Odůvodnění:
1. Žalobou došlou soudu dne 22. 10. 2020, ve znění pozdějších doplnění, se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 45 823 Kč s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodnila tím, že účastníci uzavřeli dne 20. 1. 2020 smlouvu o zájezdu [číslo]„ Řecko“ v termínu od 25. 8. 2020 do 1. 9. 2020. Na základě této smlouvy žalobkyně uhradila žalované dne 17. 1. 2020 zálohu ve výši 5 960 Kč a dne 16. 3. 2020 další zálohu ve výši 39 863 Kč, které ve svém součtu tvoří žalovanou částku. Vzhledem ke stále zhoršující se epidemické situaci na ostrově Zakynthos, s přihlédnutím k tomu, že měla cestovat s malým dítětem a rodiči, kteří spadali do rizikové skupiny, žalobkyně dopisem ze dne 19. 8. 2020 odstoupila od uvedené smlouvy o zájezdu podle § 2535 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ o. z.“). Dopisem ze dne 21. 8. 2020 žalobkyně předem odmítla přijetí poukazu na zájezd dle zákona č. 85/2020 Sb. [pozn. red.: správně 185/2020 Sb.] a vyzvala žalovanou k vrácení zaplacené zálohy. Žalovaná však, přestože k tomu byla vyzvána i předžalobní výzvou, v níž byla určena lhůta pro navrácení zálohy do 30. 9. 2020, zaplacené zálohy žalobkyni nevrátila. Žalobkyně proto požadovala po žalované i zaplacení zákonného úroku z prodlení z částky 45 823 Kč od 1. 10. 2020 do zaplacení.
2․ Žalovaná nárok uplatňovaný žalobou neuznala a navrhla zamítnutí žaloby. Odstoupení od smlouvy ze strany žalobkyně neproběhlo v režimu § 2535 o. z., ale dle § 2533 odst. 1 o. z., v důsledku čehož žalovaná žalobkyni vyčíslila odstupné. Ustanovení § 2535 o. z. pojednává o mimořádných okolnostech, které mají významný dopad na poskytování zájezdu a vytváří překážku v plnění smlouvy o zájezdu na straně pořadatele. Žalovaná si je vědoma toho, že v roce 2020 se celosvětově rozšířila nákaza koronaviru označovaného jako SARS CoV-2. Odstoupení žalobkyně od smlouvy o zájezdu však nereflektovalo závažnosti situace, když v místě pobytu na ostrově Zakynthos byly v době odstoupení od smlouvy o zájezdu hlášeny pouhé jednotky nakažených osob. V době konání zájezdu a místě zájezdu neexistovaly okolnosti, které by měly výrazný vliv na poskytování zájezdu. Zájezd proběhl zcela v souladu se smlouvou, přičemž žalovaná žalobkyni před jeho realizací několikrát informovala, že má za to, že zájezd bude řádně uskutečněn. Pokud by žalobkyně od smlouvy o zájezdu neodstoupila, žalovaná by společně s dalšími osobami poskytujícímu služby dle smlouvy byla schopna splnit všechny své závazky v souladu s platnými právními předpisy. Žalobkyně tedy neprokázala, že by jí vznikla pohledávka, která je předmětem žalobního návrhu.
3. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující skutková zjištění.
4. Mezi stranami bylo nesporné, že žalobkyně jako zákazník uzavřela se žalovanou jako pořadatelem dne 20. 1. 2020 smlouvu o zájezdu [číslo] Zájezd se měl konat v termínu od 25. 8. 2020 do 1. 9. 2020 na řeckém ostrově Zakynthos. Účastníkem měli být čtyři dospělé osoby a jedno dítě narozené v roce 2018 Cena zájezdu byla stanovena celkem ve třech platbách, a to zálohou ve výši 5 960 Kč splatnou dne 17. 1. 2020, zálohou ve výši 39 863 Kč splatnou dne 17. 3. 2020 a doplatkem ve výši 30 753 Kč splatným dne 26. 7. 2020 Součástí smlouvy o zájezdu byly Všeobecné smluvní podmínky žalované. Uvedené skutečnosti vyplývají též ze smlouvy o zájezdu [číslo] opatřené datem 20. 1. 2020 a z potvrzení o zájezdu ze dne 20. 1. 2020, předložených soudu žalobkyní. Žalovaná předložila soudu kopii smlouvy opatřenou datem 21. 7. 2020, nicméně důvod chybné datace na kopii smlouvy nevysvětlila. Soud tedy vyšel z kopie předložené žalobkyní a nesporných tvrzení účastníků.
