Čekejte, prosím...
A A A

Hledaný výraz nenalezen

Hledaný § nenalezen

216/1931 Sb. znění účinné od 1. 1. 1932 do 31. 1. 1949

Dle § 2 zákona č. 276/2023 Sb. se toto nařízení považuje za výslovně zrušené.

216

 

Vládní nařízení

ze dne 22. prosince 1931,

kterým se vydává jednací řád pro pracovní soudy

 

Vláda republiky Československé nařizuje podle zákona ze dne 4. července 1931, č. 131 Sb. z. a n., o soudnictví ve sporech z poměru pracovního, služebního a učebního (o pracovních soudech):

§ 1

Pokud není v tomto nařízení ustanoveno jinak nebo pokud tomu nevadí odchylné zařízení pracovních soudů, platí o úřadování pracovních soudů předpisy jednacích řádů pro řádné soudy první a druhé stolice, a to v zemích České a Moravskoslezské nařízení ministerstva spravedlnosti ze dne 5. května 1897, č. 112 ř. z., a v zemích Slovenské a Podkarpatoruské vládního nařízení ze dne 3. května 1924, č. 99 Sb. z. a n., obojí se všemi pozdějšími doplňky a změnami.

§ 2

(1)

Při úřadování pracovních soudů buď zejména šetřeno ustanovení jednacích řádů pro řádné soudy prvé a druhé stolice, která se týkají:

a)

úředních úkonů přednosty soudu,

b)

úkonů soudních a kancelářských oddělení,

c)

soudních podání,

d)

úřadování vůbec a zejména

1.

roků a jednání před soudy,

2.

úkonů ve sporech občanských,

3.

vyřizování v senátě,

4.

vyhotovení soudních vyřízení,

5.

tvoření, úpravy, úschovy a zničení spisů,

6.

působnosti a vedení soudní kanceláře a dozoru nad ní,

7.

úkonů soudní kanceláře mimo službu doručnou a exekuční,

8.

úkonů personálu pro službu doručnou,

9.

doručování zásilek a dodávek,

10.

úředního kalendáře,

dále všeobecných předpisů § § 217 až 222 jednacího řádu (§ § 205 až 210 jednacieho poriadku) o rejstřících, seznamech a záznamech, pokud tyto evidenční pomůcky jsou u pracovních soudů zavedeny.

(2)

Rovněž platí pro pracovní soudy předpisy § 414 jednacího řádu ( § 424 jednacieho poriadku) o prohlídkách soudů zmocněnci ministra spravedlnosti.

§ 3

Je-li pracovní soud v budově řádného soudu, buď jeho podatelna spojena s podatelnou tohoto řádného soudu; rovněž spisovna a oddělení doručné․ Pro spisy pracovního soudu buď používána zvláštní podací značka. Ve spisovně buďte spisy pracovního soudu uschovány odděleně.

§ 4

(1)

O rozvrhu prací pracovních soudů platí obdobně ustanovení § § 17, 18, 19 odst. 2, č. 1 a 9, § 20 jednacího řádu řádných soudů (§ § 13, 14, 15 odst. 3, č. 1 a 9, a § 16 jednacieho poriadku) s tou změnou, že mezi několik stálých soudních oddělení je u pracovního soudu agendu rozdělit podle příbuzných odvětví výrobních, živnostenských nebo služebních a že zpravidla zřídit je zvláštní oddělení pro spory zaměstnanců obchodních a pro spory osob zaměstnaných v zemědělství, tj. v hospodářství polním, lesním a při zahradnictví.

(2)

Před rozhodnutím o utvoření takovýchto zvláštních oddělení a o ročním rozvrhu práce buď slyšen výbor pracovního soudu složený podle § 40 odst. 4 zákona o pracovních soudech.

(3)

Soudní výpovědi smluv nájemních nebo pachtovních a návrhy na vydání příkazů, aby najatá nebo pachtovaná věc byla odevzdána nebo převzata, buďte rozvrženy podle stejných zásad jako věci sporné.

(4)

Rozvrh práce sestavuje předseda pracovního soudu. Rozvrh předsedou sestavený buď předložen prezidentovi nadřízeného krajského soudu, který může nařídit jeho změnu ( § 26 zákona o organizaci soudní).

