Každé vozidlo anebo každý vlak spolu spojených vozidel musí míti řidiče schopného k samostatnému řízení․ Řidič má pečovati o to, aby vozidlo (vlak), včetně pohonu a nákladu, bylo v předepsaném stavu. Držitel vozidla nesmí naříditi nebo připustiti, aby bylo dáno do provozu, je-li mu známo, že vozidlo, včetně pohonu a nákladu, nevyhovuje předpisům. Jestliže cestou se vyskytnuvší závady, které podstatně zmenšují dopravní bezpečnost vozidla, nemohou býti bezodkladně napraveny, jest vozidlo nejkratší cestou odstraniti z dopravy. V jízdě lze pokračovati s opatrností, jak jí stav věci vyžaduje, až do místa, kde je možno závadu napraviti, jestliže zakročující orgán dá k tomu písemné povolení.

Dopravněpolicejní úřad může držiteli vozidla uložiti pro jedno nebo více vozidel vedení knihy jízd, nebylo-li po dopravním přestupku možné zjištění řidiče vozidla. Kniha jízd musí podávati pro určité vozidlo a pro každou jednotlivou jízdu spolehlivý doklad o tom, kdo vozidlo řídil; potřebné zápisy jest provésti ihned po skončení jízdy. Knihu jízd jest na požádání vydati příslušným policejním orgánům.

Řidič vozidla jest povinen zachovávati při řízení a obsluze náležitou opatrnost. na vozidle nebo vedle něho má si své místo zvoliti tak, aby měl postačující rozhled. Smí míti vedle sebe osoby nebo předměty jen, pokud mu nepřekážejí v řízení a obsluze vozidla.

Vozidla smějí býti tlačena jen tehdy, ponechává-li jejich náklad řidiči výhled dopředu a jestliže za tmy nebo husté mlhy není zakryto jejich označení svítilnou nebo odrazným sklem.

Řidič vozidla má používati jízdní dráhy, pokud pro jednotlivé druhy vozidel nejsou určeny zvláštní silnice nebo silniční části. Vozíky s nemocnými, jež osoby v nich sedící uvádějí v pohyb silou svalů, smějí užívati chodníku.

Pokud tomu nebrání zvláštní okolnosti, mají řidiči vozidel jeti po pravé polovině jízdní dráhy vpravo; levé poloviny smějí používati jen k předjíždění. Řidiči pomalých vozidel mají se stále držeti na nejkrajnější pravé straně jízdní dráhy. Na nepřehledných tratích mají řidiče všech vozidel užívati nejkrajnější pravé strany jízdní dráhy. Předpisy tohoto odstavce platí také pro silnice, na jejichž jízdní dráze jest stanovena doprava jen v jednom směru (jednosměrné silnice).

Při zabočování na jinou silnici jest jeti napravo v malém, nalevo ve větším oblouku. Kdo chce zabočiti napravo, má své vozidlo předem seříditi co nejdále vpravo, kdo chce zabočiti nalevo, má je seříditi co nejdále vlevo.

Na silnicích o dvou jízdních drahách stejného druhu mají vozidla užívati jízdní dráhy po pravé straně svého jízdního směru. Jízdní dráhy platí v předepsaném směru za jednosměrné silnice.

Na silnicích o třech nebo více od sebe oddělených jízdních drahách smějí prostředních jízdních drah používati jen motorová vozidla.

Nejvýše přípustná rychlost jízdy motorových vozidel jest:

uvnitř uzavřených osad:

pro motorová vozidla všeho druhu ........ 40 km za hodinu;

mimo uzavřené osady a na dálnicích:

pro osobní motorová vozidla, jakož i

pro motorová kola s přívěsným vozíkem

i bez něho ................................... 80 km za hodinu,

pro nákladní motorová vozidla, autobusy

a všechna ostatní motorová vozidla ........... 60 km za hodinu.

Bez újmy omezení v odstavci 1 má řidič vozidla rychlost jízdy zaříditi tak, aby byl kdykoli s to vyhověti svým povinnostem v dopravě a aby v případě potřeby mohl vozidlo včas zastaviti. To platí zvláště na nepřehledných místech a na úrovňových železničních přejezdech.

Kdo chce zabočiti na hlavní silnici (§ 13) nebo ji přejeti, má jeti mírnou rychlostí.

