| 1. | Na konci poznámky pod čarou č. 1 se na samostatném řádku doplňují věty: „Směrnice Komise (EU) 2020/367 ze dne 4. března 2020, kterou se mění příloha III směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/49/ES, pokud jde o stanovení metod hodnocení škodlivých účinků hluku ve venkovním prostředí. Směrnice Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/1226 ze dne 21. prosince 2020, kterou se pro účely přizpůsobení vědeckému a technickému pokroku mění příloha II směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/49/ES, pokud jde o společné metody hodnocení hluku.“. |
| 2. | V § 1 se za text „unie1)“ vkládají slova „ , zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie6)“. Poznámka pod čarou č. 6 zní: ________ „6) | Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1010 ze dne 5. června 2019 o sladění povinností podávání zpráv v oblasti právních předpisů souvisejících s politikou životního prostředí a o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 166/2006 a (EU) č. 995/2010, směrnic Evropského parlamentu a Rady 2002/49/ES, 2004/35/ES, 2007/2/ES, 2009/147/ES a 2010/63/EU, nařízení Rady (ES) č. 338/97 a (ES) č. 2173/2005 a směrnice Rady 86/278/EHS.“. |
|
| 3. | V § 2 se vkládá nový odstavec 1, který zní: „(1) | Škodlivými účinky hluku se rozumí účinky nepříznivé pro lidské zdraví, obtěžování hlukem a pocit nepohody vznikající působením hluku na osoby vystavené hodnotám hlukového ukazatele stanoveným v příloze č. 4 k této vyhlášce.“. |
Dosavadní odstavce 1 až 4 se označují jako odstavce 2 až 5. |
| 4. | V § 3 odst. 1 se slova „příloze č. 2“ nahrazují slovy „příloze č. 1“. |
| 5. | § 4 a 5 včetně nadpisů a poznámky pod čarou č. 7 znějí: „§ 4 Způsob informování veřejnosti o strategických hlukových mapách Strategické hlukové mapy zpřístupňuje Ministerstvo zdravotnictví veřejnosti na svých internetových stránkách ve formě otevřených dat umožňujících prohlížení a stahování dat6),7)․ § 5 Akční plány snižování škodlivých účinků hluku (1) | Akční plán obsahuje mapovou, tabulkovou a textovou část. | (2) | Základní požadavky na obsah akčních plánů jsou upraveny v příloze č. 3 k této vyhlášce. |
__________ 7) | Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/49/ES ze dne 25. června 2002 o hodnocení a řízení hluku ve venkovním prostředí.“. |
|
| 6. | V příloze č. 1 bod 3. zní: „3. | hodnota hlukového ukazatele pro den-večer-noc (Ldvn) v decibelech (dB) je definována vzorcem |
kde Ld | je dlouhodobý průměr hladiny akustického tlaku vážené funkcí A podle české technické normy4) určený za všechna denní období jednoho roku, | Lv | je dlouhodobý průměr hladiny akustického tlaku vážené funkcí A podle české technické normy4) určený za všechna večerní období jednoho roku, | Ln | je dlouhodobý průměr hladiny akustického tlaku vážené funkcí A podle české technické normy4) určený za všechna noční období jednoho roku |
a kde den je 12 hodin v rozmezí od 6:00 hodin do 18:00 hodin; večer jsou 4 hodiny v rozmezí od 18:00 hodin do 22:00 hodin; noc je 8 hodin v rozmezí od 22:00 hodin do 6:00 hodin a rok je příslušný kalendářní rok, pokud jde o imise hluku, a průměrný rok, pokud jde o meteorologické podmínky.“. |
| 7. | V příloze č. 1 bod 5. včetně poznámky pod čarou č. 8 zní: „5. | V případě výpočtu pro účely strategického hlukového mapování z hlediska vystavení osob hluku v budovách a v jejich blízkosti musí být hodnotící bod ve výšce 4,0 m nad terénem, a to podle výpočtových metod stanovených přílohou II směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/49/ES o hodnocení a řízení hluku ve venkovním prostředí, v platném znění8), (dále jen „stanovené výpočtové metody“). |
