působí aktivně k tomu, aby byly splněny úkoly socialistického státu,

bdí nad dodržování ústavy a jiných právních předpisů, sleduje jejich provádění a působení ve společenském životě,

usměrňuje činnost celé soustavy zastupitelských orgánů, zejména národních výborů, i všech orgánů státní správy k plnění klíčových úkolů,

pečuje o jednotnost právního řádu, jeho srozumitelnost, o stabilitu a účinnost právních předpisů,

kontroluje jak ostatní zastupitelské sbory, vláda i orgány státní správy plní své úkoly při socialistické výstavbě republiky,

sleduje důsledně mírovou zahraniční politiku a uplatňování zásad mírového soužití mezi zeměmi s různým společenským zřízením.

Národní shromáždění volí předsedu, místopředsedy a další členy předsednictva Národního shromáždění, jakož i ověřovatele; zřizuje výbory Národního shromáždění, volí jejich předsedy a ostatní členy.

Předsednictvo a výbory Národního shromáždění jsou za svou činnost odpovědný Národnímu shromáždění. Národní shromáždění může jednotlivé členy předsednictva nebo výborů kdykoli odvolat.

volí presidenta republiky,

projednává a usnáší se na zákonech,

projednává dlouhodobý plán rozvoje národního hospodářství a státní rozpočet, schvaluje je formou zákona a zkoumá jak jsou plněny,

projednává a schvaluje státní závěrečný účet,

projednává a schvaluje mezinárodní smlouvy politické, hospodářské smlouvy obecné povahy a smlouvy, k jejichž provedení je třeba zákona,

přijímá usnesení o základních otázkách vnitřní a zahraniční politiky státu,

projednává zprávy o provádění ústavy a jiných zákonů,

projednává zprávy a návrhy opatření presidenta republiky,

projednává programová prohlášení, která vláda předkládá národnímu shromáždění po svém jmenování, pravidelné zprávy vlády o její činnosti, zejména o plnění ročních plánů, zprávy o činnosti národních výborů a jiná prohlášení, návrh a zprávy vlády,

projednává zprávy Slovenské národní rady o její činnosti, návrhy a připomínky Slovenské národní rady k návrhu státního plánu rozvoje národního hospodářství a jiné návrhy a podněty Slovenské národní rady,

zmocňuje Slovenskou národní radu k zákonodárné úpravě těch otázek, které na Slovensku vyžadují zvláštní úpravy,

hodnotí činnost orgánů Národního shromáždění, zejména předsednictva Národního shromáždění; za tím účelem též projednává zprávy o jejich činnosti předkládané předsednictvem Národního shromáždění,

projednává ostatní návrhy, podněty a zprávy předsednictva a výborů Národního shromáždění,

projednává návrhy, podněty a dotazy poslanců,

jedná o zprávách Nejvyššího soudu a generálního prokurátora o stavu socialistické zákonnosti,

projednává zprávy Ústřední komise lidové kontroly a statistiky,

může zrušit zákon Slovenské národní rady, nařízení nebo usnesení vlády a obecně závazná nařízení krajských národních výborů, odporují-li ústavě nebo jinému zákonu,

volí Nejvyšší soud a může odvolat soudce z povolání vojenských soudů,

volí Ústřední komisi lidové kontroly a statistiky a může odvolat její členy․

Zasedání Národního shromáždění svolává prezident republiky nejméně dvakrát v roce. Zasedání musí být svoláno, žádá-li to aspoň třetina poslanců.

President republiky prohlašuje zasedání za konečné.

Po dobu zasedání svolává Národní shromáždění na jednotlivé schůze předsednictvo Národního shromáždění.

Poslanci národního shromáždění se sejdou po svém zvolení na ustavující schůzi Národního shromáždění.

Poslance svolává na ustavující schůzi a předmět jejího jednání navrhne předsednictvo Národního shromáždění nejpozději do 4 týdnů ode dne voleb.

