Čekejte, prosím...
A A A

Hledaný výraz nenalezen

Hledaný § nenalezen

147/1926 Sb. znění účinné od 3. 8. 1926 do 31. 12. 2023

147

 

Vyhláška

ministerstva financí

ze dne 7. července 1926,

kterou se vydávají: vzorec výkazu stavu podle zákona ze dne 10. října 1924, č. 239 Sb. z. a n., dále vzorce výroční zprávy a vzorec čtvrtletních zpráv akciových bank.

ODDÍL I.

O VZORCI VÝKAZU STAVU.

(1)

Představenstva akciových bank jsou povinna sestavovati a uveřejňovati výkazy stavu k 31. březnu, 30. červnu a 30. září každého roku, nařízené zákonem ze dne 10. října 1924, č. 239 Sb. z. a n. (§ 9, odst. 4.), podle tohoto vzorce:

„Firma akciové banky“.

Její sídlo.

(Výkaz stavu k 31. březnu (30. červnu, 30. září) 19...

Aktiva.

1.

Hotovosti a ihned splatné pohledávky.

2.

Devisy, výplaty a čeky v cizí měně.

3.

Směnky.

4.

Cenné papíry.

5.

Účast.

6.

Dlužníci.

7.

Ostatní aktiva.

Součet aktiv:

Pasiva.

1.

Akciový kapitál.

2.

Reservy.

3.

Fondy.

4.

Vklady na knížky a poukázky.

5.

Věřitelé.

6.

Ostatní pasiva.

Součet pasiv:

(2)

Banky, vydávající dílčí dlužní úpisy, uvedou jako položku čís. 8 v aktivech: „Zápůjčky emisní“ a jako položku č. 7 v pasivech: „Dílčí dlužní úpisy vlastního vydání“.

(3)

Při sestavě výkazu stavu jest nutno dbáti zásad stanovených v II. oddílu této vyhlášky pro sestavu rozvahy (vzorec II.), neboť vzorec výkazu stavu obsahuje s výjimkou průběžných položek všechny skupiny roční rozvahy, ale pouze stručněji označené, a jest svou podstatou veřejně vykázanou hrubou rozvahou podle zůstatků jednotlivých skupin.

(4)

Výkazy stavu v pololetí uveřejňované neobsahují pololetních kapitalisovaných úroků nebo jiných závěrečných položek.

(5)

Výkazy stavu akciových bank dlužno uveřejňovati v listech určených stanovami pro vyhlášky společnosti nejpozději do 20. dne nejbližšího měsíce, t. j. do 20. dubna, července a října každého roku. Výkaz stavu k 31. březnu 1926 dlužno uveřejniti současně s výkazem k 30. červnu 1926 do jednoho měsíce po uveřejnění této vyhlášky ve Sbírce zákonů a nařízení tím způsobem, že vedle číslic stavu k 30. červnu 1926 uvedou se v závorkách číslice stavu k 31. březnu 1926 s příslušným označením.

(6)

Ministerstvo financí ukládá akciovým bankám, aby výtisk jednoho listu, ve stanovách na prvém místě pro vyhlášky určeného, obsahující uveřejněný výkaz stavu, předložily vždy ustanovenému vládnímu (dozorčímu) komisaři. Dále jest předkládati po jednom výkaze stavu, vyhotoveném na papíru obvyklého kancelářského formátu a podepsaném firemně členy představenstva ministerstvu financí a „Jednotě“, revisnímu a důvěrnickému sdružení československých bank v Praze, a to vždy nejpozději do 20. dne nejbližšího měsíce, t. j. do 20. dubna, července a října každého roku. Výkazy stavu určené ministerstvu financí a revisní „Jednotě“ obsahujtež u každé položky rozdíl (plus nebo minus) oproti vždy předchozímu výkazu stavu.

(7)

Konečně buďtež sestavovány i výkazy stavu k 31. prosinci každého roku. Po jednom výkazu stavu vyhotoveném a podepsaném podle odstavce 6. dlužno předkládati vládnímu (dozorčímu) komisaři, ministerstvu financí a „Jednotě“ nejpozději do 20. ledna příštího roku.

