Po dobu dočasné dovolené dostanou vojenské osoby z počtu mužstva denní žold v plné výměře. Po dobu dočasné dovolené, kterou nutno podle ustanovení § 127, odst. 2 až 4 branných předpisů, vydaných vládním nařízením ze dne 15. září 1927, č. 141 Sb. z. a n., jako zmeškanou dobu presenční služby nahrazovati, nepřísluší denní žold vůbec; to platí i o době presenční služby zameškané zběhnutím, samovolným vzdálením anebo překročením dovolené.

Způsob a lhůty výplaty denního žoldu stanoví zvláštní předpisy vydané ministerstvem národní obrany.

Ustanovení odstavců 1 a 2 platí obdobně i pro žáky vojenských odborných škola elévy.

Vojenskými učilišti (školami, kolejemi) pro výchovu důstojníků z povolání - v dalších odstavcích krátce „učiliště“ - třeba rozuměti vojenskou akademii a vojenskou inženýrskou kolej.

Kdekoli se v tomto paragrafu užívá výrazů „frekventanti“ nebo „absolventi“, rozumějí se tím frekventanti nebo absolventi učilišť uvedených v odstavci 1.

Ustanovení tohoto paragrafu se vztahují na všechny frekventanty bez rozdílu hodností a bez rozdílu, jde-li o vojenské osoby z počtu mužstva anebo o vojenské gážisty.

Denní žold frekventantů se stanoví 4 Kč.

Nárok na denní žold frekventantů se počíná dnem vstupu na učiliště v poměru frekventanta. Vstoupil-li však do tohoto poměru vojenský gážista mimo služební třídy z povolání jiného než prvního dne měsíce, náleží mu denní žold frekventantů teprve od 1. dne měsíce, který následuje po vstupu do tohoto poměru; za dny pobytu na učilišti v prvním měsíci je takový frekventant povinen vojenské správě náhradou za naturální příjmy ve výši, již určí ministerstvo národní obrany.

Nárok na denní žold frekventantů se končí pro ty absolventy učilišť, kteří byli ustanoveni důstojnickými čekateli, posledním dnem měsíce, který předchází den, jímž se počíná nárok na služební plat čekatelský. Ve všech ostatních případech dnem, kterým se ukončil poměr dotčené osoby jakožto frekventanta; jde-li v takovém případě o vojenského gážistu mimo služební třídy, přísluší mu až do konce měsíce, v němž poměr frekventanta ukončil, za každý kalendářní den následující po dni ukončení tohoto poměru třicetina celkového služebního platu, který mu podle platných předpisů náleží.

Denní žold frekventantů ve výměře podle odstavce 4 přísluší i za dny hlavních prázdnin a dočasné dovolené. Stejný nárok mají absolventi vyřadění z učilišť, a to až do posledního dne měsíce, který předchází den, jímž se počíná nárok na služební plat čekatelský.

Denní žold frekventantů ve výměře podle odstavce 4 přísluší dotčeným osobám, i když jsou nemocny nebo v ošetřování ve vojenském anebo občanském léčebném ústavu (nemocnici). Školní řád příslušného učiliště stanoví, pokud se denní žold frekventantů snižuje po dobu kázeňského trestu na svobodě, jakož i při nedostatečném prospěchu a nepřiměřeném chování; denní žold takto snížený nesmí činiti méně než 1.50 Kč. Po dobu soudní vazby vyšetřovací a trestní činí denní žold frekventantů 1.50 Kč; byl-li frekventant zbaven soudním rozsudkem vojenské hodnosti, nepřísluší mu po dobu soudní vazby trestní žádný denní žold.

Ustanovení § 1, odst. 2 platí obdobně.

Vojenské osoby z počtu mužstva mají při služebních cestách v oblasti Československé republiky nárok:

Povinností všech orgánů nařizujících služební cesty je pečovati o to, aby bylo vždy, zvláště pak při větším počtu vojenských osob z počtu mužstva společně cestu konajících, postaráno o zajištění denní stravy in natura co možná po celou dobu služební cesty.

