Čekejte, prosím...
A A A

Hledaný výraz nenalezen

Hledaný § nenalezen

244/2021 Sb. znění účinné od 1. 1. 2024 do 31. 12. 2025

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. 7. 2021,

s výjimkou ustanovení čl. I bodů 32 až 34, 36, 38, 69 a 71, která nabývají účinnosti dnem 1. 7. 2022,

čl. I bodů 12 až 15, která nabývají účinnosti dnem 1. 7. 2023,

čl. I bodů 2, 3, 31, 35, 37, 39, 40, 42 až 57, 64 až 67 a 72 až 75, která nabývají účinnosti dnem 1. 1. 2024, a

čl. I bodů 4, 5, 16 až 23, 70 a 76, která nabývají účinnosti dnem 1. 1. 2026.

změněnos účinností odpoznámka

vyhláškou č. 244/2021 Sb.

1.1.2024

vyhláškou č. 244/2021 Sb.

1.7.2023

vyhláškou č. 244/2021 Sb.

1.7.2022

Více...

244

 

VYHLÁŠKA

ze dne 22. června 2021,

kterou se mění vyhláška č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb.,

o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů

(zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů

 

Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 40 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění zákona č. 76/2006 Sb. a zákona č. 275/2013 Sb.:

Čl. I

Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění vyhlášky č. 146/2004 Sb., vyhlášky č. 515/2006 Sb., vyhlášky č. 120/2011 Sb., vyhlášky č. 48/2014 Sb. a vyhlášky č. 448/2017 Sb., se mění takto:

1.

V § 1a písm. m) se slovo „odpovědným“ nahrazuje slovem „odborným“.

 

2.

V § 4 odst. 2 písm. d) se slova „ve formátu MDB“ zrušují.

 

3.

V § 4 odst. 2 písm. e) se slova „ve formátech, ve kterých již byla tato část plánu rozvoje zpracována při jeho pořízení“ nahrazují slovy „ , a to alespoň digitální technické mapy kraje zpracované podle zákona upravujícího zeměměřictví“.

 

4.

zatím neúčinné

 

5.

zatím neúčinné

 

6.

V § 6 odst. 2 se na konci textu písmene b) doplňují slova „nebo stavby k jímání vody“.

 

7.

V § 6 odst. 5 se slovo „července“ nahrazuje slovem „srpna“.

 

8.

V § 7 odst. 2 se na začátek písmene a) vkládají slova „přiváděcí řady,“.

 

9.

V § 7 odst. 2 se na konci textu písmene b) doplňují slova „nebo stavby k jímání vody“.

 

10.

V § 7 odst. 2 se na začátek písmene c) vkládají slova „přiváděcí kanalizační stoky,“.

 

11.

V § 7 odst. 8 se slovo „července“ nahrazuje slovem „srpna“.

 

12.

V § 10 odst. 2 písm. a) se slova „a údaje o rozhodnutích o stavbě, a pokud se rozhodnutí nezachovala, alespoň pravděpodobný rok dokončení stavby“ zrušují.

 

13.

V § 10 odst. 2 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní:

b)

údaje o kolaudačních rozhodnutích nebo o kolaudačních souhlasech ke stavbě, a pokud se tato rozhodnutí nezachovala, alespoň pravděpodobný rok dokončení stavby,“.

Dosavadní písmena b) až e) se označují jako písmena c) až f).

 

14.

V § 10 odstavec 4 zní:

(4)

Výkresová dokumentace podle odstavce 1 písm. a) je zpracována také v digitální formě v jednotné datové struktuře a rozsahu podle vyhlášky upravující digitální technickou mapu kraje. Jednotná datová struktura obsahuje prostorové, technické a identifikační parametry pro jednotlivá liniová vedení vodovodů a kanalizací a bodové objekty zajišťující funkčnost celé infrastruktury.“.

 

15.

V § 10 se doplňuje odstavec 5, který včetně poznámek pod čarou č. 35 a 36 zní:

(5)

Pro účel zápisu údajů o vodovodu nebo kanalizaci do digitální technické mapy prostřednictvím jednotného rozhraní35) a pro účel předání těchto údajů podle čl. II zákona č. 47/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, se systémový identifikátor objektu nebo zařízení v editačním informačním systému editora36) přidělí v Informačním systému vodovodů a kanalizací.

__________

35)

§ 4d odst. 3 písm. b) zákona č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů.

