„b)

vojenská drážní vozidla jsou hnací a tažená drážní vozidla určená k plnění úkolů ozbrojených sil, jejichž držitelem²⁶) je Česká republika,

²⁶)

§ 2 odst. 18 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů.“.

„(15)

Vojenskou dopravou se rozumí doprava a přeprava osob nebo věcných prostředků realizovaná za účelem plnění úkolů ozbrojených sil, kterou zabezpečuje armáda vojenskou technikou nebo smluvně zajištěnými prostředky.

(16)

Vojenský vlak je vlak složený z vojenských drážních vozidel nebo z drážních vozidel provozovatele drážní přepravy²⁷) určený k zabezpečení vojenské dopravy; mimořádný vojenský vlak je vojenský vlak zavedený v obecném zájmu k zajištění vojenské dopravy mimořádného významu.

(17)

Střežením se rozumí ostraha nebo obrana vojenských objektů, ostatních objektů důležitých pro obranu státu nebo vojenského materiálu příslušníkem ozbrojených sil.

²⁷)

§ 2 odst. 4 zákona č. 266/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“.

„g)

k zabezpečení vojenské dopravy,“.

(1)

Armáda zabezpečuje vojenskou dopravu vojáků v činné službě, vojáků ozbrojených sil jiných států, občanských zaměstnanců ozbrojených sil, státních zaměstnanců a zaměstnanců ministerstva a jemu podřízených správních úřadů nebo zaměstnanců právnických osob zřízených nebo založených ministerstvem, jejich rodinných příslušníků, civilního personálu ozbrojených sil jiných států a osob, kterým se poskytuje péče podle zvláštního právního předpisu²⁸), vozidly ozbrojených sil, vojenskými vlaky, vojenskými plavidly nebo vojenskými dopravními letadly.

(2)

Armáda může zabezpečit vojenskou dopravu i jiným osobám, plní-li úkoly ve prospěch ozbrojených sil nebo ve spolupráci s ozbrojenými silami, a to na základě souhlasu ministra.

(3)

Při zabezpečování vojenské dopravy podle odstavce 1 může armáda zároveň zabezpečovat také dopravu příslušníků bezpečnostních sborů České republiky, státních zaměstnanců a zaměstnanců jiných ústředních orgánů státní správy a státních zaměstnanců a zaměstnanců jejich podřízených organizačních složek․

²⁸)

Zákon č. 221/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“.

(1)

O nezbytnosti zavedení mimořádného vojenského vlaku rozhoduje náčelník Generálního štábu.

(2)

Na základě rozhodnutí podle odstavce 1 armáda smluvně zabezpečí zavedení mimořádného vojenského vlaku.

(3)

Zavedení mimořádného vojenského vlaku je považováno za mimořádnou situaci podle zvláštního právního předpisu²⁹).

²⁹)

§ 33 odst. 3 písm. f) zákona č. 266/1994 Sb.“.

„(2)

Výcvik vojáků se uskutečňuje ve vojenských objektech, vojenských újezdech, vojenských útvarech, vojenských zařízeních, vojenských školách a na pozemcích, v prostorech nebo stavbách, se kterými jsou příslušné hospodařit příspěvková organizace nebo státní podnik, u kterých vykonává funkci zřizovatele nebo zakladatele ministerstvo. Mimo tyto prostory se může výcvik konat pouze ve výjimečných případech, je-li to nezbytné k plnění úkolů ozbrojených sil.“.

„a)

vojenským letadlem letadlo, které je určeno k plnění úkolů při zajišťování obrany státu; vojenským letadlem je též vojenské bezpilotní letadlo konstruované pro provoz bez pilota na palubě a určené k plnění úkolů při zajišťování obrany státu,“.

„(1)

Vojenské letadlo, jehož typ byl schválen nebo uznán podle § 35e, se eviduje ve vojenském leteckém rejstříku České republiky (dále jen „vojenský letecký rejstřík“), který vede ministerstvo.“.

„d)

aby zamezil letu bezpilotního letadla nad oblastí vymezenou z důvodu bezpečnosti nebo obrany státu opatřením obecné povahy podle § 44e zákona o civilním letectví, je-li důvodné podezření, že let bezpilotního letadla porušuje pravidlo užívání vzdušného prostoru České republiky tímto opatřením obecné povahy vymezené,“.

