„g)

další opakovanou žádostí o udělení mezinárodní ochrany třetí žádost o udělení mezinárodní ochrany podaná toutéž osobou a všechny žádosti následující po ní za podmínky, že v řízení ve věci mezinárodní ochrany o

1.

kterékoli předcházející žádosti bylo rozhodnuto tak, že se mezinárodní ochrana neuděluje nebo se žádost o udělení mezinárodní ochrany zamítá jako zjevně nedůvodná,

2.

druhé žádosti bylo vydáno rozhodnutí podle § 15, 15a, 17 nebo 17a, nebo

3.

druhé žádosti bylo řízení zastaveno podle § 25 písm. i) z důvodu uvedeného v § 10a odst. 1 písm. a) nebo e).“.

„(2)

Azylantem se rozumí cizinec, kterému

a)

bylo doručeno rozhodnutí o udělení azylu, a to po dobu platnosti rozhodnutí o udělení azylu, nebo

b)

byl odňat azyl, i po dobu

1.

běhu lhůty pro podání žaloby podle § 32 proti rozhodnutí o odnětí azylu,

2.

běhu lhůty pro podání případné kasační stížnosti v této věci, nebo

3.

soudního řízení o žalobě a o kasační stížnosti v této věci.

(3)

Osobou požívající doplňkové ochrany se rozumí cizinec,

a)

kterému bylo doručeno rozhodnutí o udělení doplňkové ochrany, a to po dobu platnosti rozhodnutí o udělení nebo prodloužení doplňkové ochrany,

b)

který podal v době platnosti rozhodnutí o udělení nebo prodloužení doplňkové ochrany žádost o prodloužení doplňkové ochrany,

1.

do doby nabytí právní moci rozhodnutí o této žádosti,

2.

po dobu běhu lhůty pro podání žaloby podle § 32 proti rozhodnutí v této věci,

3.

po dobu běhu lhůty pro podání případné kasační stížnosti v této věci, nebo

4.

po dobu soudního řízení o žalobě a kasační stížnosti v této věci, nebo

c)

kterému byla odňata doplňková ochrana, i po dobu

1.

běhu lhůty pro podání žaloby podle § 32 proti rozhodnutí o odnětí doplňkové ochrany,

2.

běhu lhůty pro podání případné kasační stížnosti v této věci, nebo

3.

soudního řízení o žalobě a kasační stížnosti v této věci.“.

„(2)

Setrvání žadatele o udělení mezinárodní ochrany na území nelze ukončit na základě správního nebo soudního rozhodnutí; to neplatí v případě žadatele,

a)

který

1.

podal opakovanou žádost o udělení mezinárodní ochrany, která je nepřípustná podle § 10a odst. 1 písm. e), a

2.

má být vydán do státu, jehož je státním občanem nebo v němž měla osoba bez státního občanství poslední trvalé bydliště, nebo

b)

který podal další opakovanou žádost o udělení mezinárodní ochrany.“.

„(3)

Žadatele o udělení mezinárodní ochrany lze dále

a)

předat

1.

jinému členskému státu Evropské unie na základě evropského zatýkacího rozkazu,

2.

mezinárodnímu trestnímu soudu nebo mezinárodnímu trestnímu tribunálu, nebo

3.

mezinárodnímu soudnímu orgánu, který splňuje alespoň 1 z podmínek uvedených v zákoně o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních, nebo

b)

vydat jinému než členskému státu Evropské unie, který je odlišný od státu,

1.

jehož je žadatel o udělení mezinárodní ochrany státním občanem, nebo

2.

v němž měla osoba bez státního občanství poslední trvalé bydliště.“.

„m)

tom, zda je nebo bylo proti němu vedeno trestní stíhání nebo byl odsouzen za spáchání trestného činu,“.

„(3)

Je-li vedeno řízení o předání do příslušného státu, nelze vydat ani vykonat rozhodnutí o správním vyhoštění, pokud nebylo příslušným členským státem oznámeno, že vydal rozhodnutí, jemuž předcházelo posouzení potřeby mezinárodní ochrany a které již nepodléhá opravnému prostředku.

(4)

Byla-li podána žádost o udělení mezinárodní ochrany po dni nabytí právní moci rozhodnutí, kterým bylo ukončeno řízení o předání podle odstavce 2, a před přemístěním z území podle přímo použitelného předpisu Evropské unie²⁰), ministerstvo řízení o žádosti o udělení mezinárodní ochrany usnesením zastaví. Ustanovení § 11c odst. 5 věty druhá a třetí se použijí obdobně.“.

„(3)

Žaloba proti usnesení o odložení věci podle odstavce 2 není přípustná.“.

„(3)

Za opakovanou žádost o udělení mezinárodní ochrany se dále nepovažuje žádost o udělení mezinárodní ochrany podaná po přechodu příslušnosti k posouzení žádosti o mezinárodní ochranu na Českou republiku v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie²⁰).“.

„a)

trest smrti nebo poprava,“.

„d)

cizinec jako pravomocně odsouzený za zvlášť závažný zločin představuje nebezpečí pro společnost, nebo

e)

existují další oprávněné důvody považovat cizince za nebezpečí pro bezpečnost státu.“.

„(3)

Jako zjevně nedůvodná se dále zamítne i žádost o udělení mezinárodní ochrany, jestliže žadatel o udělení mezinárodní ochrany má více než 1 státní občanství a nevyužil ochrany některého ze států, jehož státní občanství má, pokud neprokáže, že z důvodů uvedených v § 12 nebo 14a této ochrany využít nemohl.“.

„b)

nabytím občanství Evropské unie,“.

„²⁹)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2303 ze dne 15. prosince 2021 o zřízení Agentury Evropské unie pro otázky azylu a o zrušení nařízení (EU) č. 439/2010.“.

„d)

jde-li o občana Evropské unie²⁷),“.

(1)

Použije-li ministerstvo k provedení úkonu technické zařízení pro přenos obrazu a zvuku (dále jen „videokonferenční zařízení“), nesmí tím dojít ke zkrácení práv účastníka řízení. Je-li účastník řízení zastoupen, musí být umožněna přítomnost jeho zástupce na místě, kde se účastník řízení nachází.

(2)

V případě postupu podle odstavce 1 ověří po dohodě s úřední osobou, která úkon provádí, totožnost účastníka řízení zaměstnanec ministerstva nebo provozovatele azylového zařízení, příslušník nebo zaměstnanec policie nebo Vězeňské služby České republiky (dále jen „vězeňská služba“). Tento zaměstnanec nebo příslušník je po celou dobu provádění úkonu za použití videokonferenčního zařízení přítomen na místě, kde se účastník řízení nachází.

(3)

Úřední osoba poučí před zahájením úkonu účastníka řízení o způsobu jeho provádění za použití videokonferenčního zařízení․

(4)

Kdykoli v průběhu provádění úkonu za použití videokonferenčního zařízení může účastník řízení vznášet námitky proti kvalitě obrazového nebo zvukového přenosu. Je-li námitka důvodná, učiní úřední osoba kroky k nápravě, a není-li náprava možná nebo je-li spojena se značnými obtížemi, úkon přeruší.

(5)

O úkonu prováděném za použití videokonferenčního zařízení pořizuje ministerstvo zvukový a obrazový záznam.

(6)

Pomocí videokonferenčního zařízení může být zajištěna i přítomnost tlumočníka při provádění úkonu podle tohoto zákona; odstavce 2 až 5 se použijí přiměřeně.“.

„a)

žadatel vzal žádost ve věci mezinárodní ochrany zpět,“.

„g)

žadatel o udělení mezinárodní ochrany nabyl občanství Evropské unie,“.

„d)

probíhá řízení o předběžné otázce, která souvisí s předmětem řízení, nebo

e)

procesně nezpůsobilému účastníkovi není ustanoven opatrovník.“.

„(1)

Rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany vydá ministerstvo do

a)

6 měsíců ode dne, kdy byly poskytnuty údaje k podané žádosti o udělení mezinárodní ochrany, nebo

b)

3 měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí soudu o zrušení rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany a o vrácení k novému projednání; jde-li o věcně nebo právně složitý případ, lze rozhodnutí vydat do 6 měsíců, a pokud je to stále nezbytné pro zjištění stavu věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, lze výjimečně rozhodnutí vydat do 9 měsíců.“.

„(8)

Lhůta pro vydání rozhodnutí v případě uvedeném v odstavci 7 neběží po dobu, po kterou

a)

má žadatel o udělení mezinárodní ochrany stanovenou lhůtu pro doplnění podkladů pro vydání rozhodnutí, nebo

b)

je řízení přerušeno podle § 26 odst. 1 písm. b).

(9)

Vydáním rozhodnutí se rozumí předání písemné výzvy k převzetí rozhodnutí podle § 24a odst. 1 k poštovní přepravě nebo jinak k doručení; na rozhodnutí se tato skutečnost vyznačí slovy „Výzva vypravena dne:“.“.