36)

§ 2 odst. 1 písm. i) vyhlášky č. 393/2020 Sb.“.

 

16.

zatím neúčinné

 

17.

zatím neúčinné

 

18.

zatím neúčinné

 

19.

zatím neúčinné

 

20.

zatím neúčinné

 

21.

zatím neúčinné

 

22.

zatím neúčinné

 

23.

zatím neúčinné

 

24.

V § 17 odst․ 3 písm. a) se slova „se zvláštními právními předpisy14) a požadavky vodoprávního úřadu“ nahrazují slovy „s vodním zákonem, požadavky vodoprávního úřadu a požadavky na opětovné použití vyčištěných odpadních vod podle § 38 odst. 11 písm. b) vodního zákona“.

Poznámka pod čarou č. 14 se zrušuje.

 

25.

V § 18 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Pokud ani tato vyrovnávací nádrž neochrání biologickou část čistírny odpadních vod, navrhne se před technologickým stupněm biologického čištění objekt k odlehčení odpadních vod tak, aby maximální přítok nezpůsobil přetížení objektů biologického čištění a nesnížil tak účinnost čištění odpadních vod.“.

 

26.

V § 19 odstavec 7 zní:

(7)

U jednotné stokové sítě musí odlehčovací komory spolehlivě rozdělit návrhový přítok odpadních vod v poměru podle hydrotechnického výpočtu a bezpečně převést návrhový průtok do čistírny odpadních vod. Při stanovení návrhových průtoků a poměru ředění odpadních vod se postupuje podle čl. 4.1.5. a 4.1.6. české technické normy ČSN 75 6262 Odlehčovací komory. Vodoprávní úřad může v rámci řízení o povolení nebo změně stavby jednotné kanalizace v individuálních odůvodněných případech rozhodnout o posouzení odlehčovací komory podle požadavků uvedených v čl. 5 české technické normy ČSN 75 6262 a na základě výsledků požadovat jiný poměr ředění odpadních vod nebo jiné technické řešení odlehčování.“.

 

27.

V § 19 se za odstavec 7 vkládá nový odstavec 8, který zní:

(8)

Při stanovení hodnot návrhových průtoků u nově navrhovaných odlehčovacích komor a při posouzení stávajících odlehčovacích komor se postupuje podle tabulky č. 2 české technické normy ČSN 75 6262.“.

Dosavadní odstavce 8 až 11 se označují jako odstavce 9 až 12.

 

28.

V § 19 odst. 11 se věta poslední nahrazuje větami „V případě, že se na jednotnou kanalizaci napojuje nová část kanalizace odvádějící odpadní, popřípadě srážkové vody, nelze-li jejich odvádění řešit jiným způsobem, ze stávající nebo nové zástavby na zastavitelných plochách, provede se v projektové dokumentaci na náklady investora nově připojované kanalizace také posouzení stávajících odlehčovacích komor, které budou novou stavbou ovlivněny. Pokud posouzení prokáže, že kanalizací nelze odvést zvýšené množství vod nebo prokáže zhoršení poměrů ředění nad rámec platného kanalizačního řádu, nesmí být předmětná kanalizace na stávající kanalizaci napojena. Případný návrh nových odlehčovacích objektů bude proveden podle odstavce 7.“.

 

29.

V § 19 odstavec 12 zní:

(12)

Vzdálenost revizních a vstupních šachet v přímé trati neprůchodných stok je v zastavěném území nejvýše 50 m, v nezastavěném území z důvodu možnosti použití vysokotlakého čištění je nejvýše 80 m při světlosti stok menší než DN 500, 60 m při světlosti DN 500 až DN 600 a vzdálenost nejvýše 50 m při světlosti DN 800 a větší, u průchodných stok nejvýše 200 m. Revizní, vstupní a lomové šachty a spadiště nelze umístit mimo trasu kanalizační stoky.“.

 

30.

Za § 19 se vkládá nový § 19a, který včetně nadpisu zní:

§ 19a

Zásady provozu a údržby odlehčovacích komor

 

(1)

Provozovatel vede evidenci kontrol a údržby odlehčovacích komor a jejich technologického vybavení. Při provozu a údržbě odlehčovacích komor se postupuje v souladu s postupy uvedenými v odvětvové technické normě TNV 75 6925 Obsluha a údržba stok.

