Čekejte, prosím...
A A A

Hledaný výraz nenalezen

Hledaný § nenalezen

111/1934 Sb. znění účinné od 10. 7. 1934 do 31. 8. 1949

Dle § 2 zákona č. 276/2023 Sb. se toto nařízení považuje za výslovně zrušené.

111

 

Vládní nařízení

ze dne 15. června 1934

o náležitostech vojenských osob z počtu mužstva v činné službě a některých jiných osob jim co do náležitostí na roveň postavených.

 

Vláda republiky Československé nařizuje podle zákona ze dne 31. května 1932, č. 83 Sb. z. a n., o úpravě náležitostí vojenských osob z počtu mužstva v činné službě a některých jiných osob jim co do náležitostí na roveň postavených, jakož i o zaopatření déle sloužících, a podle zákona ze dne 8. dubna 1927, č. 54 Sb. z. a n., o umisťování déle sloužících poddůstojníků:

ČÁST PRVÁ.

(K zákonu č. 83/1932 Sb. z. a n.) (§ 1-40)

A. Denní žold.

(§ 1-2)

(K § 2 zákona.)

§ 1.

Denní žold vojenských osob z počtu mužstva, žáků vojenských odborných škol a elévů.

(K § 2, odst. 1 až 5 zákona.)

(1)

Po dobu dočasné dovolené dostanou vojenské osoby z počtu mužstva denní žold v plné výměře. Po dobu dočasné dovolené, kterou nutno podle ustanovení § 127, odst. 2 až 4 branných předpisů, vydaných vládním nařízením ze dne 15. září 1927, č. 141 Sb. z. a n., jako zmeškanou dobu presenční služby nahrazovati, nepřísluší denní žold vůbec; to platí i o době presenční služby zameškané zběhnutím, samovolným vzdálením anebo překročením dovolené.

(2)

Způsob a lhůty výplaty denního žoldu stanoví zvláštní předpisy vydané ministerstvem národní obrany.

(3)

Ustanovení odstavců 1 a 2 platí obdobně i pro žáky vojenských odborných škola elévy.

§ 2.

Denní žold frekventantů vojenských učilišť (škol, kolejí) pro výchovu důstojníků z povolání.

(K § 2, odst. 6 zákona.)

(1)

Vojenskými učilišti (školami, kolejemi) pro výchovu důstojníků z povolání - v dalších odstavcích krátce „učiliště“ - třeba rozuměti vojenskou akademii a vojenskou inženýrskou kolej.

(2)

Kdekoli se v tomto paragrafu užívá výrazů „frekventanti“ nebo „absolventi“, rozumějí se tím frekventanti nebo absolventi učilišť uvedených v odstavci 1.

(3)

Ustanovení tohoto paragrafu se vztahují na všechny frekventanty bez rozdílu hodností a bez rozdílu, jde-li o vojenské osoby z počtu mužstva anebo o vojenské gážisty.

(4)

Denní žold frekventantů se stanoví 4 Kč.

(5)

Nárok na denní žold frekventantů se počíná dnem vstupu na učiliště v poměru frekventanta. Vstoupil-li však do tohoto poměru vojenský gážista mimo služební třídy z povolání jiného než prvního dne měsíce, náleží mu denní žold frekventantů teprve od 1. dne měsíce, který následuje po vstupu do tohoto poměru; za dny pobytu na učilišti v prvním měsíci je takový frekventant povinen vojenské správě náhradou za naturální příjmy ve výši, již určí ministerstvo národní obrany.

(6)

Nárok na denní žold frekventantů se končí pro ty absolventy učilišť, kteří byli ustanoveni důstojnickými čekateli, posledním dnem měsíce, který předchází den, jímž se počíná nárok na služební plat čekatelský. Ve všech ostatních případech dnem, kterým se ukončil poměr dotčené osoby jakožto frekventanta; jde-li v takovém případě o vojenského gážistu mimo služební třídy, přísluší mu až do konce měsíce, v němž poměr frekventanta ukončil, za každý kalendářní den následující po dni ukončení tohoto poměru třicetina celkového služebního platu, který mu podle platných předpisů náleží.

(7)

Denní žold frekventantů ve výměře podle odstavce 4 přísluší i za dny hlavních prázdnin a dočasné dovolené. Stejný nárok mají absolventi vyřadění z učilišť, a to až do posledního dne měsíce, který předchází den, jímž se počíná nárok na služební plat čekatelský.

(8)

Denní žold frekventantů ve výměře podle odstavce 4 přísluší dotčeným osobám, i když jsou nemocny nebo v ošetřování ve vojenském anebo občanském léčebném ústavu (nemocnici). Školní řád příslušného učiliště stanoví, pokud se denní žold frekventantů snižuje po dobu kázeňského trestu na svobodě, jakož i při nedostatečném prospěchu a nepřiměřeném chování; denní žold takto snížený nesmí činiti méně než 1.50 Kč. Po dobu soudní vazby vyšetřovací a trestní činí denní žold frekventantů 1.50 Kč; byl-li frekventant zbaven soudním rozsudkem vojenské hodnosti, nepřísluší mu po dobu soudní vazby trestní žádný denní žold.

(9)

Ustanovení § 1, odst. 2 platí obdobně.

B. Vedlejší náležitosti vojenských osob z počtu mužstva, žáků a frekventantů vojenských škol (učilišť, kolejí) a elévů.

(K § 3 zákona.) (§ 3-22)

1. Vedlejší náležitosti vojenských osob z počtu mužstva.

§ 3.

Náležitosti při služebních cestách.

(1)

Vojenské osoby z počtu mužstva mají při služebních cestách v oblasti Československé republiky nárok:

a)

na jízdné, t. j. na náhradu oprávněných výdajů za předepsané dopravní prostředky podle úředně stanovené nebo schválené sazby, vyjímajíc dopravu v místě. Při jízdě po železnici mají tyto osoby nárok na místo v nejnižší vozové třídě, při jízdě parníkem v nejnižší třídě, je-li mezipalubí, v tomto;

b)

na náhradu oprávněných výdajů za dopravu služebních zavazadel, počítajíc v to i dopravu v místě. Poplatky za dopravu služebních zavazadel lze účtovati jen za stvrzenku o těchto výdajích (při dopravě po železnici se stvrzenka nepožaduje), a to jen tehdy, je-li zavazadlo takového objemu, že je nelze umístiti v oddělení pro dopravu osob (při dopravě po železnici podle předpisů železničního přepravního řádu), anebo váží-li nejméně 30 kg. Zavazadla malého objemu nebo menší váhy jsou tyto osoby povinny dopraviti bez náhrady;

c)

na náhradu oprávněných výdajů za přechodné ubytování;

d)

na příplatek k stravnému ve výměře 6 Kčs denně, avšak jen tehdy, nebyla-li vojenské osobě cestu konající poskytnuta denní strava in natura (péčí vojenské správy, poskytnutím naturálního stravování podle ubytovacího zákona, smluvním zajištěním a p.); podrobnosti stanoví ministerstvo národní obrany;

e)

na cestovní přídavek ve výměře 2 Kčs za každý kalendářní den, v němž ztráví vojenská osoba alespoň 8 hodin na služební cestě; tento přídavek náleží ve výměře poloviční, trvala-li služební cesta v témž kalendářním dni méně než 8 hodin, nejméně však 4 hodiny.