Pro služební cesty vojenských osob z počtu mužstva nutno předepsati zpravidla takový směr cesty, který je pro vojenskou správu nejlevnější. Konají-li však tyto osoby služební cestu zároveň s vojenskými gážisty nebo doprovázejí-li je, předepíše se jim ten směr cesty, který byl předepsán vojenským gážistům. Jízdu rychlíkem lze jim povoliti jen v případech stanovených zvláštními předpisy vydanými ministerstvem národní obrany.

Ustanovení odstavců 1 a 2 platí též pro vojenské osoby z počtu mužstva zařaděné v transporty; byla-li však těmto osobám poskytnuta denní strava in natura, nepřísluší jim cestovní přídavek podle odstavce 1, písm. e).

Vojenský útvar, odesílající vojenskou osobu z počtu mužstva na služební cestu, zaopatří ji zpravidla chlebem na celou dobu služební cesty; ve výjimečných případech lze vyplatiti příslušnou částku za chléb napřed.

Má-li býti vykonána vojenskou osobou z počtu mužstva služební cesta do zahraničí, upraví její náležitosti na dobu takové cesty ministerstvo národní obrany podle směrnic vydaných v dohodě s ministerstvem financí.

Vojenským osobám z počtu mužstva, přeloženým do zálohy po splnění povinnosti k zákonité presenční službě nebo po vykonání dvanáctinedělního vojenského výcviku, dále vojenským osobám z počtu mužstva přeloženým do zálohy z další činné služby podle §§ 17 nebo 19 branného zákona nebo propuštěným z činné služby po vykonání cvičení ve zbrani (služebního), příslušejí za cestu z posádky, z které jsou propuštěni z činné vojenské služby, do místa bydliště tyto náležitosti:

Přídavek podle odstavce 7, písm. b) činí beze zření k tomu, jak dlouho cesta trvá:

Za cesty pěšky podle odstavce 8, písm. b) se pokládají veškeré cesty, které nelze vykonati po železnici, beze zření k tomu, zda jsou vykonány pěšky či jinými dopravními prostředky než železnicí. Při cestě konané i po železnici i pěšky přísluší přídavek podle odstavce 8, písm. a) i b).

Při výpočtu vzdáleností rozhodných pro výměru přídavku podle odstavců 8 a 9 třeba přihlížeti:

Při cestě po železnici na vzdálenost až do 150 km a při cestě pěšky na vzdálenost až do 10 km přídavky podle odst. 8 nepříslušejí.

Na náležitosti podle odstavců 7 až 11 mají nárok též vojenské osoby z počtu mužstva, které byly přeloženy na trvalou dovolenou:

Na náležitosti podle odstavce 7 nemají nároku vojenské osoby z počtu mužstva mimo činnou službu, které byly povolány k zjištění vady (choroby), k pozorování nebo k superarbitraci a odcházejí po něm zpět do svého bydliště. Tyto osoby mají nárok jen na bezplatnou jízdu po železnici v nejnižší vozové třídě podle tarifní úmluvy vojenské uvnitř hranic Československé republiky. Totéž platí o vojenských osobách z počtu mužstva povolaných k presenční službě, k vojenskému výcviku, k cvičení ve zbrani (služebnímu), k výjimečné činné službě v míru a o vojenských osobách z počtu mužstva, které jsou přeloženy do zálohy z další činné služby podle §§ 17 nebo 19 branného zákona na vlastní žádost nebo z trestu.

Ustanovení předcházejících odstavců platí i za mobilisace a ve válce s těmito změnami:

Které služební výkony je třeba pokládati za služební cesty podle ustanovení tohoto paragrafu, sluší posuzovati podle předpisů platných pro vojenské gážisty.

Má-li se při trvalé dislokační změně provésti přesídlení celého vojenského útvaru nebo jeho organické části (oddílu, setniny a pod.), nařídí ministerstvo národní obrany nebo příslušné vyšší vojenské velitelství, zda nutno přesun z dosavadního do nového sídla vykonati po železnici nebo - podle druhu zbraně - pěšky, koňmo nebo vozmo.