„(8)

Skutečnost, že žadatel o udělení mezinárodní ochrany již byl pronásledován nebo mu byla způsobena vážná újma nebo byl vystaven přímým hrozbám pronásledování nebo způsobení vážné újmy, odůvodňují jeho obavy z pronásledování nebo skutečného nebezpečí vážné újmy, neexistují-li závažné důvody domnívat se, že pronásledování nebo způsobení vážné újmy se již nebude opakovat.

(9)

Cizinec, kterému nelze udělit azyl podle § 15 odst. 3 písm. d) nebo e), a cizinec, kterému byl odňat azyl podle § 17 odst. 1 písm. i) a j), má v případě, že by jinak splňoval důvody pro udělení nebo ponechání azylu, alespoň práva uvedená v čl. 3, 4, 16, 22, 31, 32 a 33 Úmluvy o právním postavení uprchlíků. Ministerstvo na žádost cizince rozhodne o jeho strpění na území podle § 78b a vydá mu za tímto účelem potvrzení o strpění na území. Cizinec uvede adresu pro doručování na území a předloží cestovní doklad, je-li jeho držitelem. Dobu strpění na území stanoví ministerstvo až na 1 rok a lze ji opakovaně prodlužovat. Ustanovení § 78d odst. 2 až 6 a § 79 odst. 5 se nepoužijí.“.

a)

rasy zejména k barvě pleti, původu nebo příslušnosti k určité etnické skupině,

b)

náboženství zejména k zastávání teistických, neteistických a ateistických přesvědčení, účasti nebo neúčasti na formálních náboženských obřadech konaných soukromě nebo veřejně, samostatně nebo společně s jinými nebo jiných náboženských aktech nebo vyjádření názorů nebo formě osobního nebo společenského chování založeného na jakémkoli přesvědčení nebo přikázaného jakýmkoli přesvědčením,

c)

národnosti zejména k příslušnosti k určité skupině vymezené jejími kulturními, etnickými nebo jazykovými znaky, společným zeměpisným nebo politickým původem nebo jejím vztahem k obyvatelstvu jiného státu bez ohledu na státní příslušnost,

d)

příslušnosti k určité sociální skupině zejména k příslušnosti žadatele o udělení mezinárodní ochrany ke skupině, jejíž příslušníci mají vrozený charakteristický rys nebo společnou minulost, sdílí charakteristiku nebo přesvědčení, které je natolik významné pro jejich identitu nebo svědomí, že nemají být nuceni se jich vzdát, a to včetně sexuální orientace s ohledem na okolnosti konkrétního případu, anebo má skupina rozdílnou identitu z důvodu vnímání okolní společnosti státu, jehož je žadatel o udělení mezinárodní ochrany státním příslušníkem nebo v případě osoby bez státního občanství státu jejího posledního trvalého bydliště; příslušnost k určité sociální skupině musí být rovněž posouzena z hlediska pohlaví žadatele o udělení mezinárodní ochrany nebo jeho genderové identity, nebo

e)

zastávání určitých politických názorů zejména k zastávání názorů, myšlenek nebo přesvědčení o možných původcích pronásledování nebo o jejich politikách anebo postupech, bez ohledu na to, zda žadatel o udělení mezinárodní ochrany podle těchto názorů, myšlenek nebo přesvědčení jednal.“.

„(1)

Žalobu proti rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany lze podat ve lhůtě

a)

15 dnů ode dne doručení rozhodnutí, jde-li o

1.

rozhodnutí o zamítnutí žádosti o udělení mezinárodní ochrany jako zjevně nedůvodné,

2.

rozhodnutí o zastavení řízení, včetně usnesení o zastavení řízení,

3.

rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany, je-li žalobce zajištěn podle tohoto zákona, nebyl-li mu povolen vstup na území nebo je-li zajištěn podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky, nebo

4.

případ uvedený v § 27 odst. 7,

b)

1 měsíce ode dne doručení rozhodnutí v případech neuvedených v písmenu a), nebo

c)

2 měsíců ode dne doručení rozhodnutí v případě chybějícího, neúplného nebo nesprávného poučení podle § 31.“.

„(7)

Není-li žadateli o udělení mezinárodní ochrany podle tohoto zákona povolen vstup na území, soud podanou žalobu proti rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany projedná a rozhodne věc přednostně a s nejvyšším urychlením, nejpozději do 60 dnů ode dne, kdy byla žaloba podána. Je-li podána kasační stížnost, Nejvyšší správní soud projedná a rozhodne věc přednostně a s nejvyšším urychlením, nejpozději do 45 dnů ode dne, kdy byla kasační stížnost podána.“.

„(9)

Při posuzování žaloby ve věci mezinárodní ochrany soud zohlední i nové důležité skutečnosti, které nastaly po vydání rozhodnutí ministerstva, jedná-li se o takové skutečnosti, které se vztahují k možnému pronásledování nebo k hrozbě vážné újmy; v tomto rozsahu není soud vázán žalobními body. Mají-li skutečnosti podle věty první vliv na rozhodnutí správního orgánu ve věci samé, soud napadené rozhodnutí zruší a věc vrátí k dalšímu řízení žalovanému.“.

„d)

žadatel o udělení mezinárodní ochrany v průběhu řízení nabyl občanství Evropské unie, nebo“.

„(8)

Ministerstvo může zajistit ubytování žadatelů o mezinárodní ochranu a osob uvedených v § 79 odst. 5 mimo azylové zařízení u poskytovatele ubytovacích služeb, jsou-li kapacity azylového zařízení naplněny nebo se to jeví vzhledem k okolnostem jejich pobytu v azylovém zařízení jako nezbytné.“.

„(4)

Ministerstvo stanoví vyhláškou výši kapesného a zvýšeného kapesného za 1 hodinu vykonávané činnosti podle odstavce 3 a termíny jejich výplaty pro azylové zařízení.“.

(1)

Žadatel o udělení mezinárodní ochrany hlášený k pobytu mimo azylové zařízení si hradí náklady spojené s pobytem na území, s výjimkou zdravotních služeb podle § 88, z vlastních prostředků.

(2)

Není-li žadatel hlášen k pobytu v azylovém zařízení nebo opustil-li azylové zařízení na dobu delší než 24 hodin, má po dobu, kdy není hlášen nebo se nezdržuje v azylovém zařízení, dostatečné prostředky k dosažení odpovídající životní úrovně, jaké by dosáhl při pobytu v azylovém zařízení.“.

„(15)

Pro účely zajištění se osoba zajištěná podle tohoto ustanovení považuje za žadatele o udělení mezinárodní ochrany i po

a)

uplynutí lhůty pro podání žaloby proti rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany, a to do okamžiku, než bude ministerstvem zjištěno, zda žaloba proti rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany, popřípadě i s návrhem na přiznání odkladného účinku, byla podána, avšak nejdéle 10 pracovních dnů, nebo

b)

rozhodnutí soudu o žalobě proti rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany nebo o nepřiznání odkladného účinku žaloby do doby, než policie rozhodne o případném zajištění podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky, avšak nejdéle 5 pracovních dnů.

(16)

Pro účely zajištění podle odstavce 1 písm. d) se osoba, která má být přemístěna, považuje za žadatele o udělení mezinárodní ochrany až do provedení přemístění podle přímo použitelného předpisu Evropské unie²⁰).“.

„f)

odevzdat ministerstvu

1.

neplatný doklad vydaný podle tohoto zákona a

2.

při předání průkazu o povolení k pobytu podle tohoto zákona průkaz o povolení k pobytu, má-li ke dni nabytí právní moci rozhodnutí o udělení azylu zároveň povolen trvalý pobyt na území podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky,“.

„e)

odevzdat ministerstvu

1.

neplatný doklad vydaný podle tohoto zákona a

2.

při předání průkazu o povolení k pobytu podle tohoto zákona průkaz o povolení k pobytu, má-li ke dni nabytí právní moci rozhodnutí o udělení doplňkové ochrany zároveň povolen trvalý pobyt na území podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky,“.

„a)

žadatele o udělení mezinárodní ochrany, který vzal svou žádost o udělení mezinárodní ochrany nebo žalobu proti rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany zpět, nebo cizince, který vzal zpět kasační stížnost, a to na základě jeho písemné žádosti podané do 15 dnů ode dne zpětvzetí, nebo“.

„(4)

Policie dopraví zajištěného žadatele o udělení mezinárodní ochrany při provádění dobrovolného návratu na hraniční přechod určený ministerstvem nebo v případě nutnosti zpět do přijímacího střediska nebo zařízení pro zajištění cizinců, kde je zajištění vykonáváno. Náklady spojené s dopravou podle věty první hradí ministerstvo. Policie může po dobu dopravy podle věty první omezit osobní svobodu a svobodu pohybu žadatele o udělení mezinárodní ochrany.“.

