Vláda republiky Československé nařizuje podle zákona ze dne 15. června 1927, č. 76 Sb. z. a n., o přímých daních:
UVÁDĚCÍ USTANOVENÍ.
K čl. II., odst. 1.
(1) | Zákon stanoví se na stanovisko, že soubor zákonných ustanovení, vztahujících se na celý obor přímých daní (čl. I.), se počínajíc 1. lednem 1927 zrušuje. Výjimky jsou taxativně uvedeny a jsou obsaženy jednak v čl. II., odst. 1. (daň pozemková), v. čl. II., odst. 4. (způsob vybírání těchto daní), v odst. 5. (účtování těchto daní), v čl. III., odst. 1., č. 1 až 5, v čl. III., odst. 3. a na různých místech samého zákona (na př. §§ 2, č. 2., 53, 74, 126, č. 4., 302, odst. 1., 342). V případě pochybností budiž podána zpráva ministerstvu financí. |
(2) | Tyto výjimky jsou co do platnosti zákonem buď časově obmezeny (tak na př. dosavadní daň pozemková do konce r. 1927, zákony ze dne 15. dubna 1919, č. 210 Sb. z. a n., o úpravě poměrů družstev na Slovensku, a ze dne 1. července 1926, č. 130 Sb. z. a n., o úpravě poměrů družstev Podkarpatské Rusi, do konce roku 1931, vl. nař. ze dne 1. března 1919, č. 96 Sb. z. a n., o zřízení revisního odboru při ministerstvu financí, do konce roku 1937, zák. ze dne 26. března 1919, č. 170 Sb. z. a n., jímž se upravuje státní daň a přirážková základna u daní reálných do konce r. 1931), anebo platí bez časového obmezení dále, anebo vyplývá časové obmezení již ze samotných zákonů v platnosti zachovaných (na př. zák. ze dne 10. dubna 1919, č. 204 Sb. z. a n., jímž se poskytuje osvobození od domovní daně činžovní a přirážek pro novostavby v t. zv. pevnostním obvodu města Hradce Králové, ze dne 3. července 1923, č. 148 Sb. z. a n., kterým se prodlužuje platnost zákona o vyvlastňování k úpravě asanačního obvodu města Prahy a povolují se daňové výhody pro stavby v tomto obvodu, ze dne 26. března 1925, č. 48 Sb. z. a n., o ochraně nájemníků a pod.). |
(3) | Ruší se dosavadní obor přímých daní a dávek [čl. II., odst. 1., č. 1., lit. a) a b)] se vším příslušenstvím (odst. 2. téhož článku) a v rozsahu naznačeném v cit. odst. 1., č. 1. a 2. |
(4) | Právní normy, o které tu jde, buď již před 1. lednem 1927 vypršely a neobnovují se, nebo se zrušují vůbec anebo přecházejí se změnami nebo beze změn do nového zákona (viz zejména §§ 52, odst. 1., 73, odst. 2., 10, odst. 2., 79, odst. 1., lit. f), odst. 3., 80, odst. 2., 72, 126, 174). |
K čl. III., odst. 1.
Pokud jde o výhody pro daň rentovou ze zákona ze dne 19. prosince 1924, č. 308 Sb. z. a n., viz ustanovení k § 174, č. 21. a odst. 2. ustanovení k § 180, odst. 2. a 3.
K čl. III., odst. 1., č. 2.