Provádí-li se přesídlení podle odstavce 1 po železnici, zajistí vojenská správa stravu pro vojenské osoby z počtu mužstva na dobu převozu zpravidla in natura (stravováním u smluvních dodavatelů, přípravou stravy v převozných kuchyních, varnicích a pod.). Připravuje-li se strava v převozných kuchyních (ve varnicích), může býti povoleno zvýšení stravného v některé z výměr podle § 10, odst. 2. Nelze-li ve výjimečných případech poskytnouti stravu in natura, platí stran náležitosti vojenských osob z počtu mužstva přemísťovaného útvaru ustanovení § 3, odst. 1 v těch případech, v kterých jde o cesty jednotlivců (ubytovatele a pod.) a § 3, odst. 4 v těch případech, když jde o transporty; cestovní přídavek nelze však při tomto přesídlení nikdy účtovati. Vlastní věci vojenských osob z počtu mužstva dopraví vojenská správa až do 15 kg pro muže na svůj náklad; vojenský ústroj jsou tyto osoby povinny vzíti (nésti) s sebou.

Ustanovení odstavce 2 platí obdobně i při přesídlení vojenských útvarů (jejich organických částí), při kterém nutno vykonati cestu z dosavadního do nového sídla pěšky, koňmo nebo vozmo. Nelze-li majetek vojenské správy a vlastní věci vojenských osob z počtu mužstva dopraviti na vlastních vozech, lze k dopravě použíti dopravních prostředků opatřených podle příslušných zákonných ustanovení. Totéž platí stran dopravy onemocnělých a k pochodu (k jízdě koňmo) neschopných vojenských osob z počtu mužstva.

Ustanovení odstavců 1 až 3 platí též pro případy dočasné změny sídla vojenských útvarů organisačně již zřízených anebo sestavených v jednotlivých případech podle potřeby.

Za mobilisace a ve válce platí ustanovení tohoto paragrafu jen tehdy, když jde o změnu sídla vojenských útvarů v zápolí.

Po dobu dočasného přidělení nemají vojenské osoby z počtu mužstva nárok na zvláštní náležitosti za dočasné přidělení uvedené v tomto paragrafu v těchto případech:

Je-li v místě dočasného přidělení vojenský útvar, nutno dočasně přidělenou vojenskou osobu z počtu mužstva odevzdati vždy do počtu stravovaných tohoto útvaru.

Ve všech případech, když nemůže dočasně přidělená vojenská osoba z počtu mužstva dostati denní stravu in natura podle odstavce 1, náleží jí příplatek k stravnému podle § 3, odst. 1, písm. d) a přídavek za dočasné přidělení ve výměře 2 Kčs.

Ustanovení předcházejících odstavců platí i za mobilisace a ve válce při dočasném přidělení vojenských osob z počtu mužstva v zápolí. Přídavek za dočasné přidělení lze však vyplatiti jen ve výměře rozdílu mezi zápolním přídavkem a přídavkem za dočasné přidělení. Při dočasném přidělení v poli třeba rozlišovati, dostávají-li vojenské osoby z počtu mužstva denní stravu in natura či nikoliv. Nemohou-li tyto osoby dostávati denní stravu in natura u některého útvaru nebo nebyla-li pro ně zajištěna strava u obcí, přísluší jim příplatek k stravnému podle § 3, odst. 14, písm. a). Kromě polního přídavku nepřísluší jim žádný jiný peněžitý přídavek.

Účastní-li se vojenské osoby z počtu mužstva místního služebního řízení, při kterém není možno, aby dostávaly stravu in natura normálně pro ně připravovanou, vyplatí se jim stravné a příplatek k stravnému podle zásad uvedených v § 3, odst. 1, písm. d); kromě toho jim přísluší náhrada výdajů za předepsané dopravní prostředky v místě. Tento nárok přísluší též vojenským osobám z počtu mužstva, které jsou přiděleny vojenským gážistům jakožto účastníkům místního služebního řízení, na př. jako nosiči nástrojů, spisů a pod.

Ustanovení odstavce 1 platí i za mobilisace a ve válce, avšak jen pro vojenské útvary v zápolí.

Které služební výkony je třeba pokládati za místní služební řízení podle ustanovení tohoto paragrafu, sluší posuzovati podle předpisů platných pro vojenské gážisty.

Při pochodech a cvičeních, při nichž trvá pobyt vojenských útvarů mimo stálou posádku déle než 48 hodin, dále při závěrečných cvičeních mají vojenské osoby z počtu mužstva nárok na přídavek 1 Kčs za každý kalendářní den, v kterém ztrávily na pochodu (cvičení) alespoň 8 hodin, počítajíc od odchodu z kasáren, resp. do návratu do nich.

