Kolektivní smlouva se uzavírá mezi kolektivem pracovníků a organizací. Jménem pracovníků ji uzavírá závodní výbor Revolučního odborového hnutí, podnikový výbor, koordinační porada předsedů závodních výborů revolučního odborového hnutí, popřípadě další příslušný odborový orgán (dále jen "závodní výbor") a jménem organizace její vedoucí.

Kolektivní smlouvy se uzavírají ve všech státních hospodářských a příspěvkových organizacích. Kolektivní smlouvy v rozpočtových a ostatních organizacích se uzavírají na základě dohody závodního výboru s vedoucím organizace, zejména doporučí-li to příslušný ústřední výbor odborového svazu v dohodě s orgánem nadřízeným organizací.

Ve větších organizacích a organizacích s členitou organizační strukturou nebo místně odloučenými závody uzavírá na základě dohody závodní výbor jménem pracovníků závodu a vedoucí organizace nebo jím pověřený vedoucí závodu jménem organizace kolektivní smlouvu závodu, zejména doporučí-li to příslušný ústřední výbor odborového svazu v dohodě s orgánem nadřízeným organizaci.

Ustanovení a závazky kolektivní smlouvy organizace se vztahují na závod a jeho pracovníky, pokud kolektivní smlouva závodu nestanoví něco jiného․

Kolektivní smlouvy mohou uzavírat také generální ředitelství výrobních hospodářských jednotek s příslušnými vyššími odborovými orgány podle pokynů Ústředního výboru odborového svazu a ústředních orgánů nadřízených organizacím.

Kolektivní smlouva se připravuje souběžně s návrhem plánu organizace a schvaluje současně s jeho potvrzením; schválena musí být nejpozději do 15. února příslušného roku. Uzavírá se na období jednoho kalendářního roku; je-li to účelné, lze uzavřít kolektivní smlouvu i na delší období.

Dojde-li k závažným změnám v činnosti organizace, zejména při změně plánu organizace, nebo jsou-li k tomu jiné závažné důvody, provede se změna nebo doplnění kolektivní smlouvy v doplňku ke kolektivní smlouvě.

Kolektivní smlouva, její změny a doplňky se uzavírají písemně.

Všechny závazky v kolektivní smlouvě musí být termínované a stanovena jmenovitě odpovědnost za jejich plnění.

Kolektivní smlouva obsahuje zpravidla stručnou charakteristiku hlavních úkolů plánu a způsob rozdělení hospodářského výsledku (prostředků) organizace po splnění stanovených odvodů a jiných povinností do příslušných fondů podniku. K zabezpečení úkolů plánu, popřípadě rozpočtu organizace, kolektivní smlouva obsahuje zejména konkrétní závazky organizace a pracovníků zaměřené především na:

zabezpečení rovnoměrného plnění úkolů plánu především odhalováním a využitím rezerv ve zdrojích růstu produktivity práce a zefektivnění výrobního procesu zdokonalováním vnitropodnikového řízení a organizace práce;

plné využívání nové techniky i technologie a urychlené zavádění výsledků vědeckotechnického pokroku do výroby, modernizaci a optimální využití základních fondů;

zvyšování kvality výrobků a služeb, rozšiřování sortimentu výrobků, jejich obměnu v zájmu plnění plánovaných dodávek pro vnitřní trh, vývoz a investiční výstavbu;

efektivní využívání surovin, materiálu a všech druhů energií, snižování rozpočtových, režijních a vlastních nákladů a zvyšování rentability výroby a služeb;

upevňování pracovní a technologické kázně, lepší využívání fondu pracovní doby, stabilizaci pracovníků, snižování absence a nežádoucí fluktuace, lepší využití a rozmístění pracovníků, zajišťování ochrany majetku v socialistické vlastnictví;

