že loď v nynějším svém stavu nebyla ještě cejchována, nebo jde-li o loď podle tohoto řádu již cejchovanou, že místo cejchovní zkoušky žádá se přecejchování (§ 11, odst. 2) nebo, že při cejchovní zkoušce ukáže se nutným přecejchování (§ 12, odst. 2, 4 a 5, jakož i § 16, odst. 1, č. 2),

že loď jest zatížena podle ustanovení § 2, odst. 1.

Cejchování lodi započne stanovením roviny ponoru prázdné lodi, tj. stanovením roviny odpovídající poloze, kterou zaujme loď v sladké vodě, jsouc zatížena toliko:

Loď musí býti v normální poloze.

U lodí, které prázdné zádí mnohem více noří, které však naloženy plují v rovnovážné poloze, je nutno zkusiti přivésti je do rovnovážné polohy přesunutím předmětů výstroje.

Cejchováním prostorem jest prostor mezi vnějšími stěnami lodního tělesa, omezený:

Výška tohoto prostoru sluje cejchovní výška. Váha vody vytlačené tímto prostorem udává nosnost lodi.

Horní cejchovní rovina jest určena volným okrajem lodi, předepsaným aneb obvyklým pro vodní tok, pro nějž jest loď určena.

U lodí zádí více nořících, které jsouce naloženy plují v rovnovážné poloze, které však před cejchováním nelze přivésti zcela nebo přibližně do rovnovážné polohy (§ 2, odst. 3), stanoví se horní cejchovní rovina v takové vzdálenosti od střední rovné části dna, aby loď při plném zatížení podržela volný kraj při cejchování předepsaný.

K určení objemu cejchovního prostoru rozdělí se tento prostor vodorovnými rovinami (ponorové roviny) na cejchovní vrstvy zpravidla o výše 1 dm.

Dvěma příčnými řezy, jejichž poloha se řídí podle tvaru lodi, vedenými kolmo k podélné ose lodi a k vodní hladině, rozdělí se roviny omezující cejchovní vrstvy v koncové a střední díly tak, aby střední díly byly ohraničeny přibližně přímkami. Koncové díly těchto rovin jsou pak ohraničeny křivkami. Délka každého dílu těchto rovin rozdělí se na 4 části a v dělících bodech odměří se jejich šířky.

K výpočtu plošného obsahu ploch omezených křivkami použije se Simpsonova pravidla:

v/3 (1a + 4b + 2c + 4d + 1e). (Viz obr. 1.)

Ostatní polohy vypočtou se podle pravidla lichoběžníku:

v (a/2 + b + c + d + e/2). (Viz obr. 2.)

Při středních dílech postačí součin délky a střední šířky.

Jsou-li délky koncových dílů jednotlivých ponorových rovin nestejné (obr. 2.), mohou se rozděliti stejným způsobem, jako byla rozdělena nejkratší ponorová rovina, kterou jest obyčejně rovina ponoru prázdné lodí a nejkrajnější výběžky na přídi a zádi lodi vypočítají se zvláště. Tyto nejkrajnější výběžky nesmí býti delší, nežli délky části přiléhajících koncových dílů.

Objem 1 cejchovní vrstvy rovná se polovičnímu součtu ploch horní a dolní roviny, ohraničujících cejchovní vrstvu, násobenému výškou cejchovní vrstvy. Součet cejchovních vrstev jest pak objemem cejchovního prostoru.

K určení velikosti ponořené části cejchovního prostoru zhotoví se na každé boční stěně lodi cejchovní stupnice, a to symetricky po dvou v rovinách kolmých k podélné ose lodi a k vodní hladině. U lodí delší než 40 m zhotoví se tyto stupnice ve 3 rovinách, z nichž jedna jest přibližně uprostřed délky lodi a 2 krajní jsou na přední a zadní části lodi ve vzdálenostech od této střední roviny, rovnajících se asi 1/3 úhrnné délky lodi. U lodi do 40 m délky postačí cejchovní stupnice ve dvou rovinách přibližně v první a druhé třetině délky lodi.