5. Dne 17. 1. 2020 žalobkyně zaplatila žalované bezhotovostním převodem na bankovní účet první zálohu ve výši 5 960 Kč a dne 16. 3. 2020 druhou zálohu ve výši 39 863 Kč (viz jednotlivá potvrzení o provedení platby).
6. Dopisem ze dne 20. 7. 2020 žalobkyně vyzvala žalovanou k poskytnutí informací, jaká je aktuální výše odstupného včetně odůvodnění ve smyslu § 2533 odst. 2 o. z., a dále potvrzení, že se zájezd bude ve stanoveném termínu konat a že bude zajištěno dodržení veškerých sjednaných podstatných náležitostí zájezdu (viz dopis právního zástupce žalobkyně ze dne 20. 7. 2020). Žalovaná ve svém vyjádření k tomuto dopisu uvedla, že v místě určení cesty, pobytu ani jeho bezprostředním okolí nenastaly nevyhnutelné či mimořádné okolnosti, které mají významný dopad na poskytování zájezdu či na přepravu osob do místa určení cesty či pobytu s tím, že skutečně vzniklé náklady činí 18 099 Kč za osobu (s výjimkou dítěte), přičemž takto stanovená výše byla vyčíslena dle nákladů žalované vzniklých na základě platby za služby cestovního ruchu zajištěné pro zakoupený zájezd dle smlouvy o zájezdu či na základě smluv uzavřených s dodavateli jednotlivých služeb (viz dopis žalované ze dne 24. 7. 2020).
7. Dopisem ze dne 30. 7. 2020 žalobkyně opětovně vyzvala žalovanou k odůvodnění výše stornopoplatků v souladu s § 2533 odst. 2 o. z., tedy k přesnému vyčíslení jednotlivých nákladů tvořících celkem částku 18 099 Kč (viz dopis právního zástupce žalobkyně ze dne 30. 7. 2020). Žalovaná v reakci uvedla, že je připravena plnit své závazky plynoucí ze smlouvy o zájezdu a že již poskytla dostatečně odůvodněné vyčíslení stornopoplatků (viz dopis právního zástupce žalované ze dne 12. 8. 2020).
8. Z dopisu právního zástupce žalobkyně ze dne 19. 8. 2020 soud zjistil, že žalobkyně sdělila žalované, že odstupuje od smlouvy o zájezdu dle § 2535 o. z. z důvodu nevyhnutelných a mimořadných okolností, které nastaly v místě pobytu a jeho okolí a mají významný dopad na poskytování zájezdu. Dále uvedla, že tyto okolnosti spočívají v probíhající druhé vlně pandemie nemoci covid-19 na území Řecka, Jónských ostrovů a ostrova Zakynthos. V době od 24. 7. 2020 do 18. 8. 2020 vzrostl denní přírůstek nakažených z 26 na 269 osob. Na nastalou situaci reaguje i řecká vláda stupňováním opatření: dne 1. 8. 2020 se rozšířila povinnost nošení roušek na všechny vnitřní prostory; dne 17. 8. 2020 se rozšířila povinnost předložit negativní výsledek testu na covid-19 při příletu z některých států včetně ČR, které bylo následně pro občany ČR zrušeno a nahrazeno plošným testováním občanů ČR po příletu, před kterým varovalo i Ministerstvo zahraničních věcí ČR. Vzhledem k uvedenému bylo dle žalobkyně zřejmé, že by nedošlo k dodržení veškerých sjednaných podstatných náležitostí zájezdu, zejména co do množství a úrovně poskytovaných služeb.
