Místo daně z obratu podle zákona o dani z obratu stanoví se paušál u těchto předmětů:

1. u hutních výrobků ze železa (odstavec 2);

2. u drátěného zboží (odstavec 3);

3. u podkovářského zboží (odstavec 4);

4. u šroubového zboží (odstavec 5);

5. u nožířského zboží (odstavec 6);

6. u bruslí (odstavec 7);

7. u vidlí a hrabí (odstavec 8);

8. u železných odpadků (odstavec 9).

Hutními výrobky ze železa podle této vyhlášky se rozumějí:

1. železo surové (pol. 428a cel. saz.);

2: ferromangan, ferrosilicium (50 až 90 % silicia), ferrochrom, ferronikl, ferrowolfram, ferromolybden, ferrovanadium, ferroaluminium (pol. 428c cel. saz.);

3. vlková kujnina (železo kryčné), výlitky (ingoty) - (čís. 429 cel. saz.);

4. housky (brusky) z plávkového železa a housky svařené ze železa svarného, vývalky (balvany), plaštiny (čís. 430 cel. saz.);

5. železo a ocel v tyčích, kované, válcované nebo tažené (ex pol. 431a až d cel. saz.);

6. plechy a plotny (pol. 432a až c cel. saz.), plechy a plotny hloubené nebo přistřižené, vyjímajíc dna a plotny ke kotlům, (ex čís. 433 cel. saz.);

7. drát válcovaný, silný 4 mm a silnější (ex čís. 434 cel. saz.);

8. trouby a jich spojky z nekujné litiny (čís. 438 cel. saz.);

9․ trouby z kujného železa, válcované nebo tažené, nebo z kujné litiny, též s přehnutými, přiletovanými nebo navařenými přírubami, trouby vlnité (čís. 439 cel. saz.), též trouby uvedených druhů, jsou-li opatřeny jutou asfaltovanou nebo podobným způsobem upravenou (ex čís. 484 cel. saz.);

10. spojky trub (fittings) a příruby z kujného železa (čís. 441 cel. saz.);

11. kolejnice, nehledě k profilu, též vrtané (čís. 446 cel. saz.);

12. předměty k upevňování kolejnic: spojky, klíny, kolejnicové hřeby, podložky, ustalovací kroužky atd. (mimo šrouby, šroubové svorníky a matice), železniční pražce, kolejové stoličky (čís. 447 cel. saz.);

13. pruty stočené ze dvou válcovaných drátů (ex pol. 446 a1 cel. saz.);

14. pružinová ocel (ocel zploštěná na pásy ve svazcích nebo v kotoučích, na pružno kalená), též leštěná (čís. 470 cel. saz.);

15. odstupňovaně válcované roury (t. zv. stožáry) - (ex čís. 483 cel. saz.);

16. hromosvody (ex čís. 484 cel. saz.);

17. ocelové láhve (bomby) - (ex čís. 526 cel. saz.).

Drátěným zbožím podle této vyhlášky se rozumějí:

1. tažený železný neb ocelový drát (ex čís. 434 cel. saz.);

2. drátěné hřebíky (ex čís. 461 cel. saz.);

3. ostnatý železný drát (ex. čís. 466 cel. saz.);

4: nábytková pera (ex pol. 471c cel. saz.).

Podkovářským zbožím podle této vyhlášky se rozumějí:

1. podkováky (ex čís. 461 cel. saz.);

2. podkovy, ozubce k podkovám a ozuby k podkovám (ex. čís. 481 a 483 cel. saz.).

Šroubovým zbožím podle této vyhlášky se rozumějí:

1. šroubové matice a svorníky ze železa nebo ocele, bez závitu, nýty ze železa nebo ocele (čís. 462 cel. saz.);

2. šrouby (též šroubové hřebíky, šroubové skoby, nosiče isolátorů, obrtlíky a pod.), šroubové matice a svorníky ze železa nebo ocele, se závitem (čís. 463 cel. saz.);

3. drátěné zboží ze železa nebo ocele, se závitem (váleným, lisovaným nebo řezaným) nebo ve spojení se šrouby (ex čís. 466 cel. saz.);

4. všechny předměty uvedené pod č. 1 až 3 spojené s obyčejnými, jemnými nebo velmi jemnými hmotami, jakož i zlacené nebo stříbřené (ex čís. 484 až 486 cel. saz.);

5. všechny předměty uvedené pod č. 1 až 3 z obecných kovů nebo kovových slitin, též spojené s obyčejnými, jemnými nebo velmi jemnými hmotami, jakož i zlacené nebo stříbřené (ex čís. 514 až 522 cel. saz.).

