1. Odběr vzorku a příprava vzorku z plochy posuzované diagnostickým průzkumem - jádrové vývrty
Dílčí vzorek z pozemní komunikace nebo jiné obdobné dopravní plochy má vždy podobu jádrového vývrtu. Minimální průměr jádrového vývrtu je 100 mm nebo větší (podle ČSN EN 12697-27 Asfaltové směsi – Zkušební metody – Část 27: Odběr vzorků, kapitola 4.7.2).
Jádrové vývrty se v případě potřeby rozdělí na jednotlivé vrstvy postupem, který je v souladu s ověřenými vědeckými metodami vhodnými pro tento účel. Jednotlivé dílčí vzorky se ručně nebo s použitím vhodného vybavení rozdrobí na hrubé částice a shluky. Při rozdrobení je třeba používat co nejnižší možnou teplotu (nejvýše 40 °C), a minimalizovat tak ohřívání posuzovaného materiálu, aby nebyl ovlivněn obsah PAU v připravovaném vzorku.
Z takto upravené asfaltové směsi nebo penetračního makadamu se připraví směsný vzorek, ze kterého se následným postupem dělení nebo kvartování v souladu s ČSN EN 12697-28 Asfaltové směsi - Zkušební metody - Část 28: Příprava vzorků pro stanovení obsahu pojivá, obsahu vody a zrnitosti, kapitola 5.5 získá laboratorní vzorek o minimální hmotnosti stanovené podle ČSN EN 12697-5 Asfaltové směsi - Zkušební metody - Část 5: Stanovení maximální objemové hmotnosti, kapitola 7.2.
2. Odběr vzorku z již vybourané znovuzískané asfaltové směsi nebo vybouraného znovuzískaného penetračního makadamu
Odběr vzorku se u vybourané znovuzískané asfaltové směsi nebo vybouraného znovuzískaného penetračního makadamu provede v souladu s ČSN EN 14899 Charakterizace odpadů - Vzorkování odpadů - Zásady přípravy programu vzorkování a jeho použití a v souladu s dalšími obecně uznávanými metodami. Postup odběru je považován za správný, pokud je v souladu s TNI CEN/TR 15310-2 Charakterizace odpadů – Vzorkování odpadů – Část 2: Pokyny pro výběr způsobu vzorkování, kap. 12.3. Množství odebraného dílčího vzorku se řídí velikostí maximálního zrna kameniva použitého ve znovuzískané asfaltové směsi podle tabulky č. 4.1.
Tabulka č. 4.1
Minimální hmotnost dílčích vzorků v závislosti na velikosti maximálního (horního) zrna kameniva použitého ve znovuzískané asfaltové směsi.
Maximální zrno kameniva (D) mm | Hmotnost dílčího vzorku kg |
≤ 16 | 2,0 |
> 16 | 3,0 |
Příprava laboratorního směsného vzorku z jednotlivých dílčích vzorků se provede v souladu s technickou normou ČSN EN 932-1 Zkoušení všeobecných vlastností kameniva - Část 1: Metody odběru vzorků, postupy uvedenými v kapitole 9, minimální hmotnost laboratorního vzorku je stanovena dle ČSN EN 12697-5 Asfaltové směsi - Zkušební metody - Část 5: Stanovení maximální objemové hmotnosti kapitola 7.2.
3. Další požadavky na přípravu vzorků
Příprava zkušebních vzorků pro analýzu polycyklických aromatických uhlovodíků se provede z celého laboratorního vzorku (vícefázové mletí nebo drcení doprovázené homogenizací a zmenšováním vzorku až po kontrole předepsané zrnitosti, nebo namletí nebo nadrcení celého množství na přímo předepsanou zrnitost, následná homogenizace a teprve pak zmenšování vzorku). Před rozemletím nebo mechanickým rozdrcením je vhodné vzorek napřed kryogenně zmrazit nebo podchladit suchým ledem.
4. Požadavky na provádění laboratorních zkoušek
Analýza se provede na vzorku materiálu s takovou jemností mletí, aby normovým sítem 1,0 mm propadlo nejméně 95 % vzorku. Laboratoř musí mít ve svém standardním operačním postupu zahrnutu kontrolu jemnosti mletí, podle které musí provést kontrolu.