(1) | Revisní orgány jsou povinny revisi vykonati s největším možným urychlením a se všemi možnými ohledu na nerušený chod podniku, vyvarovati se každého zbytečného obtěžování podnikatele a jeho personálu, i všeho, co by mohlo vzbudit pozornost nezúčastněných osob a obecenstva, chovati se vůči poplatníku, u něhož se revise provádí, s největší šetrností a zachovati o všem, čeho se při revisi o poměrech poplatníkových dověděly, naprostou mlčenlivost. Každé porušení těchto předpisů bude stíháno disciplinárně, pokud není důvodu nad to ještě k trestnímu stíhání podle § 199 nebo podle všeobecného zákona trestního. |
(2) | Předmětem revisní činnosti buďtež pravidelně pouze případy se stanoviska výše daně nebo daňové morálky významné. |
(3) | U podniků s řádným obchodním účetnictvím není ocenění zásob pravidelně předmětem zkoumání, ledaže by z okolností (na př. z použití různých oceňovacích method začátkem a koncem roku) bylo patrno, že jde o zkreslení skutečného výsledku obchodního roku. |
(4) | Jsou-li data revisními orgány požadovaná podle názoru podnikatele, u něhož se revise provádí, výrobním nebo obchodním tajemstvím, může poplatník před předložením příslušných zápisů vyžádati si rozhodnutí revisního odboru, zdali k dosažení účelu revise sdělení oněch dat jest zapotřebí, a s kterým orgánem mají býti sdělena. |
(5) | Samozřejmou povinností revisních orgánů jest naprostá objektivnost a svědomitost při zjišťování rozhodných skutečností bez ohledu na to, zdali výsledek revise jest nepatrný nebo dokonce negativní. |
(6) | Oprávněným požadavkům stran, u nichž se revise provádí, v příčině časového uspořádání revisí (na př. mimo dobu saisonních, inventurních prací a pod.) budiž podle možnosti vyhověno. |
(7) | Revisní zpráva není rozhodnutím (§ 256), nýbrž informační pomůckou, které může býti použito k účelům ukládacím jen za přesného zachování zákonných předpisů o řízení, platných pro uložení daně, o kterou jde. Přes to budiž z důvodů účelnosti ve všech případech revisní zpráva, pokud má býti předána vyměřovacím úřadům k účelům ukládacím, dříve s poplatníkem sdělena, aby mohl své eventuelní námitky, vysvětlivky a doplňky již v tomto stadiu uplatniti. (Ohledně lhůty viz § 253). Totéž platí o vyjádřeních revisních orgánů, pokud o takových podáních poplatníkových pro ukládací orgán budou učiněna. |
(8) | Ve zprávě o výsledku revise buďtež vytčeny též okolnosti, svědčící ve prospěch poplatníka, pokud byly zjištěny, třeba jich poplatník z neznalosti zákona anebo z jiného důvodu v přiznání nebo prohlášení svém neuvedl. |
K čl. III., odst. 1., č. 5.
Veškerá dosavadní ustanovení, týkající se pozemkového katastru a jeho vedení, zůstávají v platnosti na tak dlouho, dokud nebude tento obor upraven zvláštním zákonem.
K čl. III., odst. 2.
Toto ustanovení zachovává tak zv. nabytá práva, jsou-li dočasného rázu, t. j. časově ohraničena, a to až do konce lhůty bez rozdílu, zdali zákon, z něhož se odvozují, vypršel před 1. lednem 1927, byl zrušen anebo přešel do nového zákona. Sem patří zejména dočasná osvobození u daně domovní na podkladě zák. ze dne 8. července 1902, č. 144 ř. z. (24leté osvobození dělnických domků), zák. ze dne 28. prosince 1911, č. 242 ř. z. a zák. ze dne 30. března 1920, č. 209 Sb. z. a n. (dočasná osvobození obyčejných staveb a staveb s malými byty), zák. čl. VI/1909 a LIII/1912 (dočasná osvobození obyčejných staveb), zákonů o stavebním ruchu ze dne 11. března 1921, č. 45 Sb. z. a n., ze dne 25. ledna 1923, č. 35 Sb. z. a n., ze dne 7. března 1924, č. 58 Sb. z. a n., a ze dne 7. dubna 1927, č. 44 Sb. z. a n., dočasná osvobození u zvláštní daně výdělkové na podkladě zákonů o stavebním ruchu, dále zák. ze dne 3. března 1921, č. 103 Sb. z. a n., jímž se poskytují daňové výhody pro stavbu budov obytných a budov pro provoz podniků jakož i pro obnovu starých a pořízení nových strojů (zák. ze dne 21. prosince 1922, č. 403 Sb. z. a n., jímž se co do dávek veřejných poskytují výhody pro stavbu budov obytných a provozních), dočasné výhody u daně důchodové na podkladě cit. zák. č. 102/1921 (403/1922) Sb. z. a n., dále na Slovensku a v Podkarpatské Rusi dočasné výhody plynoucí ze zák. čl. III/1907.