Jestliže na zastávkách kolejových vozidel cestující nastupují a vystupují v jízdní dráze, lze jeti mimo ně jen mírnou rychlostí a jen v takovém odstupu, aby cestující nebyli ohrožováni; v nutném případě má řidič vozidla zastaviti.

Vyhýbati jest vpravo a předjížděti vlevo. Při předjíždění nesmějí řidiči dojížděných vozidel zvyšovati rychlost jízdy. Na nepřehledných místech silnic jest předjíždění zakázáno. Tyto předpisy platí také pro jednosměrné silnice.

Není-li vyhnutí možné, vrátí se ten, na němž to lze podle okolností nejspíše žádati.

Každá cesta určená jen pro jeden druh dopravy a každá zpevněná vozovka vedle nezpevněné (letní cesta) platí při vyhýbání a předjíždění za samostatnou silnici.

Kolejovým vozidlům jest vyhýbati vpravo; vpravo jest je i předjížděti. Jestliže prostor mezi kolejovým vozidlem a okrajem jízdní dráhy to nepřipouští, lze vyhnouti vlevo i předjeti vlevo. Na jednosměrných silnicích lze kolejová vozidla předjížděti vlevo i vpravo.

Kdo chce změniti svůj směr anebo zastaviti, má to včas a zřetelně dáti najevo ostatním účastníkům dopravy; to neplatí pro chodce na chodnících. Toto naznačení neosvobozuje od přikázané opatrnosti.

Pokud pro motorová vozidla a pro pouliční dráhy jest k naznačování změny směru a zastavení předepsáno vybavení mechanickými zařízeními, mají řidiči užívati těchto zařízení. Při přechodných poruchách jest dáti znamení jiným vhodným způsobem.

Řidič vozidla má ohrožené účastníky dopravy upozorniti varovným znamením, že se jeho vozidlo blíží. Je zakázáno dávati varovná znamení k jiným účelům, zvláště za účelem vlastní bezohledné jízdy, a více, než je třeba. Úmysl předjeti smí býti dán najevo varovným znamením.

S varovným znamením jest ustati, jsou-li tím zvířata znepokojována.

Jako varovná znamení jest dávati zvukové signály; místo nich lze za tmy dáti signál světelný krátkým nasvícením světlometů, lze-li jej zřetelně pozorovati a nemohou-li tím býti ostatní účastníci dopravy oslněni.

Na křižovatkách a v ústích silnic má přednost v jízdě uživatel hlavní silnice. Hlavními silnicemi jsou:

státní silnice včetně průjezdních silnic, označené tabulkami s číslem (příloha 1, obr. 44) nebo označené štítem "okružní nebo sběrné třídy pro dálkovou dopravu" (příloha 1, obr. 45),

silnice pro hlavní dopravu, označené čtyřúhelníkem postaveným na vrchol (příloha 1, obr. 52),

dále na jednotlivých křižovatkách a v ústích ony silnice, při nichž na silnicích ústících anebo křižujících jsou upevněny trojúhelníky postavené na vrchol "dej přednost jízdě na hlavní silnici" (příloha 1, obraz 30) nebo "stůj, dej přednost jízdě na hlavní silnici" (příloha 1, obraz 30a).

Na silnicích stejného řádu má na křižovatkách a v ústích přednost v jízdě ten, kdo přichází z pravé strany; nicméně motorová vozidla a kolejová vozidla poháněná motorickou silou mají přednost před ostatními účastníky dopravy. Navzájem jsou si motorová vozidla a kolejová vozidla, pokud jde o přednost v jízdě, postavena na roveň.

Pravidla o přednosti v jízdě podle odstavců 1 a 2 neplatí, jestliže pokyny aneb znameními policejních orgánů anebo barevnými značkami jest v jednotlivém případě dána jiná úprava.

Chce-li někdo křižovati směr dopravy na téže silnici, má nechat předjeti protijedoucí vozidla všeho druhu, která zachovávají svůj směr, a to také na křižovatkách a v ústích. Přitom platí silnice s více oddělenými jízdními drahami za silnici jedinou.

Nedotčena zůstávají přednostní práva železnic na přejezdech, která plynou z jiných předpisů.

Řidič vozidla má zastavovat tak, aby doprava tím nebyla omezována nebo ohrožována.

Vozidla smějí zastavovati jen na pravé polovině ve směru jízdy. Jsou-li na pravé polovině položeny koleje, smí se zastavovati nalevo.