Na přídavek podle odstavce 1 mají nárok též vojenské osoby z počtu mužstva odloučených oddílů, setnin a pod., opustí-li tyto části na přechodnou dobu (při koncentracích pluků, oddílů a pod.) svou stálou posádku za tím účelem, aby se sloučily se svou vyšší organisační jednotkou. Při těchto příležitostech náleží vojenským osobám z počtu mužstva přídavek za dobu pochodu z jedné posádky do druhé, avšak jen trvá-li pochod déle než dva dny, a dále při pochodech a cvičeních konaných podle odstavce 1 z této přechodné posádky. Přídavek tento náleží též vojenským osobám z počtu mužstva zařaděným u oddílů sestavných podle potřeby za účelem cvičení nebo výcviku mimo posádku na dobu delší než 48 hodin.

Ve všech případech, v kterých nelze vojenským osobám z počtu mužstva poskytnouti po dobu pochodu nebo cvičení denní stravu in natura, náleží jim stravné a příplatek k stravnému podle § 3, odst. 1, písm. d).

Jsou-li vojenské osoby z počtu mužstva odeslány v době pochodu nebo cvičení v prostoru určeném pro pochody a cvičení na služební cestu, mají kromě náležitostí stanovených pro pochody a cvičení nárok jen na úhradu výdajů za dopravu předepsanými dopravními prostředky. Nedostanou-li při takových cestách stravu in natura, dostanou stravné a příplatek k stravnému podle odstavce 3.

Ustanovení odstavců 1 a 2 o nároku na přídavek při pochodech a cvičeních neplatí za mobilisace a ve válce; ustanovení odstavců 3 a 4 platí i za mobilisace a ve válce pro vojenské útvary v zápolí.

Při asistencích mají zúčastněné vojenské osoby z počtu mužstva nárok na přídavek 1 Kčs za každý kalendářní den ztrávený zcela nebo částečně ve službě asistenční, počítajíc od odchodu z kasáren, resp. do návratu do nich.

Nárok na přídavek podle odstavce 1 mají vojenské osoby z počtu mužstva též za každý plný nebo započatý kalendářní den zostřené hotovosti, při čemž nerozhoduje, byl-li výkon asistenční služby proveden čili nic. Je-li nařízena hotovost celé posádky, náleží přídavek podle odstavce 1 jen vojenským osobám zařaděným k útvaru, které mají zostřenou hotovost.

Při zvláště namáhavých výkonech pomocných asistencí může ministerstvo národní obrany podle směrnic stanovených v dohodě s ministerstvem financí zvýšiti přídavek podle odstavce 1 až do 3 Kčs.

Ve všech případech, kdy nelze vojenským osobám z počtu mužstva poskytnouti po dobu asistence (zostřené hotovosti) denní stravu in natura, náleží jim kromě přídavku podle odstavců 1 až 3 též stravné a příplatek k stravnému podle § 3, odst. 1, písm. d).

Ustanovení předcházejících odstavců platí i za mobilisace a ve válce, avšak jen pro vojenské útvary v zápolí a s tou odchylkou, že se přídavek podle odstavců 1 až 3 zkracuje o výměru zápolního přídavku.

Za práce pyrotechnické, za adjustaci a desadjustaci ostrých říčních min a za práce v laboratořích s žíravými lučebninami, výbušnými látkami a bitevními plyny, může ministerstvo národní obrany přiznati vojenským osobám z počtu mužstva pracovní přídavek až do výše 2 Kč za každý kalendářní den. Které práce je třeba pokládati za práce pyrotechnické a za práce s žíravými lučebninami, výbušnými látkami a bitevními plyny, určí ministerstvo národní obrany.

Vojenským osobám z počtu mužstva, zaměstnaným ve vojenských anebo vojenskou správnou najatých podnicích, dílnách a pekárnách a při odborném vykonávání provozovací služby vojenských drah, může ministerstvo národní obrany přiznati pracovní přídavek až do výše 2 Kč, trvalo-li zaměstnání těchto osob alespoň 2 hodiny mezi 21. a 6. hodinou téže noci a opakuje-li se takový pracovní výkon nejméně po dvě noci po sobě následující, za každou takovou noc. Za týchž podmínek může ministerstvo národní obrany přiznati pracovní přídavek až do výše 2 Kč též vojenským osobám z počtu mužstva, které jsou zaměstnány jako topiči, strojníci nebo řemeslníci ve vojenských anebo vojenskou správou najatých provozovnách a ústřednách s obsluhou parních kotlů nebo jiných strojů plynových, benzinových anebo elektromotorů.