(2)

Povinností všech orgánů nařizujících služební cesty je pečovati o to, aby bylo vždy, zvláště pak při větším počtu vojenských osob z počtu mužstva společně cestu konajících, postaráno o zajištění denní stravy in natura co možná po celou dobu služební cesty.

(3)

Pro služební cesty vojenských osob z počtu mužstva nutno předepsati zpravidla takový směr cesty, který je pro vojenskou správu nejlevnější. Konají-li však tyto osoby služební cestu zároveň s vojenskými gážisty nebo doprovázejí-li je, předepíše se jim ten směr cesty, který byl předepsán vojenským gážistům. Jízdu rychlíkem lze jim povoliti jen v případech stanovených zvláštními předpisy vydanými ministerstvem národní obrany.

(4)

Ustanovení odstavců 1 a 2 platí též pro vojenské osoby z počtu mužstva zařaděné v transporty; byla-li však těmto osobám poskytnuta denní strava in natura, nepřísluší jim cestovní přídavek podle odstavce 1, písm. e).

(5)

Vojenský útvar, odesílající vojenskou osobu z počtu mužstva na služební cestu, zaopatří ji zpravidla chlebem na celou dobu služební cesty; ve výjimečných případech lze vyplatiti příslušnou částku za chléb napřed.

(6)

Má-li býti vykonána vojenskou osobou z počtu mužstva služební cesta do zahraničí, upraví její náležitosti na dobu takové cesty ministerstvo národní obrany podle směrnic vydaných v dohodě s ministerstvem financí.

(7)

Vojenským osobám z počtu mužstva, přeloženým do zálohy po splnění povinnosti k zákonité presenční službě nebo po vykonání dvanáctinedělního vojenského výcviku, dále vojenským osobám z počtu mužstva přeloženým do zálohy z další činné služby podle §§ 17 nebo 19 branného zákona nebo propuštěným z činné služby po vykonání cvičení ve zbrani (služebního), příslušejí za cestu z posádky, z které jsou propuštěni z činné vojenské služby, do místa bydliště tyto náležitosti:

a)

jízdné, t. j. náhrada oprávněných výdajů za jízdu železnicí v nejnižší třídě vozové podle vojenské tarifní úmluvy z místa posádky do místa bydliště, nejdále však na hranice Československé republiky. Není-li v místě posádky (v místě bydliště) železniční stanice, přísluší jim jízdné s týmž omezením z místa (do místa) příslušné nejbližší železniční stanice;

b)

přídavek podle ustanovení odstavců 8 až 12 k úhradě všech ostatních výdajů.

(8)

Přídavek podle odstavce 7, písm. b) činí beze zření k tomu, jak dlouho cesta trvá:

a)

při cestě po železnici na vzdálenost větší než 150 km až do 400 km: 12 Kč; za každých dalších započatých 200 km se zvyšuje tento přídavek o 6 Kč, nejvýše však o 12 Kč;

b)

při cestě pěšky na vzdálenost větší než 10 km až do 20 km: 6 Kč; za každých dalších započatých 20 km se zvyšuje tento přídavek o 6 Kč, nejvýše (7) Vojenským osobám z počtu mužstva, přeloženým do zálohy po splnění povinnosti k zákonité presenční službě nebo po vykonání dvanáctinedělního vojenského výcviku, dále vojenským osobám z počtu mužstva přeloženým do zálohy z další činné služby podle §§ 17 nebo 19 branného zákona nebo propuštěným z činné služby po vykonání cvičení ve zbrani (služebního), příslušejí za cestu z posádky, z které jsou propuštěni z činné vojenské služby, do místa bydliště tyto náležitosti:

a)

jízdné, t. j. náhrada oprávněných výdajů za jízdu železnicí v nejnižší třídě vozové podle vojenské tarifní úmluvy z místa posádky do místa bydliště, nejdále však na hranice Československé republiky. Není-li v místě posádky (v místě bydliště) železniční stanice, přísluší jim jízdné s týmž omezením z místa (do místa) příslušné nejbližší železniční stanice;

b)

přídavek podle ustanovení odstavců 8 až 12 k úhradě všech ostatních výdajů. však o 12 Kč.

(9)

Za cesty pěšky podle odstavce 8, písm. b) se pokládají veškeré cesty, které nelze vykonati po železnici, beze zření k tomu, zda jsou vykonány pěšky či jinými dopravními prostředky než železnicí. Při cestě konané i po železnici i pěšky přísluší přídavek podle odstavce 8, písm. a) i b).

(10)

Při výpočtu vzdáleností rozhodných pro výměru přídavku podle odstavců 8 a 9 třeba přihlížeti:

a)

při cestě jen po železnici: k délce skutečně projeté železniční trati;

b)

při cestě jen pěšky: ke vzdálenosti místa bydliště od místa posádky, jež je zaznamenána v příslušné mapě vzdálenosti, vydané ministerstvem národní obrany, nebo není-li vzdálenost v této mapě zaznamenána, ke vzdálenosti zjištěné na mapě 1 : 75.000;

c)

při cestě i po železnici i pěšky: k celkové délce (součtu) skutečně projeté železniční trati, pokud jde o vzdálenost při cestě po železnici. Pokud jde o vzdálenost při cestě pěšky, třeba přihlížeti ke vzdálenosti místa bydliště od místa nejbližší železniční stanice, zjištěné podle písm. b), nebo k součtu této vzdálenosti a vzdálenosti místa posádky od nejbližší železniční stanice, není-li železniční stanice v místě posádky;

d)

při cestě do zahraničí: ke vzdálenostem vypočteným podle písm. a) až c), avšak jen k hranicím Československé republiky.

(11)

Při cestě po železnici na vzdálenost až do 150 km a při cestě pěšky na vzdálenost až do 10 km přídavky podle odst. 8 nepříslušejí.

(12)

Na náležitosti podle odstavců 7 až 11 mají nárok též vojenské osoby z počtu mužstva, které byly přeloženy na trvalou dovolenou:

a)

až do předvedení k superarbitraci neb až do konečného rozhodnutí v superarbitračním řízení neb až do provedení řízení bez osobního předvedení,

b)

jako přebyteční až do přeložení do zálohy,

c)

podle § 111, odst. 6 branných předpisů.

(13)

Na náležitosti podle odstavce 7 nemají nároku vojenské osoby z počtu mužstva mimo činnou službu, které byly povolány k zjištění vady (choroby), k pozorování nebo k superarbitraci a odcházejí po něm zpět do svého bydliště. Tyto osoby mají nárok jen na bezplatnou jízdu po železnici v nejnižší vozové třídě podle tarifní úmluvy vojenské uvnitř hranic Československé republiky. Totéž platí o vojenských osobách z počtu mužstva povolaných k presenční službě, k vojenskému výcviku, k cvičení ve zbrani (služebnímu), k výjimečné činné službě v míru a o vojenských osobách z počtu mužstva, které jsou přeloženy do zálohy z další činné služby podle §§ 17 nebo 19 branného zákona na vlastní žádost nebo z trestu.