Na jednosměrných silnicích smí se zastavovati napravo i nalevo.

Parkování (státní vozidel, pokud se neděje jen k nastoupení nebo vystoupení a k naložení nebo vyložení) není přípustné:

na místech výslovně zakázaných úředními dopravními značkami (příloha 1, obr. 22, 23 a 31),

na úzkých a nepřehledných místech silnic, jakož i v ostrých silničních zatáčkách,

ve vzdálenosti menší než 10 metrů před křižovatkou, před ústím silnic a před štíty označujícími zastávky veřejných dopravních prostředků a ve stejné vzdálenosti za těmito místy; vzdálenost se při křižovatkách a ústích silnic počítá od rohu, v němž se hrany jízdní dráhy sbíhají,

na ochranných ostrůvcích,

před vjezdy na pozemky a výjezdy z nich,

na prostředních ze tří nebo více vzájemně oddělených jízdních drah silnice,

pokud nejde o vozidla kolejová, uvnitř jízdního prostoru železničního.

Mimo prostor připuštěný pro parkování na silnicích jsou veřejnými parkovišti jen plochy, které dopravněpolicejní úřady označily úředním štítem za parkoviště (příloha 1, obr. 32).

Při jízdě vozidel na pozemek nebo z pozemku má si řidič vozidla počínati tak, aby bylo vyloučeno ohrožení silniční dopravy.

Umísťování soukromých návěstí, jimiž se pro účastníky dopravy na silnici označují vjezdy na pozemek a výjezdy z něho, není přípustné.

Na silnici lze na vozidla nakládati a s nich skládati jen tehdy, není-li to bez zvláštních obtíží jinak možné.

Nakládání a skládání na silnici musí se díti bez průtahu.

Náklad vozidla musí býti tak uložen, aby nikoho neohrožoval nebo nepoškozoval, ani nikoho nad nevyhnutelnou míru neomezoval nebo neobtěžoval. Provozní bezpečnost vozidla nesmí nákladem trpěti; to platí také při přepravě osob o jejich umístění a o jejich chování za jízdy.

Šířka nákladu nesmí býti větší než 2,50 metrů. Jednotlivé tyče a kůly, desky vodorovně ležící a jiné těžko poznatelné předměty nesmějí po straně vyčnívati.

Přečnívá-li náklad dozadu, jest označiti jeho nejkrajnější konec červeným praporkem nejméně 20 x 20 centimetrů velikým, za tmy nebo za husté mlhy nejméně jednou červenou svítilnou. Praporky a svítilny nesmějí býti umístěny výše než 125 centimetrů nad zemí; není-li to možné na nákladě samém, jest učiniti vhodná opatření k jejich umístění v předepsané výši.

Délka vozidla a nákladu dohromady nesmí překročiti 22 metrů, výška 4 metry.

Předpisy o přípustné šířce a výšce nákladu neplatí pro zemědělské a lesní výrobky.

Při opuštění vozidla má řidič učiniti potřebná opatření, aby zamezil nehodám a poruchám v dopravě.

Pro povozy platí zvláště § 32, pro motorová vozidla § 35.

Jízdní kola a saně musí býti vybaveny nejméně jedním jasně znějícím zvonkem; vyňaty jsou ruční sáňky.

O povaze a vystrojení motorových vozidel platí předpisy vládního nařízení ze dne 27. září 1939, č. 243 Sb., o připuštění osob a vozidel k silniční dopravě (řádu o připuštění k silniční dopravě). Zařízení pro zvukové signály o hlasitosti přes 100 fonů smí se užívati jen mimo uzavřené osady.

Na každém vozidle musí býti na levé straně zřetelně udáno nesmazatelným písmem jméno, příjmení a bydliště (firma a sídlo) držitele.

Předpis odstavce 1 neplatí pro jízdní kola, kočáry, osobní saně, pojízdné nářadí a stroje pro zemědělské a lesní hospodářství, ruční vozíky a sáňky, jakož i pro vozidla s úřední poznávací značkou.

Všechna vozidla musí míti na zadní straně mezi středem vozidla a levou vnější hranou červená koncová světla nebo červená odrazová skla; vyňaty jsou dětské kočárky, které slouží svému určení, a ruční sáňky.

