165/1979 Sb. znění účinné od 1. 10. 1999 do 31. 12. 2000
165
VYHLÁŠKA
Ústřední rady odborů
ze dne 7. listopadu 1979
o nemocenském pojištění některých pracovníků a o poskytování dávek
nemocenského pojištění občanům ve zvláštních případech
Ústřední rada odborů v dohodě s federálním ministerstvem práce a sociálních věcí stanoví podle § 2 odst. 3 písm. c), § 9 , § 51 odst. 1 a 2 a § 63 odst 2 zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, a podle § 36 odst. 1 zákona č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění:
ČÁST PRVNÍ NEMOCENSKÉ POJIŠTĚNÍ NĚKTERÝCH ZAMĚSTNANCŮ (§ 1-102f)
§ 1 Všeobecné ustanovení Pro nemocenské pojištění
a) domáckých zaměstnanců (oddíl druhý),
b) zrušeno
c) zaměstannců na nepravidelnou výpomoc (oddíl čtvrtý),
d) členů družstev, kteří nejsou v pracovněprávním vztahu k družstvu, ale vykonávají pro družstvo práci, za kterou jsou jím odměňováni, a společníků a jednatelů společností s ručením omezeným a komanditistů komanditních společností, jestliže nejsou v pracovněprávním vztahu k této společnosti, ale vykonávají pro ni práci, za kterou jsou touto společností odměňováni (oddíl pátý),
e) zrušeno
f) studentů a žáků (oddíl sedmý),
g) zrušeno
h) členů obecních zastupitelstev, (oddíl devátý),
ch) zaměstnanců činných na základě dohody o pracovní činnosti (oddíl desátý),
i) dobrovolných pracovníků pečovatelské služby (oddíl jedenáctý) a
j) občanů se změněnou pracovní schopností připravujících se pro pracovní uplatnění (oddíl dvanáctý)
k) pěstounů, kteří vykonávají pěstounskou péči ve zvláštních zařízeních (oddíl třináctý),
l) poslanců Poslanecké sněmovny a senátorů Senátu Parlamentu (oddíl čtrnáctý),
platí obecné předpisy o nemocenském pojištění zaměstnanců, pokud z dalších ustanovení této části nevyplývá odchylná úprava.
ODDÍL DRUHÝ DOMÁČTÍ ZAMĚSTNANCI (§ 2-9)
§ 2 Za domácké zaměstnance se pro účely této vyhlášky považují zaměstnanci v pracovním poměru, kteří nepracují na pracovišti zaměstnavatele, ale podle podmínek dohodnutých v pracovní smlouvě pro něho vykonávají sjednané práce doma v pracovní době, kterou si sami rozvrhují, s výjimkou těch zaměstnanců, kteří takto pracují jen občas a nepravidelně podle potřeb zaměstnavatele.
§ 5 Omezení nároku na nemocenské Odvedl-li domácký pracovník práci za odváděcí období, ve kterém byl také podle zvláštního předpisu uznán dočasně neschopným práce nebo mu byla nařízena karanténa podle předpisů o opatřeních proti přenosným nemocem, omezí se výše jeho nemocenského za dny, které z doby jeho pracovní neschopnosti (karantény) připadají na toto období tak, aby nemocenské a započitatelný příjem za toto období nepřevýšily dohromady částku rovnající se dennímu vyměřovacímu základu vynásobenému počtem kalendářních dnů připadajících na toto období.
§ 7 Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství Jestliže průměr započitatelných příjmů domácké zaměstnankyně, připadající na jeden kalendářní den, je nižší než mzda (plat) stanovená pro domáckou práci, kterou vykonává, považuje se za tento průměr tato mzda (plat).
§ 8 Podpora při ošetřování člena rodiny Podpora při ošetřování člena rodiny z nemocenského pojištění domáckých zaměstnanců nenáleží.
ODDÍL TŘETÍ SEZÓNNÍ A KAMPAŇOVÍ ZAMĚSTNANCI (§ 10-17)
ODDÍL ČTVRTÝ ZAMĚSTNANCI NA NEPRAVIDELNOU VÝPOMOC (§ 18-27)
§ 18 Okruh pojištěných Za zaměstnance na nepravidelnou výpomoc se pro účely nemocenského pojištění považují zaměstnanci, kteří v pracovním poměru vykonávají sjednané práce jen občas a nepravidelně podle potřeb zaměstnavatele.
§ 19 Trvání pojištění, jeho vznik a zánik (1) Zaměstnanec na nepravidelnou výpomoc je pojištěn jen v těch kalendářních měsících, v nichž dosáhl započitatelného příjmu aspoň 400 Kč. Tato částka se úměrně sníží v kalendářním měsíci, v jehož průběhu vstoupil do zaměstnání, a v kalendářním měsíci, v jehož průběhu skončil pracovní poměr.