(14)

Ustanovení předcházejících odstavců platí i za mobilisace a ve válce s těmito změnami:

a)

příplatek k stravnému podle odstavce 1, písm. d) při cestách v poli a při cestách k útvarům armády v poli nebo naopak se rovná relutu za polní dávku proviantu;

b)

osobám, které dostávají polní nebo zápolní přídavek, náleží jako cestovní přídavek částka rovnající se rozdílu mezi cestovním přídavkem podle odstavce 1, písm. e) a přídavkem polním anebo zápolním;

c)

ustanovení odstavce 7 platí i pro vojenské osoby z počtu mužstva, které jsou za války a při demobilisaci propuštěny do poměru mimo činnou službu;

d)

ustanovení odstavce 13 platí i pro vojenské osoby z počtu mužstva, nastupující činnou vojenskou službu za mobilisace a ve válce, jakož i pro osoby mimo činnou vojenskou službu, povolané k superarbitračnímu řízení a propuštěné po něm do dřívějšího poměru.

(15)

Které služební výkony je třeba pokládati za služební cesty podle ustanovení tohoto paragrafu, sluší posuzovati podle předpisů platných pro vojenské gážisty.

§ 4.

Náležitosti při přesídlení celých vojenských útvarů.

(1)

Má-li se při trvalé dislokační změně provésti přesídlení celého vojenského útvaru nebo jeho organické části (oddílu, setniny a pod.), nařídí ministerstvo národní obrany nebo příslušné vyšší vojenské velitelství, zda nutno přesun z dosavadního do nového sídla vykonati po železnici nebo - podle druhu zbraně - pěšky, koňmo nebo vozmo.

(2)

Provádí-li se přesídlení podle odstavce 1 po železnici, zajistí vojenská správa stravu pro vojenské osoby z počtu mužstva na dobu převozu zpravidla in natura (stravováním u smluvních dodavatelů, přípravou stravy v převozných kuchyních, varnicích a pod.). Připravuje-li se strava v převozných kuchyních (ve varnicích), může býti povoleno zvýšení stravného v některé z výměr podle § 10, odst. 2. Nelze-li ve výjimečných případech poskytnouti stravu in natura, platí stran náležitosti vojenských osob z počtu mužstva přemísťovaného útvaru ustanovení § 3, odst. 1 v těch případech, v kterých jde o cesty jednotlivců (ubytovatele a pod.) a § 3, odst. 4 v těch případech, když jde o transporty; cestovní přídavek nelze však při tomto přesídlení nikdy účtovati. Vlastní věci vojenských osob z počtu mužstva dopraví vojenská správa až do 15 kg pro muže na svůj náklad; vojenský ústroj jsou tyto osoby povinny vzíti (nésti) s sebou.

(3)

Ustanovení odstavce 2 platí obdobně i při přesídlení vojenských útvarů (jejich organických částí), při kterém nutno vykonati cestu z dosavadního do nového sídla pěšky, koňmo nebo vozmo. Nelze-li majetek vojenské správy a vlastní věci vojenských osob z počtu mužstva dopraviti na vlastních vozech, lze k dopravě použíti dopravních prostředků opatřených podle příslušných zákonných ustanovení. Totéž platí stran dopravy onemocnělých a k pochodu (k jízdě koňmo) neschopných vojenských osob z počtu mužstva.

(4)

Ustanovení odstavců 1 až 3 platí též pro případy dočasné změny sídla vojenských útvarů organisačně již zřízených anebo sestavených v jednotlivých případech podle potřeby.

(5)

Za mobilisace a ve válce platí ustanovení tohoto paragrafu jen tehdy, když jde o změnu sídla vojenských útvarů v zápolí.

§ 5.

Náležitosti při dočasném přidělení.

(1)

Po dobu dočasného přidělení nemají vojenské osoby z počtu mužstva nárok na zvláštní náležitosti za dočasné přidělení uvedené v tomto paragrafu v těchto případech:

a)

je-li vojenská osoba z počtu mužstva přidělena k jinému vojenskému útvaru téže posádky, nebo

b)

dostává-li nebo může-li dostávati stravu in natura, připravenou péčí vojenské správy, nebo je-li o její stravování in natura postaráno jinak (u smluvních dodavatelů a pod.) na náklad vojenské správy.

(2)

Je-li v místě dočasného přidělení vojenský útvar, nutno dočasně přidělenou vojenskou osobu z počtu mužstva odevzdati vždy do počtu stravovaných tohoto útvaru.

(3)

Ve všech případech, když nemůže dočasně přidělená vojenská osoba z počtu mužstva dostati denní stravu in natura podle odstavce 1, náleží jí příplatek k stravnému podle § 3, odst. 1, písm. d) a přídavek za dočasné přidělení ve výměře 2 Kčs.

(4)

Ustanovení předcházejících odstavců platí i za mobilisace a ve válce při dočasném přidělení vojenských osob z počtu mužstva v zápolí. Přídavek za dočasné přidělení lze však vyplatiti jen ve výměře rozdílu mezi zápolním přídavkem a přídavkem za dočasné přidělení. Při dočasném přidělení v poli třeba rozlišovati, dostávají-li vojenské osoby z počtu mužstva denní stravu in natura či nikoliv. Nemohou-li tyto osoby dostávati denní stravu in natura u některého útvaru nebo nebyla-li pro ně zajištěna strava u obcí, přísluší jim příplatek k stravnému podle § 3, odst. 14, písm. a). Kromě polního přídavku nepřísluší jim žádný jiný peněžitý přídavek.

§ 6.

Náležitosti při místním služebním řízení.

(1)

Účastní-li se vojenské osoby z počtu mužstva místního služebního řízení, při kterém není možno, aby dostávaly stravu in natura normálně pro ně připravovanou, vyplatí se jim stravné a příplatek k stravnému podle zásad uvedených v § 3, odst. 1, písm. d); kromě toho jim přísluší náhrada výdajů za předepsané dopravní prostředky v místě. Tento nárok přísluší též vojenským osobám z počtu mužstva, které jsou přiděleny vojenským gážistům jakožto účastníkům místního služebního řízení, na př. jako nosiči nástrojů, spisů a pod.

(2)

Ustanovení odstavce 1 platí i za mobilisace a ve válce, avšak jen pro vojenské útvary v zápolí.

(3)

Které služební výkony je třeba pokládati za místní služební řízení podle ustanovení tohoto paragrafu, sluší posuzovati podle předpisů platných pro vojenské gážisty.

§ 7.

Náležitosti při pochodech a cvičeních

(1)

Při pochodech a cvičeních, při nichž trvá pobyt vojenských útvarů mimo stálou posádku déle než 48 hodin, dále při závěrečných cvičeních mají vojenské osoby z počtu mužstva nárok na přídavek 1 Kčs za každý kalendářní den, v kterém ztrávily na pochodu (cvičení) alespoň 8 hodin, počítajíc od odchodu z kasáren, resp. do návratu do nich.