(2)

Kontrola funkce, stavebního stavu a stavu technologického vybavení odlehčovacích komor se provádí po každé větší dešťové srážce, pokud místní podmínky nebo provozní řád kanalizace nestanoví jinak.

(3)

Kontrola se zaměřuje zejména na stav stavebních konstrukcí objektu, množství sedimentu ve stoce a na profil odtoku z odlehčovací komory. Je-li odtok z odlehčovací komory omezen škrticím zařízením, kontroluje se jeho funkčnost a odstraňují se zachycené látky z průtočného profilu. Je-li odlehčovací komora vybavena předčisticím zařízením přepadů, provede se v rámci kontroly čištění zařízení a ověří se jeho funkčnost. Kontroluje se také stav a funkčnost povodňových uzávěrů na výpusti z odlehčovací komory, jsou-li součástí objektu.“.

 

31.

V § 24 písmeno c) zní:

c)

mapovou přílohu s vyznačením stokové sítě a polohy

1.

hlavních producentů odpadních vod a producentů průmyslových odpadních vod podle právního předpisu upravujícího ukazatele a hodnoty přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitosti povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a citlivé oblasti,

2.

producentů zahrnujících zdravotnická, veterinární a jim podobná zařízení, kteří mohou do kanalizace vypouštět odpadní vody se zvýšeným obsahem nebezpečných závadných látek, zejména léčiv a léčivých přípravků, infekční odpadní vody nebo radioaktivní odpadní vody,

3.

producentů s možností vzniku havarijního znečištění,

4.

míst pro měření a odběr vzorků,

5.

odlehčovacích komor a výustních objektů,

6.

čistíren odpadních vod a předčisticích zařízení producentů,

7.

čistíren odpadních vod kanalizace;“.

 

32.

V § 35a odst. 1 se za slovo „předpisů“ vkládají slova „a výpočet pachtovného nebo nájemného“.

 

33.

V § 35a odstavec 2 zní:

(2)

Výpočet ceny pro vodné a ceny pro stočné podle odstavce 1 se provádí pro odběratele, pro vlastníky vodovodů provozně souvisejících pro pitnou vodu předanou a pro vlastníky kanalizací provozně souvisejících odpadní vodu převzatou. Výpočet pachtovného nebo nájemného se provádí u infrastrukturního vodohospodářského majetku, který je používán výlučně k výrobě, dodání nebo rozvodu pitné vody nebo k odvádění, čištění, popřípadě jinému zneškodňování odpadních vod. Vlastník předává provozovateli výpočet pachtovného nebo nájemného jako podklad pro výpočet ceny pro vodné a stočné nejpozději do 30. září aktuálního kalendářního roku, pokud se strany nedohodly jinak.“.

 

34.

V § 35a odst. 5 se za slovo „stočné“ vkládají slova „a výpočtu pachtovného nebo nájemného“.

 

35.

V § 35a odstavec 6 zní:

(6)

Porovnání všech položek výpočtu ceny pro vodné a ceny pro stočné s dosaženou skutečností se provádí pro odběratele, pro vlastníky vodovodů provozně souvisejících pro pitnou vodu předanou a pro vlastníky kanalizací provozně souvisejících odpadní vodu převzatou. Porovnání všech položek výpočtu pachtovného nebo nájemného s dosaženou skutečností se provádí pro provozovatele, který je zároveň příjemcem vodného nebo stočného.“.

 

36.

V § 35a odstavec 7 zní:

(7)

V rámci nákladů pro výpočet ceny pro vodné a ceny pro stočné uvádí zpracovatel v jednotlivých nákladových položkách veškeré očekávané ekonomicky oprávněné náklady podle cenových předpisů spojené s provozováním vodovodu nebo kanalizace pro veřejnou potřebu a nepřenáší tyto náklady na jiné činnosti vykonávané vlastníkem nebo provozovatelem vodovodu nebo kanalizace pro veřejnou potřebu. V rámci nákladů pro výpočet pachtovného nebo nájemného uvádí zpracovatel v jednotlivých nákladových položkách veškeré očekávané ekonomicky oprávněné náklady podle cenových předpisů spojené s propachtováním nebo nájmem vodovodu nebo kanalizace pro veřejnou potřebu a nepřenáší tyto náklady na jiné činnosti vykonávané vlastníkem.“.

 

37.