Konce cejchovních stupnic a každý desátý centimetr označuje se značkami. Další rozdělení cejchovních stupnic po 2 cm vyznačuje se barvou.

U lodí s plochým dnem jest nulový bod každé cejchovní stupnice na vnější ploše dna. U lodí s páteří nebo se dnem stoupajícím od středu k bokům jest nulový bod každé cejchovní stupnice v nejnižším bodě příčného řezu lodi, v místě, kde jest cejchovní stupnice; u lodí s páteří je tedy nulový bod na spodní hraně páteře.

Cejchovní stupnice uprostřed lodi dosahuje až k horní cejchovní rovině. Cejchovní stupnice na přídi a zádi lodi mají podle možnosti sahati o 20 cm výše.

Výtlak lodi prázdné a lodi nejvíce ponořené podle § 4 stanoví se pouze přibližně, a to znásobením největší délky, největší šířkou, ponorem uprostřed délky lodi a součinitelem 0,7. Uvedené rozměry změří se buď na samotné lodi nebo se stanoví podle stavebních výkresů.

Rozdíl obou výtlaků udává výtlak prostoru mezi rovinou ponoru prázdné lodi a rovinou ponoru při největším zatížení.

Cejchovní stupnice se nezhotovují. Na místech, kde by měly býti, a to kolmo nad nulovými body dna, umístí se cejchovní značky ve výši 1 m nebo 1,5 m nebo 2 m, podle ponoru prázdné lodi, jakož i cejchovní značky označující konce cejchovních stupnic předepsaných u jiných lodí.

Tabulka postupného zvětšování výtlaku, předepsaná pro lodi určené k dopravě zboží, se nevyhotovuje.

Pro každou cejchovanou loď vyhotoví se cejchovní průkaz podle připojeného vzoru (příloha 1).

Před vyhotovením cejchovního průkazu vyznačí se horní cejchovní rovina uprostřed délky každé boční stěny buď ryskou 10 cm dlouhou, jež se v dřevěné stěně vypálí a v železné stěně vyseká, nebo se vyznačí tabulkou tak, aby jejich spodní hrany byly v této horní cejchovní rovině. Vedle této rysky nebo na této tabulce umístí se cejchovní značky, jež se v dřevěné stěně vypálí a v železné stěně vysekají nebo vyrazí důlčíkem. Jsou-li na každém boku lodi 3 cejchovní stupnice, označí se horní cejchovní rovina ryskou nebo tabulkou u prostřední cejchovní stupnice.

Cejchovní značka se skládá:

Tatáž cejchovní značka s údajem o nosnosti lodi v tunách, zaokrouhlených na celé číslo, namaluje se na nejtrvanlivější části přídě lodi.

U lodí, které nemají cejchovních stupnic uprostřed délky lodi, vyznačí se poloha horní cejchovní roviny zřetelnou čarou 20 cm dlouhou a 5 cm širokou, namalovanou na bocích lodi; spodní hrana této čáry kryje se se spodní hranou tabulky nebo vypálené (vysekané) rysky.

Cejchovní zkouška provádí se k žádosti strany a jest povinnou v těchto případech:

Místo cejchovní zkoušky lze na zvláštní žádost loď přecejchovati.

Návrh na cejchovní zkoušku může podati také orgán plavební policie, zjistí-li na lodi změny zmíněné v odst. 1, č. 1. Navrhuje-li cejchovní zkoušku orgán plavební policie, nesmí požadovati vyložení nákladu z lodi, dokud nedopravila tento náklad na místo určení.

Nebyla-li provedena cejchovní zkouška nebo přecejchování v případech, uvedených v odst. 1, proto, že nebylo o ně žádáno, pozbývá cejchovní průkaz platnosti.

Uzná-li se za nutné přezkoušeti údaje cejchovní průkazu o lodi a o jejím cejchování, musí se toto přezkoušení omeziti u naložené lodi pouze na ony její vnější rozměry, které lze v tomto stavu měřiti. Výdaje s tímto přezkoušením spojené nese stát.