(2)

Na přídavek podle odstavce 1 mají nárok též vojenské osoby z počtu mužstva odloučených oddílů, setnin a pod., opustí-li tyto části na přechodnou dobu (při koncentracích pluků, oddílů a pod.) svou stálou posádku za tím účelem, aby se sloučily se svou vyšší organisační jednotkou. Při těchto příležitostech náleží vojenským osobám z počtu mužstva přídavek za dobu pochodu z jedné posádky do druhé, avšak jen trvá-li pochod déle než dva dny, a dále při pochodech a cvičeních konaných podle odstavce 1 z této přechodné posádky. Přídavek tento náleží též vojenským osobám z počtu mužstva zařaděným u oddílů sestavných podle potřeby za účelem cvičení nebo výcviku mimo posádku na dobu delší než 48 hodin.

(3)

Ve všech případech, v kterých nelze vojenským osobám z počtu mužstva poskytnouti po dobu pochodu nebo cvičení denní stravu in natura, náleží jim stravné a příplatek k stravnému podle § 3, odst. 1, písm. d).

(4)

Jsou-li vojenské osoby z počtu mužstva odeslány v době pochodu nebo cvičení v prostoru určeném pro pochody a cvičení na služební cestu, mají kromě náležitostí stanovených pro pochody a cvičení nárok jen na úhradu výdajů za dopravu předepsanými dopravními prostředky. Nedostanou-li při takových cestách stravu in natura, dostanou stravné a příplatek k stravnému podle odstavce 3.

(5)

Ustanovení odstavců 1 a 2 o nároku na přídavek při pochodech a cvičeních neplatí za mobilisace a ve válce; ustanovení odstavců 3 a 4 platí i za mobilisace a ve válce pro vojenské útvary v zápolí.

§ 8.

Náležitosti při asistencích.

(1)

Při asistencích mají zúčastněné vojenské osoby z počtu mužstva nárok na přídavek 1 Kčs za každý kalendářní den ztrávený zcela nebo částečně ve službě asistenční, počítajíc od odchodu z kasáren, resp. do návratu do nich.

(2)

Nárok na přídavek podle odstavce 1 mají vojenské osoby z počtu mužstva též za každý plný nebo započatý kalendářní den zostřené hotovosti, při čemž nerozhoduje, byl-li výkon asistenční služby proveden čili nic. Je-li nařízena hotovost celé posádky, náleží přídavek podle odstavce 1 jen vojenským osobám zařaděným k útvaru, které mají zostřenou hotovost.

(3)

Při zvláště namáhavých výkonech pomocných asistencí může ministerstvo národní obrany podle směrnic stanovených v dohodě s ministerstvem financí zvýšiti přídavek podle odstavce 1 až do 3 Kčs.

(4)

Ve všech případech, kdy nelze vojenským osobám z počtu mužstva poskytnouti po dobu asistence (zostřené hotovosti) denní stravu in natura, náleží jim kromě přídavku podle odstavců 1 až 3 též stravné a příplatek k stravnému podle § 3, odst. 1, písm. d).

(5)

Ustanovení předcházejících odstavců platí i za mobilisace a ve válce, avšak jen pro vojenské útvary v zápolí a s tou odchylkou, že se přídavek podle odstavců 1 až 3 zkracuje o výměru zápolního přídavku.

§ 9.

Pracovní přídavky.

(1)

Za práce pyrotechnické, za adjustaci a desadjustaci ostrých říčních min a za práce v laboratořích s žíravými lučebninami, výbušnými látkami a bitevními plyny, může ministerstvo národní obrany přiznati vojenským osobám z počtu mužstva pracovní přídavek až do výše 2 Kč za každý kalendářní den. Které práce je třeba pokládati za práce pyrotechnické a za práce s žíravými lučebninami, výbušnými látkami a bitevními plyny, určí ministerstvo národní obrany.

(2)

Vojenským osobám z počtu mužstva, zaměstnaným ve vojenských anebo vojenskou správnou najatých podnicích, dílnách a pekárnách a při odborném vykonávání provozovací služby vojenských drah, může ministerstvo národní obrany přiznati pracovní přídavek až do výše 2 Kč, trvalo-li zaměstnání těchto osob alespoň 2 hodiny mezi 21. a 6. hodinou téže noci a opakuje-li se takový pracovní výkon nejméně po dvě noci po sobě následující, za každou takovou noc. Za týchž podmínek může ministerstvo národní obrany přiznati pracovní přídavek až do výše 2 Kč též vojenským osobám z počtu mužstva, které jsou zaměstnány jako topiči, strojníci nebo řemeslníci ve vojenských anebo vojenskou správou najatých provozovnách a ústřednách s obsluhou parních kotlů nebo jiných strojů plynových, benzinových anebo elektromotorů.

(3)

Ministerstvo národní obrany může přiznati pracovní přídavek až do výše 2 Kč též vojenským osobám z počtu mužstva, které nutno zaměstnávati vzhledem k povaze jejich služby v době přesahující dobu normálního zaměstnání vojáka buď pravidelně denně neb alespoň po dva dny po sobě následující.

(4)

Vojenským osobám z počtu mužstva, které u útvarů dělostřelectva a jezdectva - vyjímajíc vojenská učiliště a ústavy remontnictva - ošetřují více než dva koně, může ministerstvo národní obrany přiznati pracovní přídavek ve výměře 50 h denně za ošetřování třetího a každého dalšího koně.

(5)

Výměru přídavků uvedených v odstavcích 1 až 3 určí ministerstvo národní obrany podle směrnic stanovených v dohodě s ministerstvem financí. Ministerstvo národní obrany může v dohodě s ministerstvem financí povoliti zvýšení výměr pracovních přídavků, je-li takové zvýšení v ojedinělých případech nutné z důvodů služebních; takové zvýšení smí však činiti nejvýše dvojnásobek výměr stanovených podle prvé věty tohoto odstavce nebo uvedených v odstavci 4.

(6)

Vznikne-li v témž kalendářním dni nárok na dva nebo více pracovních přídavků, lze vyplatiti jen jeden, a to, jsou-li různé výměry, nejvyšší.

(7)

Ustanovení tohoto paragrafu neplatí za mobilisace a ve válce.

§ 10.

Zvýšení stravného.

(1)

Ministerstvo národní obrany může za podmínek dále uvedených a v rámci směrnic stanovených v dohodě s ministerstvem financí k přípravě vydatnější stravy pro vojenské osoby z počtu mužstva povoliti zvýšení stravného. Základní výměra tohoto zvýšení jest 10 % stravného té oné posádky; částka takto vypočtená se zaokrouhluje na částku nejblíže nižší, vyjádřenou v celých haléřích a dělitelnou pěti.

(2)

Zvýšení stravního lze povoliti:

a)

ve výši základní výměry při pochodech a cvičeních mimo posádku, které trvají nejméně 24 hodin, avšak ne déle než 48 hodin, dále horským útvarům v stálých posádkách;

b)

ve výši dvojnásobné základní výměry při pochodech a cvičeních mimo posádku, které trvají déle než 48 hodin, dále při asistenci (zostřené hotovosti) ve vlastní posádce;

c)

ve výši trojnásobné základní výměry při závěrečných cvičeních (manévrech);

d)

ve výši čtyřnásobné základní výměry při asistencích mimo vlastní posádku.