§ 5

Kancelářské práce u pracovního soudu obstarávají zaměstnanci kanceláře řádného soudu, kteří k tomu byli ustanoveni prezidentem krajského soudu, v jehož obvodu je pracovní soud. Prezident krajského soudu přikáže pracovnímu soudu i potřebný počet zřízenců (podúředníků) ustanovených u řádných soudů v sídle pracovního soudu.

§ 6

Veškeré osobní i věcné náklady pracovního soudnictví se uhrazují z příslušných rozpočtových položek justiční správy ( § 4 odst. 3 zákona o pracovních soudech). O těchto výdajích vede se zvláštní účet jak u pracovních soudů, tak i u okresních soudů, u kterých je zřízeno zvláštní oddělení pro pracovní spory.

§ 7

O peněžním hospodářství pracovních soudů a o skládání peněz a cenností u nich platí obdobně předpisy vydané pro řádné soudy.

§ 8

(1)

Každá nová žaloba podaná u pracovního soudu buď zapsána do rejstříku pro věci sporné, ve kterém se vyznačují důležitější události, které se ve sporu vyskytují tak, aby z rejstříku bylo vždy patrno, v jakém stavu spor právě je.

(2)

Pro výpovědi z bytů, které zaměstnavatel poskytl zaměstnanci bezplatně nebo za plat, se u pracovních soudů zvláštní rejstřík nevede. O spisech, které se týkají těchto výpovědí, a o jejich evidenci, platí obdobně ustanovení o spisech výpovědí nájemních a pachtovních smluv u řádných soudů.

(3)

Věci přikázané předsedovi pracovního soudu, zejména věci osobní, věci služebního dozoru a věci organizační zapisují se do deníku předsedova.

(4)

U krajského soudu jako soudu odvolacího pro pracovní spory zapisují se veškerá odvolání a rekursy proti rozhodnutím pracovních soudů, mimo rekursy uvedené v odst. 5, do zvláštního společného rejstříku pro opravné prostředky.

(5)

Věci, které nejsou odkázány do žádného z uvedených rejstříků, ani do deníku předsedova, náležejí jak u pracovního soudu, tak i u krajského soudu jako soudu odvolacího pro pracovní spory, do všeobecného rejstříku sběrného. Do téhož rejstříku zapisují se zejména také rekursy podané proti rozhodnutím předsedy pracovního soudu podle § § 8, 13 a 15 zákona o pracovních soudech, a návrhy předsedy pracovního soudu podle § 14 téhož zákona.

(6)

Jednotlivé rejstříky označeny jsou zkratkami z písmen, deník předsedův zkratkou "Pres".

§ 9

(1)

Seznamy jmen se vedou:

1.

dva k rejstříku pro věci sporné ( § 8 odst. 1), a to jeden podle jmen zaměstnavatelů a druhý podle jmen zaměstnanců;

2.

seznam jmen k rejstříku pro opravné prostředky ( § 8 odst. 4) podle jmen odvolatelů a stěžovatelů;

3.

u soudů, kde toho vyžaduje rozsah agendy:

a)

dva seznamy jmen k deníku předsedovu ( § 8 odst. 3), jeden podle jmen osob, druhý podle označení věci,

b)

jeden k všeobecnému rejstříku sběrnému (podle § 8 odst. 5) podle jmen žadatelů, navrhovatelů nebo stěžovatelů.

(2)

Do seznamu jmen zaměstnanců k rejstříku pro věci sporné buďte tam, kde je značnější počet výpovědí, zapisovány také tyto.

(3)

U krajských soudů jako soudů odvolacích pro pracovní spory buď seznam jmen uvedený v odst. 1 č. 3 písm. b) spojen se seznamem jmen k rejstříku pro věci opravné.

§ 10

Vzorce pro rejstříky a seznamy jmen i jiné tiskopisy upraví ministerstvo spravedlnosti.

§ 11

(1)

Pracovní soudy i krajské soudy jako soudy odvolací vedou kromě úředního kalendáře ( § 2 písm. d) č. 10] seznam spisů odeslaných jinému soudu nebo úřadu a seznam spisů vydaných ze spisovny podle předpisů platných pro řádné soudy na vzorcích předepsaných pro řádné soudy.

(2)

Seznamy znalců a tlumočníků vedené u řádných soudů v sídle soudu pracovního buďte používány i soudy pracovními; u pracovních soudů se nezakládají.