V § 35a se doplňuje odstavec 8, který zní:

(8)

V rámci porovnání všech položek výpočtu

a)

ceny pro vodné a ceny pro stočné na kalendářní rok podle cenových předpisů s dosaženou skutečností v daném kalendářním roce uvádí zpracovatel v jednotlivých nákladových položkách veškeré skutečné ekonomicky oprávněné náklady spojené s provozováním vodovodu nebo kanalizace pro veřejnou potřebu a nepřenáší tyto náklady na jiné činnosti vykonávané vlastníkem nebo provozovatelem vodovodu nebo kanalizace pro veřejnou potřebu,

b)

pachtovného nebo nájemného uvádí zpracovatel v jednotlivých nákladových položkách veškeré skutečné náklady podle cenových předpisů spojené s propachtováním nebo nájmem vodovodu nebo kanalizace pro veřejnou potřebu a nepřenáší tyto náklady na jiné činnosti vykonávané vlastníkem.“.

 

38.

V § 35b se slovo „kalkulace“ nahrazuje slovem „výpočtu“ a za slovo „stočné“ se vkládají slova „a výpočtu pachtovného nebo nájemného“.

 

39.

V přílohách č. 1, 3 a 4 se za bod 7 vkládá bod 8, který zní:

8)

IDENTIFIKÁTOR ZMĚNY ÚDAJŮ V DIGITÁLNÍ TECHNICKÉ MAPĚ:“.

 

40.

V přílohách č. 1, 3 a 4 se doplňuje vysvětlivka k bodu 8, která zní:

K bodu 8)

Identifikátor změny údajů je přidělen na základě zápisu údajů o vodohospodářské infrastruktuře do digitální technické mapy podle § 2 odst. 1 písm. g) vyhlášky č. 393/2020 Sb., o digitální technické mapě.“.

 

41.

V přílohách č. 2 a 6 se na konci nadpisu doplňují slova „NEBO STAVBA K JÍMÁNÍ VODY“.

 

42.

V příloze č. 2 se doplňuje bod 7, který zní:

7)

IDENTIFIKÁTOR ZMĚNY ÚDAJŮ V DIGITÁLNÍ TECHNICKÉ MAPĚ:“.

 

43.

V příloze č. 2 se za bod 7 vkládá vysvětlivka k bodu 7, která zní:

K bodu 7)

Identifikátor změny údajů je přidělen na základě zápisu údajů o vodohospodářské infrastruktuře do digitální technické mapy podle § 2 odst. 1 písm. g) vyhlášky č. 393/2020 Sb., o digitální technické mapě.“.

 

44.

V příloze č. 3 bodě 4 se na konci textu části „Účelové zařazení stokové sítě“ doplňuje slovo „Ostatní“.

 

45.

V příloze č. 5 bodě 3 za slovy „BILANČNÍ ÚDAJE v tis.m3/rok *“ a „Voda nefakturovaná *“ se slova „pouze pro RVS:“ zrušují.

 

46.

V příloze č. 5 bod 4 zní:

4)

EKONOMICKÉ ÚDAJE:

Jednotkové náklady na přiváděcí řad:

Kč/m3

Jednotkové náklady na vodovodní síti:

Kč/m3

Poruchy a havárie na rozvodné vodovodní síti a přiváděcích vodovodních řadech:

počet“.

 

47.

V příloze č. 5 ve vysvětlivce k bodu 3 se na konci textu části „Voda fakturovaná“ doplňují slova „nebo není fakturováno vůbec“.

 

48.

V příloze č. 5 ve vysvětlivce k bodu 3 v části „Vlastní potřeba vody“ se slova „vodovodní sítě, kanalizační sítě“ nahrazují slovy „vodovodních řadů, kanalizačních stok“.

 

49.

V příloze č. 5 se na konci vysvětlivky k bodu 3 doplňuje věta „V případě, že nelze z technického hlediska sledovat množství vody odděleně za přiváděcí řady a rozvodnou vodovodní síť, vypočtou se bilanční údaje poměrem k přepočtené délce vodovodního řadu.“.

 

50.

V příloze č. 5 vysvětlivka k bodu 4 zní:

K bodu 4)

Ekonomické údaje:

Jednotkové náklady uvedené v řádku 11 přílohy č. 19 k této vyhlášce nezahrnují náklady spojené se zdroji a úpravou vody. Od celkových jednotkových nákladů se tedy odečtou náklady na zdroje a úpravu vody z formulářů C přílohy č. 19a k této vyhlášce. Je možné použít i jednotkové náklady přímo z formuláře D přílohy č. 19a k této vyhlášce.