(1)

Průkaz žadatele o udělení mezinárodní ochrany pozbývá platnosti, jestliže

a)

uplynula doba platnosti v něm uvedená,

b)

byla ohlášena jeho ztráta nebo odcizení,

c)

jeho držitel zemřel nebo byl prohlášen za mrtvého,

d)

jeho držitel již není žadatelem o udělení mezinárodní ochrany podle § 2 odst. 1 písm. b); to neplatí, byl-li v tomto průkazu učiněn záznam podle § 65 odst. 2,

e)

jeho držitel podstatně změnil svou podobu,

f)

je poškozen tak, že zápisy v něm uvedené jsou nečitelné nebo je vážně porušena jeho celistvost, nebo

g)

obsahuje neoprávněně provedené změny.

(2)

Trvají-li důvody pro vydání průkazu žadatele o udělení mezinárodní ochrany, ministerstvo v případech podle odstavce 1 vydá průkaz nový. V případě podle odstavce 1 písm. a) ministerstvo záznamem do průkazu žadatele o udělení mezinárodní ochrany prodlouží dobu platnosti v průkazu uvedenou.“.

„h)

záznam o platném povolení k trvalému pobytu podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky, byl-li držitel průkazu osobou s platným povolením k trvalému pobytu v době, kdy nabylo právní moci rozhodnutí o udělení mezinárodní ochrany.“.

„(10)

Je-li azylantovi udělen humanitární azyl, obsahuje průkaz o povolení k pobytu namísto údaje o formě udělené mezinárodní ochrany záznam „Národní humanitární azyl“.“.

(1)

Azylantovi, kterému byl udělen azyl podle § 12 nebo 13, vydá ministerstvo na žádost cestovní doklad, který je veřejnou listinou. Osobě požívající doplňkové ochrany a azylantovi, kterému byl udělen humanitární azyl, se na žádost vydá jako cestovní doklad cizinecký pas, který je veřejnou listinou.

(2)

Cestovní doklad se vydá ve lhůtě do 30 dnů ode dne podání žádosti.

(3)

Cestovní doklad azylantovi se vydává s dobou platnosti na 10 let, azylantovi mladšímu 15 let s dobou platnosti na 5 let a osobě požívající doplňkové ochrany s dobou platnosti odpovídající postavení osoby požívající doplňkové ochrany podle § 2 odst. 3.

(4)

Cestovní doklad je opatřen nosičem dat s biometrickými údaji, jimiž jsou údaje o zobrazení obličeje a údaje o otiscích prstů. Azylantovi nebo osobě požívající doplňkové ochrany mladším 12 let, pokud přímo použitelný předpis Evropské unie^9f) nestanoví odlišnou věkovou hranici, nebo azylantovi nebo osobě požívající doplňkové ochrany, u nichž je fyzicky nemožné pořídit otisky prstů rukou, se vydá cestovní doklad s nosičem dat, v němž jsou z biometrických údajů zpracovány pouze údaje o zobrazení obličeje. V nosiči dat je v tomto případě uveden údaj, že nosič dat neobsahuje otisky prstů rukou.

(5)

Cestovní doklad vydávaný podle odstavce 4 obsahuje strojově čitelnou zónu. Do strojově čitelné zóny se údaje zapisují v tomto pořadí: typ dokladu, kód vydávajícího státu, příjmení, jméno, popřípadě jména, cizince, číslo cestovního dokladu, státní občanství, datum narození, pohlaví, doba platnosti cestovního dokladu, rodné číslo a kontrolní číslice, které jsou vyjádřením vybraných údajů ve strojově čitelné zóně.

(6)

Cestovní doklad se nevydá, je-li důvodné nebezpečí, že by tím mohla být ohrožena bezpečnost České republiky nebo závažným způsobem narušen veřejný pořádek.

(7)

Azylantovi nebo osobě požívající doplňkové ochrany se na jejich požádání ověří správnost osobních údajů uvedených ve vydávaném cestovním dokladu, funkčnost nosiče dat s biometrickými údaji a správnost v něm zpracovávaných biometrických údajů. Funkčnost nosiče dat a správnost v něm zpracovaných biometrických údajů se ověřuje pomocí technického zařízení umožňujícího srovnání aktuálně zobrazených biometrických údajů azylanta s biometrickými údaji zpracovanými v nosiči dat cestovního dokladu. Azylant nebo osoba požívající doplňkové ochrany má právo na vydání nového cestovního dokladu v případě

a)

nefunkčnosti nosiče dat s biometrickými údaji, nebo

b)

nesprávnosti osobních údajů zpracovaných v nosiči dat s biometrickými údaji nebo v cestovním dokladu.“.

„(2)

Územní platnost cestovního dokladu podle § 61 zahrnuje všechny státy světa. Platnost cestovního dokladu nelze prodloužit; to neplatí, jde-li o cestovní doklad vydávaný osobě požívající doplňkové ochrany, který lze prodloužit záznamem v případě, že uplynula doba, na kterou byla doplňková ochrana udělena, a osoba má stále postavení osoby požívající doplňkové ochrany podle § 2 odst. 3.“.

a)

nastane důvod uvedený v § 58 odst. 1, s výjimkou uvedenou v § 61b odst. 2,

b)

cizinec přestal být azylantem nebo osobou požívající doplňkové ochrany, nebo

c)

zanikne mezinárodní ochrana.“.

„e)

nabytí právní moci usnesení o nepřiznání odkladného účinku podané žaloby nebo kasační stížnosti.“.

„i)

evidenci průkazů žadatele o udělení mezinárodní ochrany.“.

„b)

písm. b) jsou vedeny údaje v rozsahu adresy místa hlášeného pobytu podle § 77, 78 a 78b,“.

„g)

písm. i) jsou vedeny údaje v rozsahu čísla průkazů a všech dob platnosti.“.

„(9)

Ministerstvo po dobu platnosti rozhodnutí o nepovolení vstupu na území a o prodloužení doby, po kterou nelze vstup na území žadateli o udělení mezinárodní ochrany povolit, zkoumá, zda trvají důvody, pro které nebyl žadateli o udělení mezinárodní ochrany vstup na území povolen. Ministerstvo při vydání rozhodnutí o nepovolení vstupu na území poučí žadatele o udělení mezinárodní ochrany o jeho právu požádat o povolení vstupu na území. Žádost o povolení vstupu na území je žadatel o udělení mezinárodní ochrany oprávněn podat nejdříve po uplynutí 15 dnů ode dne nabytí právní moci posledního rozhodnutí ministerstva nebo soudu o nepovolení vstupu na území, podle toho, které rozhodnutí nabylo právní moci později; to platí i pro podání opakované žádosti o povolení vstupu na území.“.

„e)

opustit azylové zařízení do 48 hodin od okamžiku, kdy přestane být osobou oprávněnou pobývat v azylovém zařízení.“.

„(3)

V případě důvodného podezření, že osoba ubytovaná v azylovém zařízení je pod vlivem alkoholu nebo jiných návykových látek, je provozovatel azylového zařízení oprávněn provést zjištění, zda tato osoba je ovlivněna alkoholem nebo jinou návykovou látkou. Jestliže naměřená hodnota alkoholu při dechové zkoušce převyšuje hodnotu 1,00 ‰, osoba je pod vlivem jiné návykové látky nebo se odmítne zjištění podrobit a nejde zároveň o případ podle odstavce 4, je provozovatel oprávněn zajistit osobě jinou formu ubytování v azylovém zařízení na dobu nezbytně nutnou.“.

„(4)

Pracovník určený provozovatelem je oprávněn nevpustit do azylového zařízení nebo z azylového zařízení vyvést osobu ubytovanou v azylovém zařízení, která se nachází ve stavu, v němž bezprostředně ohrožuje sebe nebo jinou osobu, majetek nebo veřejný pořádek nebo již přivodila sobě nebo jiné osobě újmu na zdraví anebo způsobila škodu na majetku.“.

„(2)

Ministerstvo může na žádost povolit opuštění pobytového střediska na dobu delší než 15 po sobě jdoucích dnů, nebrání-li to řádnému provádění řízení ve věci mezinárodní ochrany a předložil-li žadatel o mezinárodní ochranu doklad o zajištění ubytování podle § 77 odst. 5; u dokladu o zajištění ubytování podle § 77 odst. 5 písm. c) se v takovém případě nevyžaduje úředně ověřený podpis. Je-li opuštění pobytového střediska podle věty první povoleno, žadatel o udělení mezinárodní ochrany neprodleně zajistí, aby mu na uvedenou adresu mohly být doručovány písemnosti, zejména řádným označením domovní schránky svým jménem.“.

„(1)

Nepostupuje-li ministerstvo podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky, vydá z moci úřední cizinci výjezdní příkaz s platností nejdéle na dobu 1 měsíce po

a)

ukončení poskytování mezinárodní ochrany na území,

b)

nabytí právní moci rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany,

c)

nabytí právní moci rozhodnutí soudu o žalobě proti rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany, nebylo-li soudem zrušeno,

d)

vydání usnesení krajského soudu o nepřiznání odkladného účinku, bylo-li o něj požádáno, nebo

e)

zániku strpění na území podle § 78b odst. 6.“.