(3)

Při pochodech a cvičeních lze povoliti zvýšení stravného jen za každých úplných 24 hodin ztrávených mimo vlastní posádku; při asistencích a při zostřené hotovosti lze povoliti zvýšení strávného za každý kalendářní den ztrávený zcela nebo částečně v asistenční službě (počítajíc od odchodu z kasáren až do návratu do nich) nebo v zostřené hotovosti.

(4)

Zvýšení stravného podle odstavce 1 v některé z výměr uvedených v odstavci 2 může býti povoleno:

a)

při jiných zvláště namáhavých výkonech vojska, než jsou výkony uvedené v odstavcích 2 a 3 a při zvláště namáhavé službě;

b)

nelze-li vzhledem k malému počtu stravovaných z normální výměry stravného připravovati stravu náležitě vydatnou;

c)

při pochodech z jedné posádky do druhé a při pobytu mimo vlastní posádku (§ 7 odst. 2), po dobu, kdy se připravuje strava na převozných kuchyních (varnicích).

(5)

Zvýšení stravného nelze účtovati pro vojenské osoby z počtu mužstva, kterým na vlastní žádost bylo vyplaceno stravné.

(6)

Ustanovení předcházejících odstavců platí i za mobilisace a ve válce pro vojenské útvary v zápolí. Připravuje-li se v poli strava pro malý počet stravovaných (pro hlídky a pod.), nesmí celkový náklad na stravu pro jednotlivce činiti více, než činí dvojnásobné relutum za polní dávku proviantu.

§ 11.

Služební přídavky příslušníků letectva a dělostřeleckého měřického pluku.

Vojenským osobám z počtu mužstva vojenského letectva a mužstvu k němu přidělenému, pak vojenským osobám z počtu mužstva dělostřeleckého měřického pluku a mužstvu k němu přidělenému příslušejí zvláštní služební přídavky ve výši a za podmínek stanovených vládním usnesením.

§ 12.

Služební přídavek při vykonávání služby u hradní stráže.

(1)

Vojenským osobám z počtu mužstva, které jsou trvale přiděleny k hradní stráži pro výpomocnou službu, jsou skutečně v počtu živených hradní stráže a konají u ní nepřetržitě činnou službu, náleží měsíční služební přídavek 20 Kč.

(2)

O nároku na tento služební přídavek za části měsíce, o trvání nároku, o ukončení jeho při přerušení služby u hradní stráže, jakož i o způsobu výplaty platí předpisy platné o tomto přídavku pro vojenské gážisty hradní stráže.

(3)

Ustanovení tohoto paragrafu neplatí za mobilisace a ve válce.

§ 13.

Zvláštní náležitosti vězeňských dozorců z řad vojenských osob z počtu mužstva.

(1)

Ministerstvo národní obrany upraví v dohodě s ministerstvem financí zvláštní náležitosti vojenských osob z počtu mužstva, které zastávají službu vězeňských dozorců, klíčníků a pod. ve vojenských věznicích a trestnicích, jakož i v uzavřených odděleních pro nemocné vězně ve vojenských nemocnicích.

(2)

Náležitosti podle předcházejícího odstavce nepříslušejí za mobilisace a ve válce.

§ 14.

Léčebná péče.

(1)

Vojenské osoby z počtu mužstva, které v době, kdy konaly činnou vojenskou službu, onemocněly, byly zraněny nebo utrpěly jinak poruchu zdraví, mají nárok, aby byly léčeny po dobu činné služby příslušným vojenským (smluvním) lékařem a podle potřeby i ošetřovány ve vojenských léčebných ústavech, v nutných případech i v občanských veřejných léčebných ústavech (nemocnicích) na náklad vojenské správy.

(2)

Výdaje za ošetřování vojenských osob z počtu mužstva v občanských veřejných léčebných ústavech (nemocnicích) hradí vojenská správa.

(3)

Podrobnosti stanoví příslušný předpis vydaný ministerstvem národní obrany.

§ 15.

Polní přídavek.

(1)

Na polní přídavek mají nárok za mobilisace a ve válce vojenské osoby z počtu mužstva, které konají činnou vojenskou službu u útvarů armády v poli.

(2)

Výměra polního přídavku činí 1 Kčs denně.

(3)

Není-li výslovně jinak stanoveno, počíná se nárok na polní přídavek:

a)

pro vojenské osoby zařaděné do vojenských útvarů, které podle válečného složení patří k armádě v poli a jsou již v poli, prvním dnem mobilisačním;

b)

pro vojenské osoby všech ostatních vojenských útvarů, které podle válečného složení patří k armádě v poli dnem, kdy takový útvar odchází do pole;

c)

pro jednotlivce dnem příchodu k vojenskému útvaru, kde přísluší polní přídavek.

(4)

Nárok na polní přídavek se končí:

a)

dnem, kdy byly zastaveny náležitosti pro pole stanovené;

b)

dnem, kdy jednotlivec odešel od vojenského útvaru, pro který byly stanoveny náležitosti jako pro útvary armády v poli.

(5)

Vojenské osoby z počtu mužstva mají nárok na polní přídavek též po dobu léčení a ošetřování ve vojenských ústavech zdravotnické služby v poli. Byly-li tyto osoby odevzdány k léčení a ošetřování vojenským léčebným ústavům v zápolí, platí ustanovení § 16, odst. 5, druhé věty.

(6)

Způsobila-li si vojenská osoba z počtu mužstva poruchu zdraví v poli úmyslně nebo z hrubé nedbalosti, nebo prodlužuje-li takto dobu léčení, nemá po dobu léčení a ošetřování v léčebném ústavu nárok na polní přídavek.

(7)

Vojenským osobám z počtu mužstva nepřísluší polní přídavek za dny, za které jim přísluší jen vězeňský denní žold anebo nepřísluší denní žold vůbec.

(8)

Zda a pokud přísluší vojenským osobám z počtu mužstva polní přídavek po dobu udělené jim dočasné dovolené, počítajíc v to i dny potřebné k cestě na dovolenou a zpět, stanoví předpisy vydané ministerstvem národní obrany.

§ 16.

Zápolní přídavek.

(1)

Na zápolní přídavek mají za mobilisace a ve válce nárok všechny vojenské osoby z počtu mužstva, které konají činnou vojenskou službu u vojenských útvarů v zápolí.

(2)

Výměra zápolního přídavku činí 50 h denně.

(3)

Nárok na zápolní přídavek se počíná prvním dnem mobilisačního anebo pozdějším dnem vstupu do činné vojenské služby, při odchodu z pole dnem, jímž přestává nárok na polní přídavek.

(4)

Nárok na zápolní přídavek se končí:

a)

dnem, kdy byla výplata tohoto přídavku ministerstvem národní obrany všeobecně zastavena;

b)

dnem odchodu z činné služby;

c)

při odchodu do pole dnem, který předchází první den nároku na polní přídavek.

