Pravidelná presenční služba trvá dvě léta.

To platí - kromě výjimky uvedené v § 4, odst. 5 - i o mužích před účinností tohoto zákona odvedených a k vykonávání presenční služby určených, kteří své presenční služební povinnosti dosud nevyhověli.

Předcházejícími ustanoveními se mění § 17 branného zákona a zrušuje část I zákona ze dne 11. května 1932, č. 66 Sb. z. a n., o délce presenční služby a o některých změnách branného zákona a zákona ze dne 8. dubna 1927, č. 53 Sb. z. a n.

Vojenský výcvik příslušníků náhradní zálohy trvá pět měsíců.

V § 3 zák․ č. 53/1927 Sb. z. a n. a v § 20, odst. 2 branného zákona se proto nahrazují slova "dvanáctinedělnímu vojenskému výcviku" slovy "pětiměsíčnímu vojenskému výcviku". To platí i o všech dalších ustanoveních branného zákona a jiných právních ustanovení, která se zmiňují o dvanáctinedělním vojenském výcviku příslušníků náhradní zálohy.

Muži, kteří jsou absolventy vyšších středních škol anebo škol postavených na roveň vyšším středním školám, mohou - nejsou-li ještě v odvodním stáří - žádati, aby jim byl povolen dobrovolný vstup do branné moci tak, aby mohli vykonati presenční službu po absolvování školy v nejbližším nástupním termínu, stanoveném pro jejich kategorii. Vojenská správa je povinna takovým žádostem vyhověti a naříditi provedení dobrovolného odvodu.

Vládní nařízení stanoví, které školy sluší míti za školy postavené na roveň vyšším středním školám. Je-li na některé ze škol uvedených v předcházejícím odstavci zavedena maturitní zkouška, platí ustanovení tohoto paragrafu jen pro ty absolventy, kteří tuto zkoušku úspěšně vykonali.

Příslušníci ženijního vojska, kteří nastoupili do presenční služby v říjnu 1933 a byli po vykonání této služby podle ustanovení zákona č. 66/1932 Sb. z. a n. přeloženi do zálohy, jsou povinni vykonati další činnou službu v trvání desíti měsíců; do této služby nastoupí dne 3. ledna 1935. O této další činné službě platí vše to, co platí o pravidelné presenční službě.

Příslušníci ostatních zbraní a služeb, kteří nastoupili do presenční služby v listopadu 1933, přeloží se dnem 1. ledna 1935 na trvalou dovolenou, jsou však povinni pokračovati v presenční službě (§ 1) dne 4. února 1935.

Ti z mužů právě uvedených, kteří nechtějí býti přeloženi na trvalou dovolenou, budou ponecháni v činné službě, aby mohli pokračovati v presenční službě (§ 1) ihned po skončení čtrnáctiměsíční presenční služby.

Vojenská správa je oprávněna muže uvedené v předcházejících odstavcích přeložiti na trvalou dovolenou již před ukončením další činné nebo presenční služby, k níž jsou podle tohoto zákona povinni.

Ustanovení § 1 neplatí pro lékaře a magistry farmacie, kteří nastoupili do presenční služby v době mezi 17. červencem 1933 a 15. červencem 1934.