§ 12

Spisy předsedovy, pokud nebudou odevzdány jiným soudům (úřadům) nebo připojeny k jiným spisům vlastního soudu, buďte jako sběrné spisy pro každý rok zvláště uspořádány a uschovány podle skupin věcných obdobně jako u řádných soudů. Počet a věcný rozsah těchto skupin může ministr spravedlnosti ustanovit odchylně od předpisů jednacích řádů pro řádné soudy.

§ 13

(1)

O své činnosti v uplynulém roce předkládají pracovní soudy vždy do 15. ledna statistický výkaz a seznam nedodělků o sporech trvajících déle než jeden rok krajskému soudu, v jehož obvodu jsou zřízeny.

(2)

Krajský soud sestaví z předložených mu výkazů výkazy úhrnné, připojí výkaz o své vlastní činnosti v pracovních sporech a předloží obé vždy do 15. února vrchnímu soudu.

(3)

Vrchní soudy naloží s výkazy těmito způsobem ustanoveným pro řádné soudy.

(4)

Vzorce výkazů upraví ministerstvo spravedlnosti.

§ 14

(1)

Pořadí, podle kterého je povolávat přísedící pracovního soudu k jednotlivým zasedáním, určí předseda pracovního soudu předem vždy na delší období několika týdnů nebo měsíců.

(2)

V seznamu určujícím pořadí přísedících buď zpravidla stanoveno, ve které dny v týdnu jednotliví přísedící budou pravidelně zasedat. Zároveň buď ustanoven vždy náhradník, který by nastoupil, jestliže by přísedící povolaný v prvé řadě nemohl se zasedání zúčastnit.

(3)

Při stanovení pořadí přísedících je, pokud možno, přihlížet k odůvodněným přáním přísedících i k tomu, aby účast na zasedání pracovního soudu byla pro přísedící spojena se ztrátou času co nejmenší. Počet zasedání na jednotlivé přísedící připadající buď stanoven pokud možno stejnoměrně.

§ 15

(1)

K jednotlivým zasedáním pracovního soudu buďte přísedící povoláni v pořadí určeném podle § 14. Nařizuje přelíčení před pracovním soudem je předseda pracovního soudu nebo jeho náměstek povinen dbát toho, aby přísedící náleželi k témuž povolání, jako jsou sporné strany, a jen kdyby takových přísedících nebylo, alespoň povolání podobnému.

(2)

Od pořadí předem ustanoveného lze se odchýlit jen v případech uvedených v § 16 odst. 2 zákona o pracovních soudech. Bylo-li přelíčení odročeno, buď dbáno toho, aby se nové jednání konalo za účasti týchž přísedících, jako přelíčení minulé.

§ 16

U pracovních soudů, u kterých je zřízeno několik soudních oddělení, buď při rozvrhu přísedících na jednotlivá soudní oddělení přihlíženo k jejich povolání a k tomu, aby jednotlivým soudním oddělením byli přiděleni přísedící týchž anebo aspoň podobných povolání, jejichž spory jsou podle rozvrhu práce dotčenému oddělení přikázány.

§ 17

Není-li pracovní soud rozdělen na soudní oddělení, buďte přelíčení nařizována tak, aby spory ze stejných nebo aspoň příbuzných oborů služby a práce byly vyřizovány v tytéž dny v týdnu tak, aby zpravidla nebylo třeba na stejné dny povolávat přísedící z různých oborů služby a práce.

§ 18

(1)

Rozvrh přísedících pracovního soudu buď vyvěšen na soudní desce. Kromě toho buďte přísedící ke každému zasedání zváni zvláště. Přísedící, který by se v den zasedání pro nemoc nebo pro jinou důležitou příčinu nemohl dostavit, je povinen oznámit to předsedovi pracovního soudu nebo jeho náměstku včas tak, aby mohl být k přelíčení pozván náhradník.

(2)

Je-li toho třeba, může se pozvání přísedících stát i telegraficky nebo telefonem. Přísedící jsou povinni předsedovi pracovního soudu každou změnu bydliště neprodleně oznámit.

§ 19

(1)

Řízení před pracovními soudy provedeno buď se zřetelem na povahu sporů pracovním soudům přikázaných s urychlením co největším.

(2)

Je-li to účelné, ustanoví předseda pracovního soudu nebo jeho náměstek, jemuž je věc podle rozvrhu práce přikázána, prvý rok, ve všech ostatních případech však přímo první přelíčení, a to zpravidla na dobu ne delší než 5 dnů od podání žaloby.

(3)

Nařizuje přelíčení zařídí předseda pracovního soudu (jeho náměstek) vše, čeho je třeba, aby věc mohla být projednána pokud možno při jediném roku. Zejména obešle k přelíčení svědky a znalce, vyzve strany, aby při přelíčení předložily listiny nebo jiné průvodní prostředky, kterých se chtějí dovolávat, a uloží stranám, aby se k přelíčení osobně dostavily.

§ 20

Přelíčení u pracovního soudu buď odročeno jen zcela výjimečně, nebylo-li možno řízení při prvém přelíčení skončit. I při ustanovení nového roku pro odročené přelíčení je přihlížet k tomu, že povaha pracovních sporů toho vyžaduje, aby vyřízení bylo vydáno v době co nejkratší.

§ 21

Při ústním jednání má předseda pracovního soudu působit k tomu, aby věc byla všestranně probrána a objasněna zejména vhodnými dotazy a výzvou, aby strany co nejpřesněji a nejurčitěji vylíčily skutkový podklad sporu a určitě vyjádřily se o tvrzeních odpůrcových. Stranám i jiným osobám v řízení před pracovními soudy zúčastněným může dávat otázky nejen předseda, nýbrž i přísedící.

§ 22

Písemná vyhotovení rozsudků buďte stranám doručena zpravidla ve lhůtě nepřesahující 8 dní od vyhlášení rozsudku nebo od odevzdání písemného vyhotovení rozsudku soudní kanceláři, nebyl-li rozsudek ústně prohlášen. Ústní prohlášení rozsudku je pravidlem, jeho písemné vydání omezit je jedině na případy, kde ústní prohlášení rozsudku vůbec nebylo možné. Písemně vydaný rozsudek buď však odevzdán kanceláři vždy do osmi dnů od skončení věci.

§ 23

Ústní odvolání proti rozsudku pracovního soudu přijímá předseda pracovního soudu nebo jeho náměstek, jemuž věc je přikázána, anebo soudce okresního soudu bydliště odvolatelova, jemuž jsou přikázány věci sporné; zapisovatel sepíše o ústně podaném odvolání protokol. Odvolání sepsané u okresního soudu bydliště odvolatelova buď neprodleně zasláno soudu pracovnímu, proti jehož rozsudku bylo podáno. Jakmile odvolací lhůta uplynula oběma stranám, předloží pracovní soud spisy ihned soudu odvolacímu a obě strany o tom vyrozumí.

§ 24

(1)

Také v řízení odvolacím třeba přihlížet k tomu, že povaha pracovních sporů vyžaduje rychlého vyřízení věci. Rozhodnutí o odvolání dodá odvolací soud v potřebném počtu písemných vyhotovení spolu se spisy soudu pracovnímu, který doručí rozhodnutí odvolacího soudu stranám.

(2)

Pracovní soudy doručují stranám také rozhodnutí vyšší stolice o rekursech a o dovoláních, pokud nebylo dovolacím soudem rozhodnutí odvolacího soudu zrušeno a nařízeno, aby odvolací soud o věci znovu rozhodl; v tomto případě doručí soud odvolací rozhodnutí dovolacího soudu zároveň s prvním vyřízením, které podle rozhodnutí soudu dovolacího vydal.

§ 25

(1)

Pokud není v tomto nařízení ustanoveno jinak, anebo pokud to nevylučuje povaha věci, platí ustanovení tohoto nařízení o pracovních soudech obdobně také o zvláštních odděleních okresních soudů zřízených podle § 4 odst. 2 zákona o pracovních soudech, ustanovení o přísedících také o jejich náhradnících, jakož i ustanovení o přísedících (o náhradnících) pracovních soudů také o přísedících (náhradnících) soudů odvolacích.

(2)

Spory pracovními rozumět dlužno spory z poměru pracovního, služebního a učebního ve smyslu § § 1 a 2 zákona o pracovních soudech.

§ 26

Toto nařízení nabude účinnosti dnem 1. ledna 1932. Provede je ministr spravedlnosti v dohodě se zúčastněnými ministry.

Udržal v. r.

Dr. Beneš v. r.

Dostálek v. r.

Dr. Slávik v. r.

Bradáč v. r.

Dr. Trapl v. r.

Dr. Viškovský v. r.

Dr. Dérer v. r.

Dr. Czech v. r.

Dr. Meissner v. r.

Dr. Spina v. r.

Dr. Matoušek v. r.

Bechyně v. r.

Mlčoch v. r.

Dr. Franke v. r.