„(3)

V odůvodněných případech, zejména rozhoduje-li ministerstvo o úhradě nákladů spojených s dobrovolným návratem, lze vydat výjezdní příkaz opakovaně.

(4)

Na vydání výjezdního příkazu se nevztahují ustanovení částí druhé a třetí správního řádu.“.

„ ³⁶)

§ 49 zákona č. 326/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“.

„(6)

Podal-li občan Evropské unie²⁷) žádost o udělení mezinárodní ochrany, nemá oprávnění, která má pouze žadatel o udělení mezinárodní ochrany podle tohoto zákona a zvláštních právních předpisů. Pro účely správního vyhoštění a zajištění se na tohoto žadatele o udělení mezinárodní ochrany hledí jako na cizince podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky.“.

„l)

nezajistí, aby mu mohly být doručovány písemnosti podle § 82 odst. 2 věty druhé,“.

„ ¹)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/399 ze dne 9. března 2016, kterým se stanoví kodex Unie o pravidlech upravujících přeshraniční pohyb osob (Schengenský hraniční kodex) (kodifikované znění), v platném znění.“.

„ ²⁷)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 810/2009 ze dne 13. července 2009 o kodexu Společenství o vízech (vízový kodex), v platném znění.“.

„ ^6a)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1806 ze dne 14. listopadu 2018, kterým se stanoví seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci musí mít při překračování vnějších hranic vízum, jakož i seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci jsou od této povinnosti osvobozeni (kodifikované znění), v platném znění.“.

„g)

doklad obdobný výpisu z evidence Rejstříku trestů jako podklad k posouzení trestní zachovalosti vydaný státem, jehož je cizinec státním občanem, jde-li o cizince, který dosáhl věku 15 let; stanoví-li tak příslušný zastupitelský úřad na své úřední desce a na svých internetových stránkách, je možné tento doklad nahradit čestným prohlášením cizince o bezúhonnosti, zejména v případech, kdy tento stát takový doklad nevydává.“.

„e)

manželem azylanta,“.

„i)

rodičem, a nemá-li ho azylant, jiným blízkým příbuzným ve vzestupné linii zletilého azylanta, který požádal o udělení mezinárodní ochrany jako nezletilý, do 3 měsíců ode dne, kdy byl azylantovi udělen azyl.“.

„ ³²)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1883 ze dne 20. října 2021 o podmínkách pro vstup a pobyt státních příslušníků třetích zemí za účelem výkonu zaměstnání vyžadujícího vysokou kvalifikaci a o zrušení směrnice Rady 2009/50/ES.“.

„h)

doklad o číselném označení volného pracovního místa obsaditelného držiteli zaměstnanecké karty, na kterém hodlá být zaměstnáván; to neplatí, uvede-li jej do tiskopisu žádosti.“.

„d)

je hlavním účelem činnosti zaměstnavatele usnadnění vstupu státních příslušníků třetích zemí.“.

„(9)

Držitel modré karty je oprávněn změnit zaměstnavatele nebo pracovní zařazení, pokud budou i nadále splněny podmínky uvedené v odstavci 1; tuto změnu je povinen oznámit ministerstvu do 3 pracovních dnů.“.

„(3)

Cizinec, který přede dnem podání žádosti o vydání modré karty na území pobýval jako držitel modré karty v jiném členském státě Evropské unie, je povinen k žádosti předložit

a)

platnou modrou kartu vydanou jiným členským státem a

b)

náležitosti podle odstavce 1 písm. a) až d) a odstavce 2.

(4)

Na cizince, který před podáním žádosti o vydání modré karty pracoval jako držitel modré karty v jiném členském státě Evropské unie po dobu minimálně 2 let, se nevztahuje povinnost předložit doklad podle odstavce 1 písm. c) ve vztahu k zaměstnání, které má vykonávat.“.

„e)

její držitel neoznámil ministerstvu do 3 pracovních dnů skončení pracovního poměru nebo změnu pracovního zařazení; to neplatí, pokud splnění této povinnosti držiteli modré karty zabránily důvody na jeho vůli nezávislé, nebo

f)

zaměstnavatel jejího držitele není bezdlužný,“.

„(4)

Ministerstvo nezruší platnost modré karty, jestliže její držitel dočasně, nejdéle však 12 měsíců, nesplňuje podmínky pro její vydání z důvodu nemoci, zdravotního postižení nebo rodičovské dovolené.

(5)

Pokud je v průběhu řízení o zrušení platnosti modré karty shledán důvod podle odstavce 2 písm. f), ministerstvo držiteli modré karty tuto skutečnost oznámí. Cizinec je oprávněn oznámit ministerstvu nového zaměstnavatele nebo své nové pracovní zařazení při dodržení podmínek uvedených v § 42i odst. 1 a 9 do 3 měsíců ode dne oznámení skutečnosti podle věty první; v případě držitele modré karty zaměstnaného po dobu alespoň 2 let činí tato doba 6 měsíců.“.

(1)

Pro účely pojištění podle zákona o veřejném zdravotním pojištění se za cizince, kterému bylo uděleno oprávnění k pobytu za účelem poskytnutí dočasné ochrany na území podle zákona o dočasné ochraně cizinců (dále jen „cizinec požívající dočasné ochrany“), považuje, nelze-li úhradu zdravotních služeb zajistit jiným způsobem, cizinec,

a)

kterému bylo uděleno vízum podle § 33 odst. 1 písm. a) nebo b), § 33 odst. 3 věty první nebo ze stejných důvodů vydáno povolení k dlouhodobému pobytu za účelem strpění pobytu na území nebo jde-li o cizince uvedeného v § 43 odst. 2,

b)

který je uveden v § 42e odst. 1, a to za podmínek a ve lhůtě podle § 42e odst. 2,

c)

který podal žádost o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území, nebo

d)

kterému bylo povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území vydáno.

(2)

Pro účely pojištění podle zákona o veřejném zdravotním pojištění se za cizince požívajícího dočasné ochrany dále považuje cizinec, který nabyl postavení osoby bez státní příslušnosti.

(3)

Pro účely zaměstnanosti se považuje

a)

cizinec, který nabyl postavení osoby bez státní příslušnosti, za osobu s trvalým pobytem na území a

b)

žadatel o přiznání postavení osoby bez státní příslušnosti za žadatele o udělení mezinárodní ochrany.“.

(1)

Osobou bez státní příslušnosti je cizinec, kterého žádný stát nepovažuje podle svých právních předpisů za svého státního občana. Postavení osoby bez státní příslušnosti cizinec nabývá oznámením rozhodnutí o přiznání postavení osoby bez státní příslušnosti. Ode dne oznámení rozhodnutí podle věty druhé se na cizince hledí, jako by mu bylo uděleno vízum podle § 33 odst. 3 věty druhé; to neplatí, nedostaví-li se na ministerstvo za účelem vyznačení víza do 30 dní od oznámení tohoto rozhodnutí. Cizinec je povinen se bez zbytečného odkladu po oznámení rozhodnutí podle věty druhé dostavit na ministerstvo za účelem udělení víza.

(2)

Žádost o přiznání postavení osoby bez státní příslušnosti se podává na území ministerstvu. V žádosti o přiznání postavení osoby bez státní příslušnosti je cizinec povinen uvést své jméno, příjmení, ostatní jména, pohlaví, den, měsíc a rok narození, stát narození, stát, jehož státní občanství pozbyl nebo na jehož území pobýval před podáním žádosti, a adresu pro doručování. K žádosti o přiznání postavení osoby bez státní příslušnosti je cizinec dále povinen předložit doklady prokazující, že cizince žádný stát nepovažuje za svého státního občana a že státní příslušnost nemůže získat, zejména

a)

cestovní doklad, je-li jeho držitelem, a to i když uplynula doba jeho platnosti,

b)

rodný a oddací list nebo jiné doklady, ze kterých je patrná totožnost nebo státní příslušnost cizince,

c)

doklad prokazující, že není státním občanem státu, ve kterém se narodil, států, ve kterých pobýval, nebo státu, který mu vydal doklad totožnosti, a

d)

doklady o snahách získat státní příslušnost státu, ve kterém se narodil, států, ve kterých pobýval, nebo státu, který mu vydal doklad totožnosti.

(3)

Po podání žádosti ministerstvo cizince poučí o jeho právech a povinnostech a vydá mu průkaz žadatele o přiznání postavení osoby bez státní příslušnosti, který jej po dobu jeho platnosti opravňuje k setrvání na území pouze za účelem řízení o přiznání postavení osoby bez státní příslušnosti; to neplatí, byla-li podána druhá nebo jakákoli další žádost o přiznání postavení osoby bez státní příslušnosti. Ministerstvo o vydání průkazu informuje policii.

(4)

Průkaz žadatele o přiznání postavení osoby bez státní příslušnosti je veřejnou listinou, kterou se prokazuje totožnost jeho držitele a ministerstvo do něj zapíše údaje o totožnosti žadatele, adrese pro doručování a o době jeho platnosti. Dobu platnosti průkazu žadatele o přiznání postavení osoby bez státní příslušnosti stanoví ministerstvo a lze ji opakovaně prodlužovat.