_________ 8) | Příloha II směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/49/ES o hodnocení a řízení hluku ve venkovním prostředí, ve znění směrnice 2015/996 a směrnice 2021/1226.“. |
|
| 8. | V příloze č. 1 bod 7. zní: „7. | Pro výpočet hodnot hlukových ukazatelů Ldvn a Ln se použijí pro hluk ze silniční, železniční a letecké dopravy a pro průmyslový hluk stanovené výpočtové metody. Pro tento výpočet se použijí pouze taková programová vybavení, která obsahují deklaraci o průkazné shodě tohoto programového vybavení se stanovenými výpočtovými metodami.“. Poznámka pod čarou č. 5 se zrušuje. |
|
| 9. | V příloze č. 2 bod 1. Obecná část zní: „1. | Obecná část Strategická hluková mapa představuje hlukovou situaci v 5dB pásmech (dále jen „příslušná 5dB pásma“), a to: a) | pro hlukový ukazatel Ldvn hodnoty 50,0–54,9; 55,0–59,9; 60,0–64,9; 65,0–69,9; 70,0–74,9; > 75,0 dB; | b) | pro hlukový ukazatel Ln hodnoty 40,0–44,9; 45,0–49,9; 50,0–54,9; 55,0–59,9; 60,0–64,9; 65,0–69,9; > 70,0 dB. |
Mapová část se pořizuje zvlášť pro hlukový ukazatel Ldvn a pro hlukový ukazatel Ln. 1.1. | Mapová část obsahuje alespoň následující údaje: |
1.1.1. | Izofony hlukového ukazatele Ldvn v 5dB pásmech. | 1.1.2. | Izofony hlukového ukazatele Ln v 5dB pásmech. | 1.1.3. | Zobrazení hranic obcí a jejich název v okolí zdroje hluku. | 1.1.4. | Zobrazení zdrojů hluku, které jsou předmětem výpočtu. | 1.1.5. | Zobrazení budov v okolí zdrojů hluku. | 1.1.6. | Zobrazení kritických míst. |
1.2. | Tabulková část obsahuje alespoň následující údaje: 1.2.1. | Odhadovaný počet hlukem ovlivněných osob v příslušných 5dB pásmech. |
1.2.2. | Odhadovaný počet hlukem ovlivněných staveb pro bydlení v příslušných 5dB pásmech. |
1.2.3. | Odhadovaný počet hlukem ovlivněných staveb pro bydlení s tichou fasádou v příslušných 5dB pásmech, pokud jsou takové údaje k dispozici; tichou fasádou se rozumí fasáda, u které hodnota Ldvn ve výšce 4 m nad zemí a 0,1 m před fasádou je pro hluk ze specifického zdroje o více než 20dB nižší než u fasády, která má nejvyšší hodnotu Ldvn a současně Ldvn tiché fasády je menší než 55dB. |
1.2.4. | Odhadovaný počet hlukem ovlivněných staveb pro bydlení se speciálními protihlukovými opatřeními v příslušných 5dB pásmech, pokud jsou takové údaje k dispozici; speciálním protihlukovým opatřením se rozumí ochrana proti jednomu nebo více typům hluku v životním prostředí, v kombinaci s takovými ventilačními nebo klimatizačními zařízeními, aby bylo možné zachovat vysoké hodnoty protihlukové ochrany. |
1.2.5. | Odhadovaný počet hlukem ovlivněných staveb škol v příslušných 5dB pásmech. |
1.2.6. | Odhadovaný počet hlukem ovlivněných staveb lůžkových zdravotnických zařízení v příslušných 5dB pásmech. |
1.2.7. | V případech uvedených pod body 1.2.1. až 1.2.6. počty osob a staveb pro bydlení, u nichž dochází k překročení mezních hodnot hlukových ukazatelů. |
1.2.8. | Celkovou plochu území v km2 vystavenou hodnotám Ldvn > 55 dB, Ldvn > 65 dB, Ldvn > 75 dB. |
1.2.9. | Celkový počet osob vystavených hodnotám Ldvn > 55 dB, Ldvn > 65 dB, Ldvn > 75 dB. |
1.2.10. | Celkový počet staveb pro bydlení vystavených hodnotám Ldvn > 55 dB, Ldvn > 65 dB, Ldvn > 75 dB. |