účast při přípravě zabezpečování a kontrole podmínek vnitropodnikového soutěžení i výrobních porad a způsob propagace a popularizace výsledků i zkušeností dosažených všemi formami pracovní i tvůrčí iniciativy;

přípravu, zpracování a kontrolu plnění programů komplexní socialistické racionalizace při dalším rozvoji komplexních racionalizačních brigád, usměrňování a podporu činnosti zlepšovatelů a vynálezců;

program akcí zaměřený na podněcování a propagaci hnutí vynálezců a zlepšovatelů, na zvyšování jejich technických znalostí, zajištěný finančně příslušnými účelovými prostředky v dohodě s pobočkou Československé vědeckotechnické společnosti;

opatření směřující ke snižování přesčasové práce a omezování noční práce žen.

Výchovná a vzdělávací činnost

Ke zvyšování výchovné činnosti v zájmu dalšího prohlubování znalosti a vědomostí pracujících obsahuje kolektivní smlouva závazky zaměřené především na

zvyšování kvalifikace pracujících, zejména mládeže a žen v souladu s potřebami organizace v podnikových a ostatních formách vzdělávání;

zvyšování politických a ekonomických znalostí pracujících ve školách socialistické práce a na pracovištích a výběr propagandistů podle potřeb odborové organizace;

posilování výchovného vlivu v kolektivech pracovníků k upevňování pracovní a technologické kázně, lepšímu využívání fondu pracovní doby a zajišťování ochrany majetku v socialistické vlastnictví prostřednictvím všech forem školení;

soustavné upevňování právního vědomí pracujících formou právní propagandy se zřetelem ke konkrétním podmínkám organizace, poskytování porad pracujícím z oblasti pracovně-právního, sociálního, popřípadě občansko-právního zákonodárství.

Hmotná zainteresovanost

V souladu s právními předpisy o usměrňování mzdového vývoje a o odměňování práce kolektivní smlouva obsahuje zejména:

celkový objem mzdových prostředků vyplývající podle pravidel stanovených pro usměrňování mzdového vývoje z plánovaného objemu výkonů a zisku, popřípadě jiných ukazatelů, jakož i výši průměrné mzdy; v rozpočtových a příspěvkových organizacích celkovou plánovanou výši mzdových prostředků s vyčleněním prostředků na odměny a výši průměrné mzdy. Současně se uvede plánované účelové použití fondu odměn;

konkrétní opatření ke zlepšení diferenciace průměrných mezd mezi vnitropodnikovými útvary, skupinami pracovníků, popřípadě hlavními profesemi, která budou za tím účelem ve stanovených obdobích uskutečněna;

ustanovení o provádění rozborů ekonomické účinnosti používaných mzdových forem za účelem zvýšení jejích pobídkovosti a zaměření na rozhodující úkoly organizace, zejména na uplatňování vědeckotechnického pokroku, dosahování úspor materiálových a jiných nákladů a na zlepšování dalších kvalitativních výsledků výroby a práce;

věcná a politicko-organizační opatření k zajištění pokrokové úrovně norem spotřeby práce a postup při provádění jejich změn;

dohodnutý postup v případě omezení výplaty mezd v organizaci na úhrn mezd zaručených jednotlivým pracovníkům, který je zvýšen v souladu s příslušnými předpisy;

informaci, kde pracovníci organizace mohou nahlédnout do mzdových předpisů používaných v organizaci, do prémiových řádů, konkrétních podmínek pro poskytování odměn a zřizování a používání fondu vedoucích apod.

Podle zmocnění v právních předpisech kolektivní smlouva stanoví zejména:

podrobné podmínky pro poskytování podílů na hospodářských výsledcích ¹ ;

postup a podmínky přiznávání odměn při významných pracovních a životních výročích za dlouholeté úspěšné výsledky práce ² .

