Celní území ve smyslu § 1 uvedeného zákona tvoří až do definitivního stanovení hranic československého státu území jsoucí v dosahu moci československé vlády.

Dle § 2 zmíněného zákona podléhá všecko zboží, dopravené do tohoto území po 7. březnu 1919, bez ohledu na svůj původ, tudíž i zboží z ostatních států, vzniklých na území bývalé říše rakousko-uherské, clu dle ustanovení autonomní sazby, pokud není výslovně prohlášeno v této sazbě za cla prosté.

Pro zboží, jež před účinností řečeného zákona bylo k přechodnému účelu (k opravě, dočasnému použití a pod.) vyvezeno z území československého státu do některého jiného státu, vzniklého na území bývalého Rakouska-Uherska, anebo které po dovozu do některého tohoto státu nevyšlo z úředního uschování neb dosahu, může býti povoleno osvobození od cla nebo vrácení zapravených již celních poplatků.

Předpisy o odbavování vrácených obalů a schránek platí též o obalech a schránkách, jež byly vyvezeny po 1․ listopadu 1918 z území československého státu do některého ze států, vzniklých na území bývalého Rakousko-Uherska. Opotřebené známkované pytle z hrubých tkanin, jež do území těchto států po uvedeném dnu byly vyvezeny, mohou býti výjimečně odbaveny beze cla na základě původních dopravních listů, budou-li zpět dovezeny do konce září 1919.

Vznikly-li by zrušením obchodních a celních smluv, nastalým na základě zmíněného zákona ze dne 20. února 1919, nesnáze v malém pohraničním styku obyvatelstva, mohou dřívější úlevy při vzájemnosti sousedního státu býti ponechány, pokud neodporují předpisům o pohraniční kontrole neb o dovozu a vývozu zboží vůbec.

V jakém rozsahu budou podobné výhody případně přiznány pro pohraniční styk s nově vzniklými sousedními státy, bude určeno v jednotlivých případech dle potřeby.

Autonomní celní sazba upravuje se na základě zmocnění §§ 3 a 4 řečeného zákona přechodně způsobem vyznačeným v přiložené celní sazbě, tvořící podstatnou část tohoto nařízení.

O dokonce dne účinnosti tohoto nařízení nabývá tudíž tato sazba i se všemi svými ustanoveními až na další výlučné platnosti.

Celní poplatky, celní přirážky a vážné možno bez ohledu na to, zdaž stanoveny jsou ve francích nebo československých korunách, zapraviti dle volby strany v těchto měnách:

Strana jest oprávněna použíti k zaplacení jednoho celního poplatku platidel různých těchto měn.

Platiti možno penězi papírovými, zlatými a stříbrnými dle jejich nominální hodnoty; dílčími mincemi cizozemskými z nedrahých kovů platiti nelze.

Platidla uvedených měn přijímati se při placení celních poplatků, celních přirážek a vážného až na další tímto přejímacím kursem:

1 československá koruna = 1,000 Kč. a 0,312 francouzského franku,

1 francouzský frank = 3,200 Kč. a 1,000 francouzského franku,

1 švýcarský frank = 3,657 Kč. a 1,142 francouzského franku,

1 italská lira = 2,742 Kč. a 0,857 francouzského franku,

1 norská koruna = 4,800 Kč. a 1,501 francouzského franku,

1 dánská koruna = 4,571 Kč. a 1,429 francouzského franku,

1 švédská koruna = 5,028 Kč. a 1,572 francouzského franku,

1 holandský zlatý = 7,314 Kč. a 2,287 francouzského franku,

1 anglická libra šterlinků = 82,280 Kč. a 25,737 francouzského franku,

1 německá marka = 1,794 Kč. a 0,561 francouzského franku.

Složí-li strana v cizí měně větší obnos, než kolik obnáší celní poplatek, dodá se jí rozdíl v československých korunách až na další dle následujícího přepočítacího kursu:

1 francouzský frank = 2,60 československé koruny,

1 švýcarský frank = 3,20 československé koruny,

1 italská lira = 2,10 československé koruny,

1 norská koruna = 4,10 československé koruny,

1 dánská koruna = 4,00 československé koruny,

1 švédská koruna = 4,30 československé koruny,

1 holandský zlatý = 6,50 československé koruny,

1 anglická libra šterlinků = 73,00 československé koruny,

1 německá marka = 1,18 československé koruny.

Dle poslednějších kursů budou v československých korunách vráceny celní poplatky jakož i celní jistiny, složené v cizích měnách, jestliže strana nevyhradila si vrácení jistoty v měně, v níž ji složila.

Změny přejímacích a přepočítacích kursů vyhlašovány budou v „Pražských Novinách“ a vyhláškami u celních úřadů.

Vážné pro jednotlivé zásilky budiž vyměřováno v měně stanovené pro příslušné zboží. Podléhá-li zásilka clu částečně ve francích, částečně v československých korunách, vyměří se vážné ve frankové měně.

Ve všech případech, v nichž dle zákona o celní sazbě ze dne 13. února 1906, z. ř. č. 20, neb prováděcího předpisu k němu jest výše celní sazby neb celního poplatku měřítkem pro způsob celního odbavování (dle ohledacího nálezu, podle hrubé váhy, dle ústní prohlášky, co do oprávnění celních úřadů atd.) nutno vzíti za základ číslici celní sazby neb obnos celního poplatku bez ohledu na frankovou měnu neb přirážku.

Nařízení toto nabývá účinnosti osmého dne po vyhlášení.

Veškeré předpisy, pokud odporují tomuto nařízení se zrušují.