Ministerstvo národní obrany může přiznati pracovní přídavek až do výše 2 Kč též vojenským osobám z počtu mužstva, které nutno zaměstnávati vzhledem k povaze jejich služby v době přesahující dobu normálního zaměstnání vojáka buď pravidelně denně neb alespoň po dva dny po sobě následující.

Vojenským osobám z počtu mužstva, které u útvarů dělostřelectva a jezdectva - vyjímajíc vojenská učiliště a ústavy remontnictva - ošetřují více než dva koně, může ministerstvo národní obrany přiznati pracovní přídavek ve výměře 50 h denně za ošetřování třetího a každého dalšího koně.

Výměru přídavků uvedených v odstavcích 1 až 3 určí ministerstvo národní obrany podle směrnic stanovených v dohodě s ministerstvem financí. Ministerstvo národní obrany může v dohodě s ministerstvem financí povoliti zvýšení výměr pracovních přídavků, je-li takové zvýšení v ojedinělých případech nutné z důvodů služebních; takové zvýšení smí však činiti nejvýše dvojnásobek výměr stanovených podle prvé věty tohoto odstavce nebo uvedených v odstavci 4.

Vznikne-li v témž kalendářním dni nárok na dva nebo více pracovních přídavků, lze vyplatiti jen jeden, a to, jsou-li různé výměry, nejvyšší.

Ustanovení tohoto paragrafu neplatí za mobilisace a ve válce.

Ministerstvo národní obrany může za podmínek dále uvedených a v rámci směrnic stanovených v dohodě s ministerstvem financí k přípravě vydatnější stravy pro vojenské osoby z počtu mužstva povoliti zvýšení stravného. Základní výměra tohoto zvýšení jest 10 % stravného té oné posádky; částka takto vypočtená se zaokrouhluje na částku nejblíže nižší, vyjádřenou v celých haléřích a dělitelnou pěti.

Zvýšení stravního lze povoliti:

Při pochodech a cvičeních lze povoliti zvýšení stravného jen za každých úplných 24 hodin ztrávených mimo vlastní posádku; při asistencích a při zostřené hotovosti lze povoliti zvýšení strávného za každý kalendářní den ztrávený zcela nebo částečně v asistenční službě (počítajíc od odchodu z kasáren až do návratu do nich) nebo v zostřené hotovosti.

Zvýšení stravného podle odstavce 1 v některé z výměr uvedených v odstavci 2 může býti povoleno:

Zvýšení stravného nelze účtovati pro vojenské osoby z počtu mužstva, kterým na vlastní žádost bylo vyplaceno stravné.

Ustanovení předcházejících odstavců platí i za mobilisace a ve válce pro vojenské útvary v zápolí. Připravuje-li se v poli strava pro malý počet stravovaných (pro hlídky a pod.), nesmí celkový náklad na stravu pro jednotlivce činiti více, než činí dvojnásobné relutum za polní dávku proviantu.

Vojenským osobám z počtu mužstva, které jsou trvale přiděleny k hradní stráži pro výpomocnou službu, jsou skutečně v počtu živených hradní stráže a konají u ní nepřetržitě činnou službu, náleží měsíční služební přídavek 20 Kč.

O nároku na tento služební přídavek za části měsíce, o trvání nároku, o ukončení jeho při přerušení služby u hradní stráže, jakož i o způsobu výplaty platí předpisy platné o tomto přídavku pro vojenské gážisty hradní stráže.

Ustanovení tohoto paragrafu neplatí za mobilisace a ve válce.

Ministerstvo národní obrany upraví v dohodě s ministerstvem financí zvláštní náležitosti vojenských osob z počtu mužstva, které zastávají službu vězeňských dozorců, klíčníků a pod. ve vojenských věznicích a trestnicích, jakož i v uzavřených odděleních pro nemocné vězně ve vojenských nemocnicích.