ODDÍL II.

O VÝROČNÍCH ZPRÁVÁCH.

(1)

Ministerstvo financí, přihlížejíc k zákonným změnám nastavším vydáním bankovních zákonů z října 1924, zrušuje svoji vyhlášku ze dne 3. ledna 1921, čís. 11 Sb. z. a n., a vydává pro sestavu výročních zpráv změněné jednotné vzorce č. I. až VI. a pro sestavu výročních výkazů nové jednotné vzorce č. 1 až 6.

(2)

Bilancování za obchodní rok 1926 budiž podle toho již upraveno.

(3)

Výroční zprávu tvoří:

a)

Přehled podle vzorce I.

b)

Seznam členů představenstva a dozorčí rady s udáním jejich funkcí, jakož i vedoucích ředitelů banky; před tímto seznamem, označeném slovy „Správa banky“, jest uvésti pod heslem „Státní dozor“ ustanoveného vládního (dozorčího) komisaře a jeho zástupce.

c)

Obchodní zpráva, ve které buďtež vylíčeny činnost banky a osobní změny v její správě, zdůvodněny veškeré změny akciového kapitálu a reserv, dále větší vzestupy nebo poklesy veškerých položek v pořadí skupin rozvahy (vzorec II.) a účtu ztráty a zisku (vzorec III.). Kromě toho budiž v obchodní zprávě jako zvláštní celek vylíčena i celková situace jednotlivých významnějších podniků, na nichž jest banka zúčastněna.

d)

Účetní uzávěrka sestavená podle vzorců II., III. a IV.

e)

Zpráva dozorčí rady.

f)

Přehledy podle vzorců V. a VI.

Doporučuje se ke konci výročních ze práv připojovati též statistický přehled o vývoji banky za uplynulá léta.

(4)

Pro tištěné výroční zprávy budiž používáno obchodního formátu a pro psané obvyklého kancelářského formátu.

(5)

Výroční zprávu nutno zasílati ministerstvu financí prostřednictvím vládního (dozorčího) komisaře, pak tomuto komisaři a „Jednotě“, revisnímu a důvěrnickému sdružení československých bank v Praze nejpozději do 14 dnů po dni, kdy byla valnou hromadou společnosti schválena. Výroční zprávy, jmenovaným místům předkládané, musí býti doplněny opisem úplného protokolu o valné hromadě a výkazy sestavenými podle vzorců 1. až 6. Akciové banky, které mají pobočné závody v cizině, jsou povinny kromě toho přikládati ještě účetní uzávěrky těchto poboček podle vzorců II., III. a IV. nebo podle předpisů příslušných států.

(6)

Ke vzorcům účetní uzávěrky přičiňují se tyto všeobecné poznámky a vysvětlivky:

a)

Jednotlivé účetní skupiny rozvahy, jakož i účtu ztráty a zisku i deposit jsou ve vzorcích očíslovány arabskými číslicemi, jednotlivé oddíly skupin abecedně a položky arabskými číslicemi menšími. Připojené jednotné vzorce představují nejmenší míru podrobností, více podrobností jest dovoleno, ale pouze v rámci příslušného oddílu nebo položky.

b)

Akciová banka, která má pobočné závody, sestavuje jednotnou účetní uzávěrku celkovou (rozvahu, účet ztráty a zisku, deposita) i v tom případě, jsou-li pobočné závody samostatnými účetními tělesy a sestavují-li samostatně svoje účetní uzávěrky. Ústředí banky převádí všechny skupiny, oddíly a položky aktiv i pasiv všech jednotlivých dílčích uzávěrek (hlavního závodu a závodů pobočných) do jednotné účetní uzávěrky celkové, ve které se stejnorodé skupiny, oddíly a položky na straně aktiv a pasiv spojují. Není tudíž přístupno, aby jednotná celková uzávěrka obsahovala pouze konečné zůstatky jednotlivých poboček nebo úhrnný konečný zůstatek všech poboček a dlužno z celkové bilance vyloučiti pohledávky a závazky poboček vůči ústředí a naopak.

c)

Hlavním požadavkem účetním uzávěrky jest, aby poskytovala věrný obraz hospodářského stavu a hospodaření, jaký byl ke dni uzávěrky. Proto musí býti účetní uzávěrka úplná, jasná a pravdivá.

