | 2% | 2% | 2% | 0,7 | - | 3% | 3% | 3% | 3% | 2% | 2% | 2% | 2% |
Rozmezím nižších a vyšších bonit je střed bonitního rozpětí.“. |
| 31. | Za přílohu č. 5 se doplňuje příloha č. 6, která zní: „ Příloha č. 6 k vyhlášce č. 84/1996 Sb. Způsob provádění zjišťování stavu lesa na inventarizační ploše, rozsah zjišťovaných údajů na inventarizační ploše, postup provádění statistického vyhodnocení zjištěných údajů a stanovení ukazatele celkové výše těžeb I. Vymezení pojmů Pro účely této přílohy se rozumí 1. | vzorníkem prvního stupně (dále jen „vzorník 1“) kmen hroubí nebo pařez zaregistrovaný na příslušné podploše, tedy kmen nebo pařez, který polohou a výčetní tloušťkou, nebo tloušťkou pařezu, splňuje podmínky pro registraci; kmen hroubí nebo pařez je zaregistrován jako vzorník 1, pokud se střed inventarizační plochy (dále též jen „plocha“) nalézá v jeho zóně zahrnutí, | 2. | vzorníkem druhého stupě (dále jen „vzorník 2“) kmen, který patří do podmnožiny vzorníků 1; na vzorníků 2 se provádí měření výšek, případně též horních tlouštěk, | 3. | zónou zahrnutí kmene hroubí (dále jen „zóna zahrnutí“) část území výběrového strata, tvořená kruhem se středem na pozici kmene hroubí nebo pařezu, jehož poloměr odpovídá největší podploše, na které může být daný kmen nebo pařez zaregistrován; padne-li střed plochy do části kruhu se středem na poloze kmene, která se nachází mimo inventarizovaný celek, mimo příslušné stratum, mimo porostní půdu, případně na neprístupné nebo neschůdné části území, není na inventarizační ploše prováděna registrace kmenů a daný kmen nebo pařez tak není vybrán jako vzorník 1; pro vzorník 2 je velikost zóny zahrnutí dána maximální vzdáleností vzorníku 1 od středu plochy stanovenou pomocí relaskopické metody a | 4. | směrodatnou chybou odmocnina odhadu variability bodového odhadu  podle rovnice:  (1)
přičemž variabilita byla odhadnuta některým z postupů popsaných v této příloze, viz vzorce (9), (12), (15) a (17). |
ZPŮSOB PROVÁDĚNÍ ZJIŠŤOVÁNÍ STAVU LESA NA INVENTARIZAČNÍ PLOŠE A ROZSAH ZJIŠŤOVANÝCH ÚDAJŮ II. Požadavky na počet a umístění inventarizačních lokalit a ploch 1. | V rámci inventarizované části celku musí být provedeno inventarizační šetření nejméně na padesáti lokalitách. | 2. | V každém stratu musí být provedeno inventarizační šetření nejméně na pěti lokalitách. | 3. | Strata a jejich návrhy podle § 7b odst. 3 musí splňovat tyto podmínky: |
a) | strata se nachází na území celku v rámci jeho inventarizované části, | b) | strata se polohově nepřekrývají, | c) | každé stratum je v rámci celku opatřeno jednoznačným identifikátorem, | d) | každé stratum je zakresleno samostatnou geometrií v digitální mapě v souřadnicovém systému Jednotné trigonometrické sítě katastrální a | e) | ke každému stratu je připojena informace o požadovaném počtu lokalit a schéma umístění jednotlivých inventarizačních ploch vzhledem ke každé inventarizační lokalitě. |
4. | V rámci strata musí být nominální počet ploch a jejich umístění vzhledem ke každé lokalitě konstantní, přičemž maximální vzdálenost plochy od polohy příslušné lokality nesmí překročit 250 m a nominální počet ploch na jednu lokalitu v rámci strata musí být v rozmezí od 1 do 4 ploch. | 5. | Plochy jsou zakládány a šetřeny jako trvalé s požadavkem na opakovanou identifikaci kmenů a pařezů mezi po sobě jdoucími inventarizacemi. | 6. | Změna strata je možná pouze jeho zrušením a definováním jednoho nebo více nových strat. Při první inventarizaci následující po změně strata se opakuje terénní šetření na plochách dosavadního strata šetřených v předchozí