„(3)

Zvláštními prostředky k zamezení letu bezpilotního letadla jsou prostředky, které umožní splnit úkol bez použití vojenské výzbroje a jejichž použití je v souladu s mezinárodním právem. Jedná se zejména o rušiče signálu, vrhače sítí a zařízení využívající směrovanou energii.“.

„(6)

Ministerstvo využívá k vedení vojenské evidence podle tohoto zákona údaje z informačních systémů veřejné správy, registrů a evidencí a osobní údaje vedené u příslušných ministerstev, jiných správních úřadů a územních samosprávných celků, organizačních složek státu a právnických a fyzických osob podle jiných právních předpisů.“.

„(4)

Ministerstvo využívá k plnění úkolů podle odstavce 1 údaje z informačních systémů veřejné správy, registrů a evidencí a osobní údaje vedené u příslušných ministerstev, jiných správních úřadů a územních samosprávných celků, organizačních složek státu a právnických a fyzických osob podle jiných právních předpisů.“.

(1)

K ochraně objektu důležitého pro obranu státu před negativními účinky okolí nebo k ochraně okolí před negativními účinky objektu důležitého pro obranu státu může ministerstvo po předchozím projednání s místně příslušným orgánem územního plánování stanovit ochranné pásmo. Ochranné pásmo ministerstvo stanoví opatřením obecné povahy bez řízení o jeho návrhu.

(2)

Opatření obecné povahy nabývá účinnosti následující den po jeho vyvěšení na úřední desce ministerstva. Opatření obecné povahy se zveřejní též na úředních deskách obecních úřadů v obcích, jejichž správních obvodů se opatření obecné povahy týká.

(3)

Opatřením obecné povahy ministerstvo stanoví hranice ochranného pásma a v ochranném pásmu zakáže nebo omezí některé činnosti z důvodu zabezpečení objektu důležitého pro obranu státu, k jeho ochraně před účinky vnějších vlivů, nepředvídatelných stavů, havárií nebo poruch, pro zabezpečení jeho spolehlivého provozu a k ochraně života, zdraví osob nebo majetku.

(4)

Z opatření obecné povahy o stanovení ochranného pásma může ministerstvo povolit časově omezenou výjimku za účelem uskutečnění jednorázové nebo opakované činnosti, pokud tato činnost není v rozporu s ochranou podle odstavce 1.

(5)

Každý je povinen strpět omezení vyplývající ze stanoveného ochranného pásma.

(6)

Každý je dále povinen bez náhrady strpět označení ochranného pásma na své nemovitosti; v blízkosti označení nesmí být umístěno jiné označení. Označení nesmí být poškozeno, přemístěno, odstraněno nebo zakryto.“.

(1)

Vlastníkovi pozemku nebo stavby, jehož práva byla stanovením ochranného pásma omezena a byla mu tím způsobena škoda, náleží náhrada.

(2)

Náhradu podle odstavce 1 je povinno poskytnout ministerstvo.

(3)

Náhrada se poskytuje v penězích. Místo peněžité náhrady lze na základě dohody poskytnout osobě jiný pozemek nebo stavbu; právo na vyrovnání rozdílu mezi výší peněžité náhrady a hodnotou náhradního pozemku nebo stavby tím není dotčeno.“.

„d)

poruší zákaz nebo omezení v rozporu s opatřením obecné povahy podle § 44 odst. 3, nebo

e)

zničí, poškodí, zakryje nebo neoprávněně přemístí nebo odstraní označení ochranného pásma.“.

„c)

100 000 Kč, jde-li o přestupek podle § 64 odst. 1 písm. c) a d) a § 64 odst. 3 a 7,

d)

50 000 Kč, jde-li o přestupek podle § 64 odst. 1 písm. a) a e), § 64 odst. 2, 4 a 6 a § 65 odst. 1 písm. b) a c).“.