Než bude zvoleno nové předsednictvo Národního shromáždění, řídí ustavující schůzi předseda nebo člen dosavadního předsednictva Národního shromáždění.

Předsedající přijme slib poslanců a dá provést volbu předsednictva.

Národní shromáždění stanoví na návrh svého předsednictva pořad jednání a způsob projednávání jednotlivých bodů pořadu.

Národní shromáždění je způsobilé se usnášet, je-li přítomna nadpoloviční většina všech poslanců. K platnosti usnesení je třeba souhlasu nadpoloviční většiny přítomných poslanců.

K přijetí ústavy nebo k její změně, k usnesení o vypovězení války, ke změně státních hranic, jakož i ke zvolení presidenta republiky je zapotřebí souhlasu tří pětin všech poslanců.

Hlasuje se zpravidla zdvižením ruky; přitom se nejprve hlasuje o pozměňovacích a doplňovacích návrzích. Předseda dá sečíst hlasy, není-li výsledek hlasování zjevný bez jejich sečtení. Při zjišťování výsledků hlasování pomáhají ověřovatelé.

Požádá-li o to Národní shromáždění, je člen vlády povinen osobně se dostavit do schůze Národního shromáždění. Člen vlády má zároveň právo zúčastnit se schůze Národního shromáždění, a požádá-li o to je mu uděleno slovo.

Předsednictvo Národního shromáždění může pozvat na schůzi Národního shromáždění členy předsednictva Slovenské národní rady, jakož i jiné její pověřené zástupce, zejména jedná-li se o otázkách hospodářského a kulturního rozvoje Slovenska; může jim být uděleno slovo.

Předsednictvo Národního shromáždění je oprávněno přizvat na projednání základních otázek zachování socialistické zákonnosti a plnění úkolů vyplývajících ze státního plánu rozvoje národního hospodářství a z usnesení vlády, zařazených na program jednání pléna Národního shromáždění vedoucí ústředních orgánů a funkcionáře národních výborů, kteří mohou být vyzváni k podání potřebných vysvětlení.

Schůze Národního shromáždění jsou zásadně veřejné.

Národní shromáždění se může usnést, že schůze je neveřejná.

Na schůzi Národního shromáždění, která byla prohlášena za neveřejnou, mohou být kromě poslanců Národního shromáždění, presidenta republiky a členů vlády přítomny jiné osoby jen se souhlasem předsednictva Národního shromáždění.

V rozpravě dává předseda řečníkům slovo zpravidla v pořadí, v němž se o slovo přihlásili.

Každý řečník má právo mluvit ve své mateřštině.

Návrhy zákonů musí obsahovat přesné znění zákona, na kterém se má Národní shromáždění usnést. K návrhu zákona musí být vždy připojen rozpočet s návrhem na úhradu potřebného nákladu.

O tom, zda se má návrh zákona podaný poslanci Národního shromáždění nebo jeho výbory stát předmětem jednání pléna, rozhoduje předsednictvo Národního shromáždění. Jestliže předsednictvo Národního shromáždění návrh zamítne, mohou navrhovatelé žádat, aby návrh byl dán na program jednání nejbližší schůze pléna. O takové žádosti rozhodne plénum Národního shromáždění hlasováním.

V plénu Národního shromáždění odůvodní návrh zákona zástupce orgánu, který návrh podal; je-li návrh zákona podán skupinou poslanců Národního shromáždění, odůvodní jej poslanec určený ostatními navrhovateli.

Byl-li návrh zákona projednán ve výboru Národního shromáždění, podá plénu Národního shromáždění též zprávu o návrhu a o jeho projednání zástupce příslušného výboru (zpravodaj); by-li návrh projednán v několika výborech Národního shromáždění, mohou tyto výbory určit společného zpravodaje.

Zákony podpisuje president republiky, předseda Národního shromáždění a předseda vlády.