(5)

Pro nahlížení do spisu platí § 23a zákona o azylu obdobně.

(6)

Ministerstvo stanoví vyhláškou vzor průkazu žadatele o přiznání postavení osoby bez státní příslušnosti.

a)

smrtí cizince nebo jeho prohlášením za mrtvého,

b)

nabytím státního občanství České republiky nebo jiného státu, nebo

c)

písemným prohlášením cizince o vzdání se postavení osoby bez státní příslušnosti.

(1)

Ministerstvo informuje na požádání Úřad Vysokého komisaře Organizace spojených národů pro uprchlíky (dále jen „Úřad Vysokého komisaře“) o počtu zahájených řízení o přiznání postavení osoby bez státní příslušnosti a umožní pověřenému zástupci Úřadu Vysokého komisaře na jeho žádost bez průtahů kdykoliv navázat s žadatelem o přiznání postavení osoby bez státní příslušnosti kontakt.

(2)

Pověřený zástupce Úřadu Vysokého komisaře je oprávněn nahlížet do spisu a být přítomen u pohovoru za předpokladu, že s tím žadatel o přiznání postavení osoby bez státní příslušnosti souhlasí.

(3)

Údaje, se kterými se Úřad Vysokého komisaře seznámil v souvislosti s řízením o přiznání postavení osoby bez státní příslušnosti, smí užívat pouze pro potřeby plnění svých úkolů.“.

(1)

Výjezdní příkaz je doklad, který vydá z moci úřední

a)

policie po zrušení krátkodobého víza nebo po ukončení přechodného pobytu na území, při vydání rozhodnutí o povinnosti opustit území nebo rozhodnutí, kterým byla stanovena nová doba k vycestování, nebo při správním vyhoštění, nebo

b)

ministerstvo po zrušení nebo uplynutí platnosti dlouhodobého víza, po nepřiznání postavení osoby bez státní příslušnosti, po zamítnutí žádosti o povolení k dlouhodobému nebo trvalému pobytu, pokud uplynula platnost víza, po zrušení nebo zániku platnosti povolení k dlouhodobému pobytu nebo povolení k trvalému pobytu, po zrušení přechodného pobytu občanu Evropské unie^1b), po ukončení přechodného pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unie nebo po ukončení poskytování ochrany na území podle zvláštního právního předpisu^3a).

(2)

Výjezdní příkaz dále vydá Ministerstvo zahraničních věcí z moci úřední po uplynutí doby platnosti nebo po prohlášení neplatnosti diplomatického nebo zvláštního víza podle § 41, po uplynutí doby platnosti nebo po prohlášení neplatnosti povolení k dlouhodobému pobytu vydávaného tímto ministerstvem podle § 49 odst. 5 nebo po ukončení přechodného pobytu na území, k němuž se vízum nevyžaduje.

(3)

Výjezdním příkazem cizinec prokazuje oprávnění setrvat na území pouze pro účely vycestování z území; v době jeho platnosti není cizinec při setrvání na území oprávněn podat žádost o udělení dlouhodobého víza nebo povolení k dlouhodobému nebo trvalému pobytu, s výjimkou žádosti podané podle § 33 odst. 1 a § 42e. Platnost výjezdního příkazu zaniká vycestováním cizince z území.

(4)

Není-li dále stanoveno jinak, doba setrvání cizince na výjezdní příkaz nesmí být delší než 30 dnů, dobu setrvání stanoví a ve výjezdním příkazu vyznačuje policie, ministerstvo nebo Ministerstvo zahraničních věcí.

(5)

Při ukončení pobytu občanu Evropské unie^1b) nebo jeho rodinnému příslušníkovi se stanoví doba setrvání na výjezdní příkaz minimálně na 30 dnů. Podmínka stanovení minimální doby setrvání neplatí, pokud je důvodné nebezpečí, že by cizinec mohl při svém setrvání na území ohrozit bezpečnost státu, závažným způsobem narušit veřejný pořádek nebo je zjištěno, že trpí nemocí uvedenou v požadavcích opatření před zavlečením infekčního onemocnění.

(6)

Výjezdní příkaz obsahuje údaje o totožnosti cizince, číslo cestovního dokladu a dobu, ve které je cizinec povinen z území vycestovat; v zájmu ochrany bezpečnosti státu, udržení veřejného pořádku nebo ochrany veřejného zdraví anebo v zájmu plnění mezinárodní smlouvy může být vycestování vázáno podmínkou spočívající v určení hraničního přechodu pro vycestování z území.

(7)

Výjezdní příkaz má tvar štítku, který policie, ministerstvo nebo Ministerstvo zahraničních věcí vyznačí do cestovního dokladu, v odůvodněných případech může být výjezdní příkaz vyznačen mimo cestovní doklad. Vyznačuje-li výjezdní příkaz Ministerstvo zahraničních věcí, je štítek označen jako „DIPLOMATIC EXIT VISA“ nebo „OFFICIAL EXIT VISA“.

(8)

Cizinec je povinen se pro výjezdní příkaz dostavit bez zbytečného odkladu, nejpozději do 30 dnů ode dne vzniku skutečnosti uvedené v odstavci 1 nebo 2. Po uplynutí této lhůty se výjezdní příkaz cizinci nevydá a policie postupuje podle § 50a, 50b nebo 118.“.

(1)

Rozhodnutí o povinnosti opustit území policie vydá občanu Evropské unie, který na území nehodlá pobývat déle než 30 dnů, a je důvodné nebezpečí, že by mohl ohrozit bezpečnost státu nebo závažným způsobem narušit veřejný pořádek.

(2)

Policie v rozhodnutí podle odstavce 1 stanoví dobu k vycestování, a to nejdéle na 30 dnů.

(3)

V řízení o povinnosti opustit území je vydání rozhodnutí prvním úkonem v řízení.“.

„(2)

Cestovní doklad je cizinec povinen předložit v jeho originální listinné podobě a matriční doklad v jeho originální listinné nebo elektronické podobě. Ostatní náležitosti žádosti o udělení dlouhodobého víza je cizinec povinen předložit alespoň v podobě, která má stejné účinky jako jejich originál.

(3)

Za účelem ověření pravosti předkládaného dokladu je cizinec na výzvu správního orgánu povinen předložit jeho originál.

(4)

Není-li splněna povinnost podle odstavců 1 až 3 ani na výzvu správního orgánu, k předloženému dokladu správní orgán nepřihlíží. To neplatí v případech, kdy správní orgán pravost předloženého dokladu ověří jiným způsobem.“.

„f)

pobytu cizince na základě povolení k pobytu vydávaného Ministerstvem zahraničních věcí členům zastupitelského úřadu cizího státu nebo zastoupení mezinárodní vládní organizace akreditovaných v České republice anebo jejich rodinným příslušníkům registrovaným Ministerstvem zahraničních věcí.“.

„(4)

Povolení k trvalému pobytu se na žádost dále vydá cizinci, který splnil podmínku 5 let nepřetržitého pobytu na území členských států Evropské unie jako držitel modré karty, pokud jako držitel modré karty nepřetržitě pobývá na území po dobu nejméně 2 let; do doby 5 let nepřetržitého pobytu na území členských států se dále započítávají pobyt za účelem vědeckého výzkumu, studia nebo doba, po kterou byl žadatel držitelem mezinárodní ochrany v jiném členském státě. Pokud držitel modré karty vydané jiným členským státem pobýval na jeho území méně než 12 měsíců, tento pobyt se do období nepřetržitého pobytu nezapočítá. Do požadované doby nepřetržitého pobytu se započítávají i období nepřítomnosti držitele modré karty na území členských států Evropské unie, pokud jednotlivá období nepřítomnosti nepřesáhla 12 po sobě jdoucích měsíců a pokud v souhrnu nepřesáhla 18 měsíců. Toto ustanovení se obdobně použije i na rodinného příslušníka držitele modré karty, kterému bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny na území.“.

„b)

jako azylant, osoba požívající doplňkové ochrany nebo cizinec požívající dočasné ochrany, nebo“.

„(2)

Rodinnému příslušníku občana Evropské unie nebo člena zastupitelského úřadu cizího státu nebo zastoupení mezinárodní vládní organizace akreditovaných v České republice, jenž sám není občanem Evropské unie a je registrován Ministerstvem zahraničních věcí, vydá Ministerstvo zahraničních věcí povolení k přechodnému pobytu formou identifikačního průkazu podle § 180b.“.

„(3)

Pobývá-li zákonný zástupce narozeného cizince na území na základě povolení k dlouhodobému pobytu nebo povolení k trvalému pobytu, je povinen v době podle odstavce 1 podat za narozeného cizince žádost o vydání povolení k dlouhodobému pobytu, pobývá-li na území na základě povolení k dlouhodobému pobytu, nebo žádost o povolení k trvalému pobytu, má-li na území povolen trvalý pobyt. Pokud žádost o vydání povolení k dlouhodobému pobytu nebude vyřízena v době uvedené v odstavci 1, považuje se pobyt tohoto cizince do doby nabytí právní moci rozhodnutí o podané žádosti za přechodný. Pobývá-li zákonný zástupce narozeného cizince na území na základě povolení k trvalému pobytu, považuje se pobyt narozeného cizince na území po dobu 60 dnů od okamžiku narození za trvalý; v případě podání žádosti o povolení k trvalému pobytu se pobyt tohoto cizince do doby nabytí právní moci rozhodnutí o této žádosti považuje i nadále za pobyt trvalý.“.