(5)

Vojenským osobám z počtu mužstva, které onemocněly konajíce činnou vojenskou službu v zápolí, nepřísluší zápolní přídavek po dobu nemocničního ošetřování. Vojenské osoby, které onemocněly (byly zraněny) v poli a byly odevzdány k léčení a ošetřování léčebným ústavům v zápolí, mají po dobu léčení v uvedených ústavech nárok na zápolní přídavek, vyjímajíc případ uvedený v § 15, odst. 6.

(6)

Ustanovení § 15, odst. 7 a 8 platí obdobně.

§ 17.

Kumulace přídavků.

(1)

Cestovní přídavek podle § 3, odst. 1, písm. e), přídavek při zařadění v transportech podle § 3, odst. 4, přídavek za dočasné přidělení podle § 5, odst. 3, přídavek při pochodech a cvičeních podle § 7, odst. 1 a 2 a přídavek při asistencích podle § 8, odst. 1 až 3, lze účtovati za týž kalendářní den jen jednou; vznikne-li v témž kalendářním dni nárok na dva nebo více těchto přídavků, přísluší přídavek jen jeden, a to, jsou-li různé výměry, nejvyšší.

(2)

Příplatek k stravnému lze za týž kalendářní den vyplatiti jen jednou.

2. Vedlejší náležitosti žáků vojenských odborných škola a elévů.

§ 18.

Obdobná platnost ustanovení pro vojenské osoby z počtu mužstva.

(1)

Ustanovení §§ 3 až 17 o vedlejších náležitostech vojenských osob z počtu mužstva platí obdobně i pro žáky vojenských odborných škol a elévy, kteří nejsou vojenskými osobami.

(2)

Žákům školy leteckého dorostu příslušejí zvláštní služební přídavky podle § 11 ve výměře za podmínek, za kterých příslušejí vojenským osobám z počtu mužstva v presenční službě.

(3)

Vedlejší náležitosti frekventantů vojenských učilišť (škol, kolejí) pro výchovu důstojníků z povolání.

§ 19.

Náležitosti při služebních cestách, exkursích, cvičeních a leteckém výcviku.

(1)

Při služební cestě, kterou koná frekventant vojenského učiliště (školy, koleje) pro výchovu důstojníků z povolání jako jednotlivec, má nárok:

a)

na náhradu oprávněných výdajů za předepsané dopravní prostředky;

b)

na náhradu oprávněných výdajů za dopravu služebních zavazadel počítajíc v to i dopravu v místě a za dopravu evnt. předepsaných osobních zavazadel;

c)

na náhradu oprávněných výdajů za přechodné ubytování;

d)

na cestovní přídavek 4 Kčs za každý kalendářní den, v němž ztráví frekventant alespoň 8 hodin na služební cestě; tento přídavek náleží ve výměře poloviční, trvala-li služební cesta v témž kalendářním dni méně než 8 hodin, nejméně však 4 hodiny.

(2)

Při společných služebních cestách a při exkursích náleží frekventantům vojenských učilišť uvedených v odstavci 1 cestovní přídavek 4 Kčs, při cvičeních trvajících déle než 48 hodin přídavek 2 Kčs, a to za každý kalendářní den, v němž frekventanti ztrávili alespoň 8 hodin mimo sídlo učiliště; tyto přídavky příslušejí ve výměře poloviční, trval-li pobyt mimo sídlo učiliště v témž kalendářním dni méně než 8 hodin, nejméně však 4 hodiny. Velitelství dotčeného vojenského učiliště (školy, koleje) zajistí při společných služebních cestách, exkursích a cvičeních stravování frekventantů in natura a uhradí náklad za dopravní prostředky, za ubytování a za dopravu služebních, a event. předepsaných osobních zavazadel samo.

(3)

Cestovní přídavek podle odstavců 1 a 2 přísluší za týž kalendářní den jen jednou; vznikne-li v témž kalendářním dni nárok na přídavek cestovní podle odstavců 1 nebo 2 a na přídavek při cvičeních podle odstavce 2, přísluší jen přídavek cestovní.

(4)

Byl-li frekventant z vojenského učiliště (školy, koleje) pro výchovu důstojníků z povolání vyloučen, má nárok na vedlejší náležitosti jako při služebních cestách podle své skutečné vojenské hodnosti, a to ze sídla učiliště k příslušnému vojenskému útvaru nebo do bydliště podle toho, kam třeba dotčenou vojenskou osobu odeslati.

(5)

Absolventu vojenského učiliště (školy, koleje) pro výchovu důstojníků z povolání, který byl ustanoven důstojnickým čekatelem u vojenského útvaru mimo sídlo učiliště (školy, koleje), příslušejí náležitosti stanovené pro důstojnické čekatele při přesídlení, a to ze sídla učiliště do nového úředního působiště.

(6)

Ustanovení § 3, odst. 15 platí obdobně.

(7)

Frekventantům vojenské akademie, pokud jsou vojenskými výkonnými letci, příslušejí zvláštní služební přídavky ve výši a za podmínek stanovených vládním usnesením.

§ 20.

Náležitosti při přidělení mimo vlastní učiliště.

Při přidělení mimo vlastní učiliště nemá frekventant vojenského učiliště (školy, koleje) pro výchovu důstojníků z povolání nárok na zvláštní náležitosti; toliko cestu do místa přidělení a zpět třeba posuzovati jako služební cestu podle § 19, odst. 1. Stravování frekventantů přidělených mimo vlastní učiliště se řídí zásadami platnými pro stravování v dotčeném učilišti.

§ 21.

Léčebná péče.

Ustanovení § 14 platí obdobně i pro frekventanty vojenských učilišť (škol, kolejí) pro výchovu důstojníků z povolání.

§ 22.

Ustanovení pro dobu mobilisace a války.

(1)

Ustanovení §§ 19 až 21 platí i za mobilisace a ve válce.

(2)

Frekventantům vojenských učilišť (škol, kolejí) pro výchovu důstojníků z povolání nepřísluší ani polní ani zápolní přídavek.

C. Měsíční prémie déle sloužících.

(K § 5 zákona.) (§ 23-24)

§ 23.

Zvýšení měsíční prémie na děti.

(K § 5, odst. 2 zákona.)

(1)

Déle sloužícím přísluší zvýšení měsíční prémie na vlastní nezaopatřené děti, které nepřekročily 18. rok věku a jsou československými státními příslušníky, a to při jednom takovém dítěti o 100 Kč, při více dětech o 175 Kč.

(2)

Nezaopatřenost dětí podle odstavce 1 třeba posuzovati podle předpisů platných pro posuzování nezaopatřenosti dětí vojenských gážistů mimo služební třídy z povolání vzhledem k jejich nároku na výchovné.

(3)

Na děti, které dlejí v cizině nebo tam chodí do školy, zvýšení měsíční prémie nepřísluší. Výjimky může povoliti v odůvodněných případech ministerstvo národní obrany v dohodě s ministerstvem financí.