(2) Zaměstnanec na nepravidelnou výpomoc je pojištěn také v těch kalendářních měsících, v nichž nedosáhl započitatelného příjmu 400 Kč jen proto, že
a) trvala jeho pracovní neschopnost pro nemoc nebo úraz nebo z důvodu poskytování lázeňské péče nebo mu byla nařízena karanténa podle předpisů uznaná podle zvláštního předpisu41),
b) vykonával veřejnou funkci, občanskou povinnost nebo jiný úkon v obecném zájmu, pokud mu nenáležela náhrada mzdy,
c) vykonával službu v ozbrojených silách nebo civilní službu,
d) zaměstnankyně na nepravidelnou výpomoc byla na mateřské dovolené nebo na další mateřské dovolené,
e) zaměstnanec na nepravidelnou výpomoc pobíral peněžitou pomoc nebo rodičovský příspěvek při péči o dítě do tří let věku.
(3) Pojištění zaměstnance na nepravidelnou výpomoc podle odstavců 1 a 2 nevznikne, pokud jeho pracovní poměr má charakter nahodilého jednorázového zaměstnání, které podle ujednání nemělo trvat a ani netrvalo déle než sedm kalendářních dnů po sobě jdoucích.
(4) Jestliže zaměstnanec na nepravidelnou výpomoc utrpěl pracovní úraz, považuje se v kalendářním měsíci, ve kterém utrpěl tento úraz, za pojištěného; to však neplatí, nevzniklo-li zaměstnanci na nepravidelnou výpomoc pojištění z důvodů uvedených v odstavci 3.
(5) Nebyl-li zaměstnanec na nepravidelnou výpomoc v některých kalendářních měsících pojištěn, protože pro to nebyly splněny podmínky stanovené v odstavcích 1 až 4, vzniká pojištění znovu prvním dnem toho kalendářního měsíce, ve kterém byly tyto podmínky opět splněny.
(6) Pojištění zaměstnance na nepravidelnou výpomoc zaniká posledním dnem kalendářního měsíce, v němž byly naposledy splněny podmínky stanovené v odstavcích 1 až 4, zaniká však vždy nejpozději dnem skončení pracovního poměru.
§ 21 Výpočet nemocenského a peněžité pomoci v mateřství (1) Při zjišťování denního vyměřovacího základu podle § 18 odst. 1 zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění zákona České národní rady č. 37/1993 Sb. , se do vyměřovacího základu zaměstnance na nepravidelnou výpomoc zahrnují i započitatelné příjmy v těch kalendářních měsících v rozhodném období, ve kterých nebyl pojištěn; do počtu dnů připadajících na rozhodné období se přitom započítávají i kalendářní dny připadající na tyto kalendářní měsíce․
(2) Pro pracovníka na nepravidelnou výpomoc, který vykonává sjednané práce doma, platí ustanovení § 5 obdobně.
§ 24 Podpora při ošetřování člena rodiny Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství Podpora při ošetřování člena rodiny a vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství z nemocenského pojištění zaměstnanců na nepravidelnou výpomoc nenáležejí.
§ 27 Ochranná lhůta Ochranná lhůta se počítá vždy ode dne následujícího po dni, v němž pojištění zaměstnance na nepravidelnou výpomoc naposledy ještě trvalo.
ODDÍL PÁTÝ Členové družstva a společníci (§ 28-40)
§ 28 Trvání pojištění, jeho vznik a zánik (1) Člen družstva, který není v pracovněprávním vztahu k družstvu, ale vykonává pro družstvo práci, za kterou je jím odměňován (dále jen "člen družstva"), je pojištěn jen v kalendářních měsících, v nichž dosáhl započitatelného příjmu aspoň 400 Kč. Tato částka se úměrně sníží v kalendářním měsíci, v jehož průběhu poprvé začal vykonávat pro družstvo práci, za kterou je odměňován, a v kalendářním měsíci, v jehož průběhu přestal takovou práci vykonávat.
(2) Člen družstva je pojištěn také v těch kalendářních měsících, v nichž nedosáhl započitatelného příjmu 400 Kč jen proto, že
a) trvala jeho pracovní neschopnost pro nemoc nebo úraz nebo z důvodu poskytování lázeňské péče nebo mu byla nařízena karanténa podle předpisů o opatřeních proti přenosným nemocem,
b) vykonával veřejnou funkci, občanskou povinnost nebo jiný úkon v obecném zájmu, pokud mu nenáležela náhrada mzdy,
c) vykonával službu v ozbrojených silách nebo civilní službu,
d) pobíral peněžitou pomoc v mateřství, peněžitou pomoc nebo rodičovský příspěvek.