V případě, že nelze z technického hlediska sledovat množství vody odděleně za přiváděcí řady a rozvodnou vodovodní síť, vypočtou se ekonomické údaje poměrem k přepočtené délce vodovodního řadu.

V případech jednotné ceny pro vodné v rámci provozní jednotky nebo více provozních jednotek budou uváděny stejné jednotkové náklady u všech prvků vodovodní sítě a přiváděcích řadů (evidenčních čísel provozní evidence vodovodních sítí a přiváděcích řadů).

Cena pro vodné bez DPH je cenou realizovanou v daném místě spotřeby.

 

Havárie vodovodu je neočekávaná, mimořádná, částečně nebo zcela neovladatelná, časově a prostorově ohraničená událost, která vznikla nebo jejíž vznik bezprostředně hrozí v souvislosti s částečným fyzickým opotřebením nebo poškozením vodovodu, vedoucí ke stavu ohrožení plynulého a bezpečného provozování vodovodu nebo k následkům na životech a zdraví lidí a zvířat, životním prostředí nebo majetku, přičemž za havárii se také považují případy závažného zhoršení jakosti dodávané pitné vody. Havárie vodovodu je důvodem pro přerušení a omezení dodávky pitné vody. Pro účely vykazování provozní evidence vodovodních řadů se za havárii vodovodu nepovažuje havárie vodovodní přípojky vyjma odbočení s uzávěrem vodovodní přípojky, které je součástí vodovodu.

 

Porucha vodovodu je neočekávaná událost způsobená zejména zhoršením technického stavu či funkčnosti vodohospodářské infrastruktury, následkem které dochází k omezení schopnosti vodovodu plnit požadovanou funkci. Za poruchu vodovodu se nepovažuje omezení nebo přerušení dodávky vody z důvodu dočasného přerušení dodávky elektrické energie. Pro účely vykazování provozní evidence vodovodních řadů se za poruchu vodovodu nepovažují poruchy na vodovodních přípojkách.

Poruchy a havárie jsou podle skutečnosti uváděny k jednotlivým prvkům vodovodní sítě a přiváděcích řadů uvedeným v provozní evidenci.“.

 

51.

V příloze č. 6 bodě 3 se slova „včetně prostředků na obnovu vodovodů a kanalizací“ zrušují.

 

52.

V příloze č. 6 vysvětlivka k bodu 3 zní:

K bodu 3)

Jednotkové náklady (na 1m3) vyrobené vody: ukazatel zahrnuje jednotkové náklady uvedené v řádku 11 přílohy č. 19 k této vyhlášce, které se týkají pouze její výroby a nikoliv dopravy. Jedná se o údaj z formuláře C podle přílohy č. 19a k této vyhlášce.“.

 

53.

V příloze č. 7 bod 5 zní:

5)

EKONOMICKÉ A TECHNICKÉ ÚDAJE:

Jednotkové náklady na přiváděcí stoku:

Kč/m3

Jednotkové náklady na kanalizační síti:

Kč/m3

Poruchy a havárie na kanalizační síti a přiváděcí kanalizační stoce:

počet“.

 

54.

V příloze č. 7 ve vysvětlivce k bodu 4 v části „Vypouštěné odpadní vody fakturované do stokové sítě celkem“ se za větu první vkládá věta „Uvádí se množství vypouštěných odpadních vod v daném roce, i když je fakturováno až v roce následujícím nebo není fakturováno vůbec.“.

 

55.

V příloze č. 7 vysvětlivka k bodu 5 zní:

K bodu 5)

Ekonomické a technické údaje:

Jednotkové náklady nezahrnují náklady spojené s čištěním odpadních vod. Od celkových jednotkových nákladů se tedy odečtou náklady na čištění odpadních vod z formulářů F přílohy č. 19a k této vyhlášce. Je možné použít i jednotkové náklady přímo z formuláře E – doprava odpadních vod podle přílohy č. 19a k této vyhlášce.

V případě, že nelze z technického hlediska sledovat množství vody odděleně za přiváděcí kanalizační stoku a stokovou síť, vypočtou se ekonomické údaje poměrem k délce kanalizačních stok.

 

V případech jednotné ceny pro stočné v rámci provozní jednotky nebo více provozních jednotek budou uváděny stejné jednotkové náklady u všech prvků stokové sítě a přiváděcích kanalizačních stok (evidenčních čísel provozní evidence stokových sítí a přiváděcích stok).