„g)

poruší zákaz nebo omezení v rozporu s opatřením obecné povahy podle § 44 odst. 3,

h)

zničí, poškodí, zakryje nebo neoprávněně přemístí nebo odstraní označení ochranného pásma, nebo“.

a)

1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle § 67 odst. 1 písm. i),

b)

500 000 Kč, jde-li o přestupek podle § 67 odst. 1 písm. a) a c) a § 67 odst. 2,

c)

100 000 Kč, jde-li o přestupek podle § 67 odst. 1 písm. f) a g) a § 67 odst. 3 až 5,

d)

50 000 Kč, jde-li o přestupek podle § 67 odst. 1 písm. b), d), e) a h).“.

„(3)

Krajské vojenské velitelství sděluje občanovi, kterému vznikla branná povinnost, podrobné informace o obsahu branné povinnosti a možnosti a způsobu dobrovolného převzetí jejího výkonu.“.

(1)

Občan mimo stav ohrožení státu nebo mimo válečný stav může dobrovolně převzít výkon branné povinnosti, pokud požádá o předurčení pro doplnění ozbrojených sil, a to nejdříve dnem, v němž dosáhne věku 18 let, na základě písemné žádosti podané příslušnému krajskému vojenskému velitelství.

(2)

Podmínkami pro předurčení občana v souvislosti s dobrovolným převzetím výkonu branné povinnosti je jeho zdravotní způsobilost a potřeba ozbrojených sil. Při vydávání rozhodnutí o schopnosti občana vykonávat vojenskou činnou službu se postupuje podle § 4 odst. 3 obdobně.

(3)

Vojáka v záloze, který splňuje podmínky podle odstavce 2 a § 5a odst. 3, lze předurčit nejdéle na dobu 5 let.

(4)

Rozhodnutí krajského vojenského velitelství o předurčení vojáka v záloze kromě obecných náležitostí podle správního řádu obsahuje

a)

stanovenou vojenskou odbornost a

b)

dobu, na kterou je předurčen.

(5)

Dobu předurčení může krajské vojenské velitelství na základě písemné žádosti vojáka prodloužit o 5 let; žádost lze podávat opakovaně.

(6)

Voják v záloze předurčený podle odstavce 4 je povinen vykonat vojenské cvičení za podmínek stanovených v § 12 odst. 6.“.

„f)

dnem, kdy občan dosáhl věku 60 let.“.

„d)

vojenské cvičení k přípravě na operační nasazení, nebo“.

„(3)

Voják v aktivní záloze vykonává pravidelné vojenské cvičení v celkové délce do 12 týdnů v kalendářním roce s přihlédnutím k jeho plánovanému zařazení, úrovni vycvičenosti a odborné připravenosti.

(4)

Voják v aktivní záloze vykonává vojenské cvičení k přípravě na operační nasazení v celkové délce do 12 týdnů.“.

„(6)

Voják v záloze předurčený podle § 5b vykoná vojenské cvičení na základě mimořádného opatření vlády o povolání vojáků v záloze předurčených podle § 5b na vojenské cvičení vyhlášeného ve Sbírce zákonů. Na základě vyhodnocení rizik ohrožení státu, která mohou být příčinou ozbrojeného konfliktu, vláda v mimořádném opatření stanoví povinnost předurčenému vojákovi v záloze na základě povolávacího rozkazu nastoupit podle potřeb ozbrojených sil výkon vojenského cvičení v celkové délce do 12 týdnů. Pokud v průběhu výkonu vojenského cvičení uplynula doba předurčení vojáka podle § 5b, dokončí předurčený voják výkon vojenského cvičení v délce, na kterou byl povolán.

(7)

Poslanecká sněmovna může mimořádné opatření vlády zrušit do 30 dnů ode dne jeho vyhlášení ve Sbírce zákonů. Před uplynutím této lhůty nelze vojáka v záloze povolat k výkonu vojenského cvičení. Rozhodnutí Poslanecké sněmovny o zrušení mimořádného opatření vlády se vyhlásí ve Sbírce zákonů.

(8)

Vojenské cvičení na základě mimořádného opatření vlády lze vykonat nejdéle do 13 měsíců od vyhlášení tohoto mimořádného opatření ve Sbírce zákonů. Pokud v průběhu výkonu vojenského cvičení tato doba uplynula, předurčený voják se propustí z jeho výkonu tímto dnem.“.