Rozvaha jmění musí tudíž obsahovati všechna aktiva i pasiva, oceněná ke dni uzávěrky podle platných předpisů, a není-li jich, podle uznaných obchodních zvyklostí, a účet ztráty a zisku pak všechny výlohy, ztráty a zisky tak, aby byl správně zjištěn skutečný zisk či ztráta účetního roku. Zvláště jest věnovati pozornost správnému vyúčtování očekávaných výloh provozních, dlužných daní a pod. Není dovoleno kompensovati aktivní skupiny, oddíly a položky s pasivními, jako na př. směnky s akcepty, dlužníky s věřiteli, přechodná aktiva s přechodnými pasivy v rozvaze, nebo na př. aktivní úroky s úroky pasivními v účtě ztráty a zisku, a vykazovati pak pouze vyplývající zůstatky.

Aby účetní uzávěrka byla jasná, musí býti všechny podrobnosti pojmenovány bankou srozumitelně tak, aby nevznikl omyl nebo neurčitost. Zvláště jednotlivé reservy buďtež označovány vždy stejnými názvy se zřetelem na jejich povahu. Jest také třeba, aby byla vždy jasná souvislost účetní uzávěrky za poslední obchodní rok s uzávěrkou za obchodní rok předposlední (kontinuita); proto zařaďování určitých účtů do skupin nebo oddílů anebo položek budiž každého roku stejnorodé.

Pravdivost účetní uzávěrky nedovoluje zkrašlovati závěrečné účty průběžnými nebo přechodnými položkami anebo umělým navyšováním aktiv a pasiv či přesunem jednotlivých položek účtů ztráty a zisku. Zvláště nedovoluje zvyšovati uměle na př. účetní skupinu ihned splatných pohledávek nebo směnek a současně zvýšiti protipoložkami skupinu vkladů a věřitelů, nebo zvýšiti skupinu hotovostí a směnek vzájemnou výměnou pokladničních bonů nebo kupeckých poukázek s jiným ústavem a podobně. V účtě ztráty a zisku týká se to zvláště přesunu osobních výloh do výloh věcných anebo jejich úhrady z účtu úroků, odměn a pod.

(7)

Při sestavě rozvahy (vzorec II.) budiž dbáno těchto ustanovení:

a)

Ve skupině aktiv 4. „Směnky a kupecké poukázky“ náleží vykazovati pouze zásobu směnek, jakož i kupeckých poukázek a listin znějících na řad a rubopisem převoditelných.

b)

Ke skupině 5. „Cenné papíry“ patří též akcie vlastního vydání, pokud jsou ve vlastnictví účtující banky, i cenné papíry jejich vlastních reserv. Nepatří sem však cenné papíry, které podle následujícího odstavce c) náležejí do skupiny 6. aktiv.

c)

Ke skupině 6. „Účast“ patří vedle konsorciální a syndikátní účasti všechny podíly na základním jmění neakciových podniků (firem), jakož i akcie tehdy, když je banka má za tím účelem, aby mohla vykonávati podstatný vliv na správu a hospodářství dotyčných podniků; při tom nezáleží na tom, zdali ji zaručují tento vliv nabyté akcie samy, nebo teprve ve spojení se zvláštní úmluvou, na př. úvěrovou.