inventarizaci. Zároveň se provede první šetření na plochách nově definovaných strat. | 7. | Středy ploch musí být v terénu trvale stabilizovány geodetickým mezníkem s kovovým jádrem, nebo obdobným kovovým předmětem umožňujícím dohledání pomocí detektoru kovů. Ve zvláštních případech (skála, lesní cesta, vodní tok či plocha) se připouští stabilizace mimo vlastní střed plochy, avšak do maximální vzdálenosti 20 m od skutečné polohy středu plochy. Stabilizace středu plochy v náhradním umístění nemá vliv na polohu plochy samotné. Ta se v takovém případě nijak neposouvá a její umístění vzhledem poloze lokality v referenční inventarizační síti je zachováno. | 8. | Poloha stabilizace stredu plochy musí být zdokumentována dvěma fotografiemi ze dvou, na sebe kolmých směrů, na nichž je poloha středu plochy viditelně označena geodetickou vytyčkou nebo dřevěným kolíkem s barevně zvýrazněným vrcholem. | 9. | Pozice stabilizace středu plochy musí být zaměřena vzhledem ke dvěma pomocným navigačním objektům trvalého charakteru, nalézají-li se takové objekty do vzdálenosti 25 m od stabilizace plochy. V případě, že se trvalé objekty v okolí plochy nevyskytují, provede se zaměření stabilizace plochy vůči dvěma kmenům případně pařezům, nacházejícím se mimo inventarizační plochu. Tyto kmeny, případně pařezy, musí být trvale a viditelně barevně označeny. | 10. | Poloha na povrchu pomocného navigačního objektu (v případě kmenů nebo pařezů musí být barevně označena), odkud byla stabilizace plochy polohově zaměřena, musí být zdokumentována fotografií pořízenou ve směru od středu plochy. Provedení a kvalita fotografie musí umožnit jednoznačnou identifikaci pomocného navigačního objektu při následné inventarizaci (zpravidla po 10 letech). |
III. Požadavky pro sběr dat na inventarizačních plochách 1. | Plocha musí obsahovat alespoň jednu, maximálně však tři podplochy. Společný střed těchto podploch je totožný se středem plochy. | 2. | Maximální poloměr podplochy je 20 metrů, minimální 3 metry. | 3. | Počet kruhových podploch, jejich velikost a jim přiřazené registrační hranice tloušťky (výčetní tloušťky a tloušťky pařezů) musí být shodné v rámci všech ploch strata. | 4. | Počet a velikost podploch a s nimi související registrační hranice tloušťky se volí tak, aby průměrný počet na jednu plochu zaregistrovaných kmenů a pařezů (počítáno dohromady) v rámci celého strata neklesl pod 10. | 5. | Kmeny a pařezy jsou registrovány pouze na plochách, respektive podplochách, jejichž střed leží na přístupné a schůdné části porostní půdy, příslušného strata. | 6. | Jako vzorníky 1 jsou registrovány všechny kmeny, které překračují registrační hranici výčetní tloušťky nejmenší kruhové podplochy, do které polohově náleží. Dále jsou jako vzorníky 1 registrovány všechny pařezy. Namísto výčetní tloušťky je pro registraci pařezů rozhodující tloušťka v nejvyšším místě nad patou kmene, kde lze původní tloušťku kmene spolehlivě změřit, nebo odhadnout. Při opakované inventarizaci jsou jako vzorníky 1 automaticky zahrnuty všechny vzorníky 1 z předchozí inventarizace. | 7. | Pro vzorník 1 se zjišťuje základní sada vlastností, mezi které patří: výčetní tloušťka případně tloušťka pařezu, druh dřeviny, živý či mrtvý kmen, pařez, stojící či ležící kmen, poškození zlomem nebo vývrat. V případě opakované inventarizace se dále zjišťují chyby předchozího postupu, a to opomenutý kmen, nebo kmen, který neměl být dříve registrován a dále příslušnost ke komponentám změny zásoby dříví, viz schéma na obrázku 1. | 8. | Měření výšky kmene (stromu) se provádí na živých vzornících 2, které nejsou pařezem, ležícím kmenem, vývratem, zlomem, nejsou výrazně ohnuté a ani nejsou jinak poškozeny respektive deformovány způsobem ovlivňujícím výšku kmene. | 9. | Výběr vzorníků 2 je prováděn relaskopickou metodou. Vzorník 1 je vybrán za vzorník 2, pokud jeho vzdálenost od středu inventarizační plochy nepřekračuje mezní vzdálenosti lmax (udanou v metrech) podle vzorce:  (2)