„(2)

Povolávací rozkaz se vojákovi v záloze doručuje nejméně 30 dnů přede dnem nástupu výkonu vojenského cvičení nebo do služby v operačním nasazení. Při povolání do služby v operačním nasazení v krizových situacích mimo stav ohrožení státu nebo mimo válečný stav nebo je-li třeba plnit úkoly ozbrojených sil při jiných závažných situacích ohrožujících bezpečnost České republiky, lze lhůtu pro doručení povolávacího rozkazu podle věty první zkrátit až na 3 dny.“.

„(3)

Voják v záloze je povinen dostavit se na stanovené místo v době uvedené v povolávacím rozkaze. Pro doručování povolávacího rozkazu platí ustanovení § 13 odst. 1 obdobně. Pokud vojákovi v záloze povolávací rozkaz nebyl doručen, je povinen se dostavit na stanovené místo v době uvedené v mobilizační vyhlášce. Do mimořádné služby se může u příslušného krajského vojenského velitelství dobrovolně přihlásit i voják v záloze, který k jejímu výkonu povolán nebyl.“.

„(3)

Strážník podle zákona o obecní policii se po dobu trvání pracovního poměru k obci, k níž je v základním pracovněprávním vztahu, nepovolává k odvodnímu řízení nebo k výkonu mimořádné služby; to neplatí, pokud je zařazen do aktivní zálohy.“.

„(5)

Požádá-li žadatel o poskytnutí údajů, které se o něm vedou ve vojenské evidenci, ministerstvo, krajské vojenské velitelství, újezdní úřad nebo vojenský útvar mu vyžádané údaje podle § 31a odst. 1 písm. k) až n), r), t), u) a w) až y) poskytne; na žádost lze takové údaje poskytnout rovněž pozůstalým po subjektu údajů podle § 3 zákona o zpracování osobních údajů. Údaje se rovněž poskytují pro účely evidenční ochrany.

(6)

Ministerstvo, krajské vojenské velitelství, újezdní úřad a vojenský útvar nemají informační povinnost a neposkytují z vojenské evidence informace, s výjimkou údajů podle odstavce 5.“.

„(7)

Zdrojem údajů vedených ve vojenské evidenci jsou údaje poskytnuté subjektem údajů na základě tohoto zákona a informační činnost ministerstva, krajského vojenského velitelství, újezdního úřadu a vojenského útvaru vyplývající z plnění jejich povinností podle tohoto zákona.

(8)

Ministerstvo a krajské vojenské velitelství jsou při vedení vojenské evidence oprávněny využívat údaje z informačních systémů veřejné správy, registrů a evidencí a osobní údaje vedené u příslušných ministerstev, jiných správních úřadů a územních samosprávných celků, organizačních složek státu a právnických a fyzických osob podle jiných právních předpisů. Ministerstvo nebo krajské vojenské velitelství může vyžadovat od příslušných ministerstev, jiných správních úřadů, územních samosprávných celků, organizačních složek státu a právnických a fyzických osob poskytnutí osobních údajů, ke kterým nelze přistupovat podle věty první; ministerstva, jiné správní úřady, územní samosprávné celky, organizační složky státu a právnické a fyzické osoby jsou povinny těmto požadavkům vyhovět.“.

(1)

O občanovi, který má brannou povinnost, jsou využívány tyto údaje a informace:

a)

jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,

b)

rodné číslo,

c)

datum narození a datum úmrtí,

d)

adresa místa pobytu,

e)

adresa pro doručování podle správního řádu,

f)

státní občanství, popřípadě více státních občanství,

g)

omezení svéprávnosti,

h)

rodinný stav,

i)

jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození dítěte,

j)

jméno, popřípadě jména, příjmení a adresa místa pobytu rodičů, manželky, registrovaného partnera nebo družky,

k)

druh zálohy, do které byl občan jako voják zařazen,

l)

druh vojenské činné služby, v jejímž průběhu byl občan jako voják vycvičen k plnění úkolů ozbrojených sil, a datum a určené místo konání příslušného druhu vojenské činné služby,

m)

údaje o vydání rozhodnutí o odkladu výkonu vojenského cvičení, kterými jsou datum vydání rozhodnutí, datum o nabytí právní moci, jeho číslo jednací a důvod podání žádosti o umožnění odkladu,

n)

informace o odmítnutí výkonu mimořádné služby podle § 6 odst. 3,

o)