Náležitosti podle předcházejícího odstavce nepříslušejí za mobilisace a ve válce.

Vojenské osoby z počtu mužstva, které v době, kdy konaly činnou vojenskou službu, onemocněly, byly zraněny nebo utrpěly jinak poruchu zdraví, mají nárok, aby byly léčeny po dobu činné služby příslušným vojenským (smluvním) lékařem a podle potřeby i ošetřovány ve vojenských léčebných ústavech, v nutných případech i v občanských veřejných léčebných ústavech (nemocnicích) na náklad vojenské správy.

Výdaje za ošetřování vojenských osob z počtu mužstva v občanských veřejných léčebných ústavech (nemocnicích) hradí vojenská správa.

Podrobnosti stanoví příslušný předpis vydaný ministerstvem národní obrany.

Na polní přídavek mají nárok za mobilisace a ve válce vojenské osoby z počtu mužstva, které konají činnou vojenskou službu u útvarů armády v poli.

Výměra polního přídavku činí 1 Kčs denně.

Není-li výslovně jinak stanoveno, počíná se nárok na polní přídavek:

Nárok na polní přídavek se končí:

Vojenské osoby z počtu mužstva mají nárok na polní přídavek též po dobu léčení a ošetřování ve vojenských ústavech zdravotnické služby v poli. Byly-li tyto osoby odevzdány k léčení a ošetřování vojenským léčebným ústavům v zápolí, platí ustanovení § 16, odst. 5, druhé věty.

Způsobila-li si vojenská osoba z počtu mužstva poruchu zdraví v poli úmyslně nebo z hrubé nedbalosti, nebo prodlužuje-li takto dobu léčení, nemá po dobu léčení a ošetřování v léčebném ústavu nárok na polní přídavek.

Vojenským osobám z počtu mužstva nepřísluší polní přídavek za dny, za které jim přísluší jen vězeňský denní žold anebo nepřísluší denní žold vůbec.

Zda a pokud přísluší vojenským osobám z počtu mužstva polní přídavek po dobu udělené jim dočasné dovolené, počítajíc v to i dny potřebné k cestě na dovolenou a zpět, stanoví předpisy vydané ministerstvem národní obrany.

Na zápolní přídavek mají za mobilisace a ve válce nárok všechny vojenské osoby z počtu mužstva, které konají činnou vojenskou službu u vojenských útvarů v zápolí.

Výměra zápolního přídavku činí 50 h denně.

Nárok na zápolní přídavek se počíná prvním dnem mobilisačního anebo pozdějším dnem vstupu do činné vojenské služby, při odchodu z pole dnem, jímž přestává nárok na polní přídavek.

Nárok na zápolní přídavek se končí:

Vojenským osobám z počtu mužstva, které onemocněly konajíce činnou vojenskou službu v zápolí, nepřísluší zápolní přídavek po dobu nemocničního ošetřování. Vojenské osoby, které onemocněly (byly zraněny) v poli a byly odevzdány k léčení a ošetřování léčebným ústavům v zápolí, mají po dobu léčení v uvedených ústavech nárok na zápolní přídavek, vyjímajíc případ uvedený v § 15, odst. 6.

Ustanovení § 15, odst. 7 a 8 platí obdobně.

Cestovní přídavek podle § 3, odst. 1, písm. e), přídavek při zařadění v transportech podle § 3, odst. 4, přídavek za dočasné přidělení podle § 5, odst. 3, přídavek při pochodech a cvičeních podle § 7, odst. 1 a 2 a přídavek při asistencích podle § 8, odst. 1 až 3, lze účtovati za týž kalendářní den jen jednou; vznikne-li v témž kalendářním dni nárok na dva nebo více těchto přídavků, přísluší přídavek jen jeden, a to, jsou-li různé výměry, nejvyšší.

Příplatek k stravnému lze za týž kalendářní den vyplatiti jen jednou.

Ustanovení §§ 3 až 17 o vedlejších náležitostech vojenských osob z počtu mužstva platí obdobně i pro žáky vojenských odborných škol a elévy, kteří nejsou vojenskými osobami.

Žákům školy leteckého dorostu příslušejí zvláštní služební přídavky podle § 11 ve výměře za podmínek, za kterých příslušejí vojenským osobám z počtu mužstva v presenční službě.