Zákony vyhlašuje předsednictvo Národního shromáždění do 14 dnů po jejich schválení; způsob vyhlášení stanoví zvláštní zákon.

Poslanci Národního shromáždění jsou oprávněni vznášet dotazy na vládu a její jednotlivé členy. Totéž právo jim přísluší vůči předsednictvu Národního shromáždění. Dotazy mohou být písemné nebo ústní.

Na dotazy poslanců je dotázaný povinen odpovědět; jestliže vzhledem k povaze dotazu nemůže odpovědět na schůzi Národního shromáždění, na které byl dotaz vznesen, musí tak učinit písemně nejpozději do 30 dnů.

Národní shromáždění si volí ze svého středu předsednictvo o 30 členech. Předsednictvo se skládá z předsedy Národního shromáždění, z místopředsedů výborů a z dalších členů předsednictva.

Předsednictvo je voleno na dobu celého volebního období Národního shromáždění. Setrvává ve své funkci i po uplynutí volebního období, dokud si nově zvolené Národní shromáždění nezvolí své předsednictvo.

sleduje a kontroluje plnění důležitých úkolů hospodářské a kulturní výstavby a podle potřeby přijímá k nim usnesení nebo doporučení,

vykonává v době, kdy Národní shromáždění nezasedá, působnost Národního shromáždění podle čl. 60 odst. 2 Ústavy,

v době kdy vláda vykonává funkci presidenta republiky, jmenuje a odvolává vládu a její členy a pověřuje je řízením ministerstev a jiných ústředních orgánů,

vyhlašuje volby do Národního shromáždění a všeobecné volby do zastupitelských sborů,

stanoví dobu, kdy má být provedena volba soudců Nejvyššího soudu, krajských a okresních soudů a soudců z povolání vojenských soudů,

schvaluje pracovní plány orgánů Národního shromáždění,

vypracovává a schvaluje plán zahraničních styků Národního shromáždění a zajišťuje podmínky pro jeho realizaci,

usměrňuje činnost Ústřední komise lidové kontroly a statistiky tak, aby byla v souladu s kontrolní funkcí Národního shromáždění; za tím účelem též schvaluje plán její činnosti,

projednává návrhy Národní fronty na odvolání poslanců Národního shromáždění a zajišťuje projednání těchto návrhů na veřejných schůzích ve volebních obvodech.

připravuje návrh programu zasedání Národního shromáždění, určuje čas jeho schůzí a navrhuje pořad jednotlivých schůzí,

zkoumá účelnost návrhů zákonů podaných poslanci a výbory Národního shromáždění,

zajišťuje předpoklady pro činnost výborů Národního shromáždění a jejich předsedů, zejména přiděluje jednotlivým výborům k projednání návrhy zákonů a jiné návrhy týkající se hospodářské a kulturní výstavby a deleguje do schůzí výboru k projednání jednotlivých otázek členy předsednictva nebo jiné poslance, kteří nejsou členy výborů,

určuje, v jakém rozsahu a v jakém pořadí místopředsedové zastupují předsedu Národního shromáždění,

usměrňuje činnost poslanců Národního shromáždění a poskytuje poslancům všestranné informace, zejména o důležitých usneseních nejvyšších stranických orgánů a vlády a o pracích Národního shromáždění a jeho orgánů, aby poslancům umožnilo úspěšnou práci v Národním shromáždění a v jejich volebních obvodech,

rozhoduje o plném, popřípadě o částečném nebo dočasném uvolnění ze zaměstnání u poslanců, u nichž to vyžaduje výkon jejich funkce v orgánech Národního shromáždění.

usnáší se na návrhu rozpočtu Národního shromáždění,

stanoví způsob vyřizování návrhů, podnětů a stížností a pravidelně hodnotí jejich vyřizování.

Předsednictvo Národního shromáždění se schází podle potřeby, nejméně jednou za měsíc.

Schůze předsednictva Národního shromáždění jsou neveřejné.