Nejsou-li některé podmínky odměňování upraveny právními předpisy, kolektivní smlouva:

stanoví podle zmocnění uvedeného v právních předpisech zejména: - výši příplatků za práci v nočních směnách; - způsob a rozsah mzdového zvýhodnění za práci v sobotách a nedělích a podmínky pro jeho poskytování;

může stanovit podle zmocnění uvedeného ve mzdových předpisech zejména: - jednotný příplatek za práci přesčas ve dne, v noci a v den nepřetržitého odpočinku v týdnu, je-li to odůvodněno povahou práce; - výjimečné poskytování přiměřené paušální částky za práci přesčas; - ve kterých případech přísluší výjimečně pracovníkům, jimž byla stanovena mzda s přihlédnutím k případné práci přesčas, za práci přesčas konanou v noci nebo v den pracovního klidu místo náhradního volna základní mzda s příslušným příplatkem; - časové období pro výplatu prémií a odměn, pokud má být delší než jeden měsíc.

Péče o pracující

V zájmu zlepšení pracovních, zdravotních, sociálních, kulturních a dalších životních podmínek pracujících obsahuje kolektivní smlouva konkrétní závazky zejména k zabezpečení záměrů komplexních programů péče o pracovníky pro příslušný rok, zaměřené především na:

soustavné vytváření podmínek pro bezpečnou a zdravotně nezávadnou práci a pro předcházení pracovním úrazům a nemocem z povolání, zejména zlepšování pracovního prostředí klimatizačními zařízeními, osvětlením, snižováním prašnosti, hluku, vibrací, výskytu zdraví škodlivých látek a zlepšováním celkového estetického vzhledu pracovišť, vybavováním pracujících prostředky osobní ochrany podle seznamu profesí a pracovišť, celkovou léčebně preventivní péči, vybavení a provoz zdravotního střediska, lázeňskou péči apod.;

opatření směřující k zabezpečování harmonogramu úkolů k odstraňování fyzicky namáhavé práce, zejména pracujících žen;

účast odborových orgánů na zpracování a kontrole plnění ročního plánu ozdravných opatření;

sociální hygienická zařízení, jejich zřizování, modernizací a vybavování (dětská zařízení, jesle, mateřské školy, šatny, umývárny, sprchy, ohřívárny, sušárny pracovních oděvů a obuvi, místnosti pro osobní hygienu žen aj.);

způsob zabezpečování rozvoje závodního stravování pracujících (ve vlastní závodní jídelně, závodní jídelně jiné organizace, dovozem jídel, popř. formou náhradního stravování, výstavbou, modernizací vybavení a provozu závodních jídelen, kuchyní, kantýn a pomocného hospodářství, zabezpečováním stravování i pro druhou a třetí směnu, rozšiřováním sortimentu a zvyšováním kvality jídel, úrovně obsluhy, zlepšováním prostředí v jídelnách, rozvojem socialistického soutěžení v závodních jídelnách atd.);

účast pracujících na zlepšování životního a zejména pracovního prostředí formou socialistických závazků (úprava a vzhled pracovišť z estetického hlediska, čistoty ovzduší, vod a půdy);

pomoc při řešení a zlepšování bytové úrovně pracujících (podmínková, družstevní a individuální bytová výstavba, finanční, odborná technická a jiná pomoc organizace, výstavba, vybavení a provoz hromadných ubytoven, správa a údržba podnikového bytového fondu a způsob poskytování půjček na bytové účely z prostředků organizace a z fondu kulturních a sociálních potřeb);

zlepšování dopravy pracujících do zaměstnání a zpět;

rozšiřování možností pro vyšší úroveň využívání volného času na obnovu pracovních schopností (výběrová, podniková, dětská rekreace, kulturní a zájmová činnost, turistická a tělovýchovná činnost), včetně způsobu výběru organizování a financování rekreace a zájezdů z fondu kulturních a sociálních potřeb, popř. z prostředků ROH;

zabezpečování různých služeb v závodě i mimo závod (zřizování prádelen, čistíren, sběren prádla, oděvů a obuvi k opravě a čištění, prodejen potravinářského, průmyslového zboží apod.);

zlepšení péče o ženy (zejména těhotné ženy, matky, osamělé ženy s dětmi), mladou generaci (mladistvé, učňovský dorost, mladé novomanžele), nově přijaté pracovníky, pracovníky se změněnou pracovní schopnost, důchodce a podle podmínek organizace i další skupiny pracovníků;