K čl. III., odst. 3.
Zůstávají-li v platnosti tak zv. nabytá práva, ale neplatí-li už dotyčné zákony, o něž se opírají, pak zůstává v platnosti aspoň ona část těchto zákonů, která slouží k tomu, aby se uplatniti mohly povinnosti v čl. III., odst. 3. zmíněné. Sem náleží zejména opatření stanovená v cit. zák. č. 144/1902 a 242/1911 ř. z.
K čl. VI.
Viz prov. ustanovení k § 45 ("přechodná ustanovení").
K čl. VIII., odst. 1.
Ustanovení toto jest důsledkem posunutí účinnosti ustanovení hlavy IV. o pozemkové dani, jež podle čl. XVI., odst. 1., lit. a) nastává teprve od 1. ledna 1928 počínajíc.
K čl. VIII., odst. 2.
Ustanovení toto umožňuje, aby ještě za platnosti dosavadních ustanovení o pozemkovém katastru bylo možno bráti zřetel u pozemků zpustošených poddolováním na trvalou změnu pozemků nebo na změnu v jejich jakostní třídě. Uplatňují se tu předem ustanovení, jež provésti má připravovaný zákon o pozemkovém katastru a jeho vedení. Účinnosti nabývá však zmíněné ustanovení teprve počátkem roku 1928.
K čl. VIII., odst. 3.
Zvláštní příspěvek podle § 105, odst. 2., vybírá se také na Hlučínsku od roku 1928 počínajíc plnou sazbou 1.5 % z daňového základu.
K čl. IX.
Na základě tohoto ustanovení budou vodním regulačním družstvům na Slovensku a v Podkarpatské Rusi vypláceny dosavadní příspěvky z daně pozemkové, tak zv. restituce, do té doby, pokud nenastane úprava pozemkové daně z pozemků chráněných proti zátopám v důsledku zákona o pozemkovém katastru a jeho vedení.
K čl. XI.
Trestní senáty (odst. 1., věta 1. tohoto článku), kteréž nastupují na místo dosavadních trestních senátů, pokud se týče sborových soudů (věta 2. tohoto článku), jsou příslušny i pro trestní činy, netýkající se přímých daní, ale přikázané do oboru působnosti dosavadních trestních senátů (odst. 1., věta 2. tohoto článku).
K čl. XII., odst. 1.
(1) | S výhradou obmezení, která se v neprospěch poplatníkův výslovně připouštějí, chce zákon povšechně zameziti 1.) předepsání dodatků na daních a 2.) provedení trestního řízení za dobu před 1. lednem 1927. |
(2) | Amnestie vztahuje se na všechny daně v čl. II., odst. 1., č. 1., lit. a) a b) uvedené. |
(3) | Podmínkou ad 1.) (viz odst. 1.) jest, že daň byla pravoplatně uložena t. j. že o povinnosti a výši daně v dotyčném konkrétním případě pravoplatně bylo rozhodnuto (třeba i záporně) v řízení správním. Stalo-li se tak, není stížnost k nejv. správnímu soudu použití čl. XIII., odst. 1. na překážku. Tento čl. předpokládá však pravoplatně předepsanou daň a chce zabrániti vyměření dodatků k takovým daním za dobu do konce roku 1926 po vyhlášení tohoto zákona; nevztahuje se tedy na dodatečné předpisy daňové tam, kde dosud žádného vyměření nebylo, ač tu povinnost daňová byla. Pravoplatně uloženou daní rozumí se daň předepsaná definitivně (nikoliv pouze provisorně, neboť v tomto případě není daň v konečné výši vyměřena). Není však třeba, aby daň byla pravoplatně uložena v den vyhlášení tohoto zákona. |
(4) | Co se trestního řízení ad 2.) (viz odst. 1.) týká, upravuje zákon otázku jednak zavedení jeho (čl. XIII., odst. 1.), jednak zastavení, nedošlo-li k trestnímu nálezu (čl. XII., odst. 2.) a konečně neprovedení trestního nálezu, nenabyl-li dosud právní moci (čl. XII., odst. 3.). Na trestní nálezy, které do výše zmíněného dne již právní moci nabyly, se čl. XII. nevztahuje. |
K čl. XII., odst. 3.