(3) Pojištění člena družstva podle odstavců 1 a 2 nevznikne, pokud jeho vztah k družstvu, na jehož základě je odměňován, má charakter nahodilého jednorázového zaměstnání, které podle ujednání nemělo trvat a ani netrvalo déle než sedm kalendářních dnů po sobě jdoucích.
(4) Jestliže člen družstva utrpěl pracovní úraz, považuje se v kalendářním měsíci, ve kterém utrpěl tento úraz za pojištěného; to však neplatí, nevzniklo-li členu družstva pojištění z důvodů uvedených v odstavci 3.
(5) Nebyl-li člen družstva v některých kalendářních měsících pojištěn, protože pro to nebyly splněny podmínky stanovené v odstavcích 1 až 3, vzniká pojištění znovu prvním dnem toho kalendářního měsíce, ve kterém byly tyto podmínky opět splněny.
(6) Pojištění člena družstva zaniká posledním dnem kalendářního měsíce, v němž byly naposledy splněny podmínky stanovené v odstavcích 1 až 3, zaniká však vždy nejpozději dnem, od něhož přestal pro družstvo vykonávat práci, za kterou je odměňován.
§ 29 Započitatelný příjem Za započitatelný příjem člena družstva se považuje příjem náležející od družstva za práci, kterou pro ně vykonává, který se zahrnuje do vyměřovacího základu pro stanovení pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Za započitatelný příjem člena družstva se však nepovažuje taková odměna za práci, která vyplývá pouze z výkonu působnosti orgánu družstva podle stanov, pokud výše odměny za ni není předem určena.
§ 30 Výpočet nemocenského, peněžité pomoci v mateřství, podpory při ošetřování člena rodiny a vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství (1) Ustanovení § 21 odst. 1 platí pro členy družstva obdobně.
(2) Pro členy družstev, kteří práci, za kterou jsou družstvem odměňováni, vykonávají doma, platí ustanovení § 5 obdobně.
§ 31 Podpora při ošetřování člena rodiny Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství Vykonává-li člen družstva pro družstvo práci, za kterou je odměňován, jen občas a nepravidelně podle jeho potřeb, nenáleží mu podpora při ošetřování člena rodiny ani vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství.
§ 32 Ochranná lhůta Ochranná lhůta se počítá vždy ode dne následujícího po dni, v němž pojištění člena družstva nebo společníka naposledy ještě trvalo.
§ 33 Ustanovení § 28, § 29 věta první a § 30 až 32 platí obdobně pro společníky a jednatele společností s ručením omezeným a komanditisty komanditních společností, jestliže nejsou v pracovněprávním vztahu k této společnosti, ale vykonávají pro ni práci, za kterou jsou touto společností odměňováni; je-li jednatel společnosti s ručením omezeným současně společníkem této společnosti, považuje se za započitatelný příjem úhrn odměn z obou jeho činností.
ODDÍL ŠESTÝ zrušen (§ 41-45)
ODDÍL SEDMÝ STUDENTI A ŽÁCI (§ 46-56)
§ 46 Okruh pojištěných Nemocenského pojištění jsou za podmínek dále stanovených účastni
a) studenti vysokých škol;
b) žáci středních škol a odborných učilišť;
c) studenti a žáci jiných škol a vyšších odborných škol (dále jen "střední škola") nebo kurzů, jestliže studium nebo výuka na nich se pro účely důchodového pojištění považuje z důvodu svého rozsahu a úrovně za studium na středních nebo vysokých školách,
d) občané České republiky, kteří studují v cizině na vysokých nebo středních školách, pokud byli ke studiu vysláni ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy České republiky, vysokou školou, fakultou nebo střední školou anebo pokud se takové studium pro účely důchodového pojištění považuje za studium na vysokých nebo středních školách v České republice.
§ 47 (1) Pojištění žáka střední školy a odborného učiliště vzniká počátkem školního roku prvního ročníku školy; pojištění studenta vysoké školy vzniká dnem zápisu na vysokou školu. Jestliže však žák začal plnit studijní povinnosti před tímto dnem, vzniká jeho pojištění dnem, kdy začal tyto povinnosti plnit. Pojištění však vzniká nejdříve po ukončení povinné školní docházky.
(2) Pojištění studenta vysoké školy a žáka střední školy a odborného učiliště trvá až do konce posledního ročníku školy, jestliže v něm student (žák) vykonal stanovenou závěrečnou zkoušku, pokud po jejím vykonání nevstoupil do trvalého zaměstnání, popřípadě nezačal vykonávat jinou trvalou pracovní činnost ani nezačal pobírat hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání. Jestliže student (žák) nevykonal tuto zkoušku do konce posledního ročníku školy nebo do doby stanovené statutem vysoké školy (fakulty) pro skončení studia, trvá jeho pojištění do jejího vykonání, nejdéle však po dobu jednoho roku po uplynutí takového termínu, pokud před uplynutím této doby nevstoupil do trvalého zaměstnání, popřípadě nezačal vykonávat jinou trvalou pracovní činnost ani nezačal pobírat hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání.