Cena pro stočné je bez DPH v místě produkce odpadních vod.

 

Havárie kanalizace je neočekávaná, mimořádná, částečně nebo zcela neovladatelná, časově a prostorově ohraničená událost, která vznikla nebo jejíž vznik bezprostředně hrozí v souvislosti s částečným fyzickým opotřebením nebo poškozením kanalizace, vedoucí ke stavu ohrožení plynulého a bezpečného provozování kanalizace nebo k následkům na životech a zdraví lidí a zvířat, životním prostředí nebo majetku, přičemž za havárii se také považují případy mimořádného ohrožení jakosti povrchových nebo podzemních vod. Havárie kanalizace je důvodem pro přerušení omezení odvádění a čištění odpadních vod. Pro účely vykazování provozní evidence kanalizačních stok se za havárii kanalizace nepovažuje havárie kanalizační přípojky.

 

Poruchou kanalizace je neočekávaná událost způsobená zejména zhoršením technického stavu či funkčnosti vodohospodářské infrastruktury, následkem které dochází k omezení schopnosti kanalizace plnit požadovanou funkci. Za poruchu kanalizace se nepovažuje omezení nebo přerušení odvádění odpadních vod z důvodu dočasného přerušení dodávky elektrické energie. Pro účely vykazování provozní evidence kanalizačních stok se za poruchu kanalizace nepovažují poruchy na kanalizačních přípojkách.

Poruchy a havárie jsou podle skutečnosti uváděny k jednotlivým prvkům stokové sítě a přiváděcích stok uvedeným v provozní evidenci.“.

 

56.

V příloze č. 8 bodě 4 se slova „včetně prostředků na obnovu vodovodů a kanalizací“ zrušují.

 

57.

V příloze č. 8 vysvětlivce k bodu 4 větě první se slova „úplné vlastní náklady včetně prostředků obnovy vodovodů a kanalizací“ nahrazují slovy „jednotkové náklady uvedené v řádku 11 přílohy č. 19 k této vyhlášce“.

 

58.

V příloze č. 9 části 1 písm. a) se čárka nahrazuje slovem „a“ a slova „- před desinfekcí“ se zrušují.

 

59.

V příloze č. 9 části 2 tabulce č. 2 v řádku 27 se číslo „53“ nahrazuje číslem „52“, v řádku 28 se číslo „54“ nahrazuje číslem „53“ a v řádku 29 se číslo „55“ nahrazuje číslem „54“.

 

60.

V příloze č. 9 části 4 větě pod nadpisem k tabulce č. 5 se slova „(platí pro kategorii do 100 m3/den)“ zrušují.

 

61.

V příloze č. 9 části 5 bodě 5 se číslo „10“ nahrazuje číslem „5“.

 

62.

V příloze č. 10 části 4 pod tabulkou č. 3 se věta „Pro účely dalšího nakládání s kalem se postupuje dle rozsahu vyhlášky č. 437/2016 Sb., o podmínkách použití upravených kalů na zemědělské půdě a změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady a změně vyhlášky č. 341/2008 Sb., o podrobnostech nakládání s biologicky rozložitelnými odpady a o změně vyhlášky č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu a změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady (vyhláška o podrobnostech nakládání s biologicky rozložitelnými odpady), vyhlášky č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu a změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady a vyhlášky č. 341/2008 Sb., o podrobnostech nakládání s biologicky rozložitelnými odpady a o změně vyhlášky č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu a změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady (vyhláška o podrobnostech nakládání s biologicky rozložitelnými odpady).“ nahrazuje větou „Pro účely dalšího nakládání s kalem se postupuje v souladu se zákonem o odpadech.“.

 

63.

V příloze č. 10 části 5 bodě 4 se číslo „10“ nahrazuje číslem „5“.

 

64.

V příloze č. 15 bod 1 zní:

1.

Stanovení nejvyšší přípustné míry znečištění průmyslových odpadních vod vypouštěných do kanalizace vychází zejména z celkové bilance znečištění odpadních vod, které je možné do čistírny městských odpadních vod přivést, aniž by došlo ke zhoršení jejího čistícího efektu, k ohrožení jakosti povrchové vody definované přílohou č. 3 nařízení vlády č. 401/2015 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech, ve znění pozdějších předpisů, nebo ke znečištění či poškození přívodní kanalizační stoky. Při vypouštění odpadních vod z čistírny odpadních vod nebo z kanalizace přímo do vodního toku nesmí dojít k překročení limitů předepsaných vodoprávním úřadem.“.

