Německý zákon k ochraně známek ze dne 12․ května 1894, č. 22 ř. z., se všemi vedlejšími předpisy se pro území od Německa oddělené zrušuje a platí pro toto území všechny zdejší předpisy, týkající se ochrany známek. Ochranné známky, jež byly zapsány na základě dosavadních předpisů tam platných, se uznávají a zůstávají v platnosti pro přivtělené území bezpodmínečně (čl. 311 mírové smlouvy versailleské), budou-li ohlášeny ve lhůtě, jež bude stanovena nařízením.

V celém území republiky Československé s původní prioritou - avšak v území, kde platnosti dosud neměly, pouze s výhradou práv osob třetích - budou známky tyto po předchozím prozkoumání jich způsobilosti k zápisu podle zákonů zdejších chráněny tehdy, bude-li o to zažádáno za současného splnění podmínek §§ 13 až 16 zák. o ochraně známek ze dne 6. ledna 1890, č. 19 ř. z., resp. čl. V., ost. 4., zák. ze dne 24. července 1919, č. 471 Sb. z. a n.

Ohlášku i žádost jest podati u obchodní a živnostenské komory, v jejíž obvodě má majitel ochranné známky své sídlo nebo podnik, resp. u obchodní a živnostenské komory v Praze, leží-li toto sídlo nebo podnik mimo oblast republiky Československé.

Lhůty v čl. III. a v čl. VII. zák. ze dne 24. července 1919, č. 471 Sb. z. a n., stanovené prodlužují se až do dne, který bude stanoven nařízením.

Zákon ze dne 6. ledna 1890, č. 19 ř. z., ve znění novely ze dne 17. března 1913, č. 65 ř. z., a zákona ze dne 24. července 1919, č. 471 Sb. z. a n., se mění takto:

§ 3, č. 1., nahrazuje se tímto ustanovením.

č. 1 a) obsahují výhradně obraz nebo jméno presidenta republiky nebo jiných osob o stát či národ zasloužilých a dosud žijících;

V odst. 3. téhož článku nahrazují se slova "o stát zasloužilých" slovy "o stát či národ zasloužilých".

Zákon tento nabývá účinnosti čtrnáctý den po vyhlášení.

Provedením jeho pověřuje se ministr pro průmysl, obchod a živnosti a ministr spravedlnosti.