(3) Pojištění studenta (žáka) však vždy zaniká přerušením, popřípadě předčasným skončením studia.
§ 48 Poměr k jinému pojištění (1) Je-li student nebo žák pojištěný podle tohoto oddílu (dále jen "student") pojištěn také z důvodu zaměstnání, které však po dobu trvání studia nevykonává, náleží mu dávky jen z nemocenského pojištění studentů a žáků, a to za podmínek uvedených v tomto oddíle. Jestliže však pracovní neschopnost (karanténa) studenta vznikla v době jeho studia a přitom trvá i po jeho skončení (přerušení), poskytne se mu na žádost nemocenské z pojištění z důvodu zaměstnání, a to nejdříve ode dne, kdy měl opět nastoupit do zaměstnání. Jestliže studentka, která jinak splňuje podmínky nároku na peněžitou pomoc v mateřství, skončila (přerušila) studium, poskytne se jí peněžitá pomoc v mateřství vždy z jejího pojištění z důvodu zaměstnání, a to nejdříve ode dne následujícího po skončení (přerušení) studia; doba poskytování této dávky se však počítá vždy od počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu, jak jej určil lékař.
(2) Vykonává-li student podle učebních osnov , studijního programu nebo studijního plánu nebo v souvislosti se studiem činnost zakládající účast na nemocenském pojištění, není tím jeho pojištění podle tohoto oddílu dotčeno. Z pojištění z této činnosti mu však náleží jen nemocenské, a to za podmínky, že jeho pracovní neschopnost (karanténa) vznikla za trvání takové činnosti. Nemocenské se poskytuje nejdéle do dne, kdy měla taková činnost skončit; po jejím skončení se poskytuje, jen pokud pracovní neschopnost (karanténa) brání studentu ve studiu, popřípadě v nástupu do zaměstnání po skončení studia.
(3) Vykonává-li student po dobu školních prázdnin nebo po jejich část činnost zakládající účast na nemocenském pojištění, není tím jeho pojištění podle tohoto oddílu dotčeno. Z pojištění z této činnosti mu náleží jen nemocenské, které se poskytuje nejdéle do konce školních prázdnin; po jejich skončení se poskytuje, jen pokud pracovní neschopnost (karanténa) brání studentu ve studiu, popřípadě v nástupu do zaměstnání po skončení studia.
(4) Ustanovení § 30 vyhlášky č. 143/1965 Sb. platí obdobně i pro studenty; ustanovení § 32 vyhlášky č. 143/1965 Sb. se na studenty nevztahuje.
§ 51 Peněžitá pomoc v mateřství (1) Peněžitá pomoc v mateřství náleží studentce, která přerušila (skončila) studium a splňuje přitom i ostatní podmínky nároku na tuto dávku, .
(2) Peněžitá pomoc v mateřství se poskytuje ode dne přerušení (skončení) studia, nejdříve však od počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu, jak jej určil lékař Doba poskytování peněžité pomoci v mateřství se však počítá vždy od počátku čtvrtého týdne před očekávaným dnem porodu, jak jej určil lékař.
(3) Výše peněžité pomoci v mateřství za kalendářní den činí u studentek jednu třicetinu částky rodičovského příspěvku, která náleží za kalendářní měsíc .
(4) Pro přiznání, výši a poskytování peněžité pomoci studentu platí obdobně předchozí odstavce.
§ 52 Nemocenské Podpora při ošetřování člena rodiny Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství Nemocenské, podpora při ošetřování člena rodiny a vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství z nemocenského pojištění studentů nenáležejí.
§ 54 Pracovní úraz Pracovním úrazem je úraz, který student utrpěl při vyučování nebo v přímé souvislosti s ním; ustanovení § 21 odst. 2 až 3 vyhlášky č. 143/1965 Sb. platí obdobně i pro studenty.
§ 56 Ustanovení oddílu sedmého se nevztahují
a) na studenty a žáky vojenských škol (učilišť, akademií), kteří jsou účastni nemocenské péče v ozbrojených silách,
b) na studující formou studia při zaměstnání, kteří jsou účastni nemocenského pojištění (zabezpečení) již z důvodu jiné činnosti,
c) na studující v kombinovaném studiu, kteří jsou účastni nemocenského pojištění (zabezpečení) již z důvodu jiné činnosti.