9. Dopisem ze dne 21. 8. 2020 žalobkyně vyzvala žalovanou k navrácení zaplacených záloh v celkové výši 45 823 Kč s tím, že předem odmítá přijetí poukazu na zájezd, neboť v současné době čerpá rodičovskou dovolenou (viz dopis právního zástupce žalobkyně ze dne 21. 8. 2020).
10. Z dopisu právního zástupce žalované ze dne 27. 8. 2020 soud zjistil, že žalovaná v reakci na odstoupení od smlouvy ze strany žalobkyně uvedla, že k odstoupení došlo dle § 2533 odst. 1 o. z., načež vyčíslila v souladu s čl. VI odst. 5.1. Všeobecných smluvních podmínek žalobkyně odstupné ve výši skutečně vzniklých nákladů na 100 % z ceny zájezdu; vzhledem k již uhrazeným zálohám současně vyzvala žalobkyni k zaplacení zbývajících 30 753 Kč. Dále uvedla, že žádné z žalobkyní tvrzených skutečností nelze považovat za okolnosti, které by měly významný dopad na poskytování zájezdu.
11. Dopisem ze dne 11. 9. 2020 žalobkyně opětovně vyzvala žalovanou k zaplacení částky 45 823 Kč, a to do 30. 9. 2020. Současně poukázala na skutečnost, že od 28. 8. 2020 řecké úřady přistoupily k dalšímu zpřísnění epidemiologických opatření (povinnost trvale nosit roušky ve venkovních i vnitřních prostorách; zákaz provozu stravovacích zařízení od 24:00 hodin do 07:00 hodin; zákaz společenských akcí a další), přičemž (viz dopis právního zástupce žalobkyně ze dne 11. 9. 2020).
12. Ze sdělení řeckého úřadu civilní ochrany z 28. 8. 2020 soud zjistil, že na ostrově Zakynthos došlo k následujícím omezením v důsledku epidemiologické situace: (i) zákaz provozu všech stravovacích zařízení mezi půlnocí a sedmou hodinou ráno; (ii) pozastavení akcí jakéhokoli druhu (oslavy, veletrhy, trhy a další); (iii) zákaz shromažďování občanů za jakýmkoli účelem na veřejnosti či v soukromí v počtu převyšujícím devět osob; (iv) na místech, kde se konzumuje jídlo, smí u stolu sedět nejvýše čtyři osoby – v případě rodin poté až šest osob; (v ) povinné nošení roušek ve venkovních i vnitřních prostorách.
13. Z mapy s výskytem případu onemocnění soud zjistil, že ke dni 1. 9. 2020 bylo na ostrově Zakynthos dle webové stránky https://lab.imedd.org evidováno 30 případů osob nakažených onemocněním covid-19.
14. Ze zprávy zpravodajského serveru BBC na webové stránce www.bbc.cz ze dne 30. 8. 2020 soud zjistil, že dne 25. 8. 2020 bylo pozitivně testováno na onemocnění covid-19 celkem sedm osob, které se vrátily letecky z ostrova Zakynthos do Cardiffu.
15. Z grafu vývoje onemocnění covid-19 v Řecku na webové stránce https://A19.gov.gr ze dne 19. 8. 2020 soud zjistil, že od konce července roku 2020 lze vypozorovat zvýšený výskyt uvedeného onemocnění v Řecku.
16. Ze zprávy o zemích a teritoriích vyjmutých z varování před mezinárodním cestováním„ kromě nezbytného“ ze dne 3. 7. 2020 (posledně aktualizováno 10. 9. 2020) publikované na webové adrese www.gov.uk soud zjistil, že britský Úřad pro zahraničí, Commonwealth a rozvoj nezařadil ostrov Zakynthos mezi země vyjmuté z varování před mezinárodním cestováním„ kromě nezbytného“.