(4)

Na děti, které nežijí ve společné domácnosti s otcem, přísluší otci zvýšení měsíční prémie v plné výměře jen tehdy, přispívá-li na jejich výživu aspoň částkou rovnající se částce stanoveného zvýšení měsíční prémie, jinak jen částkou, kterou skutečně přispívá na jejich výživu. Na nemanželské dítě přísluší zvýšení měsíční prémie teprve od doby, kdy bylo dítě otci s jeho svolením v matrice připsáno.

(5)

Nárok na zvýšení měsíční prémie, jakož i každou okolnost, která má vliv na trvání nároku nebo na míru zvýšení měsíční prémie, musí déle sloužící včas ohlásiti, a je-li třeba, podmínky nároku prokázati. Nesprávná udání jsou trestna podle všeobecných předpisů trestních a kázeňských bez újmy povinnosti dále sloužícího k vrácení přeplatků.

§ 24.

Měsíční prémie po dobu dovolené, onemocnění, vyšetřování a trestu.

(K § 5, odst. 1 až 4 zákona.)

(1)

Déle sloužícím přísluší měsíční prémie a její zvýšení (další zvýšení) podle § 5, odst. 1 až 3 zákona i po dobu řádné dovolené, po dobu zvláštní dovolené, která se čítá na vrub řádné dovolené, po dobu zdravotní dovolené, po dobu ztrávenou v ošetřování ve vojenském nebo občanském léčebném ústavu (nemocnici), po dobu kázeňského trestu na svobodě, jakož i po dobu soudní vazby vyšetřovací a trestní.

(2)

Po dobu nepřítomnosti ve službě pro překročení dovolené, samovolné vzdálení nebo zběhnutí měsíční prémie ani její zvýšení nepřísluší.

(3)

O náležitostech dále sloužících na dovolené po dobu předchozí přípravné praxe platí ustanovení § 41.

D. Vedlejší náležitosti déle sloužících.

(K § 6, písm. b zákona.) (§ 25-40)

§ 25.

Náležitosti při služebních cestách.

(1)

Ustanovení § 3, odst. 1 platí obdobně i pro déle soužící s tou změnou, že služební zavazadlo, které déle sloužící jsou povinni dopraviti bez náhrady, nemá vážiti více než 15 kg.

(2)

Ustanovení § 3, odst. 2 až 4 a odst. 6 platí obdobně i pro déle sloužící.

(3)

Při přemístění k vojenskému útvaru mimo dosavadní posádku dostanou:

a)

svobodní déle sloužící náležitosti stanovené pro služební cesty (odstavec 1) a náhradu oprávněných výdajů za dopravu osobních zavazadel až do 25 kg, vyjímajíc jich dopravu v místě;

b)

déle sloužící, jimž přísluší nárok na zvýšení měsíční prémie podle § 5, odst. 2 nebo 3 zákona a kteří přemístění stěhují do nové posádky i rodinu, stejné náležitosti jako svobodní; kromě toho jim náleží, nebyli-li přemístěni na vlastní žádost, náhrada výdajů za předepsané dopravní prostředky pro manželku a děti, na které jim přísluší zvýšení měsíční prémie, jakož i výdajů za převoz nábytku až do 1500 kg, počítajíc v to i dopravu v místě. Doprava nábytku v nábytkovém voze nebude jim hrazena.

(4)

Déle sloužícím, kteří z další činné služby v poměru déle sloužících nastupují do předchozí přípravné praxe, předepsané pro některou službu vyhrazenou zákonem č. 54/1927 Sb. z. a n., o umisťování déle sloužících poddůstojníků, nebo do některé takové služby, anebo kteří vystupují z jiných důvodů z další činné služby vojenské, příslušejí jen náležitosti podle § 3, odst. 7. Ministerstvo národní obrany může v případech hodných zvláštního zření povoliti, aby byla ženatému dále sloužícímu poskytnuta náhrada jízdného za předepsané dopravní prostředky pro manželku a děti, na které v době odchodu příslušelo déle sloužícímu zvýšení měsíční prémie podle § 5, odst. 2 zákona, a náhrada výdajů za převoz nábytku podle zásad uvedených v odstavci 3, písm. b).

(5)

Ženatým déle sloužícím podle ustanovení předcházejících odstavců jsou na roveň postaveni ovdovělí, soudně rozvedení nebo rozloučení déle sloužící, kterým přísluší podle § 5, odst. 2 zákona nárok na zvýšení měsíční prémie na děti, jež s nimi žijí ve společné domácnosti.

(6)

Ustanovení § 3, odst. 13 platí obdobně tehdy, když vojenská osoba z počtu mužstva mimo činnou službu nastupuje do dobrovolné další činné služby v poměru déle sloužících mimo své bydliště, nebo byl-li déle sloužící, přeložený do poměru mimo činnou službu, povolán k superarbitračnímu řízení nebo odchází-li po něm do dřívějšího poměru.

(7)

Ustanovení tohoto paragrafu platí i za mobilisace a za války s těmito změnami:

a)

ustanovení odstavce 3 platí jen při přemístění k jinému útvaru v zápolí;

b)

ustanovení § 3, odst. 14, písm. a) a b) platí i pro déle sloužící.

(8)

Ustanovení § 3, odst. 15 platí obdobně.

§ 26.

Náležitosti při přesídlení celých vojenských útvarů.

Ustanovení § 4 platí obdobně i pro déle sloužící s těmito změnami:

a)

dále sloužící svobodní i ženatí konají cestu v příslušném zařadění. Vojenská správa dopravní vlastní věci déle sloužících až do 25 kg pro jednotlivce na svůj náklad;

b)

ženatí déle sloužící, kteří při přesídlení celého vojenského útvaru stěhují do nové posádky i rodinu, mají nárok na náhradu výdajů za předepsané dopravní prostředky pro manželku a děti a výdajů za převoz nábytku podle zásad uvedených v § 25, odst. 3, písm. b);

c)

ustanovení § 25, odst. 5 platí obdobně.

§ 27.

Náležitosti při dočasném přidělení.

Ustanovení § 5 platí obdobně i pro déle sloužící. Ženatým déle sloužícím (§ 25, odst. 5) náleží však přídavek za dočasné přidělení mimo posádku vlastního útvaru i tehdy, nemají-li nároku na příplatek k stravnému.

§ 28.

Náležitosti při místním služebním řízení.

Ustanovení § 6 platí obdobně i pro déle sloužící.

§ 29.

Náležitosti při pochodech a cvičeních.

Ustanovení § 7 platí obdobně i pro déle sloužící. V případech uvedených v § 7, odst. 2 mají déle sloužící nárok na přídavek za celou dobu nepřítomnosti ve vlastní posádce.

§ 30.

Náležitosti při asistencích.

Ustanovení § 8 platí obdobně i pro déle sloužící.

§ 31.

Pracovní přídavky.

Ustanovení § 9 platí obdobně i pro déle sloužící.

§ 32.

Zvýšení stravného.

Ustanovení § 10 platí obdobně i pro déle sloužící.

§ 33.

Služební přídavky příslušníků letectva a dělostřeleckého měřického pluku.