ODDÍL OSMÝ zrušen (§ 57-63)
ODDÍL DEVÁTÝ Členové obecních zastupitelstev (§ 64-67)
§ 64 Okruh pojištěných Vznik a zánik pojištění (1) Nemocenského pojištění jsou účastni členové obecních zastupitelstev, jestliže jsou jim vypláceny odměny jako dlouhodobě uvolněným členům obecních zastupitelstev.
(2) Účast na nemocenském pojištění podle odstavce 1 vzniká dnem zvolení za člena obecního zastupitelstva a zaniká dnem uplynutí volebního období, popřípadě dnem zániku mandátu. U člena obecního zastupitelstva, který je členem obecní rady, nemocenské pojištění podle odstavce 1 však zaniká dnem zvolení nové obecní rady, popřípadě u starosty dnem uplynutí funkčního období.
§ 65 Započitatelný příjem Za započitatelný příjem člena obecního zastupitelstva se považuje odměna náležející za výkon funkce .
§ 66 Peněžité dávky nahrazující mzdu Úraz, který utrpí člen obecního zastupitelstva při plnění úkolů vyplývajících z této funkce nebo v přímé souvislosti s ním, se považuje za pracovní úraz; ustanovení § 21 vyhlášky č. 143/1965 Sb. , ve znění pozdějších předpisů, platí zde obdobně.
ODDÍL DESÁTÝ ZAMĚSTNANCI ČINNÍ NA ZÁKLADĚ DOHODY O PRACOVNÍ ČINNOSTI (§ 68-79)
§ 68 Okruh pojištěných Nemocenského pojištění jsou za podmínek dále stanovených účastni zaměstnanci činní na základě dohody o pracovní činnosti (dále jen "zaměstnanci na dohodu"), jestliže tato dohoda nemá charakter nahodilého jednorázového zaměstnání, které podle ujednání nemá trvat a ani netrvalo déle než sedm kalendářních dnů po sobě jdoucích.
§ 69 Trvání pojištění, jeho vznik a zánik (1) Zaměstnanec na dohodu je pojištěn jen v kalendářních měsících, v nichž dosáhl započitatelného příjmu aspoň 400 Kčs. Tato částka se úměrně sníží v kalendářním měsíci, v jehož průběhu měl zaměstnanec na dohodu poprvé podle uzavřené dohody o pracovní činnosti začít vykonávat sjednané práce, a v kalendářním měsíci, v jehož průběhu uplynula doba, na kterou byla dohoda o pracovní činnosti sjednána.
(2) Zaměstnanec na dohodu je pojištěn také v těch kalendářních měsících, v nichž nedosáhl započitatelného příjmu 400 Kčs jen proto, že
a) trvala jeho pracovní neschopnost uznaná podle zvláštního předpisu nebo mu byla nařízena karanténa podle předpisů o opatřeních proti přenosným nemocem,
b) vykonával veřejnou funkci, občanskou povinnost nebo jiný úkon v obecném zájmu, pokud mu nezáležela náhrada mzdy,
c) vykonával službu v ozbrojených silách anebo civilní službu,
d) zaměstnankyně na dohodu byla na mateřské dovolené,
e) zaměstnanec na dohodu pobíral peněžitou pomoc nebo rodičovský příspěvek při péči o dítě do tří let věku.
(3) Jestliže zaměstnanec na dohodu utrpěl pracovní úraz, považuje se v kalendářním měsíci, ve kterém utrpěl tento úraz, za pojištěného, pokud splňuje podmínky stanovené v § 68.
(4) Pojištění zaměstnance na dohodu nemůže vzniknout přede dnem, kdy poprvé po uzavření dohody o pracovní činnosti začal vykonávat sjednané práce. Nebyl-li zaměstnanec na dohodu v některých kalendářních měsících pojištěn, protože pro to nabyly splněny podmínky stanovené v odstavci 1, popřípadě 2 nebo 3 nebo v § 68, vzniká pojištění znovu prvním dnem toho kalendářního měsíce, ve kterém byly tyto podmínky opět splněny.
(5) Pojištění zaměstnance na dohodu zaniká posledním dnem kalendářního měsíce, v němž byly naposledy splněny podmínky stanovené v odstavci 1, popřípadě 2 nebo 3 nebo v § 68, zaniká však vždy nejpozději dnem, jímž uplynula doba, na kterou byla dohoda o pracovní činnosti sjednána.
§ 72 Výpočet nemocenského a peněžité pomoci v mateřství Ustanovení § 21 odst. 1 platí pro zaměstnanec na dohodu obdobně.
§ 73 Omezení nároku na nemocenské Pro zaměstnance na dohodu, který vykonává podle dohody o pracovní činnosti sjednané práce doma, platí ustanovení § 5 obdobně.