Vedlejší náležitosti frekventantů vojenských učilišť (škol, kolejí) pro výchovu důstojníků z povolání.

Při služební cestě, kterou koná frekventant vojenského učiliště (školy, koleje) pro výchovu důstojníků z povolání jako jednotlivec, má nárok:

Při společných služebních cestách a při exkursích náleží frekventantům vojenských učilišť uvedených v odstavci 1 cestovní přídavek 4 Kčs, při cvičeních trvajících déle než 48 hodin přídavek 2 Kčs, a to za každý kalendářní den, v němž frekventanti ztrávili alespoň 8 hodin mimo sídlo učiliště; tyto přídavky příslušejí ve výměře poloviční, trval-li pobyt mimo sídlo učiliště v témž kalendářním dni méně než 8 hodin, nejméně však 4 hodiny. Velitelství dotčeného vojenského učiliště (školy, koleje) zajistí při společných služebních cestách, exkursích a cvičeních stravování frekventantů in natura a uhradí náklad za dopravní prostředky, za ubytování a za dopravu služebních, a event. předepsaných osobních zavazadel samo.

Cestovní přídavek podle odstavců 1 a 2 přísluší za týž kalendářní den jen jednou; vznikne-li v témž kalendářním dni nárok na přídavek cestovní podle odstavců 1 nebo 2 a na přídavek při cvičeních podle odstavce 2, přísluší jen přídavek cestovní.

Byl-li frekventant z vojenského učiliště (školy, koleje) pro výchovu důstojníků z povolání vyloučen, má nárok na vedlejší náležitosti jako při služebních cestách podle své skutečné vojenské hodnosti, a to ze sídla učiliště k příslušnému vojenskému útvaru nebo do bydliště podle toho, kam třeba dotčenou vojenskou osobu odeslati.

Absolventu vojenského učiliště (školy, koleje) pro výchovu důstojníků z povolání, který byl ustanoven důstojnickým čekatelem u vojenského útvaru mimo sídlo učiliště (školy, koleje), příslušejí náležitosti stanovené pro důstojnické čekatele při přesídlení, a to ze sídla učiliště do nového úředního působiště.

Ustanovení § 3, odst. 15 platí obdobně.

Frekventantům vojenské akademie, pokud jsou vojenskými výkonnými letci, příslušejí zvláštní služební přídavky ve výši a za podmínek stanovených vládním usnesením.

Ustanovení §§ 19 až 21 platí i za mobilisace a ve válce.

Frekventantům vojenských učilišť (škol, kolejí) pro výchovu důstojníků z povolání nepřísluší ani polní ani zápolní přídavek.

Déle sloužícím přísluší zvýšení měsíční prémie na vlastní nezaopatřené děti, které nepřekročily 18. rok věku a jsou československými státními příslušníky, a to při jednom takovém dítěti o 100 Kč, při více dětech o 175 Kč.

Nezaopatřenost dětí podle odstavce 1 třeba posuzovati podle předpisů platných pro posuzování nezaopatřenosti dětí vojenských gážistů mimo služební třídy z povolání vzhledem k jejich nároku na výchovné.

Na děti, které dlejí v cizině nebo tam chodí do školy, zvýšení měsíční prémie nepřísluší. Výjimky může povoliti v odůvodněných případech ministerstvo národní obrany v dohodě s ministerstvem financí.

Na děti, které nežijí ve společné domácnosti s otcem, přísluší otci zvýšení měsíční prémie v plné výměře jen tehdy, přispívá-li na jejich výživu aspoň částkou rovnající se částce stanoveného zvýšení měsíční prémie, jinak jen částkou, kterou skutečně přispívá na jejich výživu. Na nemanželské dítě přísluší zvýšení měsíční prémie teprve od doby, kdy bylo dítě otci s jeho svolením v matrice připsáno.

Nárok na zvýšení měsíční prémie, jakož i každou okolnost, která má vliv na trvání nároku nebo na míru zvýšení měsíční prémie, musí déle sloužící včas ohlásiti, a je-li třeba, podmínky nároku prokázati. Nesprávná udání jsou trestna podle všeobecných předpisů trestních a kázeňských bez újmy povinnosti dále sloužícího k vrácení přeplatků.