Účast členů předsednictva Národního shromáždění na schůzích je povinná.

Každý člen předsednictva má právo navrhnout, aby určitá otázka byla zařazena na pořad schůze.

O dotazech poslanců přednesených ve schůzi předsednictva Národního shromáždění platí ustanovení o dotazech poslanců ve schůzích Národního shromáždění.

Předsednictvo Národního shromáždění může požádat jednotlivé členy vlády, aby se dostavili do jeho schůze. Členové vlády jsou povinni tak učinit. Zároveň mají právo zúčastnit se schůzí předsednictva Národního shromáždění, a požádají-li o to, je jim uděleno slovo.

Na schůze předsednictva Národního shromáždění je možno podle povahy projednávaných otázek přizvat další poslance Národního shromáždění, funkcionáře Slovenské národní rady, krajských národních výborů a další představitele státních orgánů, společenských a hospodářských organizací a vědeckých institucí.

Předsednictvo Národního shromáždění je způsobilé se usnášet, je-li přítomna nadpoloviční většina jeho členů.

K platnosti usnesení je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech jeho členů.

O každé schůzi předsednictva Národního shromáždění se vyhotoví zápis, který ověřuje předseda a ověřovatel.

zastupuje Národní shromáždění navenek,

řídí schůze Národního shromáždění,

organizuje činnost předsednictva Národního shromáždění, svolává a řídí jeho schůze,

podpisuje zákony, usnesení Národního shromáždění a zákonná opatření předsednictva Národního shromáždění,

podává plénu Národního shromáždění zprávy o činnosti předsednictva Národního shromáždění a informuje plénum Národního shromáždění o vyřízení připomínek poslanců a výborů vznesených na schůzích pléna Národního shromáždění.

Národní shromáždění zřizuje pro hlavní úseky státní a společenské činnosti jako své pracovní a iniciativní orgány výbory Národního shromáždění.

Národní shromáždění zřizuje tyto výbory:

V případě potřeby může Národní shromáždění zřídit další výbory.

Členové výborů jsou voleni z poslanců Národního shromáždění. Počet členů jednotlivých výborů určuje Národní shromáždění.

Výbory Národního shromáždění se iniciativně účastní při rozpracování zásadních otázek směru vývoje v jednotlivých oblastech národního hospodářství a projednávají a kontrolují plnění rozhodujících úkolů hospodářské a kulturní výstavby.

Své připomínky a podněty sdělí výbor Národního shromáždění jako doporučení příslušnému členu vlády nebo jinému vedoucímu ústředního orgánu. Členové vlády a ostatní vedoucí ústředních orgánů jsou povinni doporučení výboru projednat a sdělit, jaké důsledky z něho vyvodili, zejména jak odstranit nedostatky a jejich příčiny (čl. 66 Ústavy). V závažných případech předloží výbor návrh na řešení předsednictvu nebo plénu. Národního shromáždění s návrhem na přijetí závazného opatření (článek 40 Ústavy). Státní a hospodářské orgány jsou tímto opatřením vázány.

Výbory Národního shromáždění projednávají zásady přípravných zákonů, popřípadě mezinárodních smluv a uplatňují k nim své stanovisko. Členové vlády a ostatní vedoucí ústředních orgánů jsou povinni předkládat výborům Národního shromáždění včas zásady připravovaných zákonů spolu s politickoekonomickým rozborem, který odůvodňuje vydání navrhovaného zákona.

Výbory Národního shromáždění projednávají návrhy zákonů, které jim přidělilo k projednání předsednictvo Národního shromáždění; byl-li týž návrh zákona přidělen několika výborům, mohou výbory takový návrh projednat ve společné schůzi. Pro projednání návrhu zákona ustanoví výbor zpravodaje; může také požádat, aby zprávu o předloženém návrhu podal při jednání výboru zástupce orgánu, který návrh zákona připravil. Tento orgán je též povinen předložit výboru Národního shromáždění určenému k projednání návrhu zákona připravené prováděcí předpisy, aby výbor mohl posoudit, zda jsou ve shodě se zákonem.

