Nařízení vlády republiky Československé ze dne 16. prosince 1919, č. 666 Sb. z. a n., k provedení zákona ze dne 25. září 1919, č. 533 Sb. z. a n., o všeobecné dani nápojové, doplňuje se následovně:
§ 1, poslední odstavec.
Pivem rozumí se slabě alkoholický nápoj, vzniklý zkvašením mladinky, připravené z látek škrobnatých nebo cukernatých s přísadou chmele.
Ve smyslu zákona považuje se s ohledem na výměru daně:
| 1. | na pivo výčepní ono pivo, které se prodává jako pivo výčepní (obyčejné) a odpovídá mladince nejvýše o osmi stupních saccharometrických, měřených při 14 st. R; |
| 2. | za ležák ono pivo, které se prodává pod tímto označením nebo které odpovídá mladince o více než 8 st. a méně než 11 st. shora uvedeného druhu; |
| 3. | za pivo speciální ono pivo, které se prodává pod zvláštním označením, jež nevyjadřuje pouze místo původu, nebo které odpovídá mladince aspoň o 11 st. shora uvedeného druhu; |
| 4. | za pivo cizozemské ono pivo, jež se dováží jako pivo speciální (č․ 3.) nebo jež není při dovozu opatřeno úředním osvědčením dovážejícího státu, že pivo má stupňovitost odpovídající pouze pivu výčepnímu (č. 1.) nebo ležáku (č. 2.). |
Na odchylky, nepřesahující více než o 0,5 st. shora uvedené hranice, netřeba bráti zřetele, pokud se tyto odchylky nevyskytují pravidelně a pokud se pivo neprodává za cenu dražší, odpovídající zjištěné vyšší stupňovitosti.
Za pivo považuje se též mladinka, které se nepoužije k další výrobě piva a která se vydává z výrobny k přímé spotřebě; daň se zapravuje dle stupňovitosti, směrodatné pro jednotlivé druhy piva.
§ 30, poslední odstavec.
Vybrání daně z piva odpadá na základě § 1, č. 6., zákona při vývozu piva do celní ciziny tenkráte, když výrobce piva, povinný k zapravení daně dle § 17, č. 1., a § 18 zákona, podá dozorčímu úřadu před tím, než daň se stane splatnou, trojmo písemné ohlášení vývozní, obsahující údaje v § 31 tohoto nařízení předepsané a doplněné označením celního úřadu, při němž má zásilka vystoupiti; dozorčí úřad všechny tři přihlášky potvrdí, jednu vrátí podnikateli, druhou si ponechá a třetí zašle výstupnímu celnímu úřadu k potvrzení, který ohlášení dle skutečného výstupu potvrdí a vrátí neprodleně dozorčímu úřadu; pokud ohlášená zásilka, a nebylo-li ohlášení odvoláno, nevystoupí do celní ciziny, v době jednoho měsíce od ohlášeného vypravení zásilky, předepíše finanční úřad I. stol. podnikateli vypadající daň nezávisle od případného zavedení důchodkového trestního řízení.
§ 36, odst. 2.
Stálý důchodkový dozor zavádí finanční úřad I. stol.; tento dozor záleží v tom, že se v závodě umístí dle rozsahu jeho potřeby počet orgánů finanční správy k střídavému vykonávání stálého dozoru, při čemž se podnikateli předepisuje náhrada nákladů, spojených se služebními požitky těchto orgánů.
§ 40. Železniční úřady, správy plavebních podniků, jakož i poštovní úřady jsou povinny vykazovati ve lhůtách 14denních zásilky nápojů, vyjmenovaných v § 1, č. 1. až 6., případně v § 2 zák., které je v obvodu, kde zákon o všeobecné dani nápojové platí, buď k dopravě přijaly nebo příjemci vydaly, dozorčím úřadům (§ 35) příslušným dle místa podání neb vydání zásilky.
Výkaz musí obsahovati jméno a bydliště podatele a příjemce zásilky, pak den, kdy zásilka byla podána, dále druh nápojů (§§ 1 a 2 zák.), hrubou váhu zásilky v kilogramech a způsob balení (sudy, bedny, koše, láhve a pod.) s bližším označením (čísla sudů, beden atd.).
Železniční a poštovní úřady, které leží uvnitř obvodu potravní daně na čáře, jsou při vydání zásilek příjemcům zproštěny této povinnosti výkazní, pokud se finančním orgánům umožní nahlížeti do příslušných dopravních záznamů a listin a prohlížeti zásilky.