§ 75 Podpora při ošetřování člena rodiny Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství Podpora při ošetřování člena rodiny a vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství z nemocenského pojištění zaměstnanců na dohodu nenáležejí.
§ 78 Ochranná lhůta Ochranná lhůta se počítá vždy ode dne následujícího po dni, v němž pojištění zaměstnance na dohodu naposledy ještě trvalo.
ODDÍL JEDENÁCTÝ DOBROVOLNÍ PRACOVNÍCI PEČOVATELSKÉ SLUŽBY (§ 80-93)
§ 80 Okruh pojištěných Nemocenského pojištění jsou za podmínek dále stanovených účastni dobrovolní pracovníci pečovatelské služby organizované příslušným orgánem (dále jen "pečovatelé"), jestliže jejich pečovatelská služba nemá charakter nahodilého jednorázového zaměstnání, které podle pověření nemá trvat a ani netrvalo déle než sedm kalendářních dnů po sobě jdoucích.
§ 81 Trvání pojištění, jeho vznik a zánik (1) Pečovatel je pojištěn jen v kalendářních měsících, v nichž dosáhl započitatelného příjmu aspoň 400 Kčs. Tato částka se úměrně sníží v kalendářním měsíci, v jehož průběhu měl pečovatel poprvé podle pověření k výkonu pečovatelské služby začít vykonávat tuto službu, a v kalendářním měsíci, v jehož průběhu skončilo pověření pečovatele k výkonu pečovatelské služby.
(2) Pečovatel je pojištěn také v těch kalendářních měsících, v nichž nedosáhl započitatelného příjmu 400 Kčs jen proto, že
a) trvala jeho pracovní neschopnost pro nemoc nebo úraz nebo z důvodu poskytování lázeňské péče nebo mu byla nařízena karanténa podle předpisů uznaná podle zvláštního předpisu41),
b) vykonával veřejnou funkci, občanskou povinnost nebo jiný úkon v obecném zájmu, pokud mu nenáležela náhrada mzdy,
c) vykonával službu v ozbrojených silách anebo civilní službu,
d) pečovatelka byla na mateřské dovolené nebo na další mateřské dovolené,
e) pečovatel pobíral peněžitou pomoc nebo rodičovský příspěvek při péči o dítě do tří let věku.
(3) Jestliže pečovatel utrpěl pracovní úraz, považuje se v kalendářním měsíci, ve kterém utrpěl tento úraz, za pojištěného, pokud jeho pečovatelská služba měla mít rozsah uvedený v § 80.
(4) Pojištění pečovatele nemůže vzniknout přede dnem, kdy poprvé po pověření začal vykonávat pečovatelskou službu. Nebyl-li pečovatel v některých kalendářních měsících pojištěn, protože pro to nebyly splněny podmínky stanovené v odstavci 1, popřípadě 2 nebo 3, vzniká pojištění znovu prvním dnem toho kalendářního měsíce, ve kterém byly tyto podmínky opět splněny.
(5) Pojištění pečovatele zaniká posledním dnem kalendářního měsíce, v němž byly naposledy splněny podmínky stanovené v odstavci 1, popřípadě 2 nebo 3; zaniká však vždy nejpozději dnem, jímž skončilo pověření pečovatele k výkonu pečovatelské služby.
§ 82 Započitatelný příjem Za započitatelný příjem pečovatele se považuje odměna za vykonané pečovatelské služby.
§ 85 Výpočet nemocenského a peněžité pomoci v mateřství Ustanovení § 21 odst. 1 platí pro pečovatele obdobně.
§ 88 Podpora při ošetřování člena rodiny Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství Podpora při ošetřování člena rodiny a vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství z nemocenského pojištění pečovatelů nenáležejí.
§ 90 Pracovní úraz Pracovním úrazem je úraz, který pečovatel utrpěl při výkonu pečovatelské služby prováděné podle pokynů daných příslušným orgánem nebo v přímé souvislosti s ním; ustanovení § 21 odst. 2 až 3 vyhlášky č. 143/1965 Sb. platí obdobně i pro pečovatele.
§ 92 Ochranná lhůta Ochranná lhůta se počítá vždy ode dne následujícího po dni, v němž pojištění pečovatele naposledy ještě trvalo.
ODDÍL DVANÁCTÝ OBČANÉ SE ZMĚNĚNOU PRACOVNÍ SCHOPNOSTÍ PŘIPRAVUJÍCÍ SE PRO PRACOVNÍ UPLATNĚNÍ (§ 94-102)
§ 94 Okruh pojištěných Nemocenského pojištění jsou účastni občané se změněnou pracovní schopností připravující se pro pracovní uplatnění podle předpisů o zaměstnanosti, kterým náleží příspěvek po dobu přípravy pro pracovní uplatnění (dále jen "občané se změněnou pracovní schopností"), jestliže nejsou pojištěni (zabezpečeni) již z důvodu jiné činnosti.