Ustanovení § 11 platí obdobně i pro déle sloužící.

§ 34.

Služební přídavek pro déle sloužící hradní stráže.

(1)

Déle sloužícím, kteří jsou trvale přiděleni k hradní stráži pro strážní službu, jsou skutečně v počtu živených hradní stráže a konají u ní nepřetržitě činnou službu, náleží měsíční služební přídavek podle zastávané funkce ve výměře pro vojenské gážisty mimo služební třídy hradní stráže.

(2)

Ustanovení § 12, odst. 2 a 3 platí obdobně.

§ 35.

Noční přídavek pro déle sloužící hradní stráže.

(1)

Déle sloužící hradní stráže mají nárok na noční přídavek ve výměře a za podmínek stanovených pro tento přídavek pro gážisty mimo služební třídy hradní stráže.

(2)

Ustanovení odstavce 1 neplatí za mobilisace a ve válce.

§ 36.

Zvláštní náležitosti déle sloužících, kteří zastávají službu vězeňských dozorců.

Ustanovení § 13 platí obdobně i pro déle sloužící, avšak výhody jim takto přiznané nesmějí přesahovati míru zvláštních náležitostí poskytovaných z týchž důvodů vojenským gážistům mimo služební třídy z povolání.

§ 37.

Léčebná péče.

(1)

Ustanovení § 14 platí obdobně i pro déle sloužící.

(2)

Léčebnou péči o příslušníky rodin déle sloužících upraví příslušný předpis (§ 14, odst. 3).

§ 38.

Polní přídavek.

Ustanovení § 15 - mimo odstavec 7 - platí obdobně i pro déle sloužící. Kromě případů uvedených v § 15, odst. 6 a v § 24, odst. 2 nepřísluší déle sloužícím polní přídavek za dny kázeňského trestu na svobodě, jímž jsou službě odňati, a po dobu soudní vazby vyšetřovací a trestní.

§ 39.

Zápolní přídavek.

Ustanovení § 16 platí obdobně i pro déle sloužící. Ustanovení § 38, druhé věty platí obdobně i pro zápolní přídavek.

§ 40.

Kumulace přídavků.

Ustanovení § 17 platí obdobně i pro déle sloužící.

ČÁST DRUHÁ.

(K zákonu č. 54/1927 Sb. z. a n.) (§ 41-43)

§ 41.

Dovolená na dobu předchozí přípravné praxe.

(K § 13, odst. 2 zákona.)

(1)

Déle sloužícím, kteří se ucházejí o propůjčení některého služebního místa jim vyhrazeného, může ministerstvo národní obrany uděliti přiměřenou dovolenou (s platem anebo bez platu) na předchozí přípravnou praxi, je-li pro dotčené místo předepsána.

(2)

Ministerstvo národní obrany rozhodne v každém jednotlivém případě dovolené s platem, jaké náležitosti vojenská správa dotčenému déle sloužícímu poskytne. Tyto náležitosti nesmějí převyšovati náležitosti déle sloužícího v činné službě.

(3)

O bližších směrnicích k provedení ustanovení odstavců 1 a 2 se dohodne ministerstvo národní obrany s ministerstvem financí a ministerstvem vnitra.

§ 42.

Odbytné.

[K 15, odst. 1, písm. c) zákona.]

(1)

Déle sloužící dostanou po nepřetržité nejméně pětileté službě, ztrávené v poměru déle sloužících, odbytné podle ustanovení následujících odstavců.

(2)

Výměra odbytného činí po pěti letech ztrávených v poměru déle sloužícího 6000 Kč, po osmi letech 12.000 Kč.

(3)

Odbytné nepřísluší déle sloužícím,

a)

kteří pozbyli vojenské hodnosti,

b)

kteří byli z trestu nebo pro nedostatečnou kvalifikaci vyloučeni z poměru déle sloužících,

c)

kteří byli definitivně ustanoveni na služebních místech jim podle zákona vyhrazených,

d)

kterým bylo přiznáno zaopatření podle části 2., B, zákona č. 83/1932 Sb. z. a n.,

e)

v případech uvedených v § 15, odst. 1, písm. d) zák. č. 54/1927 Sb. z. a n.

(4)

Definitivním ustanovením podle odstavce 3, písm. c) se rozumí i ustanovení čekatelem, který po splnění předepsaných podmínek nabývá nároku na ustanovení. Déle sloužícímu, který byl ustanoven toliko zatímně, zůstává nárok na odbytné zachován pro ten případ, že bez své viny nebude ustanoven definitivně.

(5)

Přijme-li déle sloužící odbytné, zaniká jeho nárok na propůjčení služebního místa vyhrazeného déle sloužícím, jakož i nárok na zaopatření podle části 2., B zákona č. 83/1932 Sb. z. a n. Tyto nároky nelze znovu získati ani vrácením odbytného.

(6)

Dědicům zemřelého déle sloužícího odbytné nepřísluší.

§ 43.

Účinnost zákona č. 54/1927 Sb. z. a n.

Dnem účinnosti tohoto nařízení nabývají účinnosti ona ustanovení zákona č. 54/1927 Sb. z. a n., která se tímto nařízením provádějí.

ČÁST TŘETÍ.

Ustanovení závěrečná. (§ 44-45)

§ 44.

Zrušení dosavadních ustanovení.

Dnem účinnosti tohoto nařízení pozbývají - pokud se z něho jinak nepodává - platnosti všechny dosavadní předpisy o vedlejších náležitostech osob, jichž se toto nařízení týká; je to zejména vládní nařízení ze dne 20. prosince 1923, č. 247 Sb. z. a n., jímž se upravují zvláštní přídavky pro poddůstojníky a vojíny, kteří podle § 19 branného zákona konají dobrovolně další činnou službu, dále příslušná ustanovení obsažená ve vládním nařízení ze dne 1. prosince 1921, č. 440 Sb. z. a n., jímž se provádějí některá ustanovení zákona ze dne 19. března 1920, č. 195 Sb. z. a n., o úpravě služebních požitků československého vojska, ve vládním nařízení ze dne 20. prosince 1923, č. 10 Sb. z. a n. z r. 1924, jímž se provádějí některá ustanovení zákona o vojenských služebních požitcích a novely k němu, a ve vládním nařízení ze dne 8. května 1924, č. 101 Sb. z. a n., o zvláštních služebních požitcích hradní stráže.

§ 45.

Účinnost a provedení.

(1)

Toto nařízení nabývá účinnosti 15. dnem po vyhlášení, vyjímajíc ustanovení § 23, které nabývá účinnosti dnem 1. července 1932.

(2)

Nařízení provede ministr národní obrany v dohodě se zúčastněnými ministry.

Malypetr v. r.

Dr. Beneš v. r.

Dr. Czech v. r.

Dr. Černý v. r.

Dr. Hodža v. r.

Dr. Trapl v. r.

Bradáč v. r.

Dr. Krčmář v. r.

Dr. Meissner v. r.

Dr. Dérer v. r.

Dr. Spina v. r.

Dostálek v. r.

Dr. Franke v. r.

Bechyně v. r.

Dr. Šrámek v. r.