Cejchování plavidla, cejchovní zkoušku a přecejchování provádějí pobočky Státní plavební správy v Bratislavě (dále jen "plavební správa") na písemnou žádost provozovatele plavidla. K žádosti musí být připojeny:

Provozovatel plavidla je povinen přistavit plavidlo prázdné na stanoviště, které určí plavební správa a pomáhat podle pokynů plavební správy při provádění cejchovních úkonů.

Cejchování lodi započne stanovením roviny ponoru prázdné lodi, tj. stanovením roviny odpovídající poloze, kterou zaujme loď při zatížení:

Loď musí být v normální poloze.

Cejchovní prostor je omezen vnějšími stěnami lodního tělesa, rovinou ponoru prázdné lodi (dolní cejchovní rovina) a rovinou největšího ponoru (horní cejchovní rovina)․ Výška tohoto prostoru je cejchovní výška. Váha vody vytlačené tímto prostorem udává nosnost lodi.

Horní cejchovní rovina je určena volným okrajem lodi předepsaným nebo obvyklým pro lodní cestu, pro niž je loď určena.

Loď, kterou před cejchováním nelze přivést ani přibližně do rovnovážné polohy, má horní cejchovní rovinu v takové vzdálenosti od střední rovné části dna, aby loď při plném zatížení tuto horní cejchovní rovinu zaujala.

K určení objemu cejchovního prostoru rozdělí se tento prostor ponornými rovinami na cejchovní vrstvy zpravidla o výšce 1 dm.

Dvěma příčnými řezy, jejichž poloha se řídí podle tvaru lodi, vedenými kolmo k podélné ose lodi a k vodní hladině, rozdělí se roviny omezující cejchovní vrstvy na koncové a střední díly tak, aby střední díly byly ohraničeny přibližně přímkami. Koncové díly těchto rovin jsou pak ohraničeny křivkami. Délka každého dílu těchto rovin rozdělí se na 4 části a v dělicích bodech se odměří jejich šířky.

K výpočtu plošného obsahu ploch omezených křivkami se použije Simpsonova pravidla:

v/3 (1a + 4b + 2c + 4d + 1e). (Viz obr. 1.)

Ostatní plochy se vypočtou podle pravidla lichoběžníku:

v (a/2 + b + c + d + e/2). (Viz obr. 2.)

Při středních dílech postačí součin délky a střední šířky.

Jsou-li délky koncových dílů jednotlivých ponorných rovin nestejné (obr. 2), mohou se rozdělit stejným způsobem, jako byla rozdělena nejkratší ponorná rovina, kterou je obyčejně rovina ponoru prázdné lodi a nejkrajnější výběžky na přídi a zádi lodi se vypočítají zvlášť. Tyto nejkrajnější výběžky nesmí být delší než délky části přiléhajících koncových dílů.

Objem jedné cejchovní vrstvy rovná se polovičnímu součtu ploch horní a dolní ponorné roviny, ohraničující cejchovní vrstvu, násobenému výškou cejchovní vrstvy. Součet cejchovních vrstev je pak objemem cejchovního prostoru.

K určení velikosti ponořené části cejchovního prostoru zhotoví se na obou bocích lodi stupnice ponoru (cejchovní stupnice), a to symetricky po dvou rovinách kolmých k podélné ose lodi a k vodní hladině. U lodí delších než 40 m zhotoví se tyto stupnice ve třech rovinách, z nichž jedna je přibližně uprostřed délky lodi a dvě krajní jsou na přední a na zadní části lodi ve vzdálenostech od této střední roviny, rovnajících se asi jedné třetině úhrnné délky lodi. U lodí do 40 m délky postačí cejchovní stupnice ve dvou rovinách přibližně v první a druhé třetině délky lodí.

Konce cejchovních stupnic a každý desátý centimetr se označují značkami. Další rozdělení cejchovních stupnic po 2 cm se vyznačuje barvou.

U lodí s plochým dnem je nulový bod každé cejchovní stupnice na vnější ploše dna. U lodí s kýlem nebo se dnem stoupajícím od středu k bokům je nulový bod každé cejchovní stupnice v nejnižším bodě příčného řezu lodi, v místě, kde je cejchovní stupnice; u lodí s kýlem je tedy nulový bod na spodní hraně kýlu.