§ 95 Vznik, trvání a zánik pojištění Pojištění občana se změněnou pracovní schopností vzniká dnem, kdy nastoupil přípravu pro pracovní uplatnění, a trvá až do dne skončení této přípravy.
§ 96 Započitatelný příjem (1) Za započitatelný příjem občana se změněnou pracovní schopností se považuje příspěvek po dobu přípravy pro pracovní uplatnění stanovený příslušným orgánem (dále jen "příspěvek") včetně jeho případného zvýšení. Přitom se nepřihlíží k případnému snížení tohoto příspěvku o odměnu za práci, kterou občan se změněnou pracovní schopností vykonává během přípravy pro pracovní uplatnění.
(2) Ustanovení odstavce 1 platí i pro občana se změněnou pracovní schopností, který je při přípravě pro pracovní uplatnění bezplatně ubytován a stravován nebo jen bezplatně stravován.
(3) zrušen
§ 97 Nemocenské (1) Občanu se změněnou pracovní schopností se nemocenské poskytuje nejdříve ode dne, od kterého se mu při pracovní neschopnosti (karanténě) přestal podle předpisů o sociálním zabezpečení vyplácet příspěvek. Podpůrčí doba se však počítá vždy od prvého dne pracovní neschopnosti.
(2) Denní výše nemocenského se rovná poměrné části, která ze stanoveného měsíčního příspěvku (§ 96) připadá na kalendářní den, avšak nejvýše 69 % z částky, která představuje nejvyšší denní vyměřovací základ podle obecných předpisů o nemocenském pojištění zaměstnanců .
(3) Je-li občan se změněnou pracovní schopností poživatelem plného důchodu, náleží mu nemocenské jen za podmínek a po dobu uvedených v § 21 zákona č. 54/1956 Sb.; přitom doba, po kterou tomuto občanu se změněnou pracovní schopností je podle předpisů o sociálním zabezpečení vyplácen příspěvek i v době jeho pracovní neschopnosti, se započítává do podpůrčí doby.
§ 98 Peněžitá pomoc v mateřství (1) Peněžitá pomoc v mateřství náleží občance se změněnou pracovní schopností, jestliže přerušila (skončila) přípravu pro pracovní uplatnění a splňuje přitom i ostatní podmínky nároku na tuto dávku.
(2) Peněžitá pomoc v mateřství se poskytuje ode dne přerušení (skončení) přípravy pro pracovní uplatnění, nejdříve však od počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu, jak jej určil lékař. Občance se změněnou pracovních schopností, které je vyplácen příspěvek ještě po počátku čtvrtého týdne před očekávaným dnem porodu, jak jej určil lékař, se peněžitá pomoc v mateřství poskytuje až ode dne, od něhož jí byla další výplata příspěvku zastavena. Doba poskytování peněžité pomoci v mateřství se však počítá vždy od počátku čtvrtého týdne před očekávaným dnem porodu, jak jej určil lékař.
(3) Denní výše peněžité pomoci v mateřství se stanoví stejným způsobem jako denní výše nemocenského (§ 97 odst. 2), avšak nejméně činí jednu třicetinu částky rodičovského příspěvku, která náleží za kalendářní měsíc .
(4) Pro přiznání, výši a poskytování peněžité pomoci občanu se změněnou pracovní schopností platí obdobně předchozí odstavce.
§ 99 Podpora při ošetřování člena rodiny Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství Podpora při ošetřování člena rodiny a vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství z nemocenského pojištění občanů se změněnou pracovní schopností nenáležejí.
§ 101 Pracovní úraz Pracovním úrazem je úraz, který občan se změněnou pracovní schopností utrpěl při přípravě pro pracovní uplatnění nebo v přímé souvislosti s ní; ustanovení § 21 odst. 2 až 3 vyhlášky č. 143/1965 Sb. platí obdobně i pro občany se změněnou pracovní schopností.
§ 102 Provádění nemocenského pojištění Povinnosti závodu (organizace) vyplývající z předpisů o nemocenském pojištění zaměstnanců plní pro občany se změněnou pracovní schopností příslušný orgán, popřípadě výcvikové středisko (zařízení), které občanu se změněnou pracovní schopností vyplácí příspěvek.
ODDÍL TŘINÁCTÝ PĚSTOUNI, KTEŘÍ VYKONÁVAJÍ PĚSTOUNSKOU PÉČI VE ZVLÁŠTNÍCH ZAŘÍZENÍCH (§ 102a-102e)
§ 102a Započitatelný příjem Za započitatelný příjem pěstouna, který vykonává pěstounskou péči ve zvláštních zařízeních, se považuje odměna za výkon pěstounské péče a za práce spojené s péčí o svěřené děti.