Akcie však, které již svým počtem zaručují bance podstatný vliv na správu a hospodářství podniku, dlužno vždycky vyúčtovati ve skupině 6. „Účasti“.

d)

Ke skupině 7. „Dlužníci“ se poznamenává, že deportní účty náleží zařaditi do skupiny pasiv 7. Dlužníci, jichž krycí směnky byly použity k získání (reeskontního) úvěru, buďtež vykazování, resp. ponecháni mezi aktivy skupiny 7. nebo příslušné skupiny jiné, a získaný tím úvěr budiž vykázán mezi pasivy skupiny 7.

e)

Ve skupině 11. oddílu b) „Jiná aktiva“ buďtež úhrnnou položkou vykázána ona aktiva, která pro svou povahu nemohla býti uvedena v žádné předchozí skupině.

f)

Do skupiny pasiv 2. „Reservy“ patří pouze vlastní reservy pravé, t. j. reservy, které vznikly příděly z akciového zisku při vydání akcií nad jmenovitou hodnotou (kapitálové, jistinné reservy), nebo příděly z ryzího zisku ročního, pokud těmito příděly nastalo skutečné rozmnožení vlastních prostředků (ryzího jmění) banky.

Příděly veřejným reservám mohou se díti ze skutečného zisku, zbývajícího po odpisu všech ztrát po schválení valnou hromadou.

Obdobně lze použíti vykázaných reserv k úhradě výroční ryzí ztráty jen po schválení valnou hromadou, neobsahují-li platné stanovy společnosti ustanovení odlišné.

Daňové a jiné úložky, které nepředstavují skutečné rozmnožení vlastních prostředků (ryzího jmění) společnosti, jsou v podstatně jenom reservacemi, t. j. položkami, které oceňují očekávanou ztrátu, zvláště provozní, a nutno je pokládati za pouhé pasivum.

g)

Skupina pasiv 3. „Fondy“ tvoří právě tak jako další skupiny pasiv cizí prostředky banky.

h)

Ke skupině pasiv 6. oddílu a) „Vklady na vkladní knížky (listy)“. Jestliže ústav vydává zvláštní knížky, na nichž se připisují poskytnuté stavební úvěry jako vklady, nutno tyto vkladní knížky stavebních úvěrů uváděti v této skupině odděleně. Vládní knížky vydané na podkladě převzatých záruk buďtež uvedeny a zvláště vyznačeny ve skupině 12. pasiv. ch) Všechny vklady, které podléhají podle zákona z 10. října 1924, čís. 238 Sb. z. a n., příspěvkové povinnosti do Všeobecného fondu peněžních ústavů v Československé republice, musí býti vykazovány podle jejich povahy jenom v příslušných oddílech a) a b) skupin 6. a 7. pasiv rozvahy. To platí obdobně o vkladech na vkladní knížky, pokladniční poukázky a účty, které přijaly pobočné závody československých akciových bank v zahraničí, pro které ovšem neplatí příspěvková povinnost podle citovaného zákona. i) Ke skupině 12. aktiv i pasiv „Průběžné položky“ se podotýká, že peníz dlužno vykázati pouze v textu. j) Dodatek: Pod čarou rozvahy buďtež uvedeny 1. reeskontní obligo a 2. záruky, které banka poskytuje, a jež nejsou proúčtovány ani průběžně (skupina 12. v aktivech i pasivech) ani v depositech (na př. ve formě záručních listů) a pod.

(8)

K sestavě účtu ztráty a zisku (vzorec III.) se podotýká, že za správní výlohy osobní ve skupině 2. ztrát „Výlohy“ nutno považovati i odměny a přídavky, jakož i všechny sociální příspěvky (pensijní a nemocenské pojištění) a daně, pokud obojí jsou placeny bankou místo zaměstnanců.

Vedle toho patří sem i náhrady tantiemové daně, naturální požitky nebo místo nich poskytované příspěvky, jakož i podíly na zisku (tantiemy), pokud nejsou ve výroční zprávě veřejně vykázány a schváleny valnou hromadou.

Též se připomíná, že odpisy na osobních účtech nutno prováděti ve skupině 5. ztrát „Různé ztráty“.

(9)

Ke vzorci IV., který uvádí rozvahu deposit, se poznamenává: Dovoluje-li toho zařízení banky, buďtež vadia a kauce uvedeny zvláště, jinak však jako deposita ústavem jinde uložená nebo jemu svěřená. Deposita, jichž nominální hodnotu nelze zjistiti, hodnotí se po Kč 1,-.