17. Z článku publikovaného dne 12. 8. 2020 na webové stránce www.thelocal.it o zavedení karantény v italských regionech soud zjistil, že nejméně tři italské regiony zaváděly preventivní opatření pro obyvatele vracející se z vysoce rizikových zemí EU v návaznosti na množství potvrzených případů osob nakažených onemocněním covid-19, kdy za jednu z těchto zemí bylo označeno i Řecko.
18. Z článku publikovaného dne 26. 8. 2020 na webové stránce www.theguardian.com o návratu teenagerů do Plymouthu soud zjistil, že minimálně 11 osob, které se navrátily z ostrova Zakynthos, bylo pozitivně testovaných na onemocnění covid-19.
19. Z prohlášení velšského Ministerstva zdravotnictví a sociálních služeb ke koronaviru pro cestující vracející se do Walesu z ostrova Zakynthos ze dne 1. 9. 2020 (posledně aktualizováno dne 4. 9. 2020) soud zjistil, že středisko NHS pro testování, trasování a ochranu zdraví obyvatel Walesu identifikovalo několik samostatných ohnisek nákazy souvisejících s ostrovem Zakynthos. Úřad dále vyjádřil obavy, že by cestující vracející se toho večera z ostrova Zakynthos do Cardiffu mohli ohrozit zdraví tamějších obyvatel.
20. Z grafu vývoje onemocnění covid-19 v České republice soud zjistil, že od konce července roku 2020 dosahovalo maximum denního počtu osob nakažených onemocněním covid-19 v tuzemsku dle webové stránky https://onemocneni-aktualne.mzcr.cz/covid kolem 300 osob.
21. Ze sdělení velvyslanectví České republiky v Athénách o zpřísnění mimořádných opatřeních v Řecku ke dni 2. 11. 2020 soud zjistil, že kulminace epidemie nastala v listopadu roku 2020, přičemž od 3. 11. 2020 dochází k dalšímu zpřísnění mimořádných opatření.
22. Ohledně relevance předložených důkazu soud dospěl k závěru, že předložené články mají význam pro rozhodnutí ve věci, neboť přestože část z nich byla publikována až po období, v němž měl proběhnout zájezd, svým obsahem s tímto obdobím i okamžikem odstoupení od smlouvy časově souvisí.
23. Po právní stránce věc soud posoudil následovně.
24. Mezi účastníky řízení byla uzavřena smlouva o zájezdu dle § 2521 a násl. o. z., na základě níž se žalovaná (pořadatel) zavázala pro žalobkyni (klient) obstarat zájezd a žalobkyně se zavázala zaplatit za to sjednanou cenu.
25. Dle § 2533 o. z., zákazník může před zahájením zájezdu od smlouvy odstoupit vždy, avšak pořadatel jen tehdy, byl-li zájezd zrušen, anebo porušil-li zákazník svou povinnost. Je-li ujednáno odstupné, musí být jeho výše přiměřená. Přiměřenost odstupného se odvíjí od doby mezi okamžikem odstoupení od smlouvy a okamžikem zahájení zájezdu s ohledem na očekávané úspory nákladů a na příjmy z náhradního využití služeb cestovního ruchu. Není-li ujednáno odstupné, odpovídá jeho výše ceně zájezdu snížené o úspory nákladů a o příjmy z náhradního využití služeb cestovního ruchu. Na žádost zákazníka pořadatel výši odstupného odůvodní.