Cejchovní stupnice uprostřed lodi dosahuje až k horní cejchovní rovině. Cejchovní stupnice na přídi a na zádi lodi mají podle možnosti sahat o 20 cm výše.

Výtlak lodi prázdné se stanoví pouze přibližně znásobením největší délky největší šířkou, ponorem uprostřed délky lodi a součinitelem 0,7. Uvedené rozměry se stanoví podle stavebních výkresů.

Rozdíl obou výtlaků udává výtlak prostoru mezi dolní cejchovní rovinou a horní cejchovní rovinou.

Cejchovní stupnice se nezhotovují. Na místech, kde by měly být, a to kolmo nad nulovými body dna, umístí se cejchovní značky.

Tabulka postupného zvětšování výtlaku se nevyhotovuje.

Pro každou cejchovanou loď se vyhotoví cejchovní průkaz.

Před vydáním cejchovního průkazu se vyznačí na obou bocích plavidla horní cejchovní rovina cejchovní tabulkou nebo ryskou, která se vyseká nebo navaří. Spodní hrany rysky a cejchovní tabulky musí být v úrovni horní cejchovní roviny. Vedle rysky (cejchovní tabulky) se umístí cejchovní značky. Cejchovní značky se do boku plavidel vysekají, vyrazí důlčíkem nebo navaří. Ryska (cejchovní tabulka) se vyznačí uprostřed boku plavidla; jsou-li na boku plavidla tři cejchovní stupnice, vyznačí se ryska (cejchovní tabulka) u prostřední cejchovní stupnice.

Cejchovní značka se skládá:

Cejchovní značka se také namaluje na nejtrvanlivější části přídě plavidla; k cejchovní značce se připojí údaj o nosnosti plavidla v tunách.

U lodí, které nemají cejchovní stupnice uprostřed délky lodi, vyznačí se horní cejchovní rovina na obou bocích lodi zřetelnou přímkou 20 cm dlouhou a 5 cm širokou. Spodní hrana této přímky se kryje se spodní hranou rysky (cejchovní tabulky).

Cejchovní zkouška popřípadě přecejchování se provádí:

Jestliže nebyla provedena cejchovní zkouška nebo přecejchování podle ustanovení odstavce 1, pozbývá cejchovní průkaz platnosti.

U naložené lodi se omezí přezkoušení údajů cejchovního průkazu jen na rozměry, které lze v tomto stavu na plavidle měřit.

Cejchovní průkazy lodí zrušených nebo z provozu vyřazených provozovatel plavidla vrátí plavební správě.

Před cejchovní zkouškou plavební správa přezkouší, zda na plavidle od posledního cejchování nebyly provedeny stavební změny, jež by měly vliv na výsledek cejchování, a zda cejchování stupnice nebo cejchovní značky jsou neporušené.

Zjistí-li se, že na plavidle byly provedeny stavební změny, mající vliv na výsledek cejchování nebo chybí-li cejchovní stupnice nebo cejchovní značky v takovém rozsahu, že nemohou být doplněny, musí být loď přecejchována. Jestliže provozovatel plavidla přecejchování odmítne, cejchovní průkaz jako neplatný se odebere.

Při cejchovní zkoušce se zjišťuje, o kolik procent následkem většího nebo menšího ponoru prázdné lodi se zvětšil nebo zmenšil výtlak cejchovního prostoru. Shledá-li se, že výtlak se zmenšil nebo zvětšil méně než o 1 %, změní se výsledek původního cejchování, jen žádá-li o to provozovatel plavidla. Je-li zmenšení nebo zvětšení výtlaku cejchovního prostoru větší než 1 %, je nutno loď přecejchovat.

Ukáže-li se při cejchovní zkoušce, že je nutné snížit horní cejchovní rovinu, zmenší se výtlak cejchovního prostoru o výtlak odpovídající zmenšené výšce cejchovního prostoru (připouští-li to tvar lodi), doplní se tabulka nosnosti pro každý centimetr středního ponoru. Jinak je nutno loď přecejchovat.

Při přeceňování se vyhotoví nový cejchovní průkaz a starý cejchovní průkaz se odebere. Podle možnosti použije se při přecejchování výsledků předchozího cejchování.