Trestní nález platí za vydaný, i když není dosud doručen. Viz též ustanovení k § 208, odst. 1.
K čl. XII., odst. 4.
(1) | K daním a veřejným dávkám patří též daň z obratu a daň přepychová. |
(2) | Údajů učiněných poplatníkem v přiznání k vyměření přímých daní podle tohoto zákona pro prvé období ukládací nesmí býti použito proti tomuto poplatníku k zahájení trestního řízení pro přečiny nebo přestupky podle zákona ze dne 14. prosince 1923, č. 7/1924 Sb. z. a n., o ochraně československé měny a oběhu zákonných platidel, pokud se týče vl. nařízení ze dne 29. února 1924, č. 46 Sb. z. a n., kterým se provádějí některá ustanovení cit. zák. č. 7/1924 Sb. z. a n., stihatelné k návrhu ministerstva financí. |
K čl. XV.
Viz vl. nařízení ze dne 15. září 1927, č. 142 Sb. z. a n.
K čl. XVI., odst. 1.
(1) | Zásada, že každý poplatník musí sám nésti svoji daň (§ 341), nabývá účinnosti až od 1. ledna 1932; v souvislosti s tím se stanoví, že platy podle §§ 17, č. 6. a 78, lit. e), věta 1. (s obmezením v čl. XVI. blíže vyznačeným) jsou až do 31. prosince 1931 ještě odpočitatelnou položkou u plátce, ač by jinak byly neodpočitatelnými. |
(2) | Ustanovení čl. XVI., odst. 1., lit. b) platilo by pro všechny dohody, které má na mysli § 341, kdyby z něho lit. c) téhož cit. odstavce nečinila další výjimku, totiž pro určité tam taxativně vypočtené druhy smluv, uzavřené nejdéle do 1 měsíce od vyhlášení zákona nebo dříve. Tyto tři druhy smluv, obsahující převzetí jakékoliv přímé daně (§ 341) podržují platnost svoji přes to, že toto převzetí by se podle cit. § 341 stalo dnem 1. ledna 1932 právně bezúčinným, až do jejich vypršení i po 1. lednu 1932. V souvislosti s tím jsou po celou dobu platnosti těchto smluv převzaté platy podle §§ 17, č. 6. a 78, lit. e) věta 1. (s obmezením v čl. XVI. blíže vyznačeným) ještě odpočitatelnou položkou u plátce, ač by jinak byly neodpočitatelnými. |
(3) | Hromadnými (kolektivními nebo tarifními) smlouvami rozumí se ve smyslu tohoto zákona písemná ujednání, učiněná mezi jedním nebo několika zaměstnavateli nebo jejich jednou nebo několika odborovými organisacemi a jednou nebo několika odborovými organisacemi zaměstnanců, upravující obsah pro jednotlivé (individuelní) smlouvy pracovní, zejména i pracovní a mzdové poměry jedné nebo více kategorií zaměstnanců, jakož i jiná z pracovního poměru vycházející práva a povinnosti smluvních účastníků. |
(4) | Za smlouvu hromadnou (odst. 3.) platí i služební řády správou závodu pro její zaměstnance jednostranně stanovené, jakož i ustanovení stanov, ujednání učiněná podle § 114 lit. b) živnostenského řádu (na Slovensku a v Podkarpatské Rusi § 161 živnostenského zákona) mezi hromadou společenstevní a hromadou pomocnickou a dodatky zmíněné v zákoně o závodních výborech č. 330/1921 Sb. z. a n. [§ 3, odst. 1., lit. c)]. |
(5) | K hromadným smlouvám námezdním a pracovním (odst. 3.) čítati dlužno též obdobné smlouvy služební. |
(6) | Hromadných smluv (odst. 3.) se jmenovitě dotýkají zákon o obchodních pomocnících č. 20/1910 ř. z. (§ 6, odst. 2.), zákon o úpravě pracovních a mzdových poměrů domácké práce č. 29/1920 Sb. z. a n. (§ 21), zákon o domovnících č. 82/1920 Sb. z. a n. (§ 18), zákon o závodních a revírních radách při hornictví č. 144/1920 Sb. z. a n. (§ 19, č. 4.). |
