Centrální ani místní registr všech přestupků v současné době neexistuje. Orgány, které řeší přestupková řízení, si pro své účely vedou pouze dílčí evidence. Konkrétní správní orgán tedy neví o přestupcích téhož pachatele projednávaných jinými správními orgány, a zohledňování opakovaného páchání přestupků je v praxi nahodilé. Projednávaný registr umožní sledovat recidivu vybraných druhů přestupků a udělovat na tomto základě tvrdší tresty.

Ministerstvo spravedlnosti předkládá vládě analýzu zabývající se podmínkami vzniku této evidence. Centrální elektronický Registr přestupků má poskytovat informace orgánům činným v trestním řízení, správním orgánům projednávajícím přestupky a případně i dalším orgánům veřejné moci, kterým bude informace o předchozím postihu za přestupek sloužit k uložení přísnější sankce.

V případě zavedení trestní odpovědnosti za opakované páchání určitých přestupků mají informace z registru sloužit také orgánům činným v trestním řízení k rozhodnutí o zahájení trestního stíhání pachatele. V registru by se však z důvodu důsledného postihu ve správním řízení měly evidovat všechny druhy přestupků, tedy nikoliv jen ty, u kterých by při jejich opakovaném páchání přicházela v úvahu trestní odpovědnost.

Podle analýzy ministerstva spravedlnosti lze Registr přestupků zřídit při Rejstříku trestů jako informační systém veřejné správy. Údaje by do něj zapisovaly správní orgány, které přestupek uloží v prvním stupni řízení. Toto provedení bylo vyhodnoceno jako ekonomicky nejšetrnější varianta. Náklady na provoz mají ročně činit kolem 8 mil. Kč, cena realizace systému se odhaduje ve výši 31 mil. Kč.