26. Současně platí dle § 2535 o. z., že zákazník má právo odstoupit od smlouvy před zahájením zájezdu bez zaplacení odstupného, jestliže v místě určení cesty nebo pobytu nebo jeho bezprostředním okolí nastaly nevyhnutelné a mimořádné okolnosti, které mají významný dopad na poskytování zájezdu nebo na přepravu osob do místa určení cesty nebo pobytu. V takovém případě má zákazník právo na vrácení veškerých uhrazených plateb za zájezd, nemá však právo na náhradu škody. Ustanovení § 2535 o. z. bylo zakotveno do tuzemského právního řádu zákonem č. 111/2018 Sb., kterým se mění zákon č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání a o výkonu některých činností v oblasti cestovního ruchu, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Jak vyplývá z důvodové zprávy k tomuto zákonu, nevyhnutelnou a mimořádnou okolností se pro účely uvedeného zákonného ustanovení myslí„ například válečný konflikt, jiné závažné bezpečnostní problémy jako terorismus, významná rizika pro lidské zdraví, například výskyt ohniska závažného onemocnění v cestovní destinaci, nebo přírodní katastrofy, jako například záplavy, zemětřesení či povětrnostní podmínky, jež znemožňují bezpečně se dopravit do místa určení, jak bylo dohodnuto ve smlouvě o zájezdu“.
27. Podstata sporu tkví v tom, zda žalobkyně odstoupila od smlouvy o zájezdu dle § 2535 o. z., v důsledku čehož by měla nárok na navrácení veškerých uhrazených plateb za zájezd, či zda se jednalo o odstoupení od smlouvy dle § 2533 o. z., a takový nárok jí nesvědčí.
28. Žalobkyně od smlouvy odstoupila z důvodu šíření nákazy onemocněním covid-19 a s tím spojenými zdravotními riziky a restrikcemi.
29. Jak je známo z obecně dostupných zdrojů (např. z informací publikovaných Státním zdravotním ústavem na webových stránkách www.szu.cz v materiálu Základní informace o onemocnění novým koronavirem – covid-19, z informací publikovaných Ústavem zdravotnických informací a statistiky ČR na webových stránkách Národního zdravotnického informačního portálu www.nzip.cz) covid-19 je označení pro infekci způsobenou dosud nepopsaným koronavirem SARS.CoV-2. který se poprvé objevil koncem roku 2019 ve Wu-chanu v Číně. Během krátké doby se nové onemocnění rozšířilo do celého světa Dne 30. 1. 2020 Světová zdravotnická organizace (WHO) vyhlásila globální stav zdravotní nouze a 11. 3. 2020 prohlásila šíření koronaviru za pandemii (hromadný výskyt infekčního onemocnění velkého rozsahu zasahující více kontinentů). Dne 13. 3. 2020 byla Světovou zdravotnickou organizací za hlavní epicentrum nákazy vyhlášena Evropa.
30. Z výše uvedených dat je zřejmé, že se jednalo o zcela mimořádnou situaci zapříčiněnou velmi rychle a snadno se šířícím respiračním onemocněním zcela nového typu, s nímž lidská populace dosud neměla žádnou zkušenost. Nebezpečnost onemocnění covid-19 je zvýšena její nepředvídatelností co do konkrétních následků u daného jedince. Toto onemocnění má u řady osob velmi závažný průběh, často s fatálními následky v podobě úmrtí či poškození zdraví nikoli krátkodobého charakteru, přičemž tyto skutečnosti byly známy již od počátku pandemie. Inkubační doba se předpokládá nejčastěji 5 až 6 dnů, může však trvat od 2 do 14 dnů, což přispívá ke skrytému šíření nemoci a znesnadňuje, resp. znemožňuje zjišťování skutečného aktuálního počtu nakažených. Navíc i osoba navenek nevykazující žádné známky nemoci může být pro ostatní osoby infekční. Data prezentovaná k určitému dni tedy nereflektují aktuální stav, nýbrž výskyt onemocnění na daném místě před několika dny. Pokud jde o průběh šíření nemoci, od počátku byla obecně známá exponenciální povaha křivky nakažených, kdy i z relativně malé incidence nákazy v daném místě lze opodstatněně předpokládat budoucí znatelný nárůst počtu nakažených osob.
31. Současně je podstatné, že v době konání zájezdu neexistovala proti nákaze tímto onemocněním spolehlivá ochrana (alespoň na úrovni ochrany očkováním), ani nebyl obecně dostupný účinný lék. O závažnosti nemoci a dosud probíhající pandemie ostatně svědčí skutečnost, že restriktivních opatření za účelem zabránění šíření infekce jsou v různých obměnách uplatňována v řadě zemí dodnes včetně zemí Evropské unie.