(7) | Z pojmu hromadné smlouvy podle odst. 3. plyne, že převzetí přímé daně (§ 341) musí býti již v hromadné smlouvě samotné stanoveno, nestačilo by tedy na př., kdyby se hromadná smlouva o této záležitosti nezmiňovala, ale převzetí bylo teprve předmětem smlouvy s jednotlivcem (individuelní). |
(8) | Z ustanovení čl. XVI., odst. 1., lit. c) plyne, že všechny smlouvy námezdní, pracovní a služební, které nejsou kolektivní, tedy které byly uzavřeny individuelně od případu k případu se zaměstnancem-jednotlivcem, spadají pod ustanovení lit. b) téhož odstavce. Tak tomu bude na př. u ředitelů bank, vedoucích úředníků ve svazech průmyslových, průmyslových podnicích a pod. |
(9) | Poněvadž zákon o přímých daních byl vyhlášen dnem 1. července 1927, počala lhůta jednoho měsíce (rovna 30 dnům podle § 255, odst. 1.) dnem 2. července 1927 a skončila tudíž dnem 31. července 1927. |
(10) | Z toho, že pod lit. c), čl. XVI., odst. 1. jsou uvedeny vedle sebe tři druhy smluv, nelze souditi, že by smluvené převzetí vztahovalo se u pachtovních a nájemních smluv pouze na platy uvedené v §§ 17, č. 6. a 78, lit. e), věta 1. [v obmezení jak je uvádí lit. b) téhož odstavce], neboť tyto platy (daně, dávky a t. zv. sociální příspěvky za zaměstnance) nejsou u těchto dvou druhů smluv vůbec praktickými, tak jako naopak přesun daně pozemkové a domovní není praktickým u kolektivních smluv námezdních a pracovních. Z toho plyne, že převzetí daně pozemkové a domovní s příslušenstvím, smluvené v pachtovních a nájemních smlouvách, které byly uzavřeny nejdéle do 31. července 1927, jest až do vypršení jejich stejně chráněno, jako smluvené převzetí platů uvedených v §§ 17, č. 6. a 78 lit. e), věta 1. [v obmezení, jak je uvádí lit. b) cit. odstavce] u kolektivních smluv pracovních a námezdních. |
(11) | Smlouva [lit. c) cit. odstavce] sjednaná na určitou dobu (smlouva původní) vyprší, když uplynula doba, na kterou byla sjednána; to platí nejen tehdy, když taková smlouva nebyla obnovena, nýbrž i tehdy, byla-li ať výslovně, ať mlčky obnovena, neboť obnovená smlouva jest, počínajíc dnem, od kterého byla obnovena, smlouvou novou (§ 1114 obč. zák. a právo platné na Slovensku a v Podkarpatské Rusi), kterou zákon více nechrání. Byla-li smlouva uzavřena na neurčitou dobu, vyprší dnem, od kterého počínajíc buď pozbyla platnosti anebo byla obnovena. |
(12) | Se zřetelem k tomu, co bylo právě řečeno, lze sestaviti tento přehled: 1. | Dohody, odporující § 341 a spadající pod ustanovení lit. b) odst. 1., čl. XVI., zůstávají v platnosti, ať jako původní nebo obnovené nejdéle do 31. prosince 1931. | 2. | Dohody, odporující § 341 a spadající pod ustanovení lit. c) cit. odstavce, zůstávají v platnosti nejdéle do dne vypršení, pokud se týče do dne obnovy, spadá-li tento čas do doby po 1. lednu 1932. | 3. | Dohody, odporující § 341 a nespadající ani pod ustanovení lit. b) nebo c) cit. odstavce, jsou právně bezúčinnými. |
|