Přípustná jsou jen úředně zkoušená odrazová skla, která odpovídají předpisům přílohy 2. Odrazová skla nesmějí býti umístěna výše než 50 centimetrů, koncová světla výše než 125 centimetrů nad zemí. Odrazová skla nesmějí býti ani zakrývána, ani zamazána.

Pro jízdní kola platí předpisy § 25, pro motorová vozidla a jejich vlečné vozy platí ustanovení řádu o připuštění k silniční dopravě.

Za tmy nebo husté mlhy musí býti na vozidlech a vlacích dopředu označeny jejich boční obrysy bílými nebo slabě žlutými svítilnami, dozadu pak jejich konec červenými svítilnami nebo červenými odrazovými skly; to neplatí pro vozidla postavená stranou, jsou-li dostatečně osvětlena jinými světelnými zdroji. Osvětlovací zařízení určená k vyznačení vozidel dopředu nesmějí vrhati nazad červené světlo. Označení bočních obrysů vozidla jest postačitelné, jsou-li lampy určené k osvětlování jízdní dráhy asi ve stejné výši a ve stejné vzdálenosti od středu vozidla a nejsou-li od vnějšího okraje vozidla k jeho středu vzdáleny více než 40 centimetrů. U vlaku musí býti označeny boční obrysy vlečného vozu, jestliže přečnívá více než 40 centimetrů přes ohraničovací lampy předních vozidel. Umístění lamp pod vozidlem k vyznačení bočních obrysů jest zakázáno.

Pro jízdní kola zůstávají nedotčeny předpisy § 25.

Vozidla v pohybu musí míti za tmy nebo husté mlhy svítilny, které osvětlují jejich jízdní dráhu a neoslňují ostatní účastníky dopravy.

Tyto předpisy neplatí pro vozidla, která vedou chodci a která nejsou širší než jeden metr.

O osvětlovacích zařízeních na motorových vozidlech a jízdních kolech platí předpisy řádu o připuštění k silniční dopravě.

Jízdní kola musí míti na obou stranách šlapadel (pedálů) odrazná skla žlutého zabarvení. Odrazná skla nesmějí býti ani zakrývána ani zašpiněna. O jejich umístění, povaze a zkoušení platí předpisy přílohy 2.

O zvukových signálech jízdních kol platí § 21, o brzdách a osvětlení platí předpisy řádu o připuštění k silniční dopravě.

Je zakázáno při jízdě na kole pouštěti řidítka nebo vzdalovati nohy ze šlapadel.

Jeti stále vedle jiného vozidla, zejména vedle pouliční dráhy, jakož i zavěšovati se na vozidla, jest zakázáno.

Kde jsou cyklistické cesty, musí jich cyklisté používati. Cyklistické cesty slouží dopravě v obou směrech, je-li jen jedna taková cesta a jestliže její šíře obousměrnou dopravu připouští. Na silnicích bez cyklistických cest mají se cyklisté držeti při nejkrajnější pravé straně jízdní dráhy.

Mimo uzavřené osady smějí cyklisté užívati postranních pásů (banketů) ležících při jízdní dráze ve směru jízdy, jestliže tím nepřekážejí chodcům. Banketů ležících po levé straně ve směru jízdy smí se používati mimo uzavřené osady, chybí-li banket po straně pravé a jestliže stav jízdní dráhy její používání značně ztěžuje.

Zabočují-li cyklisté z cyklistické cesty nebo z banketu do jízdní dráhy, mají bráti zvláštní zřetel na ostatní dopravu.

Na jednosedlových jízdních kolech nesmějí cyklisté voziti osoby. Dospělí smějí s sebou bráti děti mladší sedmi let, jestliže je pro ně na kole zřízeno vhodné sedátko a jezdci to nepřekáží.

Cyklisté smějí voziti s sebou předměty jen tehdy, není-li to na překážku jejich volnosti pohybu a nejsou-li tím osoby nebo věci ohrožovány.

Při dvoukolých jízdních kolech jest jízda s vlečnými a přívěsnými vozíky dovolena jen tehdy, jsou-li s kolem pevně spojeny a opatřeny červeným koncovým světlem nebo červeným odrazným sklem.

Uvazování ručních vozíků za jízdní kola, jakož i vedení ručních vozíků a zvířat s výjimkou psů, jest jedoucím cyklistům zakázáno.