 

65.

V příloze č. 15 se za bod 2 vkládá nový bod 3, který zní:

3.

Při stanovení vybraných ukazatelů a dalších podmínek pro vypouštění odpadních vod ze zdravotnických, veterinárních a jim podobných zařízení, která produkují odpadní vody se zvýšeným obsahem nebezpečných závadných látek nebo rizikových biologických činitelů nebo radionuklidů do kanalizace, se postupuje v souladu s postupy uvedenými v české technické normě ČSN 75 6406.“.

Dosavadní body 3 až 7 se označují jako body 4 až 8.

 

66.

V příloze č. 15 body 4 a 5 včetně poznámky pod čarou č. 1 znějí:

4.

Podle konkrétního stavu znečištění průmyslových odpadních vod a odpadních vod se zvýšeným obsahem nebezpečných závadných látek nebo rizikových biologických činitelů nebo radionuklidů v lokalitě v místě vypouštění do kanalizace a možností čištění a následného vypouštění do recipientu může vlastník nebo provozovatel kanalizace s ohledem na emisní standardy, které jsou podle charakteristiky výrobní činnosti stanovené v jiném právním předpisu1), a na normy environmentální kvality1) navrhnout další ukazatele a jejich limity v kanalizačním řádu.

5.

V případě vypouštění odpadních vod, u nichž lze mít důvodně za to, že mohou obsahovat jednu nebo více zvlášť nebezpečných závadných látek nebo prioritních nebezpečných látek podle § 39 odst. 3 vodního zákona je nutné tento ukazatel zařadit do kanalizačního řádu.

__________

1)

Nařízení vlády č. 401/2015 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech, ve znění pozdějších předpisů.“.

 

67.

V příloze č. 15 se na konci bodu 6 doplňuje věta „U zařízení podle zákona o integrované prevenci platí pro ukazatele, které jsou upraveny v rozhodnutích o závěrech o nejlepších dostupných technikách, emisní limity maximálně do výše hodnot stanovených v těchto rozhodnutích.“.

 

68.

V příloze č. 16 pod tabulkou se věty „*Dlouhodobý srážkový normál je průměrem určité hodnoty (například roční srážky) v daném místě nebo oblasti za 30tiletí, v současné době za 30tiletí - 1961 až 1990. Tato hodnota se pak používá 30 let, tedy do roku 2020. Jedná se o normu Světové meteorologické organizace.“ nahrazují větami „*Dlouhodobý srážkový normál je průměrem ročního úhrnu srážek v daném místě nebo oblasti za období alespoň 30 let a poskytuje jej Český hydrometeorologický ústav. Pro účely této vyhlášky byly zvolené hodnoty za období 1961 až 1990. Platnost hodnot tohoto dlouhodobého srážkového normálu skončí k 31. prosinci 2021. Pro období od 1. ledna 2022 do 31. prosince 2051 se použije dlouhodobý srážkový normál v daném místě nebo oblasti za období 1991 až 2020.“.

 

69.

Příloha č. 16 zní:

Příloha č. 16 k vyhlášce č. 428/2001 Sb.

VZOREC PRO VÝPOČET MNOŽSTVÍ SRÁŽKOVÝCH VOD ODVÁDĚNÝCH DO KANALIZACE

 

Druh

plochy

plocha v m2

odtokový

součinitel

redukovaná plocha v m2

(plocha krát odtokový součinitel)

A

 

 

 

B

 

 

 

C

 

 

 

D

 

 

 

E

 

 

 

F

 

 

 

Součet redukovaných ploch:

Dlouhodobý srážkový normál* ……………………………..mm/rok, tj……………………m3/(m2 * rok)

Roční množství odváděných srážkových vod Q v m3= součet redukovaných ploch v m2 krát dlouhodobý srážkový normál* v m3/(m2 * rok).

 

*Dlouhodobý srážkový normál je průměrem ročního úhrnu srážek v daném místě nebo oblasti za období alespoň 30 let a poskytuje jej Český hydrometeorologický ústav. Pro účely této vyhlášky byly zvolené hodnoty za období 1961 až 1990. Platnost hodnot tohoto dlouhodobého srážkového normálu skončí k 31. prosince 2021. Pro období od 1. ledna 2022 do 31. prosince 2051 se použije dlouhodobý srážkový normál vdaném místě nebo oblasti za období 1991 až 2020.