kde d13 je výčetní tloušťka změřená na konkrétním vzorníku 1 (udaná v centimetrech),  je relaskopický faktor pro kruhovou základnu uvedený v m2ha-1 a a jezáměrný úhel relaskopické pomůcky. Relaskopický faktor musí být zvolen jednotně pro výběrové stratum, vždy však v rozmezí od 4 do 12 m2ha-1přičemž průměrný počet vzorníku 2 na jednu inventarizační plochu strata nesmí klesnout pod 2. |
10. | Na středu plochy se při inventarizačním šetření zjišťují a evidují následující údaje: a) | identifikátor lesního hospodářského celku, |
b) | identifikátor inventarizační kampaně, datum jejího zahájení a ukončení, |
d) | identifikátor lokality, |
f) | příslušnost k oddělení, dílci, porostu a hospodářské skupině, |
g) | datum měření a datum předchozího měření (opakovaná inventarizace), |
h) | při měření použitá magnetická deklinace, |
i) | generovaná souřadnice středu inventarizační plochy, |
j) | souřadnice globálního družicového polohového systému stabilizovaného středu plochy v souřadnicovém systému Jednotné trigonometrické sítě katastrální, |
k) | pozice náhradní stabilizace středu plochy vzhledem ke skutečnému středu, |
l) | první fotografie stabilizace středu plochy, |
m) | druhá fotografie stabilizace středu plochy, |
n) | přístupnost a schůdnost středu plochy současná a předchozí (opakovaná inventarizace), |
o) | stabilizace na středu plochy nebo v náhradním umístění, |
p) | nově založená nebo opakovaně šetřená plocha, |
q) | úspěšnost dohledání plochy a opakované identifikace kmenů (opakovaná inventarizace), |
r) | důvod nedohledání plochy nebo neobnovení polohy kmenů (opakovaná inventarizace), |
s) | kategorie a druh pozemku současná a předchozí (opakovaná inventarizace), |
t) | lesní typ zjištěný na středu inventarizační plochy, |
u) | expertně určená cílová zásoba, |
v) | expertně určený průměrný roční celkový běžný přírůst (CBP), |
|
11. | Pro vzorníky 1 se při inventarizačním šetření zjišťují a evidují následující údaje: a) | identifikátor lesního hospodářského celku |
b) | identifikátor inventarizační kampaně, datum jejího zahájení a ukončení, |
d) | identifikátor lokality, |
f) | identifikátor kmene/pařezu, současný i předchozí (opakovaná inventarizace), |
g) | pozice kmene vzhledem ke středu plochy, |
h) | výčetní tloušťka respektive tloušťka pařezu, současná a předchozí (opakovaná inventarizace), |
i) | modelová výška kmene (stromu), současná a předchozí (opakovaná inventarizace), |
j) | tabulkový objem hroubí pro modelovou výšku (případně tarif, s kůrou a bez kůry), |
k) | tabulkový objem hroubí pro modelovou výšku v předchozí inventarizaci (případně tarif, s kůrou a bez kůry), | l) | plocha zóny zahrnutí prvního stupně výběru, současná a předchozí (opakovaná inventarizace), | m) | procento normálního objemu hroubí (torza souší), současné a předchozí (opakovaná inventarizace), | n) | úspěšnost případně důvody neúspěchu opakované identifikace kmene (opakovaná inventarizace), | o) | pařez nebo normální kmen hroubí (jehličnatý nebo listnatý pařez, starý pařez nebo čerstvý pařez po těžbě či mortalitě), | p) | poloha pařezu po těžbě nebo mortalitě (uvnitř nebo vně příslušné kruhové podplochy), | q) | souš (stojící jehličnatá nebo listnatá souš, případně její torzo | r) | dřevina (u pařezů z předchozí inventarizace pouze v členění na jehličnaté a listnaté), | s) | rozdvojení kmene (dvoják), | t) | zlom, vývrat nebo ohnutí kmene, | u) | příslušnost ke komponentě změny zásoby dříví podle schématu na obrázku 1 (opakovaná inventarizace), | v) | vyklizení kmene po těžbě respektive mortalitě (opakovaná inventarizace). |