údaje o dosažené kvalifikaci,

p)

údaje o profesním nebo studijním zaměření, včetně údaje o pracovním nebo služebním zařazení a zvláštních dovednostech,

q)

údaje o zdravotním stavu v rozsahu údajů poskytnutých občanem v dotazníku podle § 19 odst. 2 a 5 a údajů o stupni zdravotní způsobilosti vykonávat vojenskou činnou službu uvedených v posudku podle § 21 odst. 3, popřípadě údajů poskytnutých vojenským poskytovatelem zdravotních služeb podle § 21 odst. 3, a údaje o rozhodnutí v odvodním řízení podle § 21 odst. 5 a přezkumném řízení podle § 29 odst. 5,

r)

údaje o vojensko-odborné způsobilosti získané vojenským výcvikem v průběhu vojenské činné služby,

s)

údaje o předurčení pro doplnění ozbrojených sil za stavu ohrožení státu a válečného stavu,

t)

údaje o zproštění výkonu mimořádné služby, kterými jsou

1.

údaje v rozsahu údajů zpracovaných v žádosti podle § 17 odst. 3,

2.

číslo jednací rozhodnutí o zproštění výkonu mimořádné služby,

3.

datum nabytí účinnosti rozhodnutí o zproštění výkonu mimořádné služby,

4.

datum, ke kterému pominuly důvody pro vydání rozhodnutí o zproštění výkonu mimořádné služby,

u)

informace o existenci skutečnosti zakládající výjimku z povinnosti dostavit se k odvodnímu řízení nebo vykonávat mimořádnou službu podle § 25 a doba vzniku a skončení trvání této skutečnosti,

v)

údaje vztahující se k doplnění ozbrojených sil, mobilizaci a demobilizaci,

w)

údaje o povolání a propuštění z výkonu vojenské činné služby a údaje o zániku branné povinnosti podle § 7 písm. a) a e) nebo o datu nabytí právní moci rozhodnutí podle § 26 odst. 2,

x)

údaje o druhu subjektu údajů vydaného vojenského dokladu a údajích v něm zpracovaných,

y)

údaje o vstupu a ukončení činnosti v ozbrojených silách jiného státu,

z)

údaje

1.

z evidence přestupků vedené Rejstříkem trestů nebo z jiné evidence podle zvláštního právního předpisu, ve které jsou vedeny údaje o přestupcích nebo o jednáních, která mají znaky přestupku,

2.

o pravomocných rozhodnutích o přestupku podle § 35 až 35b, kterými byla vyslovena vina, a to v rozsahu obdobném evidenci přestupků vedené Rejstříkem trestů,

3.

o pravomocných rozhodnutích o kázeňském přestupku nebo jednání vojáka označeném za přestupek ve zvláštním právním předpise, pokud je spáchal voják v činné službě, kterými byla vyslovena vina, a to v rozsahu obdobném evidenci přestupků vedené Rejstříkem trestů.

(2)

Údaje o zdravotním stavu vede a uchovává vojenský poskytovatel zdravotních služeb v samostatné funkční části vojenské evidence podle právních předpisů upravujících vedení a uchovávání zdravotnické dokumentace¹⁷).

(3)

O subjektu údajů, který není vojákem v záloze a dosáhl věku 45 let, se mimo stav ohrožení státu nebo válečný stav využívají údaje a informace v rozsahu odstavce 1 písm. a) až j) a u).

(4)

O příslušníkovi bezpečnostního sboru se využívají údaje a informace v rozsahu odstavce 1 písm. a) až f) a u). Informaci podle odstavce 1 písm. u) poskytuje

a)

Ministerstvo vnitra pro příslušníka nebo zaměstnance Bezpečnostní informační služby, Úřadu pro zahraniční styky a informace, Generální inspekce bezpečnostních sborů, Policie České republiky nebo Hasičského záchranného sboru České republiky,

b)

Ministerstvo financí pro příslušníka nebo zaměstnance Celní správy České republiky,

c)

Vězeňská služba pro příslušníka nebo zaměstnance Vězeňské služby České republiky.

(5)

Údaje a informace podle odstavce 1 se využívají po dobu, po kterou má subjekt údajů brannou povinnost. Údaje a informace o subjektu údajů se omezeně zpracovávají po dobu 50 let od zániku branné povinnosti podle § 7.