„(2)

Pro účely kontroly podle § 100 písm. f) je ubytovatel na výzvu policie povinen poskytnout nezbytnou součinnost k získání údajů z předložené domovní knihy.“.

„(7)

Cizinecký pas nelze vydat cizinci, který na území pobývá na základě povolení k trvalému pobytu a kterému byl udělen azyl nebo doplňková ochrana podle zákona o azylu.“.

„d)

doklad vydaný podle tohoto zákona, který je neplatný, nebo doklad opravňující cizince ke vstupu na území, který je pozměněný nebo padělaný.“.

„(6)

Podá-li cizinec během řízení o správním vyhoštění, které bylo zahájeno z důvodů souvisejících s neoprávněným vstupem nebo pobytem na území, které nastaly před podáním žádosti o udělení mezinárodní ochrany, žádost o udělení mezinárodní ochrany podle zákona o azylu, řízení o správním vyhoštění se dokončí. Policie může zahájit a dokončit řízení o správním vyhoštění, jde-li o důvody související s neoprávněným vstupem nebo pobytem na území, které nastaly před podáním žádosti o udělení mezinárodní ochrany, i pokud byla žádost o udělení mezinárodní ochrany podle zákona o azylu podána před zahájením řízení o správním vyhoštění. Ustanovení § 119 odst. 7 se použije obdobně. Vedení řízení o správním vyhoštění z důvodů nesouvisejících s neoprávněným vstupem nebo pobytem na území, zejména jde-li o důvody podle § 119 odst. 1 písm. a) nebo § 119 odst. 1 písm. c) bodu 1, tímto ustanovením není dotčeno.“.

„d)

není-li podle policie vycestování cizince možné.“.

„(8)

Cizinec podávající žádost podle odstavců 5 až 7 je povinen uvést veškeré rozhodné skutečnosti, kterých se dovolává, a označit důkazy. Policie cizince nevyzývá k odstranění vad žádosti. Policie umožní na žádost účastníka řízení vyjádřit se k podkladům pro vydání rozhodnutí.

(9)

Policie může z moci úřední na základě důvodných vlastních poznatků vydat nové rozhodnutí^5d), kterým zruší platnost rozhodnutí o správním vyhoštění nebo zkrátí platnost délky zákazu vstupu.“.

„(5)

Ministerstvo zajišťuje cestovní a přepravní doklady, uděluje výjezdní příkaz, je-li to pro dobrovolný návrat nezbytné, a činí další úkony nezbytné pro zabezpečení dobrovolného návratu.“.

„c)

uplynula lhůta k dobrovolnému opuštění území členských států Evropské unie, Islandské republiky, Lichtenštejnského knížectví, Norského království a Švýcarské konfederace uvedená v záznamu podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1860 ze dne 28. listopadu 2018 o využívání Schengenského informačního systému při navracení neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí.“.

„(3)

Žádost o propuštění ze zařízení je cizinec oprávněn podat nejdříve po uplynutí 15 dnů ode dne nabytí právní moci posledního rozhodnutí policie nebo soudu k zajištění, podle toho, které rozhodnutí nabylo právní moci později; to platí i pro podání opakované žádosti o propuštění.“.

„(4)

Za opuštění zařízení se nepovažuje opuštění za účelem účasti cizince na nařízeném jednání před orgánem veřejné moci, poskytnutí neodkladné zdravotní péče nebo provedení lékařského vyšetření.“.

„j)

údaje vztahující se k povinnosti podle § 155b odst. 2, včetně údaje o jejím splnění nebo upuštění od jejího splnění, a

k)

údaje stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie⁶⁷) v souvislosti s pobytem cizince na území České republiky, členského státu Evropské unie a státu, na který se takový předpis Evropské unie vztahuje.

⁶⁷)

Čl. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1860 o využívání Schengenského informačního systému při navracení neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí.

Čl. 20 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1861 o zřízení, provozu a využívání Schengenského informačního systému (SIS) v oblasti hraničních kontrol, o změně Úmluvy k provedení Schengenské dohody a o změně a zrušení nařízení (ES) č. 1987/2006.

Čl. 20 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1862 o zřízení, provozu a využívání Schengenského informačního systému (SIS) v oblasti policejní spolupráce a justiční spolupráce v trestních věcech, o změně a o zrušení rozhodnutí Rady 2007/533/SVV a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1986/2006 a rozhodnutí Komise 2010/261/EU.

Čl. 14 a 16 až 20 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2226, v platném znění.

Čl. 17 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1240, v platném znění.“.

„i)

zasílá zastupitelskému úřadu stanovisko, zda je žadatel považován za hrozbu pro veřejný pořádek, vnitřní bezpečnost nebo veřejné zdraví podle přímo použitelného předpisu Evropské unie¹) nebo pro mezinárodní vztahy jednoho nebo více členských států²⁷), a

j)

působí jako orgán určený pro Vízový informační systém⁶⁸).

⁶⁸)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 767/2008.“.

„j)

pro účely řízení a dalších úkonů podle tohoto zákona na území využívat bezplatně údaje z katastru nemovitostí,

k)

zadržet po dobu nezbytně nutnou doklad vydaný podle tohoto zákona a cestovní doklad v souvislosti se zjišťováním a projednáním přestupku podle tohoto zákona a

l)

vyžadovat za účelem posouzení přiměřenosti dopadu rozhodnutí a jeho souladu s mezinárodními závazky po orgánu sociálně-právní ochrany dětí provedení šetření v rodině účastníka řízení a získávat výsledky šetření v rodině, jakož i další dostupné informace k rodině účastníka řízení.“.

„e)

v souvislosti s hraniční kontrolou nebo při pobytové kontrole vyzvat osobu k prokázání totožnosti,“.

„p)

předvést osobu k provedení úkonů směřujících ke zjištění její totožnosti podle § 63 zákona o Policii České republiky, odmítne-li tato osoba při kontrole prováděné při dočasném znovuzavedení ochrany vnitřních hranic za účelem jejich ochrany podle zákona o ochraně státních hranic nebo pobytové kontrole prokázat svou totožnost nebo nemůže-li ji prokázat ani po poskytnutí potřebné přiměřené součinnosti a policista nemůže její totožnost zjistit provedením úkonu na místě; je-li důvodné podezření, že tato osoba je cizincem, který skrývá cestovní doklad, doklad totožnosti, písemnost nebo informace na nosiči informací potvrzující jeho totožnost nebo jeho státní občanství a vyhýbá se tak zákazu nebo povinnosti stanovené tímto zákonem nebo uložené na jeho základě, provést za podmínek uvedených v § 137 odst. 3 osobní prohlídku předvedené osoby, včetně prohlídky oděvních svršků osoby a věcí, které má tato osoba u sebe v době prohlídky, a

q)

při zajištění cizince podle § 27 zákona o Policii České republiky provést jeho osobní prohlídku a prohlídku jeho věcí za účelem zjištění, zda u sebe nemá cestovní doklad, doklad totožnosti nebo písemnost potvrzující jeho totožnost nebo státní občanství.“.

„(6)

V řízení o žádosti podle tohoto zákona je účastníkem řízení pouze žadatel. V řízení vedeném podle tohoto zákona z moci úřední je účastníkem řízení pouze ten, komu se odnímá právo nebo stanoví povinnost; to neplatí, jde-li o řízení podle § 98a, řízení o zajištění cizince a řízení o prodloužení doby trvání zajištění cizince.“.

„g)

prověřováním pravosti dokladů předložených k žádosti o udělení víza nebo žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu nebo trvalému pobytu.“.

„(4)

Pověřit externího poskytovatele služeb prověřováním pravosti dokladů podle odstavce 1 písm. g) lze, je-li to nezbytné pro posouzení jejich pravosti, zejména ve státech s vysokou mírou padělání dokladů a veřejných listin.“.

„(3)

V případě, že počet objednávek ke sjednání termínu osobního podání žádosti převýší počet termínů daných kapacitou zastupitelského úřadu, budou objednávky ke sjednání termínu osobního podání žádosti vybrány způsobem založeným na náhodném prvku.

(4)

Pokud bylo cizinci vydáno rozhodnutí o povinnosti opustit území členských států Evropské unie, Islandské republiky, Lichtenštejnského knížectví, Norského království a Švýcarské konfederace z důvodu, že by důsledkem rozhodnutí o správním vyhoštění byl nepřiměřený zásah do rodinného a soukromého života tohoto cizince, stanoví příslušný zastupitelský úřad termín podání žádosti o oprávnění k pobytu do 30 dnů ode dne objednání termínu osobního podání žádosti.“.

