Přirážky svazků územní samosprávy (zemí, okresů a obcí) mohou býti vybírány k těmto daním přímým:

dani pozemkové bez 1.5% zvláštního příspěvku (§ 105, odst. 2 zákona o přímých daních),

dani domovní,

všeobecné dani výdělkové,

zvláštní dani výdělkové bez přirážky rentabilitní a likvidační,

dani rentové, pokud se vybírá přímo,

dani z vyššího služného,

a to pro léta 1928 a další s výjimkami dále uvedenými do těchto nejvýše přípustných sazeb:

přirážky zemské ............................. 160%,

přirážky okresní ............................ 110%,

přirážky obecní ............................. 200%.

Pro léta 1931 a další zvyšuje se nejvýše přípustná sazba obecních přirážek na 250%. Pro léta 1936 a další stanoví se nejvýše přípustné sazby přirážek obecních 350%, okresních 150%. Obecní přirážky v sazbách nad 300% smějí býti povoleny (§ 3) jen tehdy, vybírá-li obec vzhledem k místním poměrům vhodné a účelné dávky a poplatky, pro které byla vládou vydána vzorná pravidla. Rozhodnouti o tom, které dávky a poplatky a v jaké výši jsou vhodné a účelné, přísluší zemskému výboru.

Přirážky k dani činžovní mohou býti v letech 1936 a dalších vybírány až do těchto nejvýše přípustných sazeb:

přirážky zemské ............................. 80%,

přirážky okresní ............................ 55%,

přirážky obecní ............................. 125%.

Byly-li přirážky k dani činžovní na rok 1927 vybírány sazbou vyšší, mohou i v letech 1936 a dalších býti vybírány touto vyšší sazbou, nejvýše však 160% u zemí, 110% u okresů a 200% u obcí.

Příspěvky podle §§ 25 a 26 zákona ze dne 12. srpna 1921, č. 329 Sb. z. a n., o přechodné úpravě finančního hospodářství obcí a měst s právem municipálním, pokud se vybírají ve formě přirážek, nezapočítávají se do výměry podle předchozích odstavců.

Nedosáhne-li se úplné úhrady rozpočtové potřeby ani nejvýše přípustnými sazbami přirážek podle odstavce 1, mohou býti vybírány další až 50% okresní (obecní) přirážky k úhradě potřeby na úroky a splátky ze zápůjček, jež byly uzavřeny k rozmnožení nebo ke zvýšení hodnoty majetku, na podniky nebo na prospěšná zařízení mimořádné povahy a jen místního významu, pokud zúročení a umoření těchto zápůjček není uhrazeno z výnosu tohoto majetku, podniků a zařízení nebo zvláštními příspěvky zájemníků, usnese-li se na tom okresní (obecní) zastupitelstvo nejméně dvoutřetinovou většinou všech členů nebo nařídí-li tak úřad schvalující okresní (obecní) rozpočet, zůstalo-li jeho vyzvání dotčeného samosprávného svazku k zavedení této další přirážky bezvýsledným.

Na přirážky k dani činžovní se ustanovení odstavce 5 o přípustnosti zvýšení přirážkové sazby nevztahují.

Pro města s vlastním statutem (se zřízeným magistrátem) platí součet procent přirážek okresních a obecních podle odstavce 1 jako nejvyšší přípustná výměra přirážek obecních. Ustanovení odstavce 2 a 3 platí obdobně.

Nehledíc k ustanovení odstavců 2, 3, 4, 5 a 6 není odstupňování přirážek k přímým daním přípustno; toliko u obcí mohou býti odstupňovány přirážky dle jednotlivých osad (části obcí), které mají vlastní, zvláště spravovaný majetek.

Z plateb na zemské (župní) přirážky vyhrazuje se ve prospěch státu 30% k částečné úhradě osobních nákladů na školství národní, pokud je opatřuje stát. Jinak zůstávají v platnosti dosavadní předpisy o vydržování národních škol.

Obce jsou povinny přispívati do fondů, zřízených podle § 108 zákona o přímých daních, částkou ve výši 10% pozemkové daně, předepsané v obci z veškeré půdy kromě lesů. Pokud částka ta může býti uhrazena z výnosu obecních přirážek, vybíraných státními úřady, zadrží se jimi a odvede do označeného fondu.

Bližší provedení určí vládní nařízení.

Dosavadní předpisy o schvalování rozpočtů a povolování přirážek zůstávají v platnosti s těmito odchylkami:

K vybírání nejvýše 200% přirážky obecní, 100% přirážky okresní a 50% přirážky zemské není třeba vyššího povolení. Vyšší přirážky povoluje a rozpočty schvaluje zemím vláda, okresům a městům s vlastním statutem (se zřízeným magistrátem) zemský výbor, ostatním obcím do 300% okresní výbor, nad 300% zemský výbor.

O odvolání proti usnesení obecního zastupitelstva o rozpočtu rozhoduje okresní výbor, v dalším pořadí zemský výbor; o odvolání proti usnesení o rozpočtu měst s vlastním statutem (se zřízeným magistrátem) a o rozpočtu okresním rozhoduje zemský výbor. Veškerá rozhodnutí a opatření zemského výboru podle tohoto odstavce mají platnost konečnou. Odvolání proti rozpočtu zemskému je nepřípustno.

Příslušnost k povolování přirážek řídí se při diferencovaných přirážkách (§ 1 odst. 8) výměrou nejvyšší přirážky.

Právo vlády, pokud se týče úřadů, v odstavci 1 uvedených, povoliti přirážky ve výměře usnesené zahrnuje v sobě též právo stanoviti přirážky výměrou nižší nebo vyšší až do meze podle § 1 přípustné.

Úřady povolané rozhodovati o žádostech za povolení okresních a obecních přirážek a schvalovati okresní a obecní rozpočty jsou povinny, nežádá-li okres (obec) za zemský příspěvek podle § 11, rozhodnouti nejdéle do 3 měsíců ode dne, kdy žádost náležitě doložená k nim došla. Žádosti okresů a obcí o povolení přirážek buďtež doloženy kromě dokladů o splnění formálních náležitostí též posledním účtem, žádosti obcí mimo to též výkazem o poplatcích, přirážkách ke státním daním spotřebním a o samostatných dávkách v obci již zavedených s uvedením sazeb, po případě, jde-li o přirážky nad 300%, vyjádřením obce, zdali a z jakého důvodu nevybírá některých dávek a poplatků vůbec nebo nevybírá jich v sazbách nejvýše přípustných.

Pro obec hlavního města Prahy je bezprostředním i vyšším úřadem dohlédacím zemský výbor.

Příspěvek obce na úhradu schodku školního rozpočtu budiž vřaděn do rozpočtu obecního, v jehož mezích se uhradí stejně jako ostatní potřeby obecní. Vybírati zvláštní obecní přirážky školní se nedovoluje.

Místní školní rady (městské školní výbory) jsou povinny, aby nejdéle do konce září každého roku zaslaly podrobný rozpočet školní obce na příští rok kalendářní s potřebnými výkazy a vysvětlivkami starostovi obce. Jde-li o školní obec, složenou z několika obcí místních nebo jejich částí, připojí se k rozpočtu též rozvrh rozpočtového schodku mezi přiškolené obce a rozešle se starostům všech přiškolených obcí. Tutéž povinnost mají na Slovensku a v Podkarpatské Rusi obecní školské stolice stran rozpočtu na potřeby veřejných škol národních, vydržovaných zcela nebo z části obcemi.

V obcích, které sami o sobě tvoří školní obec nebo samostatný městský školní okres, přísluší obecnímu zastupitelstvu právo upraviti školní rozpočet po předchozím jeho projednání v obecní radě. O usnesení obecního zastupitelstva o úpravě školního rozpočtu platí obdobně § 6 zák. č. 329/1921 Sb. z. a n. s výjimkou věty 1 odstavce 1. Usnesení o úpravě školního rozpočtu jest ihned sděliti orgánu, který sestavil školní rozpočet. Jemu přísluší právo proti usnesení tomu ve lhůtě 15 dnů ode dne sdělení se odvolati.