¹⁷)

Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění pozdějších předpisů.“.

(1)

O vojácích v záloze se využívají údaje v rozsahu údajů stanovených branným zákonem a údajů stanovených tímto zákonem.

(2)

O vojákovi v záloze ve službě se využívají údaje v rozsahu údajů vedených od vzniku služebního poměru vojáka z povolání do jeho zániku podle zákona o vojácích z povolání¹) a údaje související s dobrovolným převzetím výkonu branné povinnosti vojákem v záloze podle branného zákona.

(3)

O vojácích v záloze ve službě se dále pro účely poskytování odměny, motivační odměny nebo finanční podpory zaměstnavateli podle tohoto zákona využívají údaje o

a)

probíhajícím studiu vojáka v záloze na vysoké škole a

b)

zaměstnavateli vojáka zařazeného do aktivní zálohy (dále jen „voják v aktivní záloze“) nebo vojáka v záloze předurčeného podle § 5b branného zákona, kterými jsou

1.

u právnické osoby obchodní firma nebo název, sídlo a identifikační číslo osoby,

2.

u fyzické osoby, která je podnikatelem, obchodní firma nebo jméno, rodné číslo, adresa místa podnikání a identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno, nebo

3.

u zahraniční osoby údaje uvedené v bodě 1 nebo 2 a údaj o adresním místě umístění organizační složky v České republice.

(4)

Zdrojem údajů vedených ve vojenské evidenci o vojákovi v záloze předurčeném podle § 5b branného zákona jsou údaje získané podle § 31 odst. 7 a 8 branného zákona, poskytnuté vojákem v záloze na základě tohoto nebo branného zákona a údaje obsažené v dokumentech tvořících osobní spis vojáka v záloze.

(5)

Voják v aktivní záloze nebo voják v záloze předurčený podle § 5b branného zákona je povinen oznámit v době, kdy vykonává vojenskou činnou službu, služebnímu orgánu a v době, kdy nevykonává vojenskou činnou službu, řediteli příslušného krajského vojenského velitelství změny v osobních údajích vedených o něm ve vojenské evidenci, a to do 8 dnů ode dne, kdy ke změně došlo. Povinnost podle věty první platí pro vojáka v záloze, který požádal o účast na vojenském cvičení podle branného zákona, v době výkonu vojenské činné služby obdobně.

¹)

§ 2a zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů.“.

(1)

Vojákovi v záloze, který dokončil vojenskou přípravu k získání základních vojenských znalostí a dovedností a nebyl po jejím dokončení hodnocen jako nevyhovující, lze, podle místa výkonu služby a druhu činnosti vykonávané na služebním místě, na kterém je služebně zařazen, přiznat při prvním zařazení do aktivní zálohy náborový příspěvek ve výši 30 000 Kč za každý celý rok zařazení do aktivní zálohy.

(2)

Voják v záloze je povinen vrátit náborový příspěvek nebo jeho poměrnou část, pokud je vyřazen z aktivní zálohy z důvodů uvedených v § 35 odst. 1 písm. d), f) nebo h) anebo § 35 odst. 2. Poměrná část náborového příspěvku se určí na základě podílu počtu celých kalendářních měsíců, ve kterých byl voják v záloze skutečně zařazen do aktivní zálohy, a doby, na kterou byl původně zařazen.

(3)

Vojákovi v záloze, který je znovu zařazen do aktivní zálohy, lze, podle místa výkonu služby a druhu činnosti vykonávané na služebním místě, na kterém je služebně zařazen, přiznat stabilizační příspěvek ve výši 2 000 Kč za každý celý kalendářní měsíc doby, na kterou je voják zařazen do aktivní zálohy. Ustanovení odstavce 2 se pro vrácení stabilizačního příspěvku nebo jeho poměrné části použije obdobně.“.

(1)

Vojákovi v aktivní záloze, který konal v kalendářním roce vojenskou činnou službu v celkovém rozsahu alespoň 14 dnů nebo službu v operačním nasazení, náleží odměna ve výši 18 000 Kč ročně. Vojákovi v aktivní záloze se odměna při výsledku služebního hodnocení velmi dobrý navyšuje o 6 000 Kč a při výsledku výtečný se navyšuje o 9 000 Kč.