|
12. | Pro vzorníky 2 se při inventarizačním šetření zjišťují a evidují doplňující údaje: a) | měřená výška kmene (stromu), současná a předchozí (opakovaná inventarizace) | b) | tabulkový objem hroubí pro výčetní tloušťku a měřenou výšku (s kůrou a bez kůry), | c) | tabulkový objem hroubí pro výčetní tloušťku a měřenou výšku v předchozí inventarizaci (s kůrou a bez kůry), | d) | plocha zóny zahrnutí druhého stupně výběru, současná a předchozí (opakovaná inventarizace). |
|
13. | Pro pomocné navigační objekty se při inventarizačním šetření zjišťují a evidují následující údaje: |
a) | identifikátor lesního hospodářského celku | b) | identifikátor inventarizační kampaně, datum jejího zahájení a ukončení, | c) | identifikátor strata, | d) | identifikátor lokality, | e) | identifikátor plochy, | f) | identifikátor pomocného navigačního objektu, | g) | popis navigačního objektu, | h) | fotografie navigačního objektu ve směru od stabilizace středu plochy, | i) | pozice stabilizace středu plochy vzhledem k pozici pomocného navigačního objektu. |
14. | Údaje uvedené v bodech 10 až 13 se uvádějí v elektronické podobě jako samostatná příloha hospodářské knihy, strukturovaná po jednotlivých inventarizačních plochách. |
POSTUP STATISTICKÉHO VYHODNOCENÍ ZJIŠTĚNÝCH ÚDAJŮ IV. Požadavky na vyhodnocení zjištěných údajů 1. | Odhady středních hodnot a úhrnů pro příslušné stratum, hospodářskou skupinu, celek či jeho inventarizovanou část a k těmto odhadům připojené směrodatné chyby mohou být spočítány pouze postupy podle této přílohy. | 2. | Cílové parametry uvedené v § 7c vyhlášky mají charakter střední hodnoty vztažené k jednotce plochy porostní půdy. | 3. | Cílové parametry uvedené v § 4 odst. 3 písm. e) vyhlášky mají charakter úhrnu vztaženého k celkové ploše hospodářské skupiny, celku či jeho inventarizované části. |
V. Odhad hektarové střední hodnoty 1. | Odhad Ŷc střední hektarové hodnoty v rámci přístupné a schůdné porostní půdy celého strata se počítá podle rovnice:  (3)
kde M(x) je počet ploch založených na lokalitě x, jejichž střed se nachází na přístupné a schůdné (množina A) části porostní půdy (množina F) daného strata podle rovnice  (4)
Symbol M značí nominální počet ploch každé lokality daného strata. Člen s2 označuje množinu lokalit referenční inventarizační sítě s alespoň jednou plochou uvnitř strata. Člen lFA(xl) je indikátorová proměnná definující, zda se střed plochy založené na bodě xl nachází v přístupné a schůdné části porostní půdy (hodnota 1), nebo nikoli (hodnota 0) podle rovnice:  (5)
Člen Yc(x) v rámci rovnice (3) představuje lokání hustotu, která je definována následovně:  (6)
Symbolem Y(xl) je označena lokální hustota na úrovni jednotlivé plochy, která se vypočítá podle vzorce:  (7)