ODDÍL III.

O ČTVRTLETNÍ ZPRÁVĚ.

(1)

Ministerstvo financí ukládá podle §u 6 vládního nařízení ze dne 27. července 1920, č. 465 Sb. z. a n., akciovým bankám, aby sestavovaly čtvrtletní zprávu podle stavu k 31. březnu, k 30. červnu, k 30. září a k 31. prosinci každého roku dle připojeného vzorce.

(2)

Tato ustanovení platí také pro společnosti s ručením obmezeným provozující bankovní a peněžní obchody, pokud jsou a nebo budou podle §u 3 zákona ze dne 10. října 1924, č. 239 Sb. z. a n., ministerstvem financí oprávněny přijímati vklady na vkladní knížky (listy).

(3)

Jmenovanou čtvrtletní zprávu, vyhotovenou na papíře kancelářského formátu a podepsanou podle stanov, dlužno zasílati po jednom exempláři ministerstvu financí a ustanovenému vládnímu (dozorčímu) komisaři nejpozději do 20. dne nejbližšího měsíce (20. dubna, července, října a ledna) každého roku.

(4)

První čtvrtletní zprávu podle stavu k 30. června 1926 jest zaslati nejpozději do jednoho měsíce po uveřejnění této vyhlášky ve Sbírce zákonů a nařízení.

(5)

Oproti tomu osvobozují se dnem 1. srpna 1926 akciové banky a společnosti uvedené v druhém odstavci až do dalšího ustanovení od dosavadní povinnosti, uložené jim buď stanovami nebo jinými předpisy, aby stav vkladů na knížky a poukázky měsíčně vykazovaly ministerstvu financí a měsíčně uveřejňovaly v listech určených stanovami pro vyhlášky společnosti.

(6)

Při sestavě čtvrtletní zprávy podle vzorce jest zvláště dbáti těchto ustanovení:

a)

Ve čtvrtletní zprávě jest jednotlivě vykazovati všechny pobočné závody banky jak v Československé republice tak i v zahraničí, a to podle tří druhů a), b), c) ve vzorci vyznačených, uvnitř pak každého druhu v pořadí časovém podle data jejich skutečného zřízení (zahájení činnosti) a označovati jejich skutečná sídla přesně podle úředního seznamu míst. Pobočky téhož data zřízené jest uvésti v pořadí podle data jejich zápisu do obchodního rejstříku a pobočky téhož data zřízené i registrované v pořadí abecedním. Nepřijímá-li některý pobočný závod banky vkladů, vyznačí se to v příslušném sloupci pro peníz nulou. Zasíláním čtvrtletní zprávy nezprošťují se společnosti všeobecné povinnosti každou jednotlivou změnu ve stavu pobočných závodů prostřednictvím ustanoveného vládního komisaře zvláštní zprávou oznámiti vždy ihned, jakmile změna nastala.

b)

Nemá-li banka pobočných závodů vůbec, jest účelno příslušnou část textu čtvrtletní zprávy označenou písmeny B až D a část označenou XIII. vůbec neuváděti. Má-li banka pobočný(é) závod(y), jest povinna část textu čtvrtletní zprávy označenou XIII. vyplniti za druhé čtvrtletí 1926, dále vždy za poslední čtvrtletí každého roku a za ostatní čtvrtletí ta, ve kterých nějaká změna poboček nastala. Ostatní text čtvrtletní zprávy jest uváděti plně a všechna vyznačená data podle skutečného stavu vykázati buď positivně či negativně.

c)

Dospělé úroky k 30. červnu a 31. prosinci nebuďtež do stavu zahrnuty.

d)

Čtvrtletní zpráva banky nesmí obsahovati nijaká jiná sdělení nežli ta, která jsou předepsána ve vzorci.

ODDÍL IV.

Ustanovení této vyhlášky nabývají účinnosti dnem vyhlášení.

Dr. Engliš v. r.