„(3)

Odstavce 1 a 2 se nepoužijí v případě cizince uvedeného v právním předpisu vydaném podle § 182 odst. 1 písm. e).“.

„(4)

Lhůta pro vydání rozhodnutí v řízení o zrušení platnosti modré karty neběží ode dne, kdy ministerstvo oznámilo jejímu držiteli skutečnost podle § 46f odst. 5 věty první, po dobu uvedenou v § 46f odst. 5 větě druhé.“.

„f)

podal žádost v době, kdy se na něj tento zákon nevztahoval nebo se na něj v průběhu řízení o žádosti vztahovat přestal,“.

„c)

cizinec na písemnou výzvu podle § 169i odst. 2 ve lhůtě stanovené zastupitelským úřadem neodstraní vadu podání, nebo“.

„c)

ve lhůtě do 30 dnů ode dne podání žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny s držitelem modré karty vydané jiným členským státem Evropské unie, který požádal o vydání modré karty na území; rozhodnutí se vydává současně, pokud byly obě žádosti podány souběžně, nejpozději však do 30 dnů ode dne podání žádosti, ve zvlášť složitých případech ve lhůtě do 60 dnů ode dne podání žádosti,“.

„i)

v případě žádosti o prodloužení doby platnosti povolení k dlouhodobému pobytu ve lhůtě do 60 dnů ode dne podání žádosti.“.

„(9)

Lhůta pro vydání rozhodnutí neběží ode dne, kdy byl do spisu učiněn záznam podle odstavce 8, do doby převzetí průkazu o povolení k pobytu nebo dokladu uvedeného v odstavci 8 písm. c).“.

„(7)

V odvolacím řízení proti rozhodnutí o správním vyhoštění nebo proti rozhodnutí podle § 50a může odvolací orgán prostřednictvím informačního systému uložit se stanovením přiměřené lhůty orgánu, který napadené rozhodnutí vydal, provádět úkony směřující k doplnění podkladů pro rozhodnutí nebo k odstranění vad řízení; ustanovení § 17 odst. 1 zákona č. 300/2008 Sb. se nepoužije. V odvolacím řízení podle věty první se ustanovení § 90 odst. 3 správního řádu nepoužije.“.

„(3)

Podáním žádosti o udělení mezinárodní ochrany se řízení o přiznání postavení osoby bez státní příslušnosti přerušuje po dobu vedení řízení o udělení mezinárodní ochrany; o tom ministerstvo učiní záznam do spisu a vyrozumí účastníka řízení.

(4)

Je-li cizinec v době podání žádosti o přiznání postavení osoby bez státní příslušnosti nebo stane-li se během řízení o přiznání postavení osoby bez státní příslušnosti držitelem jiného oprávnění k pobytu, s výjimkou víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území, a je-li v řízení o přiznání postavení osoby bez státní příslušnosti zjištěno, že je osobou bez státní příslušnosti, vydá ministerstvo pouze osvědčení, že cizinec je osobou bez státní příslušnosti; tento cizinec nenabývá postavení osoby bez státní příslušnosti podle § 49a a řízení o přiznání postavení osoby bez státní příslušnosti je zastaveno dnem vydání osvědčení účastníku řízení.

(5)

Řízení o žádosti o přiznání postavení osoby bez státní příslušnosti se usnesením zastaví, jestliže se cizinec bez závažného důvodu nedostavil k pohovoru nebo neposkytuje informace nezbytné pro zjištění stavu věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti.“.

(1)

Ministerstvo může provést pohovor se žadatelem o přiznání postavení osoby bez státní příslušnosti.

(2)

Žadatel o přiznání postavení osoby bez státní příslušnosti je povinen se dostavit k pohovoru v místě a čase určeném ministerstvem, a to na předvolání doručené žadateli nejméně 5 pracovních dní před konáním pohovoru. Nedostaví-li se žadatel o přiznání postavení osoby bez státní příslušnosti k pohovoru v místě a čase určeném ministerstvem, učiní se o tom záznam do spisu.

(3)

Pokud je provedení pohovoru přítomen zmocněnec žadatele o přiznání postavení osoby bez státní příslušnosti nebo pověřený zástupce Úřadu Vysokého komisaře, není oprávněn do jeho průběhu zasahovat. Po skončení pohovoru ministerstvo zmocněnci žadatele o přiznání postavení osoby bez státní příslušnosti umožní vyjádřit se k jeho průběhu a obsahu.

(4)

Ministerstvo žadateli o přiznání postavení osoby bez státní příslušnosti poskytne bezplatně tlumočníka na úkony, ke kterým byl ministerstvem předvolán nebo vyzván, je-li přítomnost tlumočníka nezbytná.

(1)

Písemnosti v řízení o žádosti o přiznání postavení osoby bez státní příslušnosti se doručují cizinci do vlastních rukou pouze na adresu pro doručování, nedoručuje-li ministerstvo na místě nebo prostřednictvím datové schránky.

(2)

Pokud nebyl cizinec v místě doručení zastižen, doručovatel písemnost uloží v provozovně držitele poštovní licence. Nevyzvedne-li si adresát písemnost do 10 dnů ode dne, kdy byla písemnost uložena, poslední den této lhůty je dnem doručení.

(3)

Stejnopis písemného vyhotovení rozhodnutí o žádosti o přiznání postavení osoby bez státní příslušnosti se cizinci doručí v místě a čase stanoveném v písemné výzvě k převzetí rozhodnutí. Dostaví-li se cizinec k převzetí rozhodnutí, ministerstvo mu zároveň udělí vízum podle § 33 odst. 3 věty druhé, pokud nemá jiné platné oprávnění k pobytu.

(4)

Nedostaví-li se cizinec k převzetí rozhodnutí o žádosti o přiznání postavení osoby bez státní příslušnosti v den a čas ve výzvě uvedený, ač mu výzva byla doručena, je den k převzetí rozhodnutí ve výzvě uvedený považován za den, kdy je rozhodnutí doručeno. Ministerstvo zašle stejnopis písemného vyhotovení rozhodnutí na adresu pro doručování. Nezastihl-li doručovatel adresáta písemnosti, vhodí písemnost do domovní nebo jiné adresátem užívané schránky.

(5)

Proti rozhodnutí o žádosti o přiznání postavení osoby bez státní příslušnosti nelze podat odvolání.“.

„(11)

O žalobě proti rozhodnutí vydanému v řízení o přiznání postavení osoby bez státní příslušnosti soud rozhodne přednostně.“.

„(2)

Zvoucí fyzickou osobou může být cizinec, který je držitelem potvrzení o přechodném pobytu na území, povolení k přechodnému pobytu na území nebo povolení k dlouhodobému nebo trvalému pobytu na území, a dále státní občan České republiky, který je na území přihlášen k trvalému pobytu.“.

„b)

jestliže zvoucí osoba nesplňuje podmínku uvedenou v odstavci 1 nebo 2,“.

„(2)

Identifikační průkaz je dokladem totožnosti a dokladem, že držitel požívá na území České republiky výsad a imunit podle norem mezinárodního práva, a současně

a)

povolením k dlouhodobému pobytu podle § 49,

b)

potvrzením o přechodném pobytu podle § 87c odst. 1, nebo

c)

povolením k přechodnému pobytu podle § 87c odst. 2.“.

„(3)

Dobu platnosti identifikačního průkazu lze opakovaně prodloužit na celkovou dobu pobytu nejvýše 10 let, s výjimkou doby pobytu vedoucích diplomatických misí, konzulárních úřadů a zastoupení mezinárodních vládních organizací akreditovaných v České republice, pokud mezinárodní smlouva nestanoví jinak.“.

„(8)

Vykonání zkoušky z jazyka umožní uchazeči osoba s oprávněním podle odstavce 1 nebo osoba podle odstavce 7 za úplatu; nejvyšší možnou úplatu, splatnost úplaty a podmínky, kdy se úplata za zkoušku z jazyka nehradí, stanoví prováděcí právní předpis.“.

„(3)

Ministerstvo práce a sociálních věcí stanoví vyhláškou seznam zaměstnání, u nichž se vysoká kvalifikace dokládá vyššími odbornými dovednostmi.“.

„f)

nejvyšší možnou úplatu, splatnost úplaty a podmínky, kdy se úplata za zkoušku z jazyka nehradí.“.

„9.

se narodila na území České republiky a její matka má povolený dlouhodobý pobyt na území České republiky, a to do konce kalendářního měsíce, v němž tato osoba dovršila 60 dnů věku, a dále po dobu řízení o žádosti o povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky podané za tuto osobu, byla-li žádost podána do 60 dnů ode dne jejího narození,

10.

se narodila na území České republiky a její zákonný zástupce má povolený trvalý pobyt na území České republiky, a to do konce kalendářního měsíce, v němž tato osoba dovršila 60 dnů věku, a dále po dobu řízení o žádosti o povolení k trvalému pobytu na území České republiky podané za tuto osobu, byla-li žádost podána do 60 dnů ode dne jejího narození, nebo“.