kde  značí hodnotu vlastnosti kmene zjištěnou podle dendrometrického modelu (výškové křivky, objemového tarifu), jehož chyby predikce nejsou považovány za zanedbatelné a je nezbytné je kompenzovat. je skutečná hodnota vlastnosti kmene zjištěná měřením případně podle dendrometrického modelu, jehož chyby považujeme za zanedbatelné. Symboly s1(xl) as2(xl) označují množiny vzorníků 1 a vzorníků 2 zaregistrovaných na ploše se středem na bodě xl. Hodnoty jsou získány na všech vzornících 1, zatímco hodnotyYj pouze na vzornících 2. Člen  je plocha části zóny zahrnutí Ki vzorníků 1 označeného indexem i, která leží uvnitř přístupné a schůdné části porostní půdy daného strata. Tato plocha se získá prostorovým oříznutím nominální zóny zahrnutí Ki digitální mapou přístupné a schůdné porostní půdy daného strata. Analogicky, odpovídá ploše zóny zahrnutí konkrétního vzorníků 2 (označen indexem j) vybíraného relaskopickou metodou. Nominální zóna zahrnutí  konkrétního vzorníků 2 je zkonstruována se středem na poloze příslušného kmene (označeného indexem j)a s poloměrem rj odpovídajícím minimu z dvojice čísel: a) | Maximální vzdálenost pro zahrnutí daného kmene do výběru pomocí relaskopické metody s faktorem f, viz první výraz v hranaté závorce rovnice (8). | b) | Poloměr rks největší z podploch, na které může být kmen s danou výčetní tloušťkou (d13) zaregistrován jako vzorník 1, viz druhý výraz v hranaté závorce rovnice (8). |
 (8)
Velikost zóny zahrnutí je stanovena po redukci pouze na části uvnitř přístupné a schůdné porostní půdy provedenou analýzou s využitím geografického informačního systému a příslušné mapy. |
2. | Odhad variability Ŷc se spočítá podle vzorce  (9)
kde n2 je velikost výběru tj. počet lokalit referenční inventarizační sítě s alespoň jednou plochou umístěnou do daného strata. Člen  označuje průměrný počet ploch na jednu lokalitu strata, jejichž střed se nachází na přístupné a schůdné porostní půdě. Počítá se podle rovnice:  (10)
|
VI. Odhad úhrnu 1. | Odhad úhrnu  se získá vynásobením odhadu střední hodnoty Ŷc známou rozlohou přístupné a schůdné části porostní půdy  daného strata podle rovnice:  (11)
|
2. | Odhad variability úhrnu  se získá vynásobením odhadu variability střední hodnoty  druhou mocninou známé velikosti podle rovnice:  (12)
|
VII. Odhady pro podoblasti 1. | Odhad střední hektarové hodnoty pro libovolně definovanou podoblast D přístupné a schůdné části porostní půdy v rámci daného strata (např. pro hospodářskou skupinu, není-li tato shodná se stratem) se vypočítá postupem podle části V., avšak s nahrazením indikátorové proměnné IFA(xl) podle rovnice (5) indikátorovou proměnnou ID(xl) kódující příslušnost středu plochy do podoblasti D podle rovnice:  (13)
|
2. | Odpovídající odhad úhrnu se vypočítá postupem podle části VI., s dosazením střední hodnoty podle předchozího bodu a nahrazením plochy plochou λ(D) ve vzorcích (11) a (12). |
VIII. Stratifikované odhady 1. | V případě, že je na daném celku nebo jeho inventarizované části použito vícero strat, je bodový odhad úhrnu  ve skupině K výběrových strat počítán podle rovnice:  (14)
kde  je hodnota úhrnu ve výběrovém stratu označeném indexem k, spočítaná na základě vzorce (11), v případě odhadů pro podoblasti upraveného podle bodu 2. části VII. |
2. | Odhad variability úhrnu ve skupině strat se získává součtem dílčích odhadů variabilit pro jednotlivá strata podle rovnice:  (15)
kde  je odhad variability úhrnu pro stratum k podle rovnice (12), v případě odhadů pro podoblasti upravené podle bodu 2. části VII. |
3. | Bodový odhad střední hodnoty na hektar porostní půdy ve skupině K výběrových strat vypočítán dělením úhrnu za celou skupinu strat součtem ploch přístupné a schůdné půdy  jednotlivých strat:  (16)
V případě, že střední hodnota zahrnuje jen určité podoblasti Dk konkrétních strat, je pro tato strata namísto plochy  do vzorce (16) dosazena plocha  . Odhad variability střední hodnoty ve skupině strat získáme podle vzorce:  (17)