(2)

Vojákovi v aktivní záloze náleží za každý kalendářní den, ve kterém konal vojenskou činnou službu, s výjimkou služby v operačním nasazení mimo území České republiky, zvýšená odměna, a to

a)

171 Kč, je-li zařazen v aktivní záloze alespoň 2 roky,

b)

214 Kč, je-li zařazen v aktivní záloze alespoň 4 roky,

c)

257 Kč, je-li zařazen v aktivní záloze alespoň 7 let,

d)

300 Kč, je-li zařazen v aktivní záloze alespoň 10 let, nebo

e)

343 Kč, je-li zařazen v aktivní záloze alespoň 13 let.

(3)

Vojákovi v aktivní záloze, který při zařazení do aktivní zálohy studuje studijní program nebo jeho část na vysoké škole formou prezenčního studia a nedosáhl věku 26 let, náleží, pokud dokončil vojenskou přípravu k získání základních vojenských znalostí a dovedností a nebyl po jejím dokončení hodnocen jako nevyhovující, motivační odměna ve výši 6 000 Kč.

(4)

Vojákovi v záloze, který není zařazen do aktivní zálohy a požádal o účast na vojenském cvičení podle branného zákona nebo byl povolán na vojenské cvičení na základě mimořádného opatření vlády, náleží, pokud dokončil vojenskou přípravu k získání základních vojenských znalostí a dovedností a nebyl po jejím dokončení hodnocen jako nevyhovující, odměna ve výši 15 000 Kč.

(1)

Služné, příplatek za službu v zahraničí, zvláštní příplatek, zvýšená odměna a stanovené druhy náhrad jsou splatné v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém na ně vojákovi v záloze ve službě vzniklo právo. Při propuštění ze služby se služné, příplatek za službu v zahraničí, zvláštní příplatek, zvýšená odměna a stanovené druhy náhrad vyplatí v nejbližším pravidelném výplatním termínu.

(2)

Peněžní náležitosti vyplácí vojenský správní úřad.

(3)

Odměna podle § 26 odst. 1 se vyplácí jedenkrát za rok, a to do konce měsíce března následujícího po roce, za který odměna vojákovi v aktivní záloze náležela.

(4)

Motivační odměna podle § 26 odst. 3, odměna podle § 26 odst. 4 nebo náborový příspěvek se vyplácí v nejbližším výplatním termínu po úspěšném dokončení vojenské přípravy k získání základních vojenských znalostí a dovedností.

(5)

Dojde-li k vyřazení z aktivní zálohy v průběhu kalendářního roku, vyplatí se odměna do konce měsíce následujícího po měsíci, ve kterém došlo k vyřazení z aktivní zálohy.

(6)

Stabilizační příspěvek se vyplácí do 60 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o zařazení do aktivní zálohy.“.

„(5)

Ustanovení odstavců 1 až 4 se při ukončení předurčení vojáka v záloze předurčeného podle § 5b branného zákona použijí obdobně.“.

(1)

Ministerstvo může poskytovat vojákovi v záloze, který je předurčen podle § 5b branného zákona nebo který se dobrovolně připravuje k obraně státu podle zákona o zajišťování obrany České republiky²), péči spočívající v zajišťování zdravotních služeb, vytváření podmínek pro soustavné vzdělávání, udržování nebo prohlubování kvalifikace v zájmu služby, vytváření podmínek pro uspokojování kulturních, rekreačních a tělovýchovných potřeb a zájmové činnosti. Rozsah péče se stanoví v závislosti na rozsahu a náročnosti dobrovolné přípravy nebo udržování anebo prohlubování kvalifikace ve vojenské odbornosti, pro kterou je předurčen podle § 5b branného zákona.

(2)

Voják v aktivní záloze může i v době mimo vojenskou činnou službu při činnosti v zájmu výkonu služby užívat majetek, s nímž je příslušné hospodařit ministerstvo, a s ním spojené služby; to platí i pro užívání vojenského materiálu s výjimkou vojenské výzbroje a vojenské techniky.

²)

§ 52 zákona č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky, ve znění pozdějších předpisů.“.