§ 102b Nemocenské Pěstounu, který vykonává pěstounskou péči ve zvláštních zařízeních, se nemocenské poskytuje nejdříve ode dne, od kterého se mu při pracovní neschopnosti již neposkytuje odměna uvedená v § 102a.
ODDÍL ČTRNÁCTÝ POSLANCI POSLANECKÉ SNĚMOVNY A SENÁTOŘI SENÁTU PARLAMENTU (§ 102f)
§ 102f (1) Započitatelným příjmem poslance Poslanecké sněmovny je poslanecký plat vyplacený podle příslušných předpisů.
(2) Úraz, který utrpí poslanec Poslanecké sněmovny při plnění úkolů vyplývajících z této funkce nebo v přímé souvislosti s ním, se považuje za pracovní úraz; ustanovení § 21 odst. 2 a 3 vyhlášky č. 143/1965 Sb., ve znění pozdějších předpisů, platí zde obdobně.
(3) Ustanovení předchozích odstavců platí obdobně pro senátory Senátu Parlamentu.
ČÁST DRUHÁ zrušena (§ 103-105)
ČÁST TŘETÍ USTANOVENÍ PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ (§ 106-108)
§ 106 (1) Jestliže skutečnosti rozhodné pro poskytnutí dávky nastaly před 1. lednem 1980, postupuje se podle dosavadních předpisů.
(2) Jestliže skutečnosti rozhodné pro poskytnutí peněžité pomoci v mateřství učnici nastaly před 1. lednem 1980, posuzuje se její poskytování a výplata i nadále podle dosavadních předpisů, avšak denní výše peněžité pomoci v mateřství se počínaje 1. lednem 1980 určí podle ustanovení § 44 odst. 3, je-li to pro učnici výhodnější.
(3) Ochranná lhůta stanovená touto vyhláškou plyne až z nemocenského pojištění, které skončilo po 31. prosinci 1979.
§ 107 Zrušuje se:
1. vyhláška č. 61/1957 Ú. l. (Ú. v.), o nemocenském pojištění a o důchodovém zabezpečení domáckých dělníků, ve znění vyhlášek č. 102/1964 Sb. a č. 95/1968 Sb. ;
2. vyhláška č. 102/1957 Ú. l. (Ú. v.), o nemocenském pojištění a o důchodovém zabezpečení studentů a vědeckých aspirantů, ve znění vyhlášky č. 102/1964 Sb. ;
3. vyhláška č. 7/1958 Ú. l. (Ú. v.), o nemocenském pojištění a o důchodovém zabezpečení sezónních zaměstnanců a pracovníků na nepravidelnou výpomoc, ve znění vyhlášek č. 102/1964 Sb. a č. 95/1968 Sb. ;
4. vyhláška č. 8/1958 Ú. l. (Ú. v.), o nemocenském pojištění a o důchodovém zabezpečení brigádníků, ve znění vyhlášky č. 102/1964 Sb. ;
5. vyhláška č. 190/1958 Ú. l. (Ú. v.), o nemocenském pojištění a o důchodovém zabezpečení funkcionářů národních výborů, ve znění vyhlášky č. 102/1964 Sb. ;
6. vyhláška č. 8/1960 Sb. , o nemocenském pojištění a o důchodovém zabezpečení studentů a žáků při výrobní práci v závodech, ve znění vyhlášky č. 102/1964 Sb. ;
7. vyhláška č. 184/1960 Sb. , o nemocenském pojištění a o důchodovém zabezpečení zaměstnanců pověřených činností v zahraničí, ve znění vyhlášky č. 102/1964 Sb. ;
8. vyhláška č. 48/1961 Sb. , o poskytování některých dávek nemocenského pojištění a důchodového zabezpečení občanům, kteří se účastní přípravy k obraně Československé socialistické republiky, ve znění vyhlášky č. 102/1964 Sb. ;
9. vyhláška č. 21/1965 Sb. , o důchodovém zabezpečení, nemocenském pojištění a preventivní a léčebné péči některých občanů činných při poskytování služeb, ve znění vyhlášek č. 94/1968 Sb. a č. 128/1975 Sb. , pokud upravuje nemocenské pojištění;
10. ustanovení § 29 , § 32 odst. 3, § 45 odst. 4, § 58 a § 60 odst. 2 vyhlášky č. 143/1965 Sb., o poskytování peněžitých dávek v nemocenském pojištění, ve znění vyhlášky č. 113/1975 Sb.
§ 108 Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1980.
Místopředseda:
Ing. Běžel v. r.
Přechodná ustanovení novel:
Copyright © 2009 - 2024, Nakladatelství C. H. Beck