Údaje podle bodů 1.2.1. až 1.2.6. této přílohy se pro jednotlivé zdroje strukturují po krajích, dále po obcích s uvedením kódu obce a názvu obce podle Číselníku obcí Českého statistického úřadu a případně po úsecích, včetně uvedení součtu za celou Českou republiku. |
1.3. | Textová část obsahuje alespoň následující údaje: |
1.3.1. | Identifikační údaje pořizovatele a zpracovatele (název, adresa, IČO). | 1.3.2. | Stručný popis posuzovaného území. | 1.3.3. | Popis podkladů pro zpracování strategické hlukové mapy a jejich zdroj. | 1.3.4. | Popis metodiky zpracování strategické hlukové mapy. | 1.3.5. | Vyhodnocení nejistot výpočtu. | 1.3.6. | Určení kritických míst na základě překročení mezních hodnot hlukových ukazatelů. Při kumulaci hluku stejné kategorie zdrojů různých provozovatelů se na základě dostupných dat stanoví jejich podíl a vliv jednotlivých zdrojů jako podklad pro zpracování akčních plánů protihlukových opatření. Kritická místa se pak určí na základě příspěvků všech zdrojů hluku stejných kategorií.“. |
|
|
| 10. | V příloze č. 2 bodu 2. úvodní části se slovo „zařízení“ nahrazuje slovem „zařízení2)“ a věta druhá se zrušuje. |
| 11. | V příloze č. 3 se na konci bodu 1.5. doplňuje věta „V případě hluku z dopravy je součástí také identifikace úseků komunikace, pro které je akční plán pořízen.“. |
| 12. | V příloze č. 3 se za bod 1.14. vkládá nový bod 1.15., který zní: „1.15. | Prostorové vymezení území tichých oblastí v aglomeraci.“. |
Dosavadní bod 1.15. se označuje jako bod 1.16. |
| 13. | Příloha č. 4 včetně nadpisu zní: „Příloha č. 4 k vyhlášce č. 315/2018 Sb. Metody hodnocení škodlivých účinků 1. | Soubor škodlivých účinků V rámci hodnocení škodlivých účinků se zohlední: 1.1. | Ischemická choroba srdeční odpovídající kódům BA40 až BA6Z Mezinárodní statistické klasifikace nemocí a přidružených zdravotních problémů (MKN-11), |
1.2. | Vysoké obtěžování hlukem, |
1.3. | Vysoké rušení spánku. |
|
2. | Výpočet škodlivých účinků: |
2.1. | Relativní riziko škodlivého účinku definované jako 
kde RR je relativní riziko. |
2.2. | Absolutní riziko škodlivého účinku definované jako 
kde AR je absolutní riziko vyjádřené absolutním číslem nebo procentem. |
2.3. | Ischemická choroba srdeční Pro výpočet relativního rizika pro hluk, pokud jde o škodlivý účinek ischemické choroby srdeční a míru incidence, se použijí tyto vztahy mezi dávkou a účinkem: 
pro hluk ze silniční dopravy kde RRIHD,i,road je relativní riziko škodlivého účinku ischemické choroby srdeční pro hluk ze silniční dopravy, Ldvn je hlukový ukazatel pro celodenní obtěžování hlukem ze silniční dopravy a i je míra incidence pro hluk ze silniční dopravy. |
2.4. | Vysoké obtěžování hlukem 2.4.1. | Pro výpočet absolutního rizika (AR) pro hluk ze silniční dopravy, pokud jde o škodlivý účinek vysokého obtěžování hlukem, se použijí tyto vztahy mezi dávkou a účinkem: 
kde ARHA,road je absolutní riziko škodlivého účinku vysokého obtěžování hlukem pro hluk ze silniční dopravy a Ldvn je hlukový ukazatel pro celodenní obtěžování hlukem ze silniční dopravy. |
2.4.2. | Pro výpočet absolutního rizika pro hluk z železniční dopravy, pokud jde o škodlivý účinek vysokého obtěžování hlukem, se použijí tyto vztahy mezi dávkou a účinkem: 
kde ARHA,rail je absolutní riziko škodlivého účinku vysokého obtěžování hlukem pro hluk ze železniční dopravy a Ldvn je hlukový ukazatel pro celodenní obtěžování hlukem ze železniční dopravy. |
2.4.3. | Pro výpočet absolutního rizika pro hluk z letecké dopravy, pokud jde o škodlivý účinek vysokého obtěžování hlukem, se použijí tyto vztahy mezi dávkou a účinkem: 