„11.

jde o nezletilou osobu, které bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky.“.

„11.

nabytí právní moci povolení k dlouhodobému pobytu, jde-li o osobu uvedenou v § 2 odst. 1 písm. b) bodě 11.“.

„8.

uvedené v § 2 odst. 1 písm. b) bodě 9 posledním dnem měsíce, v němž tato osoba dosáhla 60 dnů věku, nebo dnem nabytí právní moci rozhodnutí o zamítnutí žádosti o povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky, nastala-li tato skutečnost později,“.

„10.

uvedené v § 2 odst. 1 písm. b) bodě 11 skončením platnosti povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky nebo dnem dosažení zletilosti, nastala-li tato skutečnost dříve.“.

„(9)

Vydání povolení k dlouhodobému pobytu pojištěnci uvedenému v § 2 odst. 1 písm. b) bodě 11 je jeho zákonný zástupce, opatrovník nebo poručník povinen oznámit příslušné zdravotní pojišťovně do 8 dnů ode dne doručení tohoto povolení.“.

„h)

byla podána žádost o vydání povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky pro osobu uvedenou v § 2 odst. 1 písm. b) bodě 9, a informaci o způsobu vyřízení žádosti a dni nabytí právní moci rozhodnutí, nebo

i)

bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky pro osobu uvedenou v § 2 odst. 1 písm. b) bodě 11, a dobu platnosti tohoto povolení.“.

„(5)

Podmínkou pro zařazení volného pracovního místa do centrální evidence volných pracovních míst obsaditelných držiteli modré karty je souhlas zaměstnavatele. V případě, že lze volné pracovní místo s ohledem na dostatek volných pracovních sil obsadit jinak, je podmínkou pro zařazení volného pracovního místa do centrální evidence volných pracovních míst obsaditelných držiteli modré karty skutečnost, že je toto volné pracovní místo krajskou pobočkou Úřadu práce nabízeno a zveřejněno alespoň po dobu 30 dnů od jeho oznámení krajské pobočce Úřadu práce podle odstavce 3. Krajská pobočka Úřadu práce může s ohledem na situaci na trhu práce zkrátit dobu podle věty druhé až na 10 dnů.“.

„(5)

Povolení k zaměstnání nelze vydat nebo prodloužit v případě, že cizinec je držitelem zaměstnanecké karty vydané podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky; to neplatí, jde-li o cizince uvedeného v § 95 až 97.“.

„f)

určení druhu pracovněprávního vztahu⁸²), na jehož základě bude zaměstnání vykonáváno,“.

„b)

azylantovi, osobě požívající doplňkové ochrany nebo cizinci, kterému bylo uděleno oprávnění k pobytu za účelem poskytnutí dočasné ochrany Kč 2 000“.

„d)

Přijetí žádosti o upuštění od povinnosti osobního podání žádosti⁸⁷) Kč 2 500

⁸⁷)

§ 169d odst. 3 a 4 zákona č. 326/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“.

„c)

jeho důsledkem by byl nepřiměřený zásah do soukromého nebo rodinného života pachatele,“.

„b)

vystaví-li takovým činem nelidskému nebo ponižujícímu zacházení větší počet osob,“.

„d)

evidenci vozidel se státní poznávací značkou Ukrajiny (dále jen „evidence ukrajinských vozidel“).“.

(1)

Řidič smí řídit motorové vozidlo se státní poznávací značkou Ukrajiny, pouze pokud je v evidenci ukrajinských vozidel zapsána osoba, která se pro účely zákona o silničním provozu považuje za jeho provozovatele.

(2)

Podmínka podle odstavce 1 se nevyžaduje, je-li motorové vozidlo v mezinárodním provozu podle mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána a která upravuje oblast silničního provozu, a řídí-li jej osoba neuvedená v § 7i.

(3)

Podmínka podle odstavce 1 se dále nevyžaduje, jde-li o osobu, které byla podle tohoto zákona udělena dočasná ochrana nebo uděleno vízum za účelem strpění v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, a od udělení dočasné ochrany nebo tohoto víza neuplynulo více než 7 dní.

a)

občanem České republiky,

b)

cizincem, který má na území České republiky oprávnění k pobytu nad 90 dní nebo kterému byla Českou republikou udělena mezinárodní ochrana,

c)

cizincem, kterému byla podle tohoto zákona udělena dočasná ochrana nebo vízum za účelem strpění v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, nebo

d)

osobou, která má na území České republiky sídlo nebo odštěpný závod.

(1)

Kterýkoli obecní úřad obce s rozšířenou působností neprodleně zapíše do evidence ukrajinských vozidel na základě oznámení motorové vozidlo se státní poznávací značkou Ukrajiny a osobu, která se pro účely zákona o silničním provozu považuje za jeho provozovatele.

(2)

Oznámení smí být učiněno pouze osobou, která má být považována za provozovatele vozidla, nebo s jejím souhlasem; nebyl-li souhlas touto osobou podepsán před pracovníkem obecního úřadu obce s rozšířenou působností nebo způsobem, se kterým zvláštní právní předpis spojuje účinky vlastnoručního podpisu, musí obsahovat její úředně ověřený podpis. Oznámení obsahuje její

a)

jméno, popřípadě jména, a příjmení, adresu jejího pobytu a její rodné číslo nebo datum jejího narození, pokud jí rodné číslo nebylo přiděleno, číslo občanského průkazu nebo cestovního dokladu, jde-li o fyzickou osobu,

b)

obchodní firmu nebo jméno, popřípadě jména, a příjmení, popřípadě odlišující dodatek, adresu jejího sídla a její identifikační číslo, pokud bylo přiděleno, jde-li o podnikající fyzickou osobu, nebo

c)

obchodní firmu nebo název, adresu jejího sídla a její identifikační číslo, pokud bylo přiděleno, jde-li o právnickou osobu.

(3)

Oznámení dále obsahuje údaje o vozidle, kterými jsou jeho státní poznávací značka, tovární značka, obchodní označení, označení typu a identifikační číslo vozidla (VIN).

(4)

K oznámení se přikládá osvědčení o registraci vozidla.

(5)

Požádá-li o to osoba, která učinila oznámení, obecní úřad obce s rozšířenou působností jí vydá potvrzení o provedení zápisu osoby, která se pro účely zákona o silničním provozu považuje za provozovatele vozidla, do evidence ukrajinských vozidel.

(1)

Evidence ukrajinských vozidel je informačním systémem veřejné správy, jehož správcem je Ministerstvo dopravy.

(2)

V evidenci ukrajinských vozidel se u vozidla se státní poznávací značkou Ukrajiny vedou údaje obsažené v oznámení o osobě, která se pro účely zákona o silničním provozu považuje za jeho provozovatele, a o tomto vozidle.

(3)

Ministerstvo dopravy zajistí dálkový a nepřetržitý přístup k údajům obsaženým v evidenci ukrajinských vozidel obecním úřadům obcí s rozšířenou působností a Policii České republiky.

(4)

Pro účely zákona o silničním provozu platí, že osoba, která je ve vztahu k vozidlu se státní poznávací značkou Ukrajiny zapsaná v evidenci ukrajinských vozidel, je jeho provozovatelem.

(1)

Obecní úřad obce s rozšířenou působností zruší zápis osoby, která se pro účely zákona o silničním provozu považuje za provozovatele vozidla, v evidenci ukrajinských vozidel, pokud

a)

tato osoba pozbyla pobyt, sídlo nebo odštěpný závod na území České republiky,

b)

tato osoba zemřela nebo zanikla,

c)

tato osoba o zrušení zápisu požádala, nebo

d)

byla na základě později podaného oznámení v této evidenci u vozidla zapsána jiná osoba.

(2)

Ke zrušení zápisu je příslušný

a)

obecní úřad obce s rozšířenou působností, který provedl zápis této osoby do evidence ukrajinských vozidel, jde-li o postup podle odstavce 1 písm. a) nebo b),

b)

kterýkoli obecní úřad obce s rozšířenou působností, jde-li o postup podle odstavce 1 písm. c), nebo

c)

obecní úřad obce s rozšířenou působností, který provedl zápis jiné osoby do evidence ukrajinských vozidel, jde-li o postup podle odstavce 1 písm. d).

(1)

Řidič se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 7h řídí motorové vozidlo se státní poznávací značkou Ukrajiny, aniž by byla v evidenci ukrajinských vozidel zapsána osoba, která se pro účely zákona o silničním provozu považuje za jeho provozovatele.

(2)

Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 30 000 Kč.

(3)

Přestupek podle odstavce 1 projednává obecní úřad obce s rozšířenou působností. Policie České republiky může přestupek podle odstavce 1 projednat příkazem na místě.

(1)

Působnost stanovená obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností podle tohoto zákona je výkonem přenesené působnosti.

(2)

Zápis do evidence ukrajinských vozidel a zrušení tohoto zápisu jsou úkony podle části čtvrté správního řádu.“.