Po projednání návrhu zákona určí výbor zpravodaje, který podá plénu Národního shromáždění zprávu o návrhu zákona a o jeho projednání ( § 19 odst. 2). Bylo-li v době, kdy Národní shromáždění nezasedá, rozhodnuto, že návrh zákona bude předložen ke schválení předsednictvu Národního shromáždění jako návrh zákonného opatření, podá zpravodaj zprávu předsednictvu. O návrzích zákonů, v nichž provedl změny, předloží výbor plénu Národního shromáždění též zprávu písemnou.

Výbory Národního shromáždění pravidelně sledují působnost důležitých zákonů; přitom též prověřují, zda prováděcí předpisy vydané po schválení zákona jsou s ním ve shodě a odpovídají cílům, které byly vydáním zákona zamýšleny.

Výbory Národního shromáždění při své činnosti úzce spolupracují s členy vlády. Členové vlády se mohou účastnit všech schůzí výborů Národního shromáždění; udělí se jim slovo, kdykoliv o to požádají, a to i k prohlášením, která nesouvisí s pořadem úzce. Výbory mají právo zvát do svých schůzí členy vlády i představitele jiných státních orgánů a vyžadovat od nich informace a zprávy. Členové vlády jsou povinni dostavit se do schůze výboru Národního shromáždění, jestliže je o to výbor požádá. Ve schůzích výboru se mohou dát zastupovat svými náměstky, pokud výbor netrvá na jejich osobní účasti. Členové vlády a jejich náměstci mohou do schůzí výborů, jichž se zúčastní, přibrat odborníky svého úřadu.

Členové vlády i představitelé jiných státních orgánů jsou povinni poskytovat výborům Národního shromáždění i jejich jednotlivým členů pomoc potřebnou pro jejich ústavní činnost.

Výbory Národního shromáždění úzce spolupracují s komisemi Slovenské národní rady podle potřeby konají společné schůze a vytvářejí společné pracovní skupiny, zejména pro přípravu závažných zákonodárných opatření pro kontrolní a prověrkovou činnost a pro kontrolu dodržování socialistické zákonnosti.

K projednávání závažných otázek přibírají výbory Národního shromáždění kromě zástupců státních orgánů pokud je toho třeba též vědecké pracovníky, zlepšovatele, techniky a jiné přední pracovníky hospodářského a kulturního života.

Vyžaduje-li to potřeba řádného a podrobného posouzení projednávaných 2otázek, může výbor provádět průzkumy a jednání na místě samém.

V čele výboru Národního shromáždění je předseda zvolený plénem Národního shromáždění.

Předseda výboru Národního shromáždění zejména:

Předsedu výboru zastupuje místopředseda nebo ověřovatel výboru zvolení na ustavující schůzi výboru, popřípadě jiný člen výborem zvolený.

Výbor Národního shromáždění se schází na schůzích podle schváleného pracovního plánu a v naléhavých případech podle potřeby.

Schůze výboru jsou veřejné. Na návrh předsedy výboru může výbor prohlásit jednání za tajné. Na schůzi výboru, jejíž jednání bylo prohlášeno za tajné mohou být kromě členů výboru a členů vlády přítomny jiné osoby jen se souhlasem předsedy výboru.

O dotazech poslanců přednesených ve schůzích výborů Národního shromáždění platí ustanovení o dotazech poslanců ve schůzích Národního shromáždění.

Výbor Národního shromáždění je způsobilý se usnášet, je-li přítomna nadpoloviční většina jeho členů. K platnosti usnesení je třeba souhlasu nadpoloviční většiny přítomných členů. Na schůzi výboru přítomní poslanci Národního shromáždění, kteří nejsou jeho členy, mají hlas poradní.