účelné sdružování prostředků organizace z fondu kulturních a sociálních potřeb a prostředků základní organizace Revolučního odborového hnutí ke zlepšování pracovních a životních podmínek pracujících na budování společných zdravotnických, kulturních, školských, rekreačních zařízení, závodního stravování a na podporu plnění volebních programů Národní fronty.

Tvorba a čerpání fondu kulturních a sociálních potřeb

K účelnému využívání prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb v souladu s právními předpisy kolektivní smlouva obsahuje zejména ustanovení o:

výši přídělu do fondu kulturních a sociálních potřeb nad minimální příděl v příslušném roce;

rozpočtování prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb organizace na jednotlivé závody;

možnosti vyloučit pracovníky s neomluvenou absencí a pracovníky, jimž bylo uloženo kárné opatření, z výhod poskytovaných z fondu kulturních a sociálních potřeb.

Rozpočet fondu kulturních a sociálních potřeb je součástí obsahu kolektivní smlouvy organizace a závodu.

Návrh kolektivní smlouvy musí být projednán a schválen členskou schůzí nebo konferencí delegátů základní organizace ROH (základních organizací ROH), jinak je kolektivní smlouva neplatná. Totéž platí pro uzavírání změn a doplňků kolektivní smlouvy.

Kolektivní smlouva se stává pro obě smluvní strany závaznou podpisem zástupců obou smluvních stran. Obě strany jsou povinny ji od té doby dodržovat a jakékoliv změny a doplňky provádět pouze se vzájemným souhlasem a předepsaným způsobem.

Právní účinnost závazků obsažených v kolektivní smlouvě začíná prvním dnem období, na které byla kolektivní smlouva uzavřena, a končí uplynutím tohoto období.

Ustanovení a závazky v kolektivních smlouvách, které jsou v rozporu s právními předpisy nebo se zájmy společnosti, jsou neplatné.

Nároky, které vznikly z kolektivních smluv jednotlivým pracovníkům, se uplatňují a uspokojují jako ostatní nároky pracovníků z pracovního poměru.

Vedoucí pracovníky organizace, kteří neplní povinnosti vyplývající pro ně z kolektivní smlouvy nebo zaviňují průtahy v plnění ustanovení a závazků obsažených v kolektivní smlouvě, upozorňuje závodní výbor na nedostatky a žádá jejich odstranění. Závodní výbor může navrhnout příslušným orgánům, aby v rámci platných předpisů použily vůči těmto pracovníkům vhodných opatření, jako například odnětí či krácení prémií, uložení kárného opatření nebo i odvolání z funkce.

Vedoucí organizace a závodu je povinen soustavně sledovat, jak vedoucí pracovníci plní povinnosti vyplývající pro ně z kolektivní smlouvy. Zaviněné neplnění těchto povinností posuzuje jako porušení pracovní kázně a vyvozuje z něho důsledky.

Spory, které vzniknou mezi závodním výborem a vedoucím organizace, týkající se neplnění povinností organizace vyplývajících z kolektivní smlouvy, řeší příslušný vyšší orgán odborového svazu v dohodě s orgánem nadřízeným organizaci.

V kolektivní smlouvě lze dohodnout, jaké důsledky budou vyvozovány z neplnění závazků organizace, z nichž nevznikají nároky jednotlivým pracovníkům, jakož i složení orgánu, který řeší spory vzniklé z neplnění těchto závazků. Složení tohoto orgánu se stanoví zpravidla tak, aby v něm byli převážně zástupci orgánů nadřízených organizaci a příslušného vyššího orgánu odborového svazu.

Při kontrole plnění kolektivní smlouva je možné dohodnout, jaké náhradní plnění poskytne organizace při nezaviněném nesplnění závazků.

