Tato úmluva stanoví, kdy nemohou být vykonána vzájemná práva kupujícího a prodávajícího, vyplývající ze smlouvy o mezinárodní koupi zboží, jejího porušení, ukončení její platnosti nebo její neplatnosti, vzhledem k uplynutí doby. Tato doba se dále v této úmluvě nazývá "promlčecí lhůta".

Tato úmluva se nedotýká předpisů o lhůtách, podle nichž může být právo získáno nebo vykonáno, jen když některá ze stran vůči druhé straně učiní oznámení nebo právní úkon jiný než zahájení právního řízení.

Podle této úmluvy

za smlouvu o mezinárodní koupi zboží se považuje kupní smlouva mezi kupujícím a prodávajícím, kteří v době uzavření smlouvy mají místo podnikání na území různých států;

ke skutečnosti, že strany mají místo podnikání v různých státech se nepřihlíží, jestliže tato skutečnost není zřejmá buď ze smlouvy nebo z jednání mezi stranami nebo z prohlášení stran uskutečněných kdykoli před uzavřením smlouvy nebo při něm;

v případech, kdy strana má místo podnikání ve více než v jednom státu, je rozhodující místo podnikání, jež má nejužší vztah ke smlouvě a jejímu plnění, přičemž se přihlíží k okolnostem známým nebo zamýšleným smluvními stranami v době uzavření smlouvy;

v případech, kdy strana nemá místo podnikání, je rozhodující její bydliště (sídlo);

nepřihlíží se ke státní příslušnosti stran a ani k tomu, zda strany nebo smlouva mají obchodní povahu․

Tato Úmluva platí pouze

Této úmluvy se nepoužije, jestliže její použití strany výslovně vyloučily.

zboží kupovaného pro osobní potřebu, potřebu rodiny nebo domácnosti, ledaže prodávající před uzavřením smlouvy nebo při jejím uzavření nevěděl a ani neměl vědět, že zboží je kupováno k takovému účelu;

na dražbách;

při výkonu rozhodnutí nebo přímo ze zákona;

cenných papírů a peněz;

lodí, člunů, vznášedel nebo letadel;

elektrické energie.

ze smrti nebo ublížení na zdraví osoby;

z nukleární škody způsobené prodaným zbožím;

zástavního práva nebo jiného věcného zajištění;

z rozhodnutí v právním řízení;

z listiny, na jejímž základě lze dosáhnout přímo výkonu práva podle právního řádu místa, kde se o takový výkon žádá;

ze směnky nebo šeku.

Tato úmluva se nevztahuje na smlouvy, v nichž převažující část závazků prodávajícího se týká poskytování prací nebo služeb.

Smlouvy o dodávce zboží, které má být vyrobeno nebo vyhotoveno, se považují za kupní smlouvy, ledaže strana, která zboží objednává, se zavazuje dodat podstatnou část věcí nutných pro jejich výrobu nebo zhotovení.

Promlčecí lhůta začíná běžet dnem, kdy právo lze uplatnit v právním řízení; ustanovení článků 10, 11 a 12 není tím dotčeno.

Začátek promlčecí lhůty neposouvá

Právo vzniklé z porušení smlouvy lze uplatnit v právním řízení dnem, kdy smlouva byla porušena.

Právo z vad zboží lze uplatnit v právním řízení dnem, kdy zboží bylo skutečně předáno kupujícímu nebo kdy zboží nabízené k předání bylo kupujícím odmítnuto.

Právo zakládající se na podvodu, spáchaném před nebo při uzavření smlouvy nebo během, jejího plnění, lze uplatnit v právním řízení dnem, kdy podvod byl nebo mohl být při náležité péči odhalen.

Jestliže nastanou okolnosti, při nichž podle práva rozhodného pro smlouvu je jedna strana oprávněna odstoupit od smlouvy před dobou, kdy se plnění stane splatným, a tohoto práva využije, počíná běžet promlčecí lhůta týkající se práva, které vzniklo z takové skutečnosti, dnem, kdy strana oznámila odstoupení od smlouvy druhé straně. Jestliže nedojde k odstoupení od smlouvy před dobou, kdy plnění se stane splatným, začíná promlčecí lhůta běžet dnem jeho splatnosti.

Promlčecí lhůta, týkající se práva vzniklého z porušení smlouvy, jež stanoví dílčí dodávky zboží nebo placení kupní ceny, se počítá od příslušného porušení povinnosti k dílčímu plnění pro každé z nich zvláště. Jestliže podle rozhodného práva některá ze stran je oprávněna odstoupit od smlouvy pro takové porušení a tohoto práva využije, počíná běžet promlčecí lhůta ohledně všech příslušných dílčích plnění dnem, kdy strana sdělila druhé straně, že odstupuje od smlouvy.

Jestliže strany uzavřely rozhodčí smlouvu, přestane promlčecí lhůta běžet, když kterákoli strana zahájí rozhodčí řízení způsobem stanoveným v rozhodčí smlouvě nebo podle práva rozhodného pro takové řízení.

Nelze-li určit začátek rozhodčího řízení podle odstavce 1, považuje se rozhodčí řízení za zahájené dnem, kdy žádost, aby o právu bylo rozhodnuto v rozhodčím řízení, je doručena druhé straně do jejího sídla (bydliště) nebo místa podnikání, nebo jestliže nemá sídlo (bydliště) nebo místo podnikání, do jejího posledně známého sídla (bydliště) nebo místa podnikání.

se smrtí nebo nezpůsobilostí dlužníka;

s úpadkem nebo platební nezpůsobilostí vztahující se na všechen majetek dlužníka;

se zrušením nebo likvidací společnosti, sdružení nebo jiné právnické osoby, jež je dlužníkem.

Jestliže bylo právo uplatněno v právním řízení v promlčecí lhůta podle článků 13, 14, 15 nebo 16, avšak toto řízení skončilo bez rozhodnutí ve věci samé, má se za to, že promlčecí lhůta nepřestala běžet.

Jestliže v době skončení takového právního řízení již promlčecí lhůta uplynula nebo jestliže k jejímu ukončení zbývá méně než rok, prodlužuje se promlčecí lhůta tak, že neskončí dříve než jeden rok ode dne, kdy skončilo právní řízení.

Právní řízení zahájené proti jednomu dlužníkovi způsobuje, že přestane běžet promlčecí lhůta proti jinému dlužníkovi, jenž je spoluvázán rukou společnou a nerozdílnou, jestliže jej věřitel vyrozumí písemně o zahájení řízení před uplynutím promlčecí lhůty stanovené touto úmluvou.

Je-li zahájeno řízení proti kupujícímu osobou, které kupující koupené zboží prodal, přestane běžet promlčecí lhůta stanovená touto úmluvou, pokud jde o práva kupujícího proti prodávajícímu, jestliže kupující oznámí prodávajícímu písemně před uplynutím promlčecí lhůty, že bylo proti němu zahájeno uvedené řízení.

Jestliže řízení uvedené v odstavcích 1 a 2 tohoto článku skončí, má se za to, že promlčecí lhůta tam zmíněná nepřestala běžet, neuplyne však dříve než jeden rok po skončení tohoto řízení.

Uzná-li dlužník před uplynutím promlčecí lhůty písemně věřiteli svůj závazek, běží nová čtyřletá promlčecí lhůta ode dne takového uznání.

Placení úroků nebo částečné plnění závazku dlužníkem má tytéž účinky jako uznání podle odstavce 1 tohoto článku, jestliže lze rozumně usuzovat na to, že tím dlužník uznal svůj závazek.

Promlčecí lhůtu a její účinky nelze měnit prohlášením stran nebo jejich dohodou s výjimkou stanovenou v odstavci 2 tohoto článku.

Dlužník může prodloužit promlčecí lhůtu kdykoli v jejím průběhu písemným prohlášením věřiteli. Toto prohlášení lze opakovat.

Ustanovení tohoto článku se nedotýká platnosti doložky v kupní smlouvě, v níž je stanoveno, že rozhodčí řízení musí být zahájeno v kratší promlčecí lhůtě, než je stanoveno v této úmluvě, jestliže taková doložka je platná podle práva rozhodného pro kupní smlouvu.

Právo nemůže být přiznáno nebo uznáno v jakémkoli právním řízení, jež bylo zahájeno po ukončení promlčecí lhůty; ustanovení odstavce 2 tohoto článku a článku 24 tím není dotčeno.

Bez ohledu na uplynutí promlčecí lhůty strana se může dovolávat svého práva při obraně nebo při započtení proti právu uplatněnému druhou stranou, jestliže

Promlčecí lhůta se počítá tak, že uplyne koncem dne, který označením odpovídá dni, kdy počala promlčecí lhůta běžet. Není-li takového dne, končí promlčecí lhůta koncem posledního dne posledního měsíce promlčecí lhůty.

Promlčecí lhůta se počítá podle data místa, kde je zahájeno právní řízení.

Každý smluvní stát, který zahrnuje dvě nebo více územních jednotek, v nichž podle jeho ústavy platí různé právní řády ve věcech upravovaných touto úmluvou, může při podpisu, při ratifikaci nebo při přístupu prohlásit, že tato úmluva se vztahuje na všechny jeho územní jednotky nebo pouze na jednu nebo několik z nich, a toto prohlášení může kdykoli doplňovat jiným prohlášením.

Tato prohlášení budou sdělena generálnímu tajemníku Organizace spojených národů a uvede se v nich výslovně, na které územní jednotky se tato úmluva vztahuje.

Jestliže smluvní stát uvedený v odstavci 1 neučiní žádné prohlášení při podpisu, ratifikaci nebo přístupu, bude se tato úmluva vztahovat na celé území tohoto státu.

Jestliže na základě prohlášení podle tohoto článku se úmluva vztahuje na jednu nebo více územních jednotek smluvního státu, ale nikoli na všechny, a místo podnikání se nachází na území tohoto státu, toto místo podnikání pro účely této úmluvy se nepovažuje za místo podnikání na území smluvního státu, ledaže se nachází v územní jednotce, na kterou se vztahuje tato úmluva.

Dva nebo více států, které mají tutéž nebo velmi podobnou právní úpravu věcí, na které se vztahuje tato úmluva, mohou kdykoli prohlásit, že se úmluva nebude vztahovat na smlouvy o koupi mezi stranami, jež mají místo podnikání na území těchto států. Taková prohlášení mohou být učiněna společně nebo vzájemnými jednostrannými prohlášeními.

Smluvní stát, který má tutéž nebo velmi podobnou právní úpravu věcí, na které se vztahuje tato úmluva, jako jeden nebo více států, jež nejsou smluvní stranou této úmluvy, může kdykoli prohlásit, že tato úmluva se nebude vztahovat na smlouvy o koupi mezi stranami, jež mají místo podnikání na území těchto států.

Jestliže stát, vůči němuž bylo učiněno prohlášení podle odstavce 2, se později stane smluvním státem bude mít toto prohlášení ode dne, kdy vůči novému smluvními státu nabude úmluva platnosti, účinky podle odstavce 1, jestliže nový smluvní stát se připojí k takovému prohlášení nebo učiní vzájemné jednostranné prohlášení.

Každý stát, který je smluvní stranou platné mezinárodní smlouvy upravující mezinárodní prodej zboží, může prohlásit při uložení své ratifikační listiny nebo při přístupu, že bude vázán úmluvou, jen pokud jde o smlouvy o mezinárodní koupi zboží pojmově vymezené takovou platnou mezinárodní smlouvou.

Toto prohlášení pozbude platnost prvního dne prvního měsíce po uplynutí dvanácti měsíců od nabytí platnosti nové úmluvy o mezinárodní koupi zboží, uzavřené pod záštitou Organizace spojených národů.

Prohlášení učiněná podle této úmluvy budou oznámena generálnímu tajemníku Organizace spojených národů a nabudou platnosti dnem, kdy úmluva vstoupí v platnost pro stát činící prohlášení. Prohlášení učiněná později nabudou platnosti prvního dne prvního měsíce po uplynutí šesti měsíců ode dne, kdy byla doručena generálnímu tajemníkovi Organizace spojených národů. Vzájemná jednostranná prohlášení učiněná podle článku 34 nabývají účinnosti prvého dne měsíce, který následuje po uplynutí šesti měsíců ode dne, kdy generální tajemník Organizace spojených národů obdržel poslední prohlášení.

Každý stát, jenž učiní prohlášení na základě této úmluvy, může je kdykoli zrušit oznámením učiněným generálnímu tajemníku Organizace spojených národů. Toto zrušení nabude platnosti prvního dne prvního měsíce po uplynutí šesti měsíců po dni, kdy oznámení bylo sděleno generálnímu tajemníku Organizace spojených národů. Při zrušení prohlášení učiněného podle článku 34 se stane neplatným k účinnosti tohoto zrušení i vzájemné prohlášení učiněné jiným státem podle tohoto článku.

Tato úmluva nabude platnosti první den prvého měsíce po uplynutí šesti měsíců ode dne, kdy bude uložena desátá listina o ratifikaci nebo přístupu.

Pro každý stát, který ratifikuje úmluvu nebo k ní přistoupí po uložení desáté listiny o ratifikaci nebo přístupu, vstoupí úmluva v platnost prvního dne prvního měsíce po uplynutí šesti měsíců ode dne uložení listiny o ratifikaci nebo přístupu tohoto státu.

Každý smluvní stát může vypovědět tuto úmluvu, jestliže o tom vyrozumí generálního tajemníka Organizace spojených národů.

Výpověď má účinnost prvního dne prvého měsíce po uplynutí dvanácti měsíců po dni, kdy výpověď byla doručena generálnímu tajemníku Organizace spojených národů.