Nožířským zbožím podle této vyhlášky se rozumějí:

1. nožířské zboží a jeho součástky, obojí ze železa nebo ocele, též spojené s obyčejnými, jemnými nebo velmi jemnými hmotami, jakož i zlacené nebo stříbřené, a z obecných kovů nebo kovových slitin, též spojené s obyčejnými nebo jemnými hmotami (ex čís. 479, 485, 486, 509, 517, 520 a 521 cel. saz.);

2. jídelní vidličky ze železa nebo ocele, též spojené s obyčejnými, jemnými nebo velmi jemnými hmotami, jakož i zlacené nebo stříbřené, a z obecných kovů nebo kovových slitin, též spojené s obyčejnými nebo jemnými hmotami (ex čís. 479, 486, 509, 520 a 521 cel. saz.);

3. jídelní lžíce (lžičky) ze železa nebo ocele, též zlacené nebo stříbřené, a z obecných kovů nebo kovových slitin (ex čís. 445, 468, 486, 509 a 520 cel. saz.).

Bruslemi podle této vyhlášky se rozumějí brusle, též na kolečkách (ex pol. 476b a ex čís. 486 cel. saz.).

Vidlemi a hráběmi podle této vyhlášky se rozumějí vidle na seno a hnůj a jiné hrubé vidle, hrábě a hrabky, též spojené se dřevem (čís. 455 cel. saz.).

Železnými odpadky podle této vyhlášky se rozumějí:

1. železo a ocel, obojí staré přelámané nebo v odpadcích k tavení a sváření, s výjimkou zlomkové litiny spálené i nespálené (strojní, kamnové, komerční) - (ex pol. 428b cel. saz.);

2. železné piliny a okuje (poznámka 1. za čís. 428 cel. saz.);

3. železná struska (ex čís. 652 cel. saz.).

Paušál činí:

1. u hutních výrobků ze železa 5 %,

2. u drátěného zboží 6 %,

3. u podkovářského zboží 6 %,

4. u šroubového zboží:

a) je-li dodáváno výrobcem přímo nebo prostřednictvím fy "Helika", prodejna československých šroubáren, společnost s r. o. v Praze, drahám (hlavním, místním, drobným), Československé poště nebo Státním báňským a hutnickým závodům anebo je-li těmito drahami, Československou poštou nebo Státními báňskými a hutnickými závody dováženo, 4 1/2 %,

b) v jiných případech 6 %,

5. u nožířského zboží 6 %,

6. u bruslí 6 3/4 %,

7. u vidlí a hrabí 6 3/4 %,

8. u železných odpadků 4 1/2 %, vesměs z úplaty, a kde té není, z ceny, k nimž se při dovozu připočítají celní pohledávka (§ 8, odst. 3 celního zákona ze dne 14. července 1927, č. 114 Sb. z. a n.) bez paušálu daně z obratu a dopravní výlohy ke hranici.

Ve všech těchto sazbách jest zahrnuta přirážka podle § 1 zákona ze dne 21. prosince 1935, č. 267 Sb. z. a n., o přirážkách k dani z obratu a dani přepychové, ve znění zákona ze dne 21. prosince 1937, č. 281 Sb. z. a n. (dále jen zákon o přirážkách k dani z obratu).

Paušál u předmětů uvedených v odstavcích 2 až 8 a vyrobených v tuzemsku jest povinen platiti jejich výrobce, a to z úplatných tuzemských dodávek a vlastní spotřeby zmíněných předmětů (§ 1, odst. 1, č. 1 a § 1, odst. 5 zákona o dani z obratu). Za výrobce se považuje podnikatel, který zmíněné předměty vyrobil nebo zušlechtil anebo si dal vyrobiti nebo zušlechtiti ve mzdě, jakož i podnikatel, který předměty jen sestavil nebo si dal sestaviti ve mzdě ze součástek.

Paušál jest výrobce povinen platiti obvyklým způsobem v zákonných měsíčních splátkách příslušnému bernímu úřadu (§ 20, odst. 1, č. 2 zákona o dani z obratu).

