K čís. 1. Duté sklo.
Předměty z dutého skla lisované nejsou podrobeny dani přepychové, slouží-li k hospodářskému (domácímu) a podnikatelskému upotřebení (ku př. v hotelích, kavárnách a hostincích). Jsou tedy dani přepychové podrobeny ku př. vázy, nástolce, žardiniery a pod.
Dutě broušená, dále lisovaná, opticky broušená skla vyrobená z křišťálového skla nejsou podrobena přepychové dani. Totéž platí o sklech do kapesních hodinek a sklech optických do skřipců a brejlí.
Ke sklu broušenému, podrobenému dani přepychové, nepočítají se výrobky z dutého skla, při kterých broušení neslouží účelům výzdoby, nýbrž toliko k dohotovení výrobků, nebo k přizpůsobení vyrobeného předmětu praktické potřebě. Nelze tedy považovati za broušené předměty, podrobené dani přepychové, výrobky z dutého skla s obroušeným okrajem a dnem, nebo se zavrtanou zátkou, anebo kde jest broušení nutno, aby se přizpůsobil výrobek ke kování nebo aby se mohl zatmeliti.
Sklem hlazeným se rozumí sklo rafinované.
Za ryté, leptané anebo malované sklo, podrobené dani přepychové, nelze pokládati předměty, u kterých rytí, leptání a malba neslouží účelům výzdoby, nýbrž pouze k tomu, aby se vyznačilo cejchování, míra, značky, firma výrobce anebo objednatele, původ, účel a pod.
Matovaný pásek na výrobku z levného skla hospodářského nepovažuje se ani za rytí ani za broušení. Obyčejná stínidla a misky na světlo u lamp, matované nebo z mléčného skla, nejsou rovněž podrobeny dani přepychové.
Předměty vyrobené z barvené skelné hmoty nejsou podrobeny dani z přepychu, předpokládaje, že nejsou broušeny, ryty, leptány nebo pomalovány.
Výrobcem ve smyslu zákona rozumí se u skla broušeného, rytého, leptaného nebo malovaného ten, kdo dohotovuje předmět z dutého skla broušením, rytím, leptáním, malováním nebo montováním tak, že předmět nabývá povahy výrobku podrobeného dani přepychové.
K čís. 2. Sklo tabulové.
ad | a). Broušenými zrcadly rozumějí se broušená stříbřená skla, nehledě k tomu, jsou-li litá nebo foukaná. Daň přepychovou platí ten, kdo výrobu zrcadla dokončil. Facetuje-li nebo jinak zušlechtí zrcadlo již postříbřené jiný podnikatel (ku př. brusírny skla), platí tento podnikatel daň přepychovou pouze ze svého výkonu. |
Děje-li se postříbření zrcadla v cizím závodě, platí za výrobce zrcadla majitel sklad, který fakturuje hotové zrcadlo; postříbřovatel platí pouze všeobecnou daň ze své mzdy.
ad | b). Skleněnými tabulemi na nábytek, stěny a dveře rozumí se průhledné sklo zrcadlové facetované nebo jinak zušlechtěné. |
Foukané sklo tabulové mdlé, mušelínové, vlnité a šupinové, které se používá pouze k účelům stavebním, dani přepychové nepodléhá; leptané a pískem broušené tabule okrasné jsou však dani přepychové podrobeny.
Skleněné tabule na nábytek, stěny a dveře zdaňují se u výrobce skla; výrobce nábytku, který užije zdaněných sklených tabulí k výrobě nábytku, má nárok na vrácení daně dle § 38 zákona, zdaní-li se nábytek přepychovou daní; výrobce stěn a dveří nároku tohoto nemá.
ad | c). Přepychovým předmětem není sklo pouze barvené (červené, bílé, černé atd.), nýbrž tabulové sklo barvené a broušené, matované nebo leptané, pokud patří k potřebám domácnosti. Náhrobní skleněné desky nejsou tudíž přepychovým předmětem. |
Výrobcem tabulového skla jest ten, kdo výrobu přepychového skla dokončil.
Kdo facetuje nebo jinak zušlechtí průhledné sklo, platí daň přepychovou z plné hodnoty skla i se zpracováním.
Děje-li se facetování nebo zušlechtění v jiném závodě na vlastním, přepychovou daní dosud nezdaněném průhledném skle, platí za výrobce přepychového skla majitel skla; ten, kdo sklo zušlechtil, platí daň pouze všeobecnou z úplaty za výkon.
Lisovanými tabulemi, dani přepychové podrobenými, rozumí se toliko "Luxferprisma", nikoliv však obyčejné sklo lité ornamentní, šňůrkové, drátěné a podlahové, které používá se k účelům stavebním.
Tlačená, lisovaná nebo pískem dmýchaná nebo vyleptaná písmena ze skla nejsou předmětem přepychovým.
ad | d) Ozdobnými předměty ze skla nejsou pouťové obrázky zasklené obyčejným nefacetovaným sklem. |