V případě, že střední hodnota zahrnuje jen určité podoblasti Dk konkrétních strat, je pro tato strata namísto plochy  do vzorce (17) opět dosazena plocha . |
IX. Odhad zásoby dříví 1. | Zásoba dříví zahrnuje objem hroubí všech stojících a ležících kmenů hroubí nacházejících se na přístupné a schůdné části porostní půdy v okamžiku, pro který je zásoba dříví odhadována. | 2. | Odhady zásoby dříví jsou počítány příslušnými postupy podle částí V., VI., případně VII. a Vlil. | 3. | Lokální hustota na úrovni jednotlivé plochy je pro odhad zásoby dříví definována takto:  (18)
kde s1(xl) a s2(xl) představují množiny vzorníků 1 a vzorníků 2,  je indikátorová proměnná s hodnotou 1 pro kmen i zařazený do kategorií „Beze změny, živý kmen“, „Beze změny, souš“, „Dorost“, „Dorost, mortalita, souš“ a „Mortalita, souš“, viz schéma na obrázku 1, uzly 5, 8, 14, 18 a 19. Za  a  je dosazován objem vzorníků 1 respektive vzorníků 2 zjištěný pomocí tarifu, dvou nebo tříargumentových objemových tabulek s dosazením modelových výšek kmene, respektive modelových horních tlouštěk. Člen je objem hroubí vzorníků 2 zjištěný pomocí dvou nebo tříargumentových objemových tabulek, respektive funkcí pro hodnoty vstupních parametrů (výčetní tloušťky, výšky eventuálně též horní tloušťky) skutečně změřené během současné inventarizace. Ostatní symboly v rovnici (18) odpovídají rovnici (7). |
4. | Lokální hustota  pro odhad zásoby v období předchozí inventarizace je definována analogicky. Indikátorová proměnná  nabývající hodnoty 1 pro kmeny kategorizované jako „Beze změny, živý kmen“, „Beze změny, souš“, „Těžba“, „Těžba, souše“, „Odlom souše“, „Mortalita, souš“ a „Mortalita, pařez“ viz uzly č. 12b, 13, 14, 16, 17b, 18 a 19 schématu na obrázku 1, a dále pro kmeny zaregistrované pouze při předchozí inventarizaci. Objemy kmenů v období současné inventarizace  jsou nahrazeny svými ekvivalenty pro období předchozí inventarizace . | 5. | Odhad zásoby v předchozí inventarizaci je prováděn pro území přístupné a schůdné části porostní půdy v období předchozí inventarizace. |
X. Odhad těžby dříví v období od předchozí inventarizace 1. | Od druhého provedení inventarizace jsou odhady těžby dříví počítány příslušnými postupy podle částí V., VI., VII. a případně Vlil. | 2. | Odhad těžby na hektar porostní půdy využívá postupu pro podoblasti (viz část VII.), s tím, že do podoblasti řadíme pouze inventarizační plochy, které vyhovují všem dále uvedeným podmínkám: |
a) | v předchozí inventarizaci plocha náležela k přístupné a schůdné části porostní půdy, |
b) | při současné inventarizaci bylo na ploše možné posoudit příslušnost kmenů ke komponentám změny zásoby, viz schéma na obrázku 1. |
3. | Při odhadu úhrnu těžby je ve vzorcích (11) a (12) za plochu podoblasti použita plocha přístupné a schůdné porostní půdy zjištěná při předchozí inventarizaci pro dané stratum. | 4. | Lokální hustota pro odhad těžby od minulé inventarizace je na úrovni jednotlivé plochy definována rovnicí:  (19)
kde s1(xl) a s2(xl) představují množiny vzorníků 1 a vzorníků 2. Indikátorová proměnná I- nabývá hodnoty 1 pro vzorníky 1 (pařezy) kategorizované jako „Těžba“ nebo „Těžba souší“ (uzly 13 a 16 schématu na obrázku 1) vstupující do výpočtu objemem zjištěným pro období předchozí inventarizace . Indikátorová proměnná  nabývá hodnotu 1 pro vzorníky (pařezy) kategorizované jako „Dorost, těžba“ (uzel 7 schématu na obrázku 1). Tyto kmeny k příslušné hustotě přispívají objemem odvozeným prookamžik těžby na základě měřené tloušťky pařezu, predikované výšky a případně i horní tloušťky. 