Zapřažený povoz smí řidič nechati po delší dobu na silnici bez dozoru státi jen tehdy, je-li potah uvolněn z postraňků a krátce uvázán; při dvouspřežných povozech jest uvolniti jen vnitřní postraňky.

Nezapřažené povozy nesmějí býti za tmy nebo husté mlhy ponechávány na silnici. Jestliže výjimečně z nutkavých důvodů nemůže dojíti k jejich odstranění, pak jest oj vyjmouti nebo zdvihnouti do výše. Na nezapřažených povozech, které nejsou dostatečně osvětleny jinými světelnými zdroji, jest vyznačiti jejich boční obrysy podle § 24, odst. 1; dále jest vzadu na povoze mezi středem vozidla a levou vnější hranou upevniti svítilnu s červeným světlem ne výše než 125 centimetrů nad zemí.

Řidiči motorových vozidel mají včas ztlumiti světlomety, vyžaduje-li toho bezpečnost dopravy na silnici nebo vedle silnice, zvláště ohled na účastníky dopravy opačného směru. Tato povinnost platí vůči chodcům jen, pokud pochodují v uzavřených oddílech. Při zastavení před úrovňovými železničními přejezdy jest vždy ztlumiti světla.

Jako posičních světel (světel stojícího vozidla) smí se užívati svítilen ohraničujících jeho boční obrysy. Je-li jízdní dráha dostatečně osvětlena jinými světelnými zdroji, smí se jeti s posičními světly.

Hledacích světlometů se smí užívati jen přechodně a nikoli k osvětlování jízdní dráhy.

Poznávací značky vozidel jest osvětlovati podle předpisů řádu o připuštění k silniční dopravě.

Na ložné ploše nákladních motorových vozidel smí býti dopravováno více než osm osob jen se svolením dopravněpolicejního úřadu. Povolení může býti uděleno držiteli pro určitá vozidla a řidiče vůbec, avšak vždy nejdéle na jeden rok. Jest je odepříti, jestliže konstrukce nebo stav vozidla nebo osobnost jezdce neposkytují dostatečné jistoty za bezpečnost přepravovaných osob. V případě pochybnosti může dopravněpolicejní úřad provésti úřední vyšetření konstrukce a stavu vozidla. Povolení jest vždy míti s sebou a vydati je na požádání příslušným orgánům.

Na nákladních motorových vozidlech používaných k přepravě osob musí býti sedadla pevně vestavěna; jest zakázáno za jízdy státi. Počet přepravovaných osob smí býti jen tak veliký, aby jejich váha nepřekročila 60 % přípustného zatížení nákladního motorového vozidla; přitom jest na každou osobu počítati 65 kilogramů. Počet připuštěných osob jest v povolení udati. Ve voze jest pro cestující umístiti dobře viditelný nápis, který udává přípustné zatížení v kilogramech, přípustný počet přepravovaných osob a zakazuje za jízdy státi, vykláněti se a vystrkovati ven předměty.

Přeprava osob na ložné ploše vlečných vozů jest zakázána. Sedlové vlečné vozy jest ohledně dopravování osob posuzovati jako nákladní motorová vozidla. Průvodci potřební k přepravě nákladů smějí se vézti na vlečných vozech.

Osoby, které chtějí použíti veřejných dopravních prostředků, mají na ně čekati na chodnících nebo na staničním ostrůvku nebo, pokud chodníků nebo staničních ostrůvků není, na nejzašším kraji jízdní dráhy.

Cestující smějí nastupovati do veřejných dopravních prostředků a vystupovati z nich jen na zastávkách k tomu určených. Jest zakázáno naskakovati a vyskakovati za jízdy a vykláněti se z vozu.

Není dovoleno z veřejných dopravních prostředků vyhazovati předměty nebo nechávat je vyčnívati.

Chodci mají používati chodníků.

Jízdní dráhy a jiné části silnic, neurčené pro chodce, jest přecházeti nejkratší cestou napříč ke směru jízdy, s náležitou opatrností a bez zdržování. Křižovatky s označením přechodů jest přecházeti na přechodech, jinak jen v pravém úhlu k jízdní dráze. Tam, kde jsou některá místa ohrazena závorami, provazy nebo řetězy, mají se chodci držeti uvnitř ohrazení.

Jest zakázáno zastavovati se na rozích ulic, je-li tím doprava omezována nebo ohrožována.

