Návrh na zastavení exekuce jako mimořádný opravný prostředek proti exekučnímu titulu

10. 9. 2019|

Rozhodčí nálezy, dříve široce uplatňované i ve spotřebitelských sporech, podléhají stále přísnější soudní kontrole. Podle Ústavního soudu má k zastavení exekuce dojít i v případě, že je plnění přisouzené exekučním titulem (rozhodčím nálezem nebo i rozsudkem) nemravné. Karel Svoboda vidí problém v tom, že exekuční soudy se tak vlamují se do postavení nalézacího soudu (rozhodce), […]

Výkon funkce člena orgánu dceřiné společnosti zaměstnancem mateřské společnosti

10. 9. 2019|

Článek rozebírá argumentaci Nejvyššího soudu ohledně nároku na odměnu za výkon funkce předsedy představenstva společnosti osobou, která byla současně zaměstnancem mateřské společnosti, od níž za tutéž činnost pobírala mzdu. Dále se zabývá otázkou, zda takovou konstrukcí vztahů nedochází k omezení odpovědnosti člena orgánu, a otázkou vázanosti člena orgánu pokyny jeho zaměstnavatele. Celý článek

Jak právníci přicházejí o iluze, aneb (ne)veselé historky ze soudních síní

10. 9. 2019|

Jednou z ústředních hodnot demokratického právního státu je právní jistota. Pomalu si zvykáme, že tento pojem mnoho neříká zdejšímu zákonodárci, ale je nemilým překvapením, setkáme-li se s obdobnou tendencí, podpořenou navíc absencí racionality, i při výkonu soudní moci. Celý článek

Zamezení dvojímu zdanění

10. 9. 2019|

Další novinkou z vládní dílny je implementace daňových předpisů EU, kterou se upravuje např. uznatelnost výpůjčních výdajů či podmínky osvobození od daně z přidané hodnoty při obchodování v rámci Evropské unie. Transponují se též pravidla pro uplatňování DPH u po sobě jdoucích dodání v řetězci. Celá zpráva

Veřejná kontrola činnosti lobbistů

10. 9. 2019|

Na počátku legislativního procesu je naopak vládní návrh, který má (i přes připomínky ČAK) stanovit podmínky lobbování. Zřizuje se registr lobbistů a lobbovaných, do kterého budou vkládány čtvrtletní zprávy o lobbování. K návrhům právních předpisů se bude přikládat jejich lobbistická stopa. Celá zpráva

EET pro řemeslníky

10. 9. 2019|

Senát zamítnul vládní novelu reagující na nález Pl. ÚS 26/16, který zrušil 3. a 4. fázi evidence tržeb. Součástí návrhu je možnost tzv. papírové evidence pro živnostníky s příjmy do 600 000 Kč. Vybrané obory a skupiny poplatníků jsou z evidence vyňaty. Novela také přesouvá některé služby a zboží do 10% sazby DPH. Příští týden […]

Porušení práva na zákonného soudce neodůvodněným nařízením změny senátu (Ústavní soud)

16. 8. 2019|

Vázanost právním názorem nadřízeného soudu nezakazuje nalézací instanci, aby na základě vlastního posouzení přihlédla i k jiným závěrům a úvahám, popřípadě se jimi nechala inspirovat na cestě k dosažení správného rozhodnutí věci, jestliže to náležitě odůvodní. Pokud tak učiní, nejsou v takovém případě splněny podmínky pro postup podle § 262 TrŘ. Číst celý judikát

Přiměřenost rozhodnutí z hlediska zásahu do soukromého nebo rodinného života cizince (Nejvyšší správní soud)

16. 8. 2019|

Pokud cizinec ve správním řízení o zrušení platnosti povolení k trvalému pobytu namítá s ohledem na svou konkrétní rodinnou a osobní situaci nepřiměřenost zásahu do svého soukromého a rodinného života, musí se správní orgán touto otázkou zabývat, a to bez ohledu na to, že zákon v daném řízení posouzení přiměřenosti nevyžaduje. Tato povinnost plyne přímo […]

Držba věci nebo práva jako podmínka vydržení. Nepřiměřeně rozsáhlé podání (Nejvyšší soud)

16. 8. 2019|

Základní podmínkou úvah o tom, zda mohlo dojít k vydržení vlastnického práva k pozemku, je zjištění, že ten, kdo se vydržení domáhá, byl držitelem tohoto pozemku, a kdy se ujal držby. K závěru o držbě nestačí zjištění, že pozemek užíval; pozemek totiž může užívat i pouhý detentor. Dovolání čítalo 70 stran hustě popsaných písmem velikosti […]

Je lhůta k uveřejnění a zaslání pozvánky na valnou hromadu a. s. stanovena kogentně?

16. 8. 2019|

Dispozitivnost a kogentnost právních norem je problematikou zejména teorie práva, nicméně z obecné roviny se velmi snadno přehoupne do praktického problému při řešení různých reálných situací. ZOK se k otázce kogentnosti svých norem vůbec nevyjadřuje. Prof. Josefu Bejčkovi tedy nezbylo než nahlédnout do příslušných norem ObčZ a zodpovědět tak otázku položenou v názvu článku. Celý […]