 

Odtokové součinitele podle druhu plochy

a)

Plocha A - těžce propustné zpevněné plochy, zastavěné plochy například střechy s nepropustnou horní vrstvou, asfaltové a betonové plochy, dlažby se zálivkou spár, zámkové dlažby:

v případě možnosti odtoku do kanalizace …………………….. odtokový součinitel: 0,9.

b)

Plocha B - půdorysná plocha vegetační střechy s mocností souvrství od 5 cm do 10 cm, umožňující částečné zadržování srážkových vod:

v případě možnosti odtoku do kanalizace …………………….. odtokový součinitel: 0,6**

c)

Plocha C - propustné zpevněné plochy, například upravené zpevněné štěrkové plochy, dlažby se širšími spárami vyplněnými materiálem umožňujícím zasakování:

v případě možnosti odtoku do kanalizace …………………….. odtokový součinitel: 0,4.

d)

Plocha D - půdorysná plocha vegetační střechy s mocností souvrství od 11 do 30 cm, umožňující částečné zadržování srážkových vod:

v případě možnosti odtoku do kanalizace …………………….. odtokový součinitel: 0,3**.

e)

Plocha E - půdorysná plocha vegetační střechy s mocností souvrství od 31 cm umožňující částečné zadržování srážkových vod:

v případě možnosti odtoku do kanalizace …………………….. odtokový součinitel: 0,1**.

f)

Plocha F - plochy kryté vegetací, zatravněné plochy, například sady, hřiště, zahrady, komunikace ze zatravňovaných a vsakovacích tvárnic:

v případě možnosti odtoku do kanalizace …………………….. odtokový součinitel: 0,05.

 

** Odtokový součinitel lze pro plochu s přesně definovaným souvrstvím stanovit také na základě měření v akreditované zkušebně podle české technické normy ČSN EN 12056-3 při návrhovém dešti o intenzitě 0,03 l*s-1*m-2 po dobu 15 minut ze vzorce C=Q/(r*A). Mocnost souvrství vegetační střechy se měří od horní hrany kořenovzdorné vrstvy (zpravidla hydroizolace) a v případě střechy s obrácenou skladbou vrstev od horní hrany tepelné izolace po povrch vegetačního souvrství kolmo ke sklonu střechy. Mocnost souvrství nebo aplikace souvrství, jehož odtokový součinitel se stanovuje podle věty první této poznámky, se prokazuje projektovou dokumentací nebo zprávou technického dozoru investora nebo jeho zápisem ve stavebním deníku. Provozovatel kanalizace je oprávněn na střeše provést při přejímce kanalizační přípojky nebo při oznámení o snížení odtokového součinitele vlastní měření mocnosti a skladby souvrství.

Veškeré změny je odběratel povinen neprodleně oznámit vlastníku nebo provozovateli kanalizace.“.

 

70.

zatím neúčinné

 

71.

Přílohy č. 19 a 19a znějí:

Příloha č. 19 k vyhlášce č. 428/2001 Sb.

Příloha č. 19a k vyhlášce č. 428/2001 Sb. “.

 

72.

Příloha č. 20 zní:

Příloha č. 20 k vyhlášce č. 428/2001 Sb.“.

 

73.

V přílohách č. 21 a 23 se text „MDB“ nahrazuje textem „XML“.

 

74.

Příloha č. 22 zní:

Příloha č. 22 k vyhlášce č. 428/2001 Sb.“.

 

75.

Příloha č. 24 zní:

Příloha č. 24 k vyhlášce č. 428/2001 Sb.“.

 

76.

zatím neúčinné

 

Čl. II

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 2021, s výjimkou ustanovení

a)

čl. I bodů 32 až 34, 36, 38, 69 a 71, která nabývají účinnosti dnem 1. července 2022,

b)

čl. I bodů 12 až 15, která nabývají účinnosti dnem 1. července 2023,

c)

čl. I bodů 2, 3, 31, 35, 37, 39, 40, 42 až 57, 64 až 67 a 72 až 75, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2024, a

d)

čl. I bodů 4, 5, 16 až 23, 70 a 76, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2026.

Ministr:

Ing. Toman, CSc., v. r.