Jde-li o školní obec složenou z několika obcí místních nebo jejich částí a připadá-li na jednu z těchto obcí nejméně 80% schodků školního rozpočtu, přísluší této obci právo upraviti školní rozpočet podle předchozího odstavce. Ustanovení věty 3 a 4 předchozího odstavce platí obdobně. Usnesení o úpravě rozpočtu jest sděliti též ostatním přiškoleným obcím, jejichž obecním zastupitelstvům přísluší právo ve lhůtě 15 dnů ode dne sdělení se odvolati.

Nejde-li o případy odstavců 3 a 4, jsou starostové obcí povinni školní rozpočet s rozvrhem schodků ihned po dobu 15 dnů veřejně vyložiti, a když byl prve s finanční komisí sdělen, aby se o něm vyjádřila, nejdéle do 30 dnů ode dne, kdy jim byl dodán, předložiti obecním zastupitelstvům, aby se usnesla, má-li se proti školnímu rozpočtu nebo rozvrhu jeho schodku podati odvolání. Usnesené odvolání jest podati do 15 dnů ode dne usnesení. Proti školnímu rozpočtu nebo rozvrhu jeho schodku má právo ve lhůtě vyložení podati odvolání také každý volič nebo poplatník v obci.

O odvolání rozhoduje s konečnou platností okresní výbor, přísluší-li přiškolené obce do dvou nebo více okresů nebo jde-li o obce, které jsou samostatnými městskými školními okresy, zemský výbor. Úřady rozhodující o odvolání jsou povinny slyšeti příslušné okresní školní výbory.

Výpočet, předpis a vybírání obecních přirážek k dani pozemkové děje se obcemi, kterým se od státní finanční správy dostane potřebných údajů; jiné přirážky ke státním daním (§ 1) se vypočtou, předepíší a vyberou činiteli, kteří jsou pověřeni vybíráním příslušných daní státních.

Podkladem pro výpočet a předpis přirážek je příslušná daň státní; jakákoliv změna platební povinnosti co do daně státní má za následek i příslušnou změnu platební povinnosti co do přirážek, pokud zvláštními zákony není stanoveno jinak.

Přirážky jsou splatny zároveň s příslušnou daní státní; o jich vymáhání a promlčení platí stejné předpisy jako pro státní daň, k níž se přirážka vybírá. O úrocích z prodlení a náhradních platí ustanovení zákona o přímých daních.

Proti výměře přirážek lze se do 30 dnů po příslušném oznámení odvolati u předpisujícího činitele. Odvolání nemá účinku odkládacího; rozhoduje o něm s konečnou platností, pokud jde o přirážky k dani pozemkové, vybírané obcemi, bezprostřední úřad dohlédací, pokud jde o přirážky k ostatním státním daním (§ 1), finanční úřad I. stolice, který jest povinen vyžádati si dobré zdání příslušného samosprávného svazku, popírá-li se odvoláním platební povinnost.

Obecní zastupitelstvo může se nejméně dvoutřetinovou většinou všech členů usnésti, aby od počátku správního roku, který následuje po pravoplatnosti usnesení, byly výpočet, předpis a vybírání obecních přirážek k dani pozemkové přeneseny na činitele státní. Pravoplatné usnesení nelze později již měniti novým usnesením obecního zastupitelstva.

Vláda, pokud se týče úřady povolující přirážky jsou povinny sdělovati činitelům, vybírajícím přirážky, sazby povolených přirážek. Svazky územní samosprávy (§ 1, odst. 1) jsou povinny činitelům, kteří pro ne vybírají přirážky k přímým daním, oznámiti vždy nejdéle do konce března výši rozpočtové úhrady z těchto přirážek. Nebyly-li přirážky na běžný správní rok do té doby ještě povoleny nebo jde-li o přirážky, k jichž vybírání není třeba povolení, dlužno předložiti doklad, že o povolení přirážek a v jaké výši bylo zažádáno, pokud se týče oznámiti usnesené sazby přirážek. Jsou-li u obcí odstupňovány přirážky podle § 1, odst. 8, jest zároveň s oznámením sazeb předložiti doklady potřebné pro předpis a vybírání přirážek v osadách (částech obcí), jež netvoří samostatné katastrální území.

Nebude-li ustanovení odstavce 1 vyhověno, zastaví jmenovaní činitelé odvod přirážek za měsíc březen a další až do doby, kdy ustanovení tomuto bude vyhověno. Výjimky může ze závažných důvodů povoliti finanční úřad II. stolice.

Pokud nedošlo oznámení úřadu přirážky povolujícího o přirážkách na běžný správní rok povolených nebo oznámení toho kterého svazku o usnesených sazbách přirážek, k jichž vybírání není třeba povolení, dlužno přirážky bez újmy ustanovení odstavce 2 odváděti podle sazby předešlého roku, nejvýše však v sazbách podle § 1, odst. 1 až 3 a 7 přípustných. Došlo-li oznámení o sazbách přirážek vyžadujících povolení, avšak usnesených sazbou nižší než v roce předešlém, dlužno přirážky na běžný rok až do rozhodnutí o jejich povolení odváděti touto sazbou nižší.

Ustanovení tohoto paragrafu nevztahují se na obecní přirážky k dani pozemkové, vybírané obcemi.

Činitelé, vybírající přirážky, budou z výtěžku plateb na přirážky obecní poukazovati obcím měsíčně nejvýše jednu dvanáctinu oznámených rozpočtových úhrad z přirážek. Jen výjimečně, prokáže-li obec, že na úhradu rozpočtových vydání nestačí v některém měsíci dvanáctina rozpočtové úhrady z přirážek, může finanční úřad II. stolice nebo úřad jím zmocněný na dotčený měsíc povoliti v mezích plateb a nezbytně nutné potřeby poukaz přirážek nad jednu dvanáctinu.

Částky, o které by výtěžek plateb na přirážky v tom kterém roce převyšoval míru, stanovenou v odstavci 1, budou obcím po vyrovnání případných přeplatků a nedoplatků z dřívější doby poukázány k výplatě dodatečně s přirážkovým přídělem za měsíc listopad a musí jich býti použito především k zaplacení dluhů, jinak k úhradě řádných rozpočtových schodků a k snížení přirážek roku následujícího, případně i let příštích; v poslednějším případě musí býti v mezidobí uloženy na úrok. O zmíněném dodatečném poukazu budiž zpraven bezprostřední dohlédací úřad.

Obcím, které v roce předcházejícím rok berní vybíraly více než 150% obecních přirážek, přikazuje se celá splatná daň domovní v té které obci na berní rok předepsaná.

Při přirážkách odstupňovaných (§ 1, odst. 8,) rozhoduje výměra přirážky nejnižší. K výši přirážky k dani činžovní se nehledí.

Skládá-li se obec z několika osad anebo byla-li utvořena sloučením několika obcí, a jestliže tyto územní části podržely vlastnictví a správu svého majetku, takže v důsledku toho se v nich vybírá přirážka v různé výši, má nárok na příděly podle odstavce 1 jen ta územní část, ve které se vybírá přirážka ve výši v odstavci tom označené a jen z daně, v územní části té předepsané.

Městům, v nichž je sídlo zemského úřadu, přísluší příděl podle odstavce 1 nehledíc na výši obecních přirážek.

Zemím se přidělují pro jejich vlastní potřebu tyto roční příděly:

Kromě toho přidělují se každé zemi:

Dále se přiděluje zemím 24.6% z výnosu daně z piva podle zákona č. 168/1930 Sb. z. a n.

Z tohoto přídělu obdrží:

země Česká ................................... 45%,

země Moravskoslezská ......................... 31%,

země Slovenská ............................... 18%,

země Podkarpatoruská ......................... 6%.

K urychlenému rozvoji působnosti zemské samosprávy obdrží mimo to z výnosu daně z piva:

země země

Slovenská Podkarpatoruská

v roce 1931 1,000.000 Kč 200.000 Kč,

v roce 1932 2,000.000 Kč 400.000 Kč,

v roce 1933 3,000.000 Kč 600.000 Kč,

v roce 1934 4,000.000 Kč 800.000 Kč, v dalších letech až do definitivní úpravy finančního hospodářství svazků územní samosprávy země Slovenská ročně po 5,000.000 Kč, země Podkarpatoruská ročně po 1,000.000 Kč.