Cejchovní průkazy, jež pozbyly platnosti, buďtež odejmuty. Nebude-li neplatný cejchovní průkaz vrácen, bude jeho neplatnost veřejně vyhlášena. Výdaje spojené s vyhlášením budou od vlastníka lodi vybrány při vydání nového cejchovního průkazu.

Cejchovní průkazy lodí zrušených nebo z provozu úplně vyřazených buďtež posledním vlastníkem vráceny úřadu, v jehož obvodu byla loď zrušena.

K vykonání cejchovní zkoušky uvede se loď do normální polohy. Potom se zjistí, zdali na lodi od posledního cejchování byly provedeny stavební změny, jež by měly vliv na výsledek cejchování, a zdali cejchovní stupnice, nebo při lodích nepoužívaných k dopravě zboží cejchovní značky (§ 9, odst. 3), jsou úplně neporušeny, aby se dalo provésti šetření, předepsané v odst. 3.

Zjistí-li se stavební změny, mající vliv na výsledek cejchování, nebo scházejí-li cejchovní stupnice nebo cejchovní značky v takovém rozsahu, že nemohou býti doplněny, aby bylo lze upotřebiti jich při další zkoušce, musí býti loď přecejchována. Jestliže se však žadatele přecejchování zřekne, vrátí cejchovní průkaz, ježto se stal neplatným.

Ukáže-li se, že nenastaly předpoklady předchozího odstavce, bude zjištěno, o kolik procent následkem většího nebo menšího ponoru prázdné lodi se zvětšil nebo zmenšil výtlak cejchovního prostoru, stanovený při posledním cejchování.

Shledá-li se, že výtlak se zmenšil nebo zvětšil méně než o 1 %, změní se výsledek původního cejchování pouze na žádost osob k tomu oprávněných. Je-li zmenšení výtlaku větší než 1 %, jest vždy nutno změniti údaje tabulky nosnosti pro každý centimetr středního ponoru, počínajíc rovinou ponoru prázdné lodi. Zvětšení větší než 1 % provede se týmž způsobem, avšak jenom tehdy, připustí-li to tvar lodi. Jinak jest nutno loď přecejchovati.

Ukáže-li se při cejchovní zkoušce nutným snížiti horní cejchovní rovinu, zmenší se výtlak cejchovního prostoru o výtlak odpovídající zmenšení výšky cejchovního prostoru. Při zvětšení výšky cejchovního prostoru, připouští-li to tvar lodi, pokračuje se v záznamech tabulky nosnosti pro každý centimetr středního ponoru, počínajíc rovinou ponoru prázdné lodi. Jinak jest nutno loď přecejchovati.

Při přecejchování, které se ukázalo nutným při cejchovní zkoušce, buďtež podle možnosti použity výsledky prvního cejchování.

Ve všech případech vyhotoví se nový cejchovní průkaz a starý průkaz, který se stal neplatným, se odejme.

Vlastník lodi neb osoba, provozující s ní plavbu, musí o cejchování, cejchovní zkoušku a přecejchování lodi písemně žádati u úřadu, jemuž loď jest předvésti na stanoviště, které tento úřad ve svém sídle určí.

K žádosti jest připojiti:

Loď jest předvésti úřadu bez nákladu a žadatel jest povinen poskytnouti k provedení cejchování každou pomoc, o kterou bude požádán.

Přeje-li si žadatel, aby cejchování, cejchovní zkouška nebo přecejchování bylo vykonáno na jiném místě, jest povinen opatřiti vhodné místo a nahraditi úřadu výdaje, jež mu vzniknou tím, že byl nucen vyslati úředníka s potřebným nářadím na zvolené místo.

Přímému dozorčímu úřadu, jímž jest Československý plavební úřad v Praze, přísluší:

Zmocněnci dozorčího úřadu mohou se cejchování lodí zúčastniti.