Pro podnikatele zemědělských podniků k vlastní jich výživě, dále k výživě ve společné domácnosti s nimi bydlících rodinných příslušníků jakož i k výživě příslušníků jich domácností (hospodářství), pokud tyto osoby jsou činny při zpracování půdy, jako zemědělští dělníci nebo stálí dozorčí orgánové, počítaje v to i dělníky a osoby k výměnku oprávněné, i zřízenci, jimž za výměnek nebo mzdu přísluší volná strava, mlýnské výrobky neb obilí na chléb, stanoví se bez rozdílu spotřební dávka 16 kg obilí měsíčně․

Pro ostatní obyvatele (nesamozásobitele) stanoví se vzhledem k změněným předpisům vymílacím přípustná spotřební dávka počínajíc dnem 26. ledna 1919 pro osobu takto:

Odebéře-li se chléb, počítá se za 5 g mouky 7 g chleba. Jak při všeobecné dávce (sub a), tak i při dávce těžce pracujících (sub b), budiž dle možnosti na dávku moučných výrobků vydáváno po 500 g na osobu v mouce vařivé (pšeničné, ječné), zbytek (250 g resp. 500 g) v jiných mlýnských výrobcích, jako v kroupách, krupici, ovesné rýži, pravé rýži, ovesných vločkách.

Dávka těžce pracujících přiznává se těhotným ženám od 3. měsíce těhotenství, jakož i činnému vojsku, požívajícímu erárního stravování.

Pro děti až do dovršení 3. roku věku lze k žádosti přednosty domácnosti, matky neb osoby, jíž náleží o děti pečovati, odebrati příslušné množství zcela nebo z části v krupici, ovesných vločkách neb ovesné krupici.

Zemské politické správy určí modality, za jakých možno přiznati v předchozím paragrafu uvedené výhody těhotným a dětem do dovršeného 3. roku, dáti pak modality a předpoklady, za jakých lze poskytnouti těžce nemocným výhod při odběru mlýnských výrobků.

Zemské politické správy vydají dále bližší předpisy o výrobě, prodeji a ceně chleba, při čemž budiž vzata za základ normální jednotná váha bochníku chleba vyrobeného z 1200 g chlebové mouky, t. j. 1680 g chleba, jehož cena nesmí při ceně chlebové mouky 80 h za 1 kg převyšovati 1,56 K (1 kg chleba 92 h), resp. v místech s potravní daní 1,60 K (chleba za 94 h 1 kg), jakož i předpisy o úpravě a používání úředních výkazních lístků o spotřebě chleba a mouky.

nařízení ministerstva obchodu v dohodě s ministerstvy vnitra, orby a financí ze dne 20. prosince 1915, z. ř. č. 379, o povinnosti prodavačů chleba prodávati skrojky, dále § 3 nařízení ministerstva vnitra ze dne 15. ledna 1916, z. ř. č. 15, o zvláštních výkazech pro osoby, které se stravují v hostinských podnicích, lidových kuchyních a pod. se zrušuje.