Z předmětů vyvezených do ciziny není výrobce povinen platiti paušál, prokáže-li jejich vývoz způsobem stanoveným v čl. 2 nebo 11 vládního nařízení ze dne 4. července 1924, č. 156 Sb. z. a n., jímž se provádí zákon o dani z obratu a dani přepychové, ve znění vládních nařízení ze dne 22. prosince 1926, č. 247 Sb. z. a n., ze dne 23. prosince 1930, č. 189 Sb. z. a n., ze dne 29. dubna 1932, č. 58 Sb. z. a n., ze dne 17. listopadu 1932, č. 175 Sb. z. a n., a ze dne 27. prosince 1935, č. 269 Sb. z. a n. (dále jen prováděcí nařízení k zákonu o dani z obratu).

Paušál u předmětů uvedených v odstavcích 2 až 8 a dovážených z ciziny jest povinen platiti poplatník (§ 8, odst. 2 zák. č. 114/1927 Sb.z. a n.) jako součást celní pohledávky, a to obvyklým způsobem celnímu úřadu hned při celním projednání. Okolnost, že jde o zušlechtěnou ocel, na kterou se podle odstavce 28, č. 1 této vyhlášky paušál nevztahuje, jest povinen poplatník celní pohledávky věrohodně prokázati.

Paušál u železných odpadků se vybírá jen u železných odpadků tuzemského původu, určených k tavení nebo sváření nebo elektrometalurgickému zpracování; paušál jest povinen platiti:

1. u železných odpadků, které byly dodány huti prostřednictvím fy C. T. Petzold a spol. v Praze, tento podnikatel, a to z ceny, kterou huti za zboží účtoval (po případě z obecné ceny, jestliže zboží neúčtoval);

2. u železných odpadků, které byly dodány huti bez prostřednictví fy C. T. Petzold a spol. v Praze, nakupující huť, a to z ceny, kterou jí za zboží účtoval dodavatel (po případě z obecné ceny, jestliže zboží neúčtoval);

3. u železných odpadků, které huť převzala k tavení nebo sváření nebo elektromatalurgickému zpracování ve mzdě pro někoho jiného, huť, a to z obecné ceny zmíněných odpadků.

Ve všech těchto případech jest nutno paušál platiti obvyklým způsobem v zákonných měsíčních splátkách příslušnému bernímu úřadu.

Hutí podle tohoto odstavce se rozumí podnik, který železné odpadky taví nebo sváří nebo elektrometalurgicky zpracovává.

Dovoz železných odpadků nepodléhá paušálu podle této vyhlášky.

Pro daňovou kontrolu jest fa C. T. Petzold a spol. povinna do 6 neděl po uplynutí každého kalendářního čtvrtletí předložiti příslušné berní správě a revisnímu odboru ministerstva financí přehled dodávek pro huti, provedených v uplynulém čtvrtletí, a oznámiti průměrné ceny, účtované hutím, kdežto huti, které nakupují železné odpadky bez prostřednictví fy C: T. Petzold a spol., jsou povinny vésti zvláštní záznamy o nakoupených železných odpadcích; huti jsou povinny vésti zvláštní záznam též o železných odpadcích, které převzaly k tavení nebo sváření nebo elektrometalurgickému zpracování ve mzdě.

Paušálem jest kryta daň z obratu:

1. z veškerých dodávek, vlastní spotřeby a dovozu předmětů uvedených v odstavcích 2 až 8;

2. z veškerých dodávek a vlastní spotřeby železných odpadků (tuzemského i cizozemského původu);

3. z výkonů při opravování (též broušení) nožířského zboží.

Paušál se nevztahuje zejména:

1. na zušlechtěnou ocel (na př. nástrojovou, rychlořeznou a speciální druhy oceli);

2. na plechy a plotny, vzniklé ze starých kotlů narovnáním, vystříháním a pod.;

3. na kalený drát a výrobky z taženého železného neb ocelového drátu, které nejsou uvedeny v odstavci 3;

4. na dodávky podkovářského zboží, které provádějí kováři, a na výkony kovářské;

5. na hrubé nože a nůžky pro potřebu strojovou (ex. pol. 479b cel. saz.), činí-li vlastní váha kusu více než 5 kg;

6. na alpakové nebo pakfonové zboží nožířské a jeho součástky, alpakové nebo pakfonové jídelní vidličky a lžíce, též chromované nebo niklované (ex čís. 509 cel. saz.). Na tyto předměty se vztahují ustanovení vyhlášky ministra financí ze dne 22. prosince 1934, č. 289 Sb. z. a n., o paušalování daně z obratu a daně přepychové u zboží klenotnického, zlatnického, stříbrnického, hodinářského a u zapalovačů;

7. na zlomkovou litinu, spálenou i nespálenou (strojní, kamnovou, komerční).