32. V době plánovaného konání zájezdu řecká vláda zavedla několik významných opatření, která měla zabránit šíření onemocnění covid-19. Tato opatření se přitom týkala všech aspektů každodenního života, přičemž došlo i k zákazu pořádání akcí jakéhokoli druhu, omezení shromažďovacího práva, zavedení povinnosti nosit fakticky všude roušky a k dalším omezením. Z tohoto kroku řecké vlády je patrné, že situace v zemi, pokud jde o šíření onemocnění, byla v té době vyhodnocena jako velmi vážná.
33. Nelze též opomenout skutečnost, že i samotná cesta letadlem zpět z ostrova Zakynthos, vzhledem k uzavřenému prostoru, představovala značné riziko z pohledu potenciální nákazy onemocněním covid-19.
34. Soud dospěl k závěru, že při vědomí výše uvedených faktů a informací, které žalobkyně měla k dispozici o aktuálním vývoji nákazy, byla zcela oprávněná obava žalobkyně, že se v daném termínu na ostrově Zakynthos tímto onemocněním nakazí ona sama či osoby jí doprovázející i v případě dodržování všech dostupných preventivních opatření. Oprávněnost této obavy byla potvrzena výše uvedenými informacemi publikovanými v době konání zájezdu a bezprostředně po něm.
35. K argumentaci žalované nízkým počtem případů onemocnění na ostrově Zakynthos (30 případů osob nakažených onemocněním covid-19 k 1. 9. 2020, jak vyplývá z výše uvedené mapy), soud uvádí, že s ohledem na popsanou délku inkubační doby a obvyklou délku turistického pobytu 1 až 2 týdny nemůže uvedený počet onemocnění zahrnovat většinu nakažených turistů, neboť u nich se onemocnění mohlo projevit až po ukončení pobytu. Uváděný údaj o počtu onemocnění na ostrově tedy není zcela relevantní.
36. Pro posouzení věci též není bez významu, že žalobkyně uzavřela cestovní smlouvu v době, kdy nebyl obecně sdílený předpoklad vzniku celosvětové pandemie onemocnění covid-19. Žalobkyně tedy nemohla očekávat, že plánované absolvování zájezdu bude spojeno nejen s výše popsanými zdravotními riziky, ale též s nařízenými restriktivními opatřeními, která nepochybně mají vliv na kvalitu a šíři celkového prožitku ze zájezdu.
37. Soud v návaznosti na výše uvedené dospěl k závěru, že výskyt onemocnění covid-19 na ostrově Zakynthos v předmětném období byl ve smyslu § 2535 o. z. nevyhnutelnou a mimořádnou okolností, která měla významný dopad na poskytování zájezdu nebo na přepravu osob do místa určení cesty nebo pobytu ze strany žalované.
38. Žalobkyně má tedy nárok na vrácení celé zaplacené zálohy 45 823 Kč a s ohledem na prodlení žalované též na úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši stanovené dle § 2 nařízení vlády č. 251/213 Sb. [pozn. red.: správně 251/2013 Sb.]
39. Soud žalobě jako zcela důvodné vyhověl.
40. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 35 793,20 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 834 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 45 823 Kč sestávající z částky 2 940 Kč za každý z šesti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí zastoupení; výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem ze dne 11. 9. 2020; žaloba; podání ve věci samé ze dne 29. 1. 2021; podání ve věci samé ze dne 27. 4. 2020; účast na jednání dne 5. 5. 2021) včetně šesti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. Součástí nákladů jsou dále hotové výdaje ve výši 8 767 Kč a 1 669,80 Kč za překlady dokumentů (viz faktura č. 2020 [číslo] ze dne 12. 10. 2020; faktura č. 2021 [číslo] ze dne 30. 4. 2021) a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 19 440 Kč ve výši 4 082,41 Kč.