kde ARHa,air je absolutní riziko škodlivého účinku vysokého obtěžování hlukem pro hluk z letecké dopravy a Ldvn je hlukový ukazatel pro celodenní obtěžování hlukem z letecké dopravy. |
|
2.5. | Vysoké rušení spánku Pro výpočet absolutního rizika (AR), pokud jde o škodlivý účinek vysokého rušení spánku, se použijí tyto vztahy mezi dávkou a účinkem: 2.5.1. | Pro hluk ze silniční dopravy: 
kde ARHSD,road je absolutní riziko škodlivého účinku vysokého rušení spánku pro hluk ze silniční dopravy a Ln je hlukový ukazatel pro rušení spánku hlukem ze silniční dopravy. |
2.5.2. | Pro hluk z železniční dopravy: 
kde ARHSD,rail je absolutní riziko škodlivého účinku vysokého rušení spánku pro hluk z železniční_dopravy a Ln je hlukový ukazatel pro rušení spánku hlukem ze železniční dopravy. |
2.5.3. | Pro hluk z letecké dopravy: 
kde ARHSD,air je absolutní riziko škodlivého účinku vysokého rušení spánku pro hluk z letecké dopravy a Ln je hlukový ukazatel pro rušení spánku hlukem z letecké dopravy. |
|
3. | Hodnocení škodlivých účinků Expozice obyvatelstva se hodnotí pro každý zdroj hluku a škodlivý účinek zvlášť. Pokud jsou tytéž osoby současně vystaveny různým zdrojům hluku, nelze tyto škodlivé účinky kumulovat. Účinky však mohou být porovnávány za účelem zhodnocení relativního významu každého hluku. 3.1. | Hodnocení pro ischemickou chorobu srdeční 3.1.1. | U ischemické choroby srdeční v případě hluku ze silniční dopravy se podíl případů konkrétního škodlivého účinku v populaci vystavené relativnímu riziku, u něhož se vychází z toho, že je způsobeno hlukem ve venkovním prostředí, vypočítá pro zdroj hluku x (silniční dopravu), škodlivý účinek у (ischemickou chorobu srdeční) a incidenci i pomocí vzorce: 
kde x je silniční doprava, у je ischemická choroba srdeční, PAFx,y je podíl přiřaditelný populaci, j je soubor hlukových pásem, který je tvořen jednotlivými 5 dB pásmy podle přílohy č. 2 k této vyhlášce a pj je podíl celkové populace P v hodnocené oblasti, která je vystavena expozičnímu pásmu j, jež je spojováno s daným relativním rizikem konkrétního škodlivého účinku RRj,x,y. PRj,x,y se vypočítá pomocí vzorců uvedených v bodě 2 této přílohy pro prostřední hodnotu každého hlukového pásma. |
3.1.2. | U ischemické choroby srdeční v případě hluku ze silniční dopravy se celkový počet N případů ischemické choroby srdeční (osob postižených škodlivým účinkem y; počet přiřaditelných případů) v důsledku působení zdroje x rovná: 
kde PAFx,y,i se vypočítá pro incidenci i, Iy je míra incidence ischemické choroby srdeční v hodnocené oblasti, kterou lze získat ze statistik o zdraví v regionu nebo zemi, kde se daná oblast nachází, a P je celkový počet obyvatel v hodnocené oblasti (součet obyvatel v různých hlukových pásmech). |
|
3.2. | Hodnocení pro vysoké obtěžování a vysoké rušení spánku U vysokého obtěžování a vysokého rušení spánku hlukem ze silniční, železniční a letecké dopravy se celkový počet N osob postižených škodlivým účinkem у (počet přiřaditelných případů) z důvodu působení zdroje x pro každou kombinaci zdroje hluku (silniční, železniční nebo letecké dopravy) a škodlivého účinku у (vysokého obtěžování hlukem, vysokého rušení spánku) rovná: 
kde ARx,y je absolutní riziko relevantního škodlivého účinku (vysokého obtěžování hlukem, vysokého rušení spánku), které se vypočítá pomocí vzorců uvedených v bodě 2 této přílohy pro prostřední hodnotu každého hlukového pásma, a nj je počet osob, které jsou vystaveny expozičnímu pásmu j.“ |
|
|