Dodávky, vlastní spotřeba a dovoz předmětů uvedených pod č. 1 až 5 podléhají pravidelné dani z obratu; rovněž dodávky a vlastní spotřeba zlomkové litiny (č. 7) a výkony kovářské podléhají pravidelné dani z obratu.

Po dobu účinnosti této vyhlášky nemají tuzemští podnikatelé při vývozu předmětů uvedených v odstavcích 2 až 5 a 7 až 9 nárok na vrácení daně podle § 22, odst. 1 zákona o dani z obratu.

Paušál vyměřují úřady uvedené v čl. 31 prováděcího nařízení k zákonu o dani z obratu; tamtéž uvedeným úřadům přísluší rozhodovati o daňové povinnosti a s výjimkou stanovenou v § 110, odst. 4 zák. č. 114/1927 Sb.z. a n. o stížnostech.

Paušál se vymáhá způsobem stanoveným v § 23 zákona o dani z obratu.

Jinak platí o paušálu veškerá ustanovení zákona o dani z obratu a dani přepychové a prováděcího nařízení k němu.

Ministr financí si vyhrazuje tento paušál kdykoliv zrušiti. Zásoby předmětů uvedených v odstavcích 2 až 9, které v době zrušení paušálu budou u podnikatelů na skladě, budou při dodávkách podléhati pravidelné dani z obratu, a to i tehdy, byly-li zmíněné předměty u výrobce nebo při dovozu již zdaněny paušálem.

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. září 1938. Zároveň pozbývají účinnosti:

1. ustanovení o paušalování daně z obratu u litých trub a vidlí, obsažená ve vyhlášce ministra financí v dohodě s ministry průmyslu, obchodu a živností a zemědělství ze dne 11. listopadu 1927, č. 162 Sb. z. a n., o paušalování daně z obratu u cukrovkového semene, litých trub a vidlí, ve znění vyhlášek ministra financí ze dne 28. dubna 1932, č. 61 Sb. z a n., a ze dne 27. prosince 1935, č. 276 Sb. z. a n.;

2. vyhláška ministra financí v dohodě s ministrem průmyslu, obchodu a živností ze dne 22. října 1929, č. 167 Sb. z. a n., o paušalování daně z obratu u starého železa a staré oceli k tavení nebo sváření;

3. vyhláška ministra financí v dohodě s ministrem průmyslu, obchodu a živností ze dne 15. prosince 1930, č. 206 Sb. z. a n., o paušalování daně z obratu u hutních a některých jiných výrobků ze železa, ve znění vyhlášek ministra financí ze dne 23. prosince 1932, č. 8 Sb. z. a n. z roku 1933, ze dne 16. prosince 1933, č. 257 Sb. z. a n., ze dne 17. prosince 1934, č. 282 Sb. z. a n., a ze dne 27. prosince 1935, č. 278 Sb. z. a n.;

4. vyhláška ministra financí ze dne 23. prosince 1931, č. 222 Sb. z. a n., o paušalování daně z obratu u některých předmětů k upevňování kolejnic, dále u šroubů a podobných předmětů, ve znění vyhlášky ministra financí ze dne 23. prosince 1932, č. 13 Sb. z. a n. z roku 1933;

5. ustanovení o paušalování daně z obratu u taženého železného a ocelového drátu, ostnatého železného drátu, drátěných hřebíků a podkováků, podkov, ozubců k podkovám, ozubů k podkovám a nábytkových per, obsažená ve vyhlášce ministra financí ze dne 23. prosince 1932, č. 7 Sb. z. a n. z roku 1933, ve znění vyhlášek ministra financí ze dne 27. června 1934, č. 123 Sb. z. a n., a ze dne 27. prosince 1935, č. 277 Sb. z. a n.;

6. vyhláška ministra financí ze dne 27. prosince 1935, č. 274 Sb. z. a n., o paušalování daně z obratu u bruslí;

7. vyhláška ministra financí ze dne 22. června 1937, č. 146 Sb. z. a n., o paušalování daně z obratu u nožířského zboží a u některých vidliček a lžic.