O každé schůzi výboru se vyhotoví zápis, který podpisuje předseda a ověřovatel.

předkládat Národnímu shromáždění návrhy zákonů a jiné návrhy vyplývající z jejich činnosti jako zástupců lidu,

vznášet i mimo schůze pléna nebo výboru Národního shromáždění písemné nebo ústní dotazy na vládu a její jednotlivé členy a na předsednictvo Národního shromáždění,

aktivně se účastnit schůzí národních výborů, jejich rad, komisí a jiných orgánů a na přípravě materiálů pro tyto orgány,

účastnit se prošetřování stížností pracujících a vyřizování oznámení a podnětů pracujících,

požadovat od orgánů státní správy a jiných orgánů podklady a vysvětlení potřebné pro svou činnost.

být v nejužším styku se svými voliči a aktivně pracovat ve svých volebních obvodech,

pravidelně skládat svým voličům účty ze své činnosti a podávat jim zprávy o činnosti Národního shromáždění a jeho orgánů,

vysvětlovat voličům základní otázky rozvoje a řízení naší společnosti, význam zákonů a jiných opatření schválených Národním shromážděním a tak působit, aby státní a hospodářské orgány i občané uvědoměle dodržovali socialistickou zákonnost; v denním životě si ověřovat, jak se zákony dodržují a osvědčují,

přihlížet při své práci k návrhům, stížnostem a přáním občanů a uplatňovat zkušenosti získané ve styku s nimi v Národním shromáždění a jeho orgánech,

úzce spolupracovat s národními výbory a pomáhat jim při provádění zákonů, jiných právních předpisů a usnesení stranických a státních orgánů, zvláště tím, že získávají občany svých volebních obvodů pro aktivní plnění úkolů socialistické výstavby.

Poslanci Národního shromáždění jsou povinni aktivně a iniciativně se účastnit všech jednání a prací Národního shromáždění a jeho výborů, jejichž jsou členy.

Nemůže-li se poslanec zúčastnit jednání Národního shromáždění nebo jeho orgánů, musí se omluvit.

Poslanci Národního shromáždění nesmějí být pro výkon své funkce zkráceni na právech a nárocích vyplývajících z pracovního poměru nebo poměru obdobného. Poslancům, kteří jsou pro výkon své funkce zcela uvolněni ze zaměstnání, se zachovává pracovní poměr; místo mzdy jim přísluší funkční plat.

Poslancům Národního shromáždění náleží na úhradu výdajů souvisejících s výkonem poslaneckého mandátu náhrada. Je-li poslanec Národního shromáždění současně poslancem Slovenské národní rady, dostane pouze jedinou náhradu. Tato náhrada nepodléhá dani ze mzdy.

Za účast na schůzích Národního shromáždění nebo orgánů Národního shromáždění, jejichž je poslanec členem, a za účast při jiných příležitostech z pověření předsednictva Národního shromáždění, jakož i za dobu potřebnou k cestám na stanovené místo a zpět náleží poslanci stravné a nocležné.

Poslanci dostanou za dny uvedené v odstavci 3 od organizace, u níž jsou v pracovním poměru, náhradu ve výši průměrného výdělku vypočteného za poslední tři měsíce. Poslancům, kteří nejsou v pracovním poměru, poskytne přiměřenou náhradu ušlého výdělku stát.

Poslanci mohou bezplatně užívat hromadných dopravních prostředků. Pro cesty na schůze Národního shromáždění nebo jeho orgánů, nebo pro cesty, k nimž byli pověřeni předsednictvem Národního shromáždění, mohou včetně cest zpátečních používat též letadel.

Podrobnosti, zejména výši funkčních platů, náhrad, stravného a nocležného, stanoví předsednictvo Národního shromáždění.

Poskytování všestrané odborné, organizační a technické pomoci orgánům Národního shromáždění a poslancům Národního shromáždění zajišťuje Kancelář Národního shromáždění.

Podrobnosti upraví organizační řád, který vydá předsednictvo Národního shromáždění.