Součástí kolektivní smlouvy jsou její přílohy. Tvoří je:

Uzavřené kolektivní smlouvy, jejich změny a doplňky evidují orgány bezprostředně nadřízené organizaci a příslušné vyšší orgány odborového svazu, které také konzultují obsah návrhů kolektivních smluv. Vedoucí organizace, vedoucí závodu a závodní výbor zašlou kolektivní smlouvu k evidenci ihned po jejím podepsání.

Obě smluvní strany v kolektivní smlouvě dohodnou způsob provádění kontroly jejího plnění z hlediska:

pravidelné běžné kontroly plnění, která umožňuje vedoucímu organizace, vedoucímu závodu a závodnímu výboru soustavně sledovat vytváření předpokladů pro důslednou a včasnou realizaci všech ustanovení a závazků obsažených v kolektivní smlouvě;

zabezpečení pololetní veřejné kontroly plnění kolektivní smlouvy za účasti všech pracujících, organizované dvakrát ročně podle společného plánu organizačního opatření. Nejpozději do 15. září běžného roku a do konce února následujícího roku je nutno projednat výsledky a závěry veřejné kontroly na členských schůzích nebo konferencích delegátů základní organizace Revolučního odborového hnutí a výsledků a závěrů pololetní kontroly využít při přípravě a uzavření nové kolektivní smlouvy a při rozborech hospodářské činnosti organizace.

Vedoucí organizace, vedoucí závodu a závodní výbor jsou povinni:

seznámit pracující s návrhy plánu a náměty do kolektivní smlouvy, soustředit jejich připomínky z pracovišť, projednat je na výrobních poradách, odborových úsecích, členských schůzích základních organizací Revolučního odborového hnutí a uplatnit je při zpřesňování návrhu nové kolektivní smlouvy;

zajistit aktivní účast pracujících, hospodářských pracovníků, funkcionářského aktivu Revolučního odborového hnutí, Socialistického svazu mládeže, Československé vědeckotechnické společnosti na veřejné pololetní kontrole kolektivní smlouvy. Hodnocení spojit s kontrolou plnění plánu, s rozborem činnosti organizace a kontrolou komplexních programů péče o pracující a využít je pro další zkvalitňování činnosti;

seznamovat pracovníky s obsahem, změnami a doplňky kolektivní smlouvy.

Orgány nadřízené organizacím zajišťují spolu s příslušnými orgány odborového svazu zejména:

pomoc při přípravě a kontrole plnění kolektivních smluv organizacích jimi řízených;

pololetní hodnocení dosažených výsledků plnění kolektivních smluv, jejich forem a metod práce spolu s rozborem hospodářské činnosti organizace za rok, výměnu zkušeností mezi organizacemi jimi řízenými a přijetí opatření k odstranění případných nedostatků.

Ústřední orgány spolu s příslušnými ústředními výbory odborových svazů:

přijímají politicko-organizační opatření k realizaci těchto zásad ve svém odvětví, zejména z hlediska poskytování metodické pomoci při přípravě a kontrole plnění kolektivních smluv v organizacích jimi řízených a k ověřování dosažených výsledků;

hodnotí výsledky pololetní veřejné kontroly plnění kolektivních smluv v měsíci říjnu v běžném roce. Do 15. dubna následujícího roku zhodnotí realizaci účinnosti těchto zásad včetně vlastních politicko-organizačních opatření se závěry pro odstranění případných nedostatků.

Výklad ustanovení těchto zásad provádí Ústřední rada odborů s federálním ministerstvem práce a sociálních věcí.

Zrušují se zásady vlády Československé socialistické republiky a Ústřední rady odborů ze dne 14. 1. 1971 č. 3/1971 Sb.

Tyto zásady nabývají účinnosti dnem 1. ledna 1976. Platí však již pro přípravu, uzavírání a obsah kolektivních smluv na rok 1976.