Déle sloužícím přísluší měsíční prémie a její zvýšení (další zvýšení) podle § 5, odst. 1 až 3 zákona i po dobu řádné dovolené, po dobu zvláštní dovolené, která se čítá na vrub řádné dovolené, po dobu zdravotní dovolené, po dobu ztrávenou v ošetřování ve vojenském nebo občanském léčebném ústavu (nemocnici), po dobu kázeňského trestu na svobodě, jakož i po dobu soudní vazby vyšetřovací a trestní.

Po dobu nepřítomnosti ve službě pro překročení dovolené, samovolné vzdálení nebo zběhnutí měsíční prémie ani její zvýšení nepřísluší.

O náležitostech dále sloužících na dovolené po dobu předchozí přípravné praxe platí ustanovení § 41.

Ustanovení § 3, odst. 1 platí obdobně i pro déle soužící s tou změnou, že služební zavazadlo, které déle sloužící jsou povinni dopraviti bez náhrady, nemá vážiti více než 15 kg.

Ustanovení § 3, odst. 2 až 4 a odst. 6 platí obdobně i pro déle sloužící.

Při přemístění k vojenskému útvaru mimo dosavadní posádku dostanou:

Déle sloužícím, kteří z další činné služby v poměru déle sloužících nastupují do předchozí přípravné praxe, předepsané pro některou službu vyhrazenou zákonem č. 54/1927 Sb. z. a n., o umisťování déle sloužících poddůstojníků, nebo do některé takové služby, anebo kteří vystupují z jiných důvodů z další činné služby vojenské, příslušejí jen náležitosti podle § 3, odst. 7. Ministerstvo národní obrany může v případech hodných zvláštního zření povoliti, aby byla ženatému dále sloužícímu poskytnuta náhrada jízdného za předepsané dopravní prostředky pro manželku a děti, na které v době odchodu příslušelo déle sloužícímu zvýšení měsíční prémie podle § 5, odst. 2 zákona, a náhrada výdajů za převoz nábytku podle zásad uvedených v odstavci 3, písm. b).

Ženatým déle sloužícím podle ustanovení předcházejících odstavců jsou na roveň postaveni ovdovělí, soudně rozvedení nebo rozloučení déle sloužící, kterým přísluší podle § 5, odst. 2 zákona nárok na zvýšení měsíční prémie na děti, jež s nimi žijí ve společné domácnosti.

Ustanovení § 3, odst. 13 platí obdobně tehdy, když vojenská osoba z počtu mužstva mimo činnou službu nastupuje do dobrovolné další činné služby v poměru déle sloužících mimo své bydliště, nebo byl-li déle sloužící, přeložený do poměru mimo činnou službu, povolán k superarbitračnímu řízení nebo odchází-li po něm do dřívějšího poměru.

Ustanovení tohoto paragrafu platí i za mobilisace a za války s těmito změnami:

Ustanovení § 3, odst. 15 platí obdobně.

dále sloužící svobodní i ženatí konají cestu v příslušném zařadění. Vojenská správa dopravní vlastní věci déle sloužících až do 25 kg pro jednotlivce na svůj náklad;

ženatí déle sloužící, kteří při přesídlení celého vojenského útvaru stěhují do nové posádky i rodinu, mají nárok na náhradu výdajů za předepsané dopravní prostředky pro manželku a děti a výdajů za převoz nábytku podle zásad uvedených v § 25, odst. 3, písm. b);

ustanovení § 25, odst. 5 platí obdobně.

Déle sloužícím, kteří jsou trvale přiděleni k hradní stráži pro strážní službu, jsou skutečně v počtu živených hradní stráže a konají u ní nepřetržitě činnou službu, náleží měsíční služební přídavek podle zastávané funkce ve výměře pro vojenské gážisty mimo služební třídy hradní stráže.

Ustanovení § 12, odst. 2 a 3 platí obdobně.

Déle sloužící hradní stráže mají nárok na noční přídavek ve výměře a za podmínek stanovených pro tento přídavek pro gážisty mimo služební třídy hradní stráže.

Ustanovení odstavce 1 neplatí za mobilisace a ve válce.

Ustanovení § 14 platí obdobně i pro déle sloužící.

Léčebnou péči o příslušníky rodin déle sloužících upraví příslušný předpis (§ 14, odst. 3).