Ministr financí v dohodě s ministrem vnitra může rozděliti městům, která jsou sídly zemských úřadů a vybírají nejméně 210%ní obecní přirážku k daním přímým uvedeným v § 1, odst. 1 mimo daň činžovní, příděl z daně z obratu a přepychové až do nejvyšší roční částky 10,000.000 Kč. Jednotlivé město může z této částky obdržeti nejvýše podíl, určený poměrem počtu jeho obyvatelstva podle posledního úředního sčítání lidu k úhrnnému počtu obyvatelstva všech měst, která jsou sídly zemských úřadů.

Na úpravu dluhů okresů a obcí, uvedených v čl. III, § 2, pokud se týká v zemi Slovenské a v zemi Podkarpatoruské též k podpoře provedení vlastních úkolů okresů a obcí, zejména v oboru národního školství a veřejných komunikací, použije se prostředků ve výši 202 milionů Kč ročně, a to

Vláda může k návrhu ministerstva vnitra podanému v dohodě s ministerstvem financí ponechati do konce roku 1939 podíl podle odstavce 6, písm. a) nebo jeho část zemskému výboru k úhradě úroků a úmoru z dluhů okresů a obcí.

Příděly podle § 10, odst. 2 a 3 spravuje jednotně zemský výbor.

Zemím se ukládá, aby z přídělů jim podle § 10, odst. 2 a 3 připadajících, pokud nejsou vyhrazeny k účelům uvedeným v § 10, odst. 6, poskytovaly příspěvky finančně slabým okresům a obcím, t. j. takovým, jichž řádná rozpočtová potřeba není zcela uhrazena přes to, že plně využily nejvýše přípustných sazeb přirážek podle § 1, odst. 1. Z těchto příspěvků uhradí zemský výbor v první řadě úrok a úmor z dluhů dotčeného územního svazku přímo věřitelskému ústavu. Zemský výbor může výjimečně povoliti zemský příspěvek i obci, která vybírá aspoň 300% přirážky, je-li tato výjimka odůvodněna zvláště závažnými poměry hospodářskými a sociálními v obvodu dotčené obce. Z příspěvků jsou vyloučeny obce, které nevybírají vhodných a účelných dávek a poplatků ve smyslu § 1, odst. 1. Rozhodnouti o tom, které dávky a poplatky jsou vhodné a účelné, přísluší zemskému výboru, který rozhodne po slyšení obce.

Do oboru působnosti zemí náleží i nadále podporovati nižší samosprávné svazky v plnění mimořádných úkolů (staveb škol, humanitních ústavů, kanalisací, elektrisací, vodovodů, cest atd.) a to především, pokud k plnění těchto úkolů je nižší svazek podle zákona nebo podle nařízení úřadu povinen a splnění úkolu přesahuje finanční jeho únosnost.

Úhrnná částka určená v zemském rozpočtu na příspěvky obcím a okresům podle odstavce 2 musí činiti v každé zemi nejméně čtyři pětiny přídělů podle § 10, odst. 2, po srážce podílu podle § 10, odst. 6, písm. a) - pokud nebyl ponechán zemskému výboru podle § 10, odst. 7 - a po srážce podílu podle § 10, odst. 6, poslední věty, písm. b).

O poskytnutí příspěvku podle odstavce 2 jednotlivé obci neb okresu rozhoduje zemský výbor podle všeobecných zásad, jež k tomu cíli předem stanoví. Obce a okresy žádající za zemský příspěvek jsou povinny předložiti svoje rozpočty zemskému úřadu v nepřekročitelné lhůtě do 30. listopadu roku předcházejícího rok rozpočtový. Zemský výbor může ze závažných důvodů jednotlivé obci nebo okresu tuto lhůtu prodloužiti.

Vláda se zmocňuje stanoviti nařízením, za jakých podmínek mají zemské výbory před svým rozhodnutím o žádosti za příspěvek poskytovati obcím a okresům zálohy na požadovaný příspěvek.

Zemské výbory jsou povinny předložiti každoročně do konce března ministerstvům vnitra a financí zprávu o zemských příjmech z přídělů podle § 10 a o příspěvcích obcím a okresům poskytnutých v předchozím roce. Podrobnosti určí vládní nařízení.

Příděly podle §§ 9 a 10 budou finančními úřady poukazovány, pokud se týče k dobru súčtovány v čtvrtletních pozadu splatných lhůtách.

Konečné súčtování podle čl. I, § 6, odst. 2 zákona ze dne 12. srpna 1921, č. 334 Sb. z. a n., kterým se přikazuje samosprávným svazkům výnos některých státních daní a mění se v Čechách, na Moravě a ve Slezsku sazba domovní daně třídní, budiž provedeno co do plateb konaných na předpisy příslušných daní na léta 1921 až 1927 včetně. Toto vyúčtování počínajíc rokem 1936 přestává. Platby na nedoplatky a dodatečné předpisy (odpisy) na dotčené daně za léta 1921 až 1927 jsou počínajíc rokem 1936 k dobru (k tíži) státu.

O všech příjmech a vydáních každého samosprávného svazku jest sestaviti každoročně jednotný rozpočet.

Není-li rozpočet na ten který rok pravoplatně stanoven, může býti hospodařeno jen v rámci posledního pravoplatně stanoveného rozpočtu vyšší než položky rozpočtu na běžný rozpočtový rok. Výdaje vyšší nebo v posledním pravoplatně stanoveném rozpočtu neuvedené mohou svazky konati jen tehdy, jsou-li k nim po zákonu nebo z jiného právního titulu povinny.

K provádění mimořádných a investičních položek rozpočtové potřeby, které mají hrazeny býti zápůjčkami, nesmí býti přikročeno před schválením rozpočtu, leč by šlo o položky na nutné pokračování v mimořádných a investičních pracích dříve již řádně projednaných a započatých nebo o položky, pro něž již úhrada zápůjčkou byla pravoplatně povolena a opatřena. K provádění ostatních mimořádných a investičních položek rozpočtové potřeby smí býti přikročeno jen tehdy, je-li pro ně určená rozpočtová úhrada pravoplatně opatřena.

Mimořádné a investiční výdaje v rozpočtu neobsažené nesmějí býti vůbec konány, leč v rozsahu nezbytně nutném v případech, kde jde o neodkladná opatření způsobená vyšší mocí.

Usnesení odporující předpisům odstavce 1, 3 a 4 jsou neplatná a nesmějí býti provedena. O ručení za škody z jejich provedení a o způsobu hlasování platí obdobně ustanovení § 10, odst. 3 zák. č. 329/1921 Sb. z. a n. O povinnosti k náhradě škody rozhoduje nadřízený orgán, jemuž přísluší schválení účtů. Do rozhodnutí okresního výboru o povinnosti k náhradě škody způsobené obci lze si stěžovati k zemskému výboru ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení. O výši náhrady rozhodne řádný soud pořadem práva; rozhodnutím orgánu, jenž rozhodl pravoplatně o povinnosti k náhradě škody, je soud vázán. K příkazu tohoto orgánu musí žaloba býti podána. Povinnost k náhradě pomíjí, vyjímajíc případ činu trestného, dnem, kdy účty byly schváleny nebo se považují za schválené, nezanikla-li již dříve promlčením.

Ustanovení odstavců 2 až 5 platí obdobně pro hospodaření místních školních orgánů (§ 4). Jejich účty podléhají schválení orgánů, které jsou podle § 4 povolány k rozhodnutí o odvolání proti školnímu rozpočtu.

Obce a okresy, jichž roční potřeba na úrok a splátky ze zápůjček vyžaduje kromě výtěžků kmenového jmění k tomu účelu použitých více než 50% přirážkové základny v průměru tří let, jež předcházejí rok, v němž se dotyčný svazek o zápůjčce usnáší, smějí nové zápůjčky uzavírati jen tehdy, jde-li o opatření úhrady na nutná vydání:

Ustanovení předchozího odstavce nevylučuje uzavření zápůjčky, které je zapotřebí k další úhradě nákladu na zařízení, s jehož prováděním bylo započato před účinností tohoto zákona, je-li dokončení nutné, aby nebyl znehodnocen dosavadní náklad.

K platnému uzavření obecní zápůjčky nebo převzetí záruky jest třeba schválení zemského výboru v těchto případech:

Obec smí uzavříti zápůjčky také u úvěrních ústavů (společenstev) s neobmezeným ručením. V tomto případě nestává se obec členem ústavu, nepřejímá neobmezené ručení za jeho závazky a zápůjčka je platně uzavřena, i když by podle jeho stanov členství ve společenstvu bylo její podmínkou. V takových případech nepozbývají však tyto úvěrní ústavy práva na daňové a poplatkové výhody příslušející jim podle platných předpisů za podmínky, že obmezují svou činnost pouze na své členy.

Úřady schvalující zápůjčky jsou povinny učiniti opatření, aby obce a okresy z výnosu přirážek a z příspěvků podle § 11 včas a plně zaplatily splatné úroky a splátky ze zápůjček.

Na ošetřovací útraty ve veřejných nemocnicích, porodnicích a ústavech pro choromyslné, pokud jich nelze vymoci na ošetřovaném anebo na jiných fysických nebo právnických osobách (korporacích, spolcích, nemocenských pojišťovnách a pod.), jež jsou podle zákona nebo z jiného právního titulu povinny je nésti, jsou obce povinny přispívati dvaceti procenty ošetřovacích útrat, vzešlých za jejich příslušníky pro rok 1928 a další. Tento příspěvek nepovažuje se za chudinské opatření osoby ošetřované. Tato povinnost obcí odpadá, jde-li o ošetřovací útraty za léčení chorob nakažlivých ve veřejných nemocnicích.

Příspěvková povinnost obcí podle předchozího odstavce omezuje se, pokud jde o útraty vzešlé počínajíc rokem 1931, na 20% nedobytných ošetřovacích útrat ve veřejných nemocnicích a porodnicích pouze za dobu 4 týdnů. Povinnost obcí přispívati na nedobytné ošetřovací útraty vzešlé počínajíc rokem 1931 v ústavech pro choromyslné odpadá.

Povinnost obcí přispívati na nedobytné ošetřovací útraty podle předchozích odstavců přestává dnem 31. prosince 1935. K úhradě nedobytných ošetřovacích útrat srazí si, počínajíc rokem 1936, každoročně pro zemský fond zemský výbor český 6,000.000 Kč a moravskoslezský 2,800.000 Kč z oné části přídělů podle § 10, odst. 2 a 3, která podle ustanovení § 11, odst. 2, 3 a 4 určena je k poskytování příspěvků obcím jejich obvodu. K témuž účelu nahradí každoročně státu z těchto přídělů zemský výbor slovenský částku 2,300.000 Kč a zemský výbor podkarpatoruský částku 450.000 Kč.

Vysvědčení o majetkových poměrech ošetřovaného, po případě osob k úhradě ošetřovného podle zákona povinných, vydává politický úřad, nadřízený obci pobytu.

Veškeré náklady stálého ubytování četnictva v celém území republiky hradí pro rok 1928 a další stát, na nějž přechází vlastnictví veškerého movitého zařízení, sloužícího ubytování četnictva.

Podrobnější předpisy určí se vládním nařízením.

Všechna práva v příčině nájmu místností četnictva, jež příslušejí zemím z dosavadních nájemních smluv, pokud se týče z dosavadního nájemního poměru, přecházejí dnem 1. ledna 1928 na stát.

Při každém obecním zastupitelstvu v obcích majících podle posledního úředního sčítání lidu nejméně 10.000 obyvatel, budiž ustanoven úředník pro obor služby konceptní; v obcích menších přísluší obecnímu zastupitelstvu usnášeti se podle ustanovení § 212 platového zákona ze dne 24. června 1926, č. 103 Sb. z. a n., o tom, mají-li býti zřízena místa úřednická vůbec a jaká, vydati bližší pravidla o ustanovení úředníků a o jejich služebních požitcích a právních nárocích.

