Tato vyhláška se nevztahuje na byty

Regulace nájemného podle této vyhlášky dále neplatí

Na byty uvedené v odstavci 2 se vztahují pouze ustanovení § 11 a 14 týkající se služeb a § 13.

Podlahová plocha bytu je celková započitatelná podlahová plocha bytu a započitatelná podlahová plocha prostorů mimo byt užívaných výhradně nájemcem bytu. Podlahová plocha záchodu, koupelny, koupelnového nebo sprchového koutu, spíže, komory, balkonu, lodžie, terasy, sklepa a jiného prostoru mimo byt se započítává jednou polovinou. Do podlahové plochy bytu se započítává i plocha zastavěná kuchyňskou linkou, vestavěným nábytkem, kamny nebo jiným topným tělesem. Nezapočítává se však plocha okenních a dveřních ústupků. Jestliže má místnost zkosený strop pod výšku 2 m nad podlahou, počítá se její podlahová plocha jen čtyřmi pětinami.

Základní příslušenství je koupelna nebo koupelnový, popřípadě sprchový kout a splachovací záchod. Základní příslušenství se považuje za součást bytu, i když je v domě mimo byt, avšak užívá jej jen nájemce bytu.

Základní vybavení koupelny je vana, popřípadě jiné vybavení umožňující koupání nebo sprchování, umyvadlo, umyvadlová a vanová baterie v obvyklém provedení. Základní vybavení koupelnového, popřípadě sprchového koutu je zařízení ke sprchování. Základní vybavení záchodu je splachovací záchodová mísa včetně splachovacího zařízení, popřípadě umyvadlo.

Za obytnou místnost ⁸ se považuje i kuchyň o podlahové ploše přes 12 m2.

Ústřední vytápění je vytápění zdrojem tepla umístěným mimo byt nebo umístěným v místnosti k tomu určené včetně sklepa v rodinném domě s jedním bytem, nebo jiné elektrické nebo plynové vytápění.

První nadzemní podlaží je konstrukční podlaží domu umístěné na úrovni okolního terénu, popřípadě výše, a to po celém obvodu domu bez ohledu na to, zda jsou na něm umístěny byty, nebytové prostory nebo společné prostory domu․ V případech, kdy je dům blokového charakteru a je složen z jednotlivých částí, posuzují se jednotlivé části odděleně.

Rekonstrukce nebo modernizace bytu je změna jeho stavební dispozice nebo technické úrovně, která mění účel užívání některé části bytu nebo zvyšuje jeho kategorii.

Veřejné prostředky jsou

Za člena domácnosti se pro účely rozúčtování cen služeb považují manžel (manželka), děti, vnuci, rodiče, prarodiče, sourozenci a zeť (snacha), kteří s nájemcem žijí ve společné domácnosti, a dále i jiné osoby, které spolu s nájemcem byt nebo část bytu užívají po dobu nejméně tří měsíců v roce.

Pro určení maximální výše nájemného se byty rozdělují do čtyř kategorií podle rozsahu základního příslušenství a způsobu vytápění.

Do I. kategorie se zařazují byty, v nichž jsou všechny obytné místnosti přímo vytápěny ústředním vytápěním a které mají základní příslušenství.

Do II. kategorie se zařazují byty

Do III. kategorie se zařazují byty

Do IV. kategorie se zařazují byty bez ústředního vytápění a bez základního příslušenství.

Byty se společným základním příslušenstvím se zařazují do II. kategorie, jsou-li ústředně vytápěny, nebo do IV. kategorie, nejsou-li ústředně vytápěny.

Výše maximálního základního nájemného se určí násobkem podlahové plochy bytu ( § 3 odst. 1) a maximální ceny základního měsíčního nájemného za 1 m2 podlahové plochy uvedené pro příslušnou kategorii v bodu 1 přílohy, která je součástí této vyhlášky.

Maximální cena nájemného za 1 m2 podlahové plochy pro příslušnou kategorii zahrnuje i nájemné ze základního vybavení koupelny, popřípadě koupelnového nebo sprchového koutu, splachovacího záchodu, ze zařízení pro rozvod vody a odvod odpadních vod a pro rozvod elektrické energie a plynu.

Věcně usměrňované základní nájemné z bytu, jehož výstavba byla povolena po 30. červnu 1993 a na jejímž financování se podílejí veřejné prostředky, se určí podle bodu 2 písm. a) přílohy.