Obrázek 1: Klasifikace kmenů hroubí a pařezů z pohledu příslušnosti ke komponentám změny zásoby dříví (KH - kmen hroubí) |
STANOVENÍ UKAZATELE CELKOVÉ VÝŠE TĚŽEB XI. Odhad průměrného ročního celkového běžného přírůstu v období od předchozí inventarizace 1. | Odhady průměrného ročního celkového běžného přírůstu (dále jen „CBP“) se počítají příslušnými postupy podle částí V., VI., VII. a případně Vlil. | 2. | Při odhadu úhrnu přírůstu je ve vzorcích (11) a (12) použita plocha přístupné a schůdné porostní půdy zjištěná při současné inventarizaci pro dané stratum. | 3. | Lokální hustota pro odhad CBP je na úrovni jednotlivé plochy počítána následovně:  (20)
kde  a  jsou lokální hustoty odhadu zásoby pro období současné a předchozí inventarizace, viz vzorec (18), a t(xl)je lokální hustota odhadu těžby dříví v období od předchozí inventarizace, viz vzorec (19). Člen l(xl)označuje skutečnou délku periody od předchozí inventarizace v letech (zjišťuje se pro jednotlivé inventarizační plochy zvlášť). Na plochách, které nebyly šetřeny v předchozí inventarizaci, případně též na plochách, na nichž nebylo možné provést opakovanou identifikaci a posoudit status kmene podle schématu na obrázku 1, se hodnota lokální hustoty CBPe(xl)zjistí expertně (např. pomocí růstových tabulek, růstového simulátoru, přírůstovou analýzou letokruhů). V případě, kdy expertně získaná hodnota CBPe(xl) překračuje hodnotu CBPmax(xl) podle tabulky 1 určenou na základě nadmořské výšky středu plochy a jeho příslušnosti do ekologické řady typologického systému, použije se hodnota CBPmax(xl). Tento postup se použije též pro stanovení lokální hustoty CBP na všech plochách při prvním provedení inventarizace. |
Tabulka 1: Maximální CBP [m3/ha/rok], hroubí bez kůry Nadmořská výška středu inventarizační plochy [m n. m.] | Příslušnost středu inventarizační plochy k ekologické řadě typologického systému | extrémní | kyselá | živná | obohacená humusem | obohacená vodou | oglejená | podmáčená | rašelinná | pod 400 | | 5,8 | 6,8 | 5,8 | | 400 až 700 | 3,5 | 7,8 | 6,8 | 7,8 | 5,8 | 3,7 | 700 a výš | | 6,8 | | |
XII. Odhad celkové výše těžby na období platnosti lesního hospodářského plánu 1. | Odhady celkové výše těžby (dále jen „CVT“) se počítají příslušnými postupy podle částí V., VI., VII. a případně Vlil. | 2. | Při odhadu úhrnu CVT je ve vzorcích (11) a (12) použita plocha přístupné a schůdné porostní půdy daného strata zjištěná při současné inventarizaci. | 3. | Lokální hustota pro odhad CVT je na úrovni jednotlivé plochy počítána podle vzorce:  (21)
kde l je uvažovaná platnost plánu (zpravidla 10 let), CBP(xl) je lokální hustota přírůstu dříví podle vzorce (20),  je lokální hustota zásoby dříví podle vzorce (18), a(xl) je vyrovnávací doba v povoleném rozsahu od 30 do 60 let. Pro jednotlivé plochy může být použita různá vyrovnávací doba v závislosti na záměru vlastníka, aktuálním charakteru porostu a stanovištních podmínkách. Člen Zc(xl) představuje cílovou zásobu podle vzorce (22), a ft je koeficient nesouladu mezi těžbou vykázanou lesní hospodářskou evidencí a těžbou odhadnutou postupem podle části X. za období od předchozí inventarizace, viz vzorec (23) dále. |
4. | Cílová zásoba Zc(xl) se pro jednotlivé inventarizační plochy stanoví podle rovnice:  (22)
kde Ze(xl) je cílová zásoba stanovená expertním odhadem s přihlédnutím k informacím o zásobách modelových porostů a hospodářskému záměru vlastníka, Zmin(xl) je odečtená z tabulky 2 na základě nadmořské výšky a ekologické řady typologického systému na středu příslušné inventarizační plochy. Do vzorce (22) je tak dosazena vyšší z hodnot Ze(xl)a Zmin(xl). Tabulka 2: Minimální cílové zásoby Zmin(xl) [m3/ha]; hroubí bez kůry Nadmořská výška středu inventarizační plochy [m n. m.] | Příslušnost středu inventarizační plochy k ekologické řadě typologického systému | extrémní | kyselá | živná | Obohacená humusem | obohacená vodou | oglejená | podmáčená | rašelinná | pod 400 | 158 | 188 | 217 | 159 | 99 | 400 až 700 | 242 | 217 | 159 | 700 a výš | 217 | 274 |
|
5. | Hodnota koeficientu nesouladu mezi těžbou vykazovanou lesní hospodářskou evidencí a těžbou odhadnutou postupem podle části X. se stanoví následovně:  (23)
kde q představuje podíl ploch, na kterých byla úspěšně provedena opakovaná identifikace kmenů hroubí z celkového počtu ploch náležících do přístupné a schůdné porostní půdy v současné inventarizaci. TLHE je údaj o těžbě získaný z lesní hospodářské evidence za období od předchozí inventarizace a pro území přístupné a schůdné porostní půdy v okamžiku předchozí inventarizace.  je odhad celkové těžby od předchozí inventarizace provedený postupem podle části X. “. |
|