Úředníkem pro obor služby konceptní může býti ustanoven pouze ten, kdo prokáže se kvalifikací získanou na některé československé fakultě věd právních a státních a před 28. říjnem 1918 i na některé fakultě věd právních a státních v bývalém mocnářství rakousko-uherském nabytím hodnosti doktorské nebo úspěšným složením teoretických státních zkoušek požadovaných pro způsobilost k veřejné službě.

Práva nabytá úředníků již ustanovených, odpovídající předpisům dosud platným, nejsou tím dotčena.

Ustanovení tohoto zákona nabývají účinnosti, pokud se v odstavci 3 a 4 nestanoví jinak, dnem 1. ledna 1928.

S výhradou použití na dřívější případy pozbývají zároveň platnosti všechna ustanovení zákonů a nařízení, jež se týkají předmětů, upravených tímto zákonem, ve znění jeho platném 1. července 1927, zejména:

mění, pokud se týče doplňují se zejména:

Zákon ze dne 26. března 1919, č. 170 Sb. z. a n., jímž se upravuje státní daň a přirážková základna u daní reálných, pozbývá co do ustanovení § 1, odst. 4, věta 2 platnosti od 1. ledna 1932.

Ustanovení tohoto zákona o přídělech zemím z výnosu daně z piva (§ 10, odst. 1, 3 a 4 a § 27) nabývají účinnosti současně se zákonem č. 168/1930 Sb. z. a n. s tím, že z přídělů podle § 10, odst. 1, písm. b) obdrží každá země za rok 1930 jednu dvanáctinu.

Ustanovení: § 1, odst. 1, věty 4 od konce, § 3, odst. 1, věty 4 a 5, v § 4, odst. 2 slov "(městské školní výbory)", odst. 3 až 6, § 6, odst. 1, poslední věty, § 8, § 10 s výjimkou ustanovení těch, jichž se týče první věta tohoto odstavce, a kromě jeho odstavců 6 a 7, § 11 s výjimkou níže stanovenou, § 19, odst. 2 až 6, § 20 kromě ustanovení pod písmeny h) a i) v odstavci 1, § 21, odst. 2, a § 26

nabývají účinnosti dnem 1. ledna 1931 s tou úchylkou, že opatření, jež tato ustanovení ku včasnému provedení předpokládají již v roce předchozím, budou podle nich učiněna ode dne vyhlášení těchto ustanovení.

S výhradou použití na dřívější případy pozbývají zároveň platnosti všechna ustanovení zákonů a nařízení, jež se týkají předmětů upravených ustanoveními v tomto odstavci uvedenými. Doplatky, po případě přeplatky přídělů vyrovnávacích fondů budou vyúčtovány se zeměmi na účet jejich přídělů podle § 10.

K podání žádosti obcí a okresů za zemský příspěvek podle § 11, odst. 5 pro rozpočtový rok 1931 stanoví se lhůta do konce prosince 1930.

Ustanovení § 20, odst. 1, písm. h) a i) nabývají účinnosti dnem 19. dubna 1935;

ustanovení: § 1, odst. 1, posledních tří vět, odst. 2, 3, 5 až 8, § 3, odst. 1, vět druhé a třetí, a odst. 4, § 10, odst. 6 a 7, § 11, odst. 2 a ustanovení v odstavci 4 "po srážce podílu podle § 10, odst. 6, písm. a) - pokud nebyl ponechán zemskému výboru podle § 10, odst. 7 - a po srážce podílu podle § 10, odst. 6, poslední věty, písm. b)", § 12, odst. 2, posledních dvou vět, § 21, odst. 3 a 4 a § 23

nabývají účinnosti dnem 1. ledna 1936 s úchylkou, že opatření, jež tato ustanovení ku včasnému svému provedení předpokládají již v roce předchozím, lze podle nich učiniti ode dne 19. dubna 1935.

§ 30