Věcně usměrňované základní nájemné z bytu, jehož rekonstrukce nebo modernizace byla povolena po 30. červnu 1993 a na jejichž financování se podílejí veřejné prostředky, se určí postupem podle bodu 2 písm. b) přílohy.

není-li v bytě zaveden plyn ani rozvod elektřiny na vaření, o 5 %

je-li koupelna vybavena základním vybavením podle § 3 odst. 3 částečně, nebo je-li vybavena zařízením na ohřívání vody pouze na pevná paliva, nebo není-li takovým zařízením vybavena, o 3 %

je-li koupelnový nebo sprchový kout v obytné místnosti nebo kuchyni, o 5 %

je-li u bytů I. a II. kategorie základní příslušenství mimo byt, o 5 %

je-li u bytů I. a II. kategorie část základního příslušenství mimo byt, o 3 %

u bytů suterénních pod prvním nadzemním podlažím o 10 %

u bytů v pátém a vyšším nadzemním podlaží v domech bez výtahu

u bytů, které mají obytné místnosti vyšší než 3,40 m, o 5 %

u bytů, jejichž kvalita je podle potvrzení příslušného orgánu hygienické služby ⁹ trvale zhoršena (pro vlhkost, nedostatečné zevní osvětlení a podobně), o 10 %.

Obec může obecně závaznou vyhláškou^8b v částech obce nebo v jednotlivých domech vybraných pro jejich výhodnou nebo nevýhodnou polohu, zejména z hlediska dopravní dostupnosti, technické a občanské vybavenosti a životního prostředí, základní nájemné upravené podle § 8

Obec může změnit základní nájemné podle odstavce 1 nejdříve 90 dnů poté, kdy vhodným způsobem zveřejnila, ve kterých částech obce nebo ve kterých domech a v jaké výši změní nájemné.

Obec zasílá obecně závaznou vyhlášku podle odstavce 1 Ministerstvu financí na vědomí do 30 dnů od její účinnosti.

K nájemnému podle § 5 až 9 se připočítává maximální měsíční nájemné za vybavení bytu, jehož životnost podle bodu 3 přílohy dosud neuplynula, které se určí jako jedna dvanáctina částky vypočtené ročním procentem opotřebení z pořizovacích nákladů podle bodu 3 přílohy. Nepřipočítává se však nájemné za základní vybavení uvedené v § 3 odst. 3.

Pořizovací náklady tvoří cena vybavení, za kterou bylo zakoupeno. U předmětů pořízených po účinnosti této vyhlášky se do pořizovacích nákladů zahrnují i účelně vynaložené náklady na dopravu a montáž v bytě, a po dohodě s nájemcem i případné další prokazatelné náklady.

U vybavení bytu neuvedeného v bodě 3 přílohy, kterým pronajímatel po dohodě s nájemcem byt vybaví, se výše sjednaného nájemného neomezuje.

Po uplynutí životnosti vybavení bytu uvedené v bodě 3 přílohy nebo v případech, kdy není známa pořizovací cena a datum jeho pořízení, je maximální nájemné stanoveno v bodě 4 přílohy.

V nájemném nejsou zahrnuty ceny služeb. Jsou to ceny za ústřední (dálkové) vytápění a za dodávku teplé vody, úklid společných prostor v domě, užívání výtahu, dodávku vody z vodovodů a vodáren, odvádění odpadních vod kanalizacemi, užívání domovní prádelny, osvětlení společných prostor v domě, kontrolu a čištění komínů, odvoz popela a smetí, odvoz splašků a čištění žump a vybavení bytu společnou televizní a rozhlasovou anténou, popřípadě další služby, na nichž se pronajímatel s nájemcem dohodne.

Ceny služeb se sjednávají podle zvláštních předpisů ¹¹ nebo rozhodnutí cenového orgánu. ¹²Není-li v těchto předpisech nebo rozhodnutích stanovena regulace sjednaných cen služeb a jde-li o služby, které neposkytuje sám pronajímatel, sjednávají se jejich ceny ve výši odpovídající cenám obvyklým v místě a čase plnění, které dodavatelé těchto služeb uplatňují vůči pronajímatelům.

Poskytuje-li některé služby sám pronajímatel, sjednávají se jejich ceny jen do výše cen obvyklých v místě a čase plnění.

Do cen služeb nelze zahrnout tu část nákladů, která je spojena s nájmem nebytových prostor.

Ceny služeb se rozúčtují na jednotlivé nájemce bytů podle zvláštních předpisů ¹¹ nebo rozhodnutí cenového orgánu^{. 12}.

Ceny služeb, pro které není stanoven způsob rozúčtování podle odstavce 5, se rozúčtují na základě dohody mezi pronajímatelem a všemi nájemci. Nedojde-li k dohodě mezi pronajímatelem a nájemci o způsobu rozúčtování cen služeb, rozúčtují se ceny za

Cenu za užívání výtahu platí ti nájemci, kteří výtah užívají, avšak vždy nájemci bytů od třetího nadzemního podlaží.

Jestliže způsob stanovení výše záloh na ceny služeb není určen zvláštním předpisem ¹¹ nebo rozhodnutím cenového orgánu,¹²může ho pronajímatel s nájemcem dohodnout. Nedohodnou-li se, účtuje pronajímatel nájemcům měsíční zálohy za jednotlivé druhy služeb jako měsíční podíl z předpokládané roční ceny odvozené z cen podle odstavců 2 a 3 v průběhu uplynulého roku nebo posledního zúčtovacího období nebo ceny odvozené z předpokládaných cen běžného roku, jestliže některé služby v uplynulém období nebyly placeny nebo poskytovány.