Předpisy odstavců 2 a 3 neplatí pro silnice, které jsou uzavřeny jízdní dopravě.

Chodci s břemeny mají používati nejkrajnější pravé strany jízdní dráhy, jestliže by jimi mohli omezovati nebo ohrožovati ostatní chodce; přitom však mají bráti nutný ohled na vozidla.

Vozíky nemocných a dětské kočárky, které slouží svému určení, lze tlačiti po chodnících.

Oddíly uzavřeně pochodující nesmějí na mostech jíti v kroku. Pochodová hudba jest na mostech zakázána. Delší oddíly musí v přiměřených vzdálenostech nechávati volné odstupy k propuštění ostatní silniční dopravy.

Za tmy nebo husté mlhy musí býti uzavřené oddíly označeny svítilnami, a to dopředu jejich boční obrysy, dozadu jejich konec (dopředu bíle nebo slabě žlutě, dozadu červeně). Muž na levém a pravém křídle první a poslední řady musí nésti svítilnu; označení se může státi také světlonoši pochodujícími vpředu nebo vzadu. Označení vozidly jedoucími napřed jest přípustné jen tehdy, mohou-li řidiči protijedoucích vozidel seznati, že vzadu jde uzavřený oddíl. Jestliže se oddíl, který má býti osvětlen, člení ve více od sebe zřetelně odlišených jednotek, jest uvedeným způsobem označiti každou z nich. Vedle toho jest přípustné doplňující vyznačení odraznými skly (dopředu bíle nebo slabě žlutě, dozadu červeně). Předpisy tohoto odstavce neplatí, jsou-li uzavřené oddíly dostatečně osvětleny jinými světelnými zdroji.

Školní třídy mají používati chodníků. Jdou-li jízdní drahou, jest je považovati za pochodující oddíly a za tmy nebo husté mlhy musí býti zajištěny podle odstavce 2.

Kde jsou cesty pro jízdu na zvířatech, musí jich jezdci používati.

Jezdec nesmí vésti na ruce víc než dva koně. Za tmy nebo husté mlhy na silnicích nedostatečně osvětlených smějí býti koně vedeni na ruce jen, jsou-li zajištěni podle § 40, odst. 5.

Pro jezdce platí přiměřeně předpisy dané pro dopravu vozidel s výjimkou předpisů o osvětlování. V jízdní dráze musí jezdci za tmy nebo husté mlhy jeti jednotlivě za sebou, pokud nejsou zajištěni jako uzavřené oddíly anebo jinými světelnými zdroji dostatečně osvětleni (§ 38).

Zvířata v dopravě musí míti způsobilého řidiče, který je může dostatečně ovládati. K jízdě a tahu na veřejných silnicích smí se používati jen zvířat schopných použití k dopravě. Ukáže-li se některé zvíře jako neschopné, zakáže dopravněpolicejní úřad jeho používání nebo je učiní závislým na podmínkách.

Při vedení koní a hnaní dobytka jest bráti nutný ohled na ostatní dopravu.

Dobytek smí býti hnán jen v jízdní dráze a musí býti doprovázen přiměřeným počtem způsobilých honců.

Koně smějí býti vedeni jen k sobě spřeženi; vždy na čtyři koně jest třeba nejméně jednoho průvodce.

Při hnaní a vedení dobytka za tmy nebo husté mlhy musí býti vpředu a vzadu neseny jasně hořící svítilny s bezbarvým nebo nažloutlým světle. Při vedení koní stačí jedna svítilna.

Dopravněpolicejní úřad může honění dobytka a vodění koní na určitých silnicích, v určitých částech obce a za tmy nebo husté mlhy omeziti nebo zakázati všeobecným nařízením. Vyznačení takového nařízení postavením dopravní značky se nevyžaduje.

Je zakázáno přinášeti na silnici předměty nebo nechávati je tam ležet, je-li tím doprava ohrožována nebo bezpečnost neb snadnost dopravy omezována. Ten, kdo je zodpověděn za poruchu v dopravě, má tyto předměty ihned odstraniti, a není-li to možné, má je učiniti dostatečně znatelnými, a to za tmy nebo husté mlhy červeným světlem. Je-li nebezpečí v prodlení, anebo zdráhá-li se zodpovědná osoba tak učiniti, provedou odstranění na její útraty policejní orgány nebo silniční správa.

Žebříky k trhání ovoce, které vyčnívají do jízdní dráhy, jest označiti červeným praporkem velikosti nejméně 20 x 20 centimetrů. Za tmy nebo husté mlhy jest žebříky odstraniti.

Nošení a vožení nechráněných kos na veřejných silnicích jest zakázáno.

Vyvolávání a nabízení živnostenských úkonů, zboží apod. na silnicích jest zakázáno. Výjimky může připustiti dopravněpolicejní úřad pro určité silnice, určité doby a určité účely (veletrhy, trhy). Dovoleno jest vyvolávání novin a časopisů, není-li tím doprava omezována nebo obtěžována.

Dále sahající příkazy (zákazy) plynoucí z jiných než dopravněpolicejních předpisů zůstávají nedotčeny.

Z předpisů §§ 8, 10 a 15 jsou vyňata vozidla, která slouží k udržování a čištění silnic, pokud je to nutné k plnění jejich úkolů. Pro metaře a čističe kolejí neplatí při výkonu jejich úkolů předpisy § 37, pokud omezují pro chodce používání jízdní dráhy. Pro pouliční dráhy neplatí předpisy § 11, odst. 1 o naznačování zastavení, jakož i předpisy §§ 22 až 24.

Dopravněpolicejní úřady mohou povolovati výjimky z předpisů § 19, odst. 2 a 4 a § 41, odst. 1 pro určité jednotlivé případy, z předpisů § 8, odst. 5 a §§ 43 a 44 pro určité doby a silnice; příslušné ministerstvo (§ 47, odst. 6 až 8) anebo úřady jím určené v jednotlivých případech také z ostatních předpisů tohoto nařízení.

Jako dopravněpolicejní úřady podle tohoto nařízení jsou věcně příslušné:

v obcích, pro něž byly zřízeny státní policejní úřady s působností v záležitostech silniční dopravy, tyto úřady;

jinak okresní úřady.

Odchylkou od ustanovení odstavce 1, písm. b) jsou příslušny jako dopravněpolicejní úřady obecní orgány, příslušné podle obecních zřízení, s výjimkou ustanovení § 3, odst. 4, § 6, § 7, odst. 2, a § 34 tehdy, jde-li o veřejné silnice, které nejsou dálnicemi, státními, zemskými neb okresními silnicemi. Okresní úřad však jest oprávněn převzíti zcela neb zčásti příslušnost obce.

Úřady uvedené v odstavcích 1 a 2 jsou příslušné také k ukládání trestů podle tohoto nařízení.

Místní příslušnost se určuje podle § 7 vládního nařízení ze dne 13. ledna 1928, č. 8 Sb. z. a n., o řízení ve věcech náležejících do působnosti politických úřadů (správním řízení).

Při nebezpečí v prodlení může každý policejní úřad a každý policejní orgán k udržení snadnosti a bezpečnosti dopravy zakročiti a činiti předběžná opatření místo dopravněpolicejního úřadu věcně příslušného.

Věci upravené tímto nařízením patří do oboru působnosti:

ministerstva veřejných prací, jde-li o otázky technické povahy, a

ministerstva vnitra ve věcech ostatních.

Za věci technické povahy se považují zvláště:

věci stavebnětechnické podle § 5,

věci týkající se technické stránky dopravních značek, a to zejména, pokud souvisí s tříděním a stavem silnic a s uspořádáním silniční sítě,

věci týkající se povahy a vystrojení vozidel,

věci týkající se nákladu vozidel.

Ministerstvo veřejných prací postupuje ve věcech týkajících se nákladu vozidel v dohodě s ministerstvem vnitra, ministerstvo vnitra ve věcech týkajících se nejvýše přípustné rychlosti motorových vozidel a povolování automobilových závodů v dohodě s ministerstvem veřejných prací.

Branná moc, policie, vládní vojsko a bezpečnostní orgány Protektorátu, hasičstvo při hasičské službě, orgány dozorčí služby na hranicích, jakož i pohotovostní oddíly SS a strážní sbory SS jsou osvobozeny od předpisů tohoto nařízení, pokud toho vyžaduje plnění jejich výsostných úkolů. Totéž platí pro zakročování při pohromách.

Uzavřené svazky branné moci, policie, vládního vojska a bezpečnostních orgánů Protektorátu, pohotovostních oddílů SS a strážních sborů SS, NSDAP a jejich organisací, pohřby a procesí smějí býti přerušovány anebo jinak ve svém pohybu zdržovány jen policií a vozidly hasičské služby.

Vozidlům policie, bezpečnostních orgánů Protektorátu a hasičstva, která na sebe upozorňují zvláštními znameními, jest uvolniti dráhu, již, když se blíží. Všichni řidiči vozidel mají za tím účelem zajeti vpravo a přechodně zastaviti.

Toto nařízení nabývá účinnosti, s výjimkami dále uvedenými, dnem 1. listopadu 1939.

Teprve dnem 1. ledna 1940 nabývají účinnosti ustanovení § 19, odst. 3, § 23, odst. 1 a 2, § 24, odst. 1 až 4, § 32, odst. 2, § 38, odst. 2. Pokud se v tomto nařízení poukazuje ohledně technického vystrojení vozidel na řád o připuštění k silniční dopravě, stanoví se počátek účinnosti dotčených ustanovení po účinnosti předpisů o řádu o připuštění k silniční dopravě. Až do té doby platí přiměřeně dosavadní ustanovení. Povinnost k označení vozidla podle § 22 neplatí pro jízdní kola s pomocným motorkem, pokud ještě nebyla opatřena úřední poznávací značkou.

Zvláštní vládní nařízení stanoví počátek účinnosti těchto ustanovení:

§ 25, odst. 1;

§ 24, odst. 1 a § 32, odst. 2, věty třetí, pokud se vztahují na zemědělské povozy; až do jejich účinnosti platí v této věci předpisy dosavadní;

§ 34; až do jeho účinnosti platí předpisy § 40 zákona ze dne 26. března 1935, č. 81 Sb. z. a n., o jízdě motorovými vozidly, a § 113 prováděcího vládního nařízení ze dne 19. října 1935, č. 203 Sb. z. a n.

Dopravní značky, které jsou již zřízeny, jest přizpůsobiti novým předpisům do 1. července 1940; výjimky jsou:

U okresních a obecních silnic a cest lze vyčkati s nahrazením dopravních značek do 1. ledna 1942.

Dopravní značky, předepsané a již zřízené podle vládního nařízení ze dne 13. května 1938, č. 100 Sb. z. a n., kterým se provádí zákon ze dne 8. dubna 1938, č. 82 Sb. z. a n., o dopravních značkách pro silniční dopravu, příloha B, obr. 1 až 6, 11 až 13a, 16 až 19, a příloha C, obr. 1a až 2a, 6a až 6f, 9 až 12, mohou býti ponechány, až se stanou nepouživatelnými, nejpozději však do 1. ledna 1945.

Dopravní značky, které odporují novým předpisům anebo mohou sváděti k omylu, jest odstraniti ihned a podle okolností nahraditi novými.

Číslování silnic, předpokládané v § 13, odst. 1, písm. a, provede později ministerstvo veřejných prací.

Pokud dosavadní dopravní značky podle toho, co bylo řečeno, jsou přípustné, jest dbáti nařízení, která jsou jimi vyznačena.

Reklama ve spojení s dopravními značkami (§ 3, odst. 2) budiž odstraněna do 1. července 1940.

Dnem účinnosti tohoto nařízení pozbývají účinnosti §§ 341, 342, 422 až 425, 427 až 430, 454 až 457 trestního zákona ze dne 27. května 1852, č. 117 ř. z.

Dále dnem účinnosti tohoto nařízení pozbývají účinnosti všechna jiná ustanovení o věcech, které jsou v tomto nařízení upraveny, pokud z něho nic jiného nevyplývá. Zejména pozbývají účinnosti:

Nedotčeny zůstávají předpisy železniční, týkající se zabezpečení dopravy, dále zákon ze dne 14. dubna 1920, č. 266 Sb. z. a n., o názvech měst, obcí, osad a ulic, jakož i označování obcí místními tabulkami a číslování domů, a vládní nařízení ze dne 25. srpna 1921, č. 324 Sb. z. a n., jímž se tento zákon provádí, jakož i předpisy o povinnostech obcí, vyplývajících z péče o bezpečnou a snadnou jízdu po silnicích v mezích obecních zřízení.

Podobnou úpravu může vláda provésti nařízením.

Toto nařízení provedou ministr vnitra a ministr veřejných prací v dohodě se zúčastněnými ministry.