10/1959 Sb. znění účinné od 1. 4. 1959 do 31. 12. 1966

ZÁKON ze dne 20. února 1959,

kterým se mění a doplňuje zákon o soudních poplatcích

Národní shromáždění Republiky československé usneslo se na tomto zákoně:

Čl. I

Zákon č. 173/1950 Sb., o soudních poplatcích, se mění a doplňuje takto:

§ 7 zní:

„Následky neplnění poplatkové povinnosti

(1) Nezaplatil-li navrhovatel poplatek včas ( § 5), vyzve jej soud, aby poplatek zaplatil ve stanovené lhůtě. Nebude-li v této lhůtě poplatek zaplacen, soud podaný návrh (žalobu) odmítne; na tento následek je nutno ve výzvě k zaplacení poplatku upozornit. Jde-li o zápis do pozemkové nebo železniční knihy a do podnikového rejstříku, ověření opisu a podpisu a podobné úkony soudu, které nevyžadují rozhodování, jakož i o úkony ve věcech soudní správy a úkony prokuratury, neprovedou se, dokud poplatek nebude zaplacen.

(2) Podá-li navrhovatel žádost za osvobození od poplatku, rozhodne soud nejprve o ní; zamítne-li ji, stanoví zároveň lhůtu k zaplacení poplatku a upozorní na následky nezaplacení poplatku, uvedené v odstavci 1․

(3) Je-li poplatníkem jiná osoba než navrhovatel nebo jde-li o poplatek z odvolání, stížnosti, odporu v řízení o výpovědích a v rozkazním řízení a z námitek v řízení směnečném a šekovém a nebyl-li poplatek zaplacen včas, bude jej soud vymáhat exekučně. Před zahájením exekučního řízení vyzve soud poplatníka, aby poplatek zaplatil ve stanovené lhůtě.“

K § 8 odst. 1 se připojuje další věta tohoto znění:

„Ve stejné lhůtě lze dodatečně vyměřit částky, o něž bylo předepsáno méně, protože poplatek nebyl správně vyměřen.“

§ 9 písm. d) zní:

„(d)	nemocenského pojištění, důchodového zabezpečení (pojištění) a poskytování zdravotní péče.“

§ 10 odst. 1 písm. a), b) a d) zní:

„(a)	Československý stát, zastoupený výkonnými orgány národních výborů a jinými orgány státní správy, státní ústavy a státní fondy, převyšuje-li poplatek 50 Kčs, popřípadě v řízení rozkazním 25 Kčs;
(b)	zaměstnanci (učňové, domáčtí dělníci), jsou-li předmětem řízení nároky z jejich pracovního (učebního) poměru, s výjimkou nároků na náhradu škody způsobené úmyslně nebo v opilosti anebo trestním činem, popřípadě přestupkem;
(d)	žalobce v řízení o náhradě škody způsobené ublížením na zdraví, včetně nároků státu na náhradu nákladů léčebné péče a dávek nemocenského pojištění a důchodového zabezpečení (pojištění).“

§ 12 zní:

„Osvobození ze zvláštních důvodů

(1) Ministerstvo financí se zmocňuje, aby v dohodě s ministerstvem spravedlnosti ze zvláštních důvodů přiznalo osobní osvobození ode všech nebo některých poplatků skupinám osob nebo věcné osvobození pro určitá řízení.

(2) Ministerstvo financí může přiznat osvobození nebo povolit úlevy jednotlivým osobám anebo může v dohodě s ministerstvem spravedlnosti zmocnit k tomu jiné orgány.“

Za § 12 se vkládá § 12a tohoto znění:

„§ 12a

Oprava poplatku neprávem předepsaného

Soud na žádost poplatníka změní usnesení, kterým byl vyměřen poplatek, i když usnesení nabylo právní moci,

a)	byl-li předepsán někomu, kdo podle zákona a předpisů jej provádějících není povinen poplatek platit,
b)	došlo-li při výpočtu nebo předpisu poplatku k chybě v počítání, psaní nebo k jinému omylu, který je zřejmou nesprávností, zejména jde-li o dvojí vyměření téhož poplatku,
c)	v případech § 13 odst. 1 písm. b) a c), nebyl-li poplatek zaplacen.“

§ 13 odst. 1 písm. a) a c) zní:

„(a)	celý poplatek, odmítne-li návrh (žalobu) bez ústního jednání, jakož i byl-li ke stížnosti zrušen zápis v pozemkové nebo železniční knize;
(c)	poměrnou část poplatku, změní-li se ke stížnosti zápis v pozemkové nebo železniční knize.“

§ 13 odst. 2 zní:

„Zaplatil-li poplatník více, než je sazebníkem stanoveno, nebo zaplatil-li poplatek, aniž byl k tomu povinen, vrátí se mu přeplatek k jeho žádosti, převyšuje-li 5 Kčs. Jestliže však soud změnil usnesení, kterým byl poplatek vyměřen ( § 12a), a byl-li poplatek zcela nebo zčásti zaplacen, vrátí se z úřední povinnosti celý přeplatek.“

K § 15, který se označuje jako odstavec 1, připojuje se odstavec 2 tohoto znění:

„Ministerstvo spravedlnosti může v dohodě s ministerstvem financí stanovit, které úkony svěřené podle odstavce 1 předsedovi senátu může vykonávat soudní kancelář.“