V průběhu roku smí pronajímatel po předchozím oznámení nájemci změnit měsíční zálohy v míře odpovídající změně ceny nebo služby nebo na základě změny dané zvláštním předpisem,¹¹ rozhodnutí cenového orgánu,¹²změny počtu členů domácnosti nebo z dalších důvodů, například ze změny rozsahu nebo kvality služeb.

Skutečná výše cen a záloh za jednotlivé služby se zúčtuje vždy za kalendářní rok nejpozději s vyúčtováním topného období. Tento postup platí, pokud není zvláštním předpisem ¹¹ nebo rozhodnutím cenového orgánu ¹²stanoven jiný postup nebo pokud se pronajímatel s nájemcem nedohodnou jinak.

Pronajímatel na základě žádosti nájemce doloží, že výše cen služeb odpovídá cenám podle odstavců 2 až 4, a dále, že je rovnoměrně rozpočítána na měsíční zálohy podle odstavce 8 a zúčtována podle odstavce 10.

Ustanovení o cenách služeb a jejich rozúčtování platí i pro vlastníky bytů,¹⁰ kteří v domě užívají služby společně s nájemci bytů.

Stavební nebo jiná úprava v bytě, jíž se zlepšilo jeho vybavení, provedená nájemcem se souhlasem pronajímatele a bez jeho finanční účasti není důvodem pro změnu sjednaného nájemného.

Zřídil-li nájemce se souhlasem pronajímatele a stavebního úřadu zcela vlastním nákladem byt nebo část bytu z prostor sloužících k jiným účelům než k bydlení, nesmí nájemné z upravených prostor přesáhnout maximální základní nájemné určené podle § 5 a upravené podle § 8 až 10 pro byty IV. kategorie.

Změní-li se nájemce bytu upraveného podle odstavce 1 nebo zřízeného podle odstavce 2, postupuje se při určení nájemného podle § 5, 8 až 10 na základě stavu ke dni uzavření nové nájemní smlouvy.

Ustanovení odstavce 3 neplatí pro případy zákonného přechodu nájmu bytu. ⁵

Nájemné a zálohy za služby se platí měsíčně, a to nejpozději do posledního dne kalendářního měsíce, za který se platí nájemné, pokud se pronajímatel s nájemcem nedohodnou jinak.

Pronajímatel oznámí nájemcům zvýšení nájemného z bytu, a to před dnem splatnosti podle odstavce 1, jinak ztrácí na částku zvýšení nárok.

Nájemce bytu oznámí pronajímateli skutečnosti rozhodné pro případnou změnu sjednaného nájemného a cen služeb do 30 dnů po jejich vzniku.

Změní-li se skutečnosti, rozhodné pro případnou změnu sjednaného nájemného a cen služeb, změní se jejich výše od prvého dne měsíce následujícího po změně těchto skutečností.

Jestliže zvláštní předpis připouští užívání části bytu k podnikatelské činnosti se souhlasem pronajímatele, sjednává se nájemné z této části podlahové plochy bytu maximálně ve výši dvojnásobku základního nájemného dále upraveného podle § 8 a 9.

Případné zvýšení cen za služby spojené s užíváním části bytu podle odstavce 1 se sjednává dohodou s přihlédnutím ke zvýšení nákladů na tyto služby.

Novou výši nájemného podle smluv uzavřených před 1. červencem 1993 v rodinných domech, které mají nejvýše pět obytných místností kromě kuchyně nebo mají více obytných místností s podlahovou plochou nepřesahující 120 m2, přičemž z obytné kuchyně se započítává plocha nad 12 m2, a ve kterých plocha nebytových prostorů nečiní více než jednu třetinu ze součtu ploch bytových a nebytových prostorů, může pronajímatel sjednat s nájemcem dohodou. Nedohodnou-li se, může pronajímatel zvýšit nájemné ¹³

Regulace nájemného podle § 5, 6, 8, 9 a 10 se vztahuje i na nájmy vzniklé před 1. lednem 1994. ¹³

Jestliže regulované nájemné uplatňované k 31. prosinci 1993 je vyšší než nájemné vypočtené podle této vyhlášky, platí toto vyšší nájemné a považuje se za maximální až do doby, než ho při změně podmínek pro výpočet nájemného uvedených v § 6 odst. 2, § 9, 10, § 12 odst. 3, § 15 a § 16 odst. 1 písm. b) převýší nájemné podle této vyhlášky.

Ustanovení § 2 odst. 1 písm. c), odst. 2 a 3, § 6 a § 16 odst. 1 písm. b) a rovněž ustanovení § 8 a 10 pro úpravu nájemného podle § 6 a § 16 odst. 1 písm. b) nabývají účinnosti dnem 1. července 1993.

Ostatní ustanovení této vyhlášky nabývají účinnosti dnem 1. ledna 1994. Jestliže pronajímatel dohodne s nájemcem v době od 1. července 1993 do 31. prosince 1993 nájemné podle této vyhlášky, nepovažuje se to za porušení ustanovení vyhlášky č. 60/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů.