274/1998 Sb. znění účinné od 1. 8. 2004 do 30. 4. 2007

změněno	s účinností od	poznámka
vyhláškou č. 399/2004 Sb.	1.8.2004
vyhláškou č. 473/2002 Sb.	20.11.2002
vyhláškou č. 476/2000 Sb.	1.1.2001

274

VYHLÁŠKA

Ministerstva zemědělství

ze dne 12. listopadu 1998

o skladování a způsobu používání hnojiv

Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 16 písm. c) zákona č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech):

ČÁST PRVNÍ

SKLADOVÁNÍ HNOJIV A STATKOVÝCH HNOJIV (§ 1-4)

§ 1

Skladování tuhých hnojiv

(1)

Tuhá hnojiva se skladují ve skladech¹ jako volně ložená nebo balená.

(2)

Volně ložená hnojiva se skladují

v hromadách označených názvem hnojiva do maximální výše 6 m, od sebe vzdálených minimálně 2 m,

v odděleních označených názvem hnojiva, kde hromady mohou dosahovat nejvýše po horní hranu přepážky,

nebo

v zásobnících.

(3)

Balená hnojiva do hmotnosti 50 kg se skladují v pytlích uložených na sebe do výše maximálně 1,5 m nebo na paletách do výše maximálně 3,5 m.

(4)

Toto ustanovení se nevztahuje na tuhá volně ložená organická hnojiva.

§ 2

Skladování jednosložkových hnojiv typu dusičnanu amonného

(1)

Jednosložkovými hnojivy typu dusičnanu amonného se pro účely této vyhlášky rozumějí hnojiva s celkovým obsahem obou forem dusíku vyšším než 28 %.

(2)

Hnojiva uvedená v odstavci 1 se mohou skladovat pouze

a)	ve skladech,¹ odděleně a chráněna před jakýmkoli vnosem látek organického původu, zejména pilin, slámy, dřeva, oleje nebo látek alkalicky reagujících, zejména vápna a cementu,
b)	balená a v množství maximálně do 25 tun,
c)	tak, aby byla chráněna proti přímému slunečnímu záření,
d)	minimálně ve vzdálenosti 1 m od zdi a stropu skladu a minimálně 0,5 m od tepelného a světelného zdroje, a
e)	za podmínky, že ve skladě rozsypané hnojivo a zbytky obalů jsou neprodleně odstraněny mimo skladovací prostor.

§ 3

Skladování kapalných hnojiv

(1)	Kapalná hnojiva se skladují v nádržích² k tomu účelu vybudovaných a označených názvem skladovaného hnojiva, umístěných v záchytných vanách o objemu větším, než je objem největší nádrže ve vaně umístěné.
(2)	Suspenzní hnojiva se skladují v nádržích opatřených účinným míchacím zařízením.

§ 4

Skladování statkových hnojiv

(1)	Kapacita skladovacích prostor³ musí odpovídat skutečné produkci hnoje, popřípadě jiných tuhých statkových hnojiv za 6 měsíců.
(2)	Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na statková hnojiva uložená na zemědělské půdě před jejich použitím.
(3)	Jímky musí kapacitně odpovídat minimálně čtyřměsíční předpokládané produkci u kejdy a minimálně tříměsíční předpokládané produkci u močůvky a hnojůvky, a to v závislosti na klimatických a povětrnostních podmínkách regionu. Při provozu jímek musí být vyloučen přítok povrchových vod do jímky.3)
(4)	Pokud nejsou k dispozici údaje o skutečné produkci statkových hnojiv, použijí se střední hodnoty z tabulek A a B přílohy č. 3.

ČÁST DRUHÁ

POUŽÍVÁNÍ HNOJIV, STATKOVÝCH HNOJIV,

POMOCNÝCH PŮDNÍCH LÁTEK,

POMOCNÝCH ROSTLINNÝCH PŘÍPRAVKŮ

A SUBSTRÁTŮ NA ZEMĚDĚLSKÉ PŮDĚ

A LESNÍCH POZEMCÍCH A VEDENÍ

EVIDENCE O POUŽITÍ HNOJIV,

STATKOVÝCH HNOJIV, POMOCNÝCH

PŮDNÍCH LÁTEK, POMOCNÝCH

ROSTLINNÝCH PŘÍPRAVKŮ, SUBSTRÁTŮ

A UPRAVENÝCH KALŮ (§ 5-8)

§ 5

Používání hnojiv, statkových hnojiv, pomocných půdních látek, pomocných rostlinných přípravků a substrátů na zemědělské půdě a lesních pozemcích

(1)

Při používání hnojiv, statkových hnojiv, pomocných půdních látek, pomocných rostlinných přípravků a substrátů nesmí dojít k jejich přímému vniknutí do povrchových vod nebo na sousední pozemek.

(2)

U statkového hnojiva uváděného do oběhu v souladu s § 3 odst. 2 zákona o hnojivech, je jeho způsob použití uveden v jeho označení.

(3)

Diferencované hnojení splňuje podmínky rovnoměrného pokrytí pozemku, pokud je zaručena vyrovnanost agrochemických vlastností pozemku.

(4)

Při aplikaci kejdy nebo močůvky na povrch orné půdy je nutné jejich zapracování do půdy nejpozději do 24 hodin s výjimkou řádkového přihnojování porostů hadicovými aplikátory. Při aplikaci hnoje a průmyslových kompostů bude zapracování provedeno do 48 hodin.

(5)

Při hnojení dusíkem za účelem rozkladu slámy je možno použít kejdu nebo močůvku v dávce do 80 kg dusíku na hektar.

(6)

Pro určování potřeby hnojiv se vychází

a)	z potřeby živin porostu pro předpokládaný výnos a kvalitu produkce,
b)	z množství přístupných živin v půdě a stanovištních podmínek (zejména vlivu klimatu, půdního druhu a typu),
c)	z půdní reakce (pH), poměru důležitých kationtů (vápníku, hořčíku a draslíku) a množství půdní organické hmoty (humusu), a
d)	z pěstitelských podmínek ovlivňujících přístupnost živin (předplodina, zpracování půdy, závlaha).

(7)

Údaje o množství živin v půdě poskytuje agrochemické zkoušení půdy podle § 10 zákona o hnojivech. Chemickým rozborem je stanovena půdní reakce (pH), obsah uhličitanů, potřeba vápnění, obsah přístupných živin (P, K, Mg, Ca) a kationtová výměnná kapacita půdy.

§ 6

Hnojení lesních pozemků

Hnojiva se používají podle

a)	vyhodnocení výsledků chemických rozborů půdy a porostů,
b)	vnějších příznaků poruch výživy, růstu a vývoje porostů a jejich celkového stavu,
c)	stanovištních podmínek, a
d)	výsledků předchozího použití hnojiv v porostech.

§ 7

Vedení evidence o použití hnojiv, statkových hnojiv,

pomocných půdních látek, pomocných rostlinných

přípravků, substrátů a upravených kalů

(1)

Fyzické osoby, které provozují zemědělskou nebo lesní výrobu a jsou zapsány do evidence podle zvláštního právního předpisu⁴, jakož i právnické osoby, které provozují zemědělskou nebo lesní výrobu podnikatelsky⁵, (dále jen „podnikatel v zemědělství“) a vlastníci lesních pozemků hospodařící na těchto pozemcích jsou povinni vést evidenci o použití hnojiv a statkových hnojiv, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravků a substrátů (dále jen „pomocné látky“) na zemědělské půdě a lesních pozemcích, jakož i o použití upravených kalů⁶ na zemědělské půdě podle vzoru vedení evidence, který je uveden v příloze č. 1.

(2)

Pokud nejsou k dispozici výsledky rozborů pro účely určení obsahu živin v použitých statkových hnojivech, používají se obsahy živin podle tabulky uvedené v příloze č. 2.

§ 8

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Ministr:

Ing. Fencl v. r.

Příloha č. 1

Příloha č. 2

Obsahy dusíku, fosforu a draslíku ve statkových hnojivech

Statkové hnojivo (průměrný obsah sušiny)	dusík (N)⁺⁾ (kg ․ t^-1)	fosfor (P₂O₅) ⁺⁾ (kg . t^-1)	draslík (K₂O)⁺⁾ (kg . t^-1)
Hnůj skotu (23 %)	5,0	3,1	7,1
Hnůj prasat (23 %)	6,2	5,7	5,1
Koňský hnůj (29 %)	5,2	3,2	7,3
Ovčí hnůj (28 %)	7,6	3,7	10,4
Močůvka skotu a hnojůvka (2,4 %)	2,5	0,2	5,3
Močůvka prasat a hnojůvka (2,0 %)	2,8	0,5	2,5
Kejda skotu (7,8 %)	3,2	1,5	4,8
Kejda prasat (6,8 %)	5,0	3,0	2,3
Kejda drůbeže (11,8 %)	9,6	6,4	3,8
Čerstvý drůbeží trus (23 %)	18,0	11,9	7,1
Suchý drůbeží trus (73 %)	28,0	35,5	21,8
Drůbeží podestýlka (50 %)	19,2	16,0	11,3

Vysvětlivka k tabulce:

+)	Obsahy dusíku, fosforu a draslíku ve statkových hnojivech jsou uváděny již po odečtu skladovacích ztrát. Pokud je k dispozici rozbor obsahu živin, nepoužijí se hodnoty uvedené v tabulce.

Poznámka

a)	Pro kompost vlastní výroby z rostlinných zbytků, bez použití surovin, které obsahují rizikové látky, případně s přidáním statkových hnojiv (průměrný obsah sušiny kompostu 45 – 60 %), lze použít následující hodnoty obsahů živin: dusík (N) 5,0, fosfor (P₂O₅) 2,3, draslík (K₂O) 3,6, kg. t^-1. Pokud je k dispozici rozbor obsahu živin, nepoužijí se hodnoty uvedené v této poznámce.
b)	Obsahy dusíku, fosforu a draslíku v organických, případně organominerálních hnojivech se zjistí rozborem při jejich registračním řízení.
c)	Analýzy na obsahy dusíku, fosforu a draslíku v upravených kalech (v sušině i v původní hmotě), i v půdách pozemků, kde budou aplikovány, zajišťují původci kalu v souladu s vyhláškou č. 382/2001 Sb., o podmínkách použití upravených kalů na zemědělské půdě. (obsah P₂O₅ = obsah P x 2,292; obsah K₂O = obsah K x 1,204).

Příloha č. 3

A) Průměrná roční produkce statkových hnojiv, při průměrné úrovni spotřeby steliva, v přepočtu na dobytčí jednotku (1 DJ = 500 kg živé hmotnosti)

druh, kategorie zvířat	produkce výkalů			produkce kejdy²⁾		ustájení bez produkce močůvky, zejména na hluboké podestýlce			ustájení s produkcí močůvky
druh, kategorie zvířat	pevné výkaly	moč	celkem ¹⁾	produkce kejdy²⁾		spotřeba steliva	produkce chlévské mrvy	produkce hnoje	spotřeba steliva	produkce chlévské mrvy	produkce hnoje	produkce volné moči ³⁾	močůvky produkce
	t/rok	t/rok	t/rok	t/rok	sušina v %	kg/den	t/rok	t/rok	kg/den	t/rok	t/rok	t/rok	t/rok
telata	11,6	6,6	18,3	22,6	7,2	6,8	20,7	13,9	2,5	14,7	9,8	4,4	8,7
jalovice, býci	8,9	4,6	13,5	18,7	8,6	8,5	16,6	11,1	2,5	12,0	8,0	2,4	6,1
krávy	9,0	5,1	14,0	21,9	7,5	8,5	17,1	11,5	2,5	12,1	8,1	2,9	5,2
skot	9,0	5,0	14,0	20,9	7,8	8,5	17,1	11,5	2,5	12,1	8,1	2,8	5,7
prasnice	3,3	7,5	10,9	18,7	5,8	7,7	13,7	9,2	4,2	8,6	5,7	3,8	8,7
výkrm	4,1	9,5	13,6	18,0	7,1	10,0	17,3	11,6	4,7	9,9	6,6	5,4	8,2
prasničky	5,1	8,8	13,9	18,0	7,1	8,0	16,8	11,2	4,7	10,9	7,3	4,7	8,2
dochov	4,6	19,2	23,7	31,9	7,0	17,5	30,1	20,2	12,5	20,1	13,4	8,2	12,3
prasata	4,2	9,3	13,5	19,0	6,8	9,0	16,8	11,2	5,0	10,4	6,9	4,9	9,5
ovce, kozy	5,5	3,7	9,1	11,3	24,0	7,0	11,7	7,8
koně	6,4	2,2				6,0	10,8	7,2
drůbež			16,8	31,3	11,8	2,5	17,8	11,9
drůbež			16,8	5,3 ⁴⁾	73,0	2,5	17,8	11,9

Poznámky:

¹) celková produkce výkalů je rovna produkci neředěné kejdy, příp. čerstvého trusu drůbeže

²) kejda a močůvka průměrné sušiny (započítáno přidání technologické, příp. srážkové vody)

³) produkce přebytečné moči, při zohlednění průměrné nasákavosti slámy (1 kg slámy zachytí 2,4 kg moči)

⁴) suchý drůbeží trus

B) Požadované minimální skladovací kapacity pro průměrnou produkci statkových hnojiv, v přepočtu od jedné dobytčí jednotky (1 DJ = 500 kg živé hmotnosti), průměrná roční produkce živin (kg na 1 DJ) a koeficient přepočtu zvířat na dobytčí jednotky

druh, kategorie zvířat	sklad na čtyřměsíční produkci kejdy¹⁾, v m³		sklad na šestiměsíční produkci hnoje ¹⁾, v m³		sklad na šestiměsíční produkci hnoje ¹), v m², při vrstvě 2 m		sklad na tříměsíční produkci močůvky ¹⁾, v m³		produkce živin ve výkalech ⁵⁾, v kg na 1 DJ za rok			přepočet hmotnosti zvířat na DJ
	neředěná ²⁾, čerstvý drůbeží trus	ředěná ³⁾	z hluboké podestýlky	z chlévské mrvy	z hluboké podestýlky	z chlévské mrvy	neředěná ⁴⁾	ředěná ³⁾	dusík (N)	fosfor (P₂O₅)	draslík (K₂O)	průměrná hmotnost, v kg	DJ na kus
telata	5,9	7,3	8,2	5,8	4,1	2,9	1,1	2,2				110	0,22
jalovice, býci	4,4	6,0	6,5	4,7	3,3	2,4	0,6	1,5				350	0,7
krávy	4,5	7,1	6,8	4,7	3,4	2,4	0,7	1,3				650	1,3
skot	4,5	6,8	6,7	4,7	3,4	2,4	0,7	1,4	78	31	100	500	1,0
prasnice	3,5	6,1	5,4	3,4	2,7	1,7	1,0	2,2				160	0,32
výkrm	4,4	5,8	6,8	3,9	3,4	1,9	1,4	2,1				75	0,15
prasničky	4,5	5,8	6,6	4,3	3,3	2,1	1,2	2,1				75	0,15
dochov	7,7	10,3	11,9	7,9	5,9	3,9	2,1	3,1				20	0,04
prasata	4,4	6,1	6,6	4,1	3,3	2,0	1,2	2,4	100	57	44	60	0,12
ovce, kozy	3,0	3,7	4,6		2,3				75	24	60	50	0,1
koně			4,2		2,1				40	20	30	500	1,0
drůbež	5,5	10,1	7,0		3,5				300	200	119	1,3	0,0026

Poznámky:

¹)	za předpokladu měrné hmotnosti kejdy 1 030 kg. m^-3, měrné hmotnosti hnoje 850 kg . m^-3 a měrné hmotnosti močůvky 1 000 kg . m^-3
²)	uskladnění neředěné kejdy, příp. čerstvého trusu drůbeže
³)	uskladnění kejdy nebo močůvky průměrné sušiny (započítáno přidání technologické, příp. srážkové vody)
⁴)	uskladnění pouze přebytečné moči, při zohlednění průměrné nasákavosti slámy (1 kg slámy zachytí 2,4 kg moči)
⁵)	ve hnoji jsou navíc obsaženy i živiny dodané ve stelivu (průměrný obsah 5 kg N, 2,1 kg P₂O₅ a 13,2 kg K₂O v 1 t obilní slámy);

u bezstelivových provozů lze odpočítat ztráty dusíku ve stájích a při skladování statkových hnojiv do 20 %, u stelivových provozů do 35 %,

u venkovního chovu drůbeže nebo při produkci sušeného drůbežího trusu až 50 %; ztráty fosforu a draslíku mohou při manipulaci se statkovými hnojivy a při jejich skladování dosahovat až 15 – 25 %, zejména ve stelivových provozech.

Poznámky pod čarou:

Např. zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, § 54 odst. 1 až 5 a § 55 odst. 6 až 8 vyhlášky č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu.

§ 55 odst. 10 vyhlášky č. 137/1998 Sb.

§ 55 odst. 3 vyhlášky č. 137/1998 Sb.

§ 2f zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů.

§ 2 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

§ 33 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Poznámky pod čarou:
1	Např. zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, § 54 odst. 1 až 5 a § 55 odst. 6 až 8 vyhlášky č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu.
2	§ 55 odst. 10 vyhlášky č. 137/1998 Sb.
3	§ 55 odst. 3 vyhlášky č. 137/1998 Sb.
4	§ 2